„Život včel je jako kouzelná studna: Čím více z ní čerpáte, tím více vám toho nabízí.“ Slova Karla von Frische, který získal v roce 1973 za výzkum komunikace včel Nobelovu cenu, snad nikdy neplatila více než dnes, kdy mezinárodní vědecké konsorcium The Honey Bee Genome Sequencing Consortium zveřejnilo výsledky čtení dědičné informace včely medonosné (Apis mellifera). Díky genetikům z 90 institucí v USA, Austrálii, Německu, Švýcarsku, Brazílii, Japonsku, Belgii, Novém Zélandu, Izraeli, Dánsku, Francii, Velké Británii, Slovensku, Švédsku, Španělsku a Kanadě jsme do života včel nahlédli skutečně hluboko a objevili jsme netušený, z valné části nepoznaný svět.

Ředitel NASA Michael Griffin včera oznámil astronomy dlouho očekávané rozhodnutí týkající se budoucnosti Hubbleova kosmického dalekohledu. NASA schválil výpravu raketoplánu, která by měla prodloužit životnost dalekohledu až do roku 2013. V opačném případě by byl v průběhu několika následujících let odsouzen k pomalému „umírání“.

Nakažené ženy častějí porodí syna.

Vědci oživili 5 milionů let starý lidský virus. Dali mu jméno po bájném tvorovi, který se po tisíci letech znovu a znovu na Zemi vrací. Nazvali jej Fénixem (anglicky Phoenix).

Dinosauři sice stále žijí kolem nás, ale kolem masového vymírání na přelomu křída/třetihory, kdy vymřelo přes 50% tehdejších druhů to vře. Budou se přepisovat učebnice, podle všeho s tím slavný kráter v Chicxulubu nemá co dělat.

Jak může kácení tropického pralesa přispět k růstu biodiverzity, jak ionizace atmosféry ovlivňuje pozemské klima, slitina vodíku s kyslíkem...

Černobyl po dvaceti letech dokázal, že jeho nebezpečí ještě nepominulo.

Pro ženy, které prodělaly rakovinu prsu a invazivní chirurgickou léčbu spojenou s odnětím velkých částí tkáně, se rýsuje šance k nápravě použitím vlastních kmenových buněk.

Objev genu pro „křehké kosti“ znamená pokrok při odhalování týraných dětí.

Nově objevená fosilie Priscomyzon riniensis ukazuje, že se dnešní bezčelistnatci vzhledem příliš neliší od těch prvohorních.

Vědci z boulderské University of Colorado prokázali interakci dinosaurů s endoparazity.

Vědcům se podařilo získat nejstarší komplexy molekul organických látek, které kdy byly na Zemi nalezeny. Našly je ve fosíliích lilijic.

Vodivý papír, sebevražda jako způsob řešení běžných problémů, nejstarší včela...

Velký úspěch s velkým „ale“ zaznamenali vědci při léčbě Parkinsonovy choroby u laboratorních potkanů.

Mezi jednu ze starých učebnicových "pravd" v oblasti evoluce lidského chování patří tvrzení o tom, že ovulace u člověka je zcela skrytá a u žen v průběhu cyklu nedochází k žádným změnám jejich vzhledu či chování.

Výzkumníci z Universty of Pensylvania odhalili, že při usměrňování vývoje kmenových buněk do různých buněčných typů hraje nečekaně významnou roli elasticita podkladu, na kterém buňky rostou.

Věda ráda laškuje a tak spatřili světlo světa krásní zeleně světélkující potkani, jejichž otcem není na rozdíl od Saxany netopýr, ale myšák. Kromě estetického prožitku nabízejí snoví potkani záchranu mužské plodnosti i ohrožených zvířat.

V jednej sci-fi knihe sa mimozemšťania pozastavovali nad tým, ako vôbec môžeme žiť v atmosfére plnej jedovatého kyslíka. O jeho „jedovatosti“ by asi najlepšie vedeli rozprávať tí, ktorým bol zabránený prístup k nemu , keby ešte žili...

Nově zpracovaná fosilie ze sklonku devonu prokresluje naše už tak vcelku bohaté představy o přechodu obratlovců z vody na souš.

50 žáků, kteří nejlépe odpoví na otázky soutěže bude odměněno. Nejlepších deset získá možnost samostatně pracovat v laboratoři specializované na oblast molekulární genetiky.

Není šílenec jako šílenec. A platí to i o kravách. Francouzští vědci došli k závěru, že možná máme ve stádech hned dvě různá „šílenství krav“. Jedno tu kolovalo odjakživa a nikdo si ho nevšímal. Druhé jsme si pořídili zkrmováním masokostní moučky.

Téměř tři kilometry pod povrchem země byly objeveny baktérie, které žijí z radioaktivity. Uran pro ně vytváří vodík a ten se jim ve spojení s přítomnými sírany stává zdrojem energie. Živí se tak už po milióny let a je jim zcela jedno, co se na povrchu Země děje.

Tandem amerických vědců představil prototyp umělé sítnice, která napodobuje základní funkce sítnice savčího oka.

Antibiotikum siomycin A navozuje buněčnou smrt u nádorových buněk, ale na zdravé buňky nijak nepůsobí.

Ve čtvrtek 19. října 2006 byla vypuštěna první evropská meteorologická družice MetOp (ESA/EUMETSAT).

Zemětřesení o síle 6,7 stupně Richterovy stupnice postihlo v neděli ostrov Hawaii. Zasažena byla i hora Mauna Kea, na které jsou umístněny jedny z největších dalekohledů na světě. Podle aktuálních zpráv nebyl naštěstí žádný z nich vážněji poškozen.

Jak se zdá, klubovou generaci marihuany a extáze vskutku nečeká smrt v mládí ve vlastních výkalech, ale naopak veselé stáří bez protivných pánů Alzheimera a Parkinsona.

V roce 1988 vznikla myšlenka zorganizovat na Přírodovědecké fakultě University Karlovy cyklus přednášek k biologické problematice a zvláště pak k problematice biologické evoluce. Už první přednášky tohoto cyklu se setkaly s velkým ohlasem. Tento cyklus proto pokračoval i v následujících letech a pokračuje dodnes.
Jde o nejnavštěvovanější nepovinnou akci konající se na Přírodovědecké fakultě.

Proti hovězímu šílenství a dalším spongiformním encefalopatiím budeme zřejmě očkovat.

Zablokování jediného enzymu zastavuje množení buněk nádoru tlustého střeva.

Kombinace dvou léků navozuje překvapivě dokonalé zhojení rány v srdečním svalu i postiženém infarktem.

„Zlobiví hoši z Clevelandu“ popírají na stránkách prestižního vědeckého časopisu jednu „nezpochybnitelnou pravdu“ o viru HIV.

Vědci odhalili mutaci, která rozhodne o tom, že se vyvinou varlata.

První detailní snímky binární planetky KW4 odhalily bizarní svět, kde nejvyšší body na povrchu jsou vlastně nejnižšími a kde obě planetky tančí navzájem okolo sebe svázány gravitační silou.

O vodních válkách se vede hodně řečí, ale ve skutečnosti se za posledních 4500 let vůbec žádná neodehrála.

V systému blízké hvězdy Y Andromedae obíhají tři známé planety. U jedné z nich, objevené před deseti lety, nyní astronomové naměřili dramatické rozdíly v teplotách. Zatímco mateřské hvězdě přivrácená hemisféra je doslova ohnivou výhní, na straně odvrácené panují teploty o 1400 stupňů Celsia nižší.

Nejmenší kolekce genů, která kdy byla u buněčného organismu nalezena, patří nenápadné symbiotické bakterii žijící v útrobách hmyzu.

Rypoš lysý by se neměl podle nejnovějších výzkumů dožívat vysokého věku. Tento ignorant to ale neví a v poklidu se dožívá třicítky.

Konzumaci ryb, zvláště těch z konzerv, dávají vědci do souvislosti s předčasnými porody.

Je to pravděpodobné. Vědcům se podařila fotonová fúze za normálních podmínek a na běžném světle.

Kosmická sonda Cassini se 15. září po 12 hodin nacházela v poměrně unikátní pozici - ve stínu planety Saturn. Tato výjimečná událost umožnila astronomům zjistit některé zajímavé vlastnosti prstenců planety a mj. také objevit dva zcela nové, dosud neznámé.

Při studiu chování narozených savců se ukázalo, že mateřské mléko obsahuje feromony, které působí jako chemické prostředky urychlující učení. Matkou vylučované látky mláďatům napomáhají zapamatovat si význam jednotlivých vůní a pomáhají jim orientovat se v prostředí.

Pochybnosti O Lucy II, v Evropě byl objeven nový druh savce, kde se v lidském mozku skrývá paranoia...

Obří vakuová komora nastoupila 9000 km dlouhou cestu.

Pokud jde o studium fosilních živočichů mezozoika, nedávný nález „arktického hřbitova“ můžeme bezesporu považovat za jeden z nejvýznamnějších paleontologických momentů tohoto roku.

Nečekaná záplava polioviru v indickém Uttarpradéši ukazuje, kam vede náboženský fanatismus a kultura ignorace.

Současná technika dovoluje pozorovat složitou strukturu Saturnovy atmosféry, která pak na snímcích vypadá jako „čínský lampión“.

Vědci z MITu a Hong Kong University objevili jednoduché, biologicky odbouratelné kapaliny, které umí neuvěřitelně rychle zastavit krvácení. Zatím se to zkoušelo jen na hlodavcích, ale potenciál pro lidskou medicínu je nasnadě.

Zajímavá technologie tryskových mikroturbín možná v blízké budoucnosti vyřeší technologickou krizi ve vývoji baterek.

Nový ptačí druh byl objeven v nepřístupných horách Jižní Ameriky. Byl nazván „pěnkavou z křovin Yariguies". Vědecké jméno nového druhu je Atlapetes latinuchus yariguierum.