Pokud onemocníme virovou infekcí, genetický materiál útočníků v našem těle zůstává ještě dlouhou dobu poté, co jsme se uzdravili. Pro tyto pozůstatky infekcí vědci začali razit termín bioportfolio. Dá se z něj mnohé vyčíst.

Pokud celý týden nemáte na sport čas a pak se to snažíte dohnat o volných dnech, spadáte do kategorie, která už má v ambulancích svůj pojem - „víkendový atlet“. Členstvím v takovém klubu si koledujete o polízanice, často připadají v úvahu porušené vazy. Vědci z Jeruzaléma možná našli způsob, jak takový problém s pomocí kmenových buněk léčit.

Tráva je prostě hnus. Takhle zkratkovité konstatování může znít divně, jenže uvažte: ta potvora roste a schne, musí se sekat, seno je třeba různě hrabat, kompostovat, pálit... Sekačka čehokoliv je věc záludná a nebezpečná, což dobře vědí všichni milovníci béčkových hororů. A k tomu je ještě tráva v suchém stavu a produkovaný pyl skutečnou radostí pro alergiky. Není divu, že než třeba obývat takto „zazeleněné“ místo, člověk by dal přednost pečlivě vybetonované zahradě.

Antibiotika na bázi aminoglykosidů se používají již 60 let. Mnoho z nás jim vděčí za to, že jsme přestáli nebezpečné akutní infekce, nebo třeba i tuberkulózu. Hodně je i těch, kteří by se bez nich neobešli, protože potřebují celoživotní antibakteriální clonu, například ti s cystickou fibrózou. Kromě mnoha předností mají zmíněná antibiotika také jednu nectnost. Někdo po nich ohluchne.

Tzv. dimorfní houby jsou organismy „dvou tváří“. V půdě žijí celkem nenápadně. V lidských plicích se mění na původce těžkých a někdy i smrtelných zápalů plic. Vědci odhalili gen, který je tento přerod z hodného houbového „doktora Jekylla“ na zlého kvasinkového „pana Hydea“ zodpovědný.

Citrusy ohrožuje bakteriální choroba přenášená savým hmyzem. Odborníci říkají: Poslední šancí jsou odolné odrůdy získané genetickými modifikacemi.

Podle aktuální publikace v časopise Nature trvá jeden den na této planetě 10 hodin a 47 minut. Odvozená hodnota vychází z měření magnetického pole Saturna pokrývajících období 14 měsíců, která provedla kosmická sonda Cassini.

Komáři odolní k malárii, virtuální realita postoupila o kousek dál, lidé jako stroje žijící v bludu...

Alespoň u sociálních rypošů Cryptomys anselli, kterým oproti všem zkušenostem a zdravému rozumu sex nápadně prodlužuje život.

Proti šíření SARS pomohly důkladné kontroly na letištích, termokamery odhalující pasažéry se zvýšenou teplotou a omezení letecké dopravy do krizových oblastí. Má stejný psotup šanci i v případě pandemie chřipky?

Pokusy vytvořit vakcínu, která by chránila proti širšímu spektru chřipkových virů a nemusela se měnit každý rok, vypadají nadějně.

Virus H5N1 se otužuje. Dnes vydrží mnohem více než před devíti lety.

Pokud chcete někoho přesvědčit o své pravdě, nabídněte mu nejdříve šálek kávy. Vědci zjistili, že po kofeinu jsme k předkládaným návrhům mnohem vstřícnější.

Hubbleův kosmický dalekohled oslavil 16. výročí startu do vesmíru. Při této příležitosti byly zveřejněny nové snímky galaxie Messier 82, podle tvaru rovněž přezdívané „Doutník“. Hvězdy v této galaxii vznikají desetkrát rychleji než v naší Mléčné dráze.

Krétská palácová civilizace si od počátků svého rozkvětu kolem roku 2000 př. n. l. užila několika katastrof, především zemětřesení. Mínojské paláce však byly vždy vybudovány znovu.

Výjimky potvrzují pravidlo. Výjimku z pravidla o univerzálnosti genetického kódu mají členovci.

Psychiatři z nemocnice, jejíž název by se mohl přeložit jako „Nemocnice u cukrové hory“, která je pracovištěm Feinsteinova ústavu lékařských věd (New York), podali důkaz o existenci genu, který má vztah k lidské inteligenci. Máme tu další gen, který rozhoduje o tom, zda náš mozek bude bystrý, nebo líný.

Nukleární příhoda v Černobylu nečekaně vytvořila úchvatný přírodní park s radioaktivní zárukou nedotknutelnosti.

Obvykle se má za to, že jevy jako popularita jsou typickým znakem lidských komunit a ve zvířecím světě není pro obdobné věci příliš místa. Série experimentů provedených Martinem Kavaliersem a kolegy (vyšlo v březnovém čísle Proceedings of the National Academy of Science) ukazují, že se však může jednat o náš samolibý předsudek.

Může se virus ptačí chřipky přizpůsobit lidskému organismu podobně jako viry vyvolávající běžné chřipkové epidemie? Jak daleko už v tomto procesu pokročil? A co mu ještě chybí? Podle amerických virologů připomíná virus H5N1 izolovaný z lidských obětí některými rysy původce ničivé španělské chřipky. K proměně na masového zabijáka by mu mohly pomoci mutace genů, kterými by napodobil původce hongkongské chřipky z roku 1968.

Ne, nové výsledky mezinárodního týmu astronomů neznamenají zásadní obrat v náhledu na barvu těchto bizardních útvarů. Ukazují ale jak se obří černé díry v jádrech galaxií chovají. Dokáží totiž velmi efektivním způsobem využít jako palivo materiál, který na ně plyne.

Čína je v pořadí třetí zemí, která se může chlubit tím, že má klon skotu, jenž je odolný proti infekční spongiformní encefalopatii. Tedy prionové chorobě, která je známa jako nemoc šílených krav, nebo také jako BSE.

Astronomové na základě získaných poznatků došli k závěru, že galaxie se narodily uvnitř shluků temné hmoty. Napozorovaná data z infračerveného spektrografu Spitzerova dalekohledu studovali ve vědeckém centru na Cornellově universitě.

DNA jako suchý zip, kino doplněné vůněmi, selekce v urbánním prostředí...

V roce 1995 se kometa 73P/Schwassmann-Wachmann 3 z dodnes nejasného důvodu rozpadla na minimálně tři části. Nyní se přibližuje k Zemi a jak ukazují aktuální data, její drobení pokračuje. Astronomové napočítali už přes 30 fragmentů. V květnu bude kometa Zemi blíže než jakákoliv jiná za posledních více než 20 let. Největší z úlomků by mohly být viditelné i pouhým okem.

Podávání protilátky a peptidu, z kterého se tvoří inzulín, výrazně zefektivnilo léčbu cukrovky typu I. Zatím jen u myší. Ale klinické zkoušky by měly začít v USA ještě letos. Několikadenní kůra zažene myším cukrovku na celý život.

V Patagonii žijí myšovití hlodavci příbuzní morčatům a rypošům, jmenují se tukotuko. Jejich genetická diverzita je natolik malá, že podle stávajících znalostí je sebemenší změna klimatu, nebo nemoc, měly už dávno poslat do propadliště dějin. Tato zvířátka naše zákony genetiky zřejmě neznají a tak nepřízni osudu i krutému klimatu vzdorují již po mnoho tisíc let. Úspěšně!

První psí klon slaví narozeniny.

Hurikány a gigantické ničivé vlny tsunami mohou jít ruku v ruce. A v Karibiku už se jim to zřejmě několikrát povedlo. Opakovat se to může už příští hurikánovou sezonu. Kam by se pak hrabala Katrina!

Co ukončilo jedno z nejteplejších období v historii pozemského života?

Japonští vědci zjistili, jak s pomocí transplantace buněk kostní dřeně do mozku lze navodit vznik nových neuronů. V mrtvicí poškozených částech mozku lze u myší obnovit některé ze ztracených neurologických funkcí.

Genoví inženýři vypěstovali anody pro nanobaterie z geneticky modifikovaných bakteriofágů.

Vědci objevili v mléce klokanů látku, která je stokrát účinnější než penicilin.

Řeky tekoucí pod ledem Antarktidy, srážka dvou černých děr, proč byl v antice odmítnut heliocentrismus...

Nalézt zdroj elektrické energie vhodný pro napájení nanorobotů bylo dlouhou dobu neřešitelným problémem. Vědci však přišli na to, jak neužitečně vyplýtvanou energii kolem nás efektivně přeměnit a pohánět jí stroje o velikosti několika nanometrů.

Astronomové, pracující na Evropské jižní observatoři ESO, zveřejnili snímek „prázdného vesmíru“, který tvoří 300 miliónů pixelů.

Po Francouzích jsou to čínští chirurgové, kdo použili k vyspravení znetvořeného obličeje tvář z mrtvoly.

Mysteriózní infekční proteiny, které způsobují neléčitelné onemocnění mozku, zůstávají smrtelnou hrozbou i poté, co uváznou v půdě přilepené na jílovité částice. Toto zjištění je do značné míry překvapením, protože proteiny, které se na půdní částice navážou, většinou změní svůj tvar a tato změna se u nich projeví poklesem jejich aktivity. U prionů to neplatí.

Auto velké pouhých několik nanometrů je poháněno paprskem světla a může jezdit neomezeně dlouho. Má všechno, co čekáte u běžného automobilu - podvozek, motor a dokonce i točící se kola.

Místo papíru gel, místo inkoustu kapalina s živými buňkami a trojrozměrný tisk – to jsou teoretické základy pěstování orgánů „na míru“.

O tom, že se v blízké kupě galaxií se nachází dvojice obřích černých děr, vědí astronomové už řadu let. Nyní ale nová data ukazují, že tyto černé díry jsou gravitačně svázány a v nepříliš vzdálené budoucnosti nakonec splynou. Vznikne ještě větší kosmické monstrum.

Srovnávací studie zaměřené na hladinu testosteronu si dosud všímaly především počtu pohlavních styků a agresivity, ale jen málo z nich se zabývalo vztahem testosteronu k době života, prosazení se v reprodukčním procesu a na přežití potomstva.

Náhražky alkoholu, biochemické reakce v ledu, virus jako základ baterie...

Buňky, které obsahuje oční sítnice a které normálně nejsou na světlo citlivé, se mohou stát na světlo reagujícími buňkami, když do jejich membrány je uměle vpraven protein rhodopsin.

Dlouhé okamžiky napětí v řídícím středisku vystřídala radost. Evropská sonda Venus Express po 50minutovém zážehu raketových motorů zabrzdila na oběžné dráze planety Venuše. Po dlouhých 15 letech se stává dalším pozemským průzkumníkem této planety.

Poznatky ze země kmene Navajo odhalují, že „žlutá příšera“ je mnohem zákeřnější a že kromě radioaktivity škodí i jinak. Nový objev staví účinky střel z ochuzeného uranu do horšího světla.

Astronomové na observatoři Jodrell Bank objevili obří „most“ z metylalkoholu, sahající do vzdálenosti asi 463 miliard kilometrů, který obklopuje hvězdné „jesle“. Možná nám tento plynný oblak pomůže pochopit, jak se formuje většina velmi hmotných hvězd v naší Galaxii.

Chemikové z Oregon State University přišli s teorií zpochybňující stabilitu řetězců DNA.

Počátky individuálního života jednotlivce zdaleka nezajímají jen biology. Spory o ně vedou i filosofové, teologové či právníci. Někdo považuje za počátek individuálního života okamžik početí, kdy vajíčko splyne se spermií. Není ale výjimkou, když je počátek lidského života spojován s mnohem pozdějšími událostmi, například s prvními údery srdce plodu v šestém týdnu těhotenství. Tým Alexandera Schiera z Harvardovy university nyní odhalil molekulu, která dovoluje podniknout embryu první biologicky samostatné životní kroky.

Na Oslu již bylo publikováno několik kacířských článků, které se stavěly skepticky třeba ke strachu z globálního oteplování nebo k panice šířené zelenými aktivisty v souvislosti s genetickými modifikacemi. V češtině nyní konečně vyšla také B. Lomborga Skeptický ekolog (Skeptical environmentalist), která představuje jakousi sumu polemik proti „litaniím“ - tak Lomborg nazývá neustálé opakování frází a sebeobviňování, jak se životní prostředí zhoršuje vinou západní průmyslové civilizace, jak se blíží apokalypsa a globální kolaps ekosystému a vymření všeho živého a...