Polapit antihmotu, natož ji někam vozit, není rozhodně snadné. Vědci si na to ale troufnou a převezou vytvořenou antihmotu v dodávce mezi laboratořemi. Chtějí antihmotu použít k zajímavému výzkumu zvláštního chování vzácných radioaktivních jader v rámci projektu PUMA.

Grafairový filtr, to je magická nanotechnologie. Můžete si nabrat vodu v příšerně znečištěném přístavu, jednou ji prohnat takovým filtrem, a pak se s klidem napít. Nemo, klaun očkatý, který zažil vody přístavu v Sydney na vlastní šupiny, by měl jistě radost.

…aneb Představuje se Antarctosaurus giganteus

Z prezentovaných výsledků výzkumu na právě probíhajícím výročním zasedání AAAS v Austinu v Texasu vyplývá, že nejspíš ano.

Týmy vědců MIT a Harvardu spojily síly a přinutily fotony, aby navzájem interagovaly. Tím badatelé vytvořili fotonické molekuly ze 2 i ze 3 fotonů, tedy novou formu světla, a otevřeli dveře aplikacím ve kvantové elektronice. Světelné meče sice ještě nemají, ale za pár let, kdo ví?

V galaxiích vznikají hvězdy, ale jejich supermasivní černé díry, zvláště v těch velikých galaxiích, rostou ještě rychleji. Jak bude asi vesmír vypadat za další miliardy let?

Je to vlastně úplně jednoduché. Kmenové buňky a buňky nádoru mají mnoho společného. Jsou si tak blízké, že když se z jedněch udělá vakcína, tak funguje proti těm druhým. Experimenty na myších dopadly slibně.

Vylepšené satelity třetí generace pro systém GPS by měly lépe odolávat elektronickému rušení. Budou stát miliardy dolarů, ale podle Pentagonu se rozhodně vyplatí.

Mezi vymoženosti současné techniky patří věci, které nám ulehčují život, jako je třeba rozpoznání řeči nebo obrazu. Málokdo ale ví, že to funguje díky umělým neuronovým sítím.

…aneb Jeden z největších známých teropodů

Na hoře Paranal, daleko pod jižním sluncem, ve vyprahlé chilské poušti s křišťálově průzračným vzduchem, na observatoři Evropské kosmické agentury zprovoznili nového lovce planet, přístroj ESPRESSO. Má nahradit stávající instrument HARPS a výrazně zvýšit šance (asi 100x) na nalezení planety u vzdálené hvězdy.

Kovové organické kostry nepřestávají udivovat. Teď se pustily do filtrování vody, ze které dovedou odstranit soli i vytěžit cenné ionty kovů, jako je třeba populární lithium. Mořská i odpadní voda se teď stanou významným zdrojem surovin.

Tentokrát nejde o ekologii a smog, ale o to, jak my starousedlíci komentujeme rostoucí zastoupení občanů s trvalým pobytem a tmavou pletí. Paleontologům to připomíná časy „out of Afrika“ a mají při tom na mysli dobu před sto a více tisíci lety. Genetici minulý týden ještě přitvrdili. U někoho, koho Angličané označují za nejstaršího Brita, diagnostikovali pleť, jakou mají černoši. To v hlavách stoupenců čisté rasy udělalo zmatek. Jednak proto, že se jedná o předka nedávného – z doby před pouhými 10 000 lety. A považte, navzdory své tmavé pleti, byl modrooký.

…aneb Vše souvisí se vším?

Americkým jednotkám zůstane spousta starých Humvee. Co z nich udělat autonomní pozemní drony, které budou dělat špinavou práci v boji i mimo něj?

V laboratořích se dnes „pěstuje“ kdeco – kmenové buňky, kožní fibroblasty nebo jaterní hepatocyty. Důležitou kategorií jsou pohlavní buňky. Kde je ale vzít a nekrást? Dnes jsme v této snaze už zase o kousek dále.

Britští fyzici poprvé v laboratoři prokázali kvantový fenomén reakce záření a ultraintenzivním laserem zastavili elektrony. Napodobili tím procesy, k nimž nejspíš dochází v extrémních prostředí ve vesmíru, jako je okolí černých děr nebo kvasarů.

Elon Musk vynesl do vesmíru svoje oblíbené auto. A poslal tím celý svět do kolen. Jak asi Tesla Roadster obstojí ve vesmíru plném mikrometeoritů a tvrdého záření?

…aneb Nejen politici to mají úplně špatně

Dva orgány - srdce a pľúca nesmú prestať fungovať. Ak telo nedostane potrebné množstvo okysličenej krvi pod náležitým tlakom, mozgová smrť smrť prichádza v priebehu minút. U pacientov v kritickom stave je teda prvoradé zabezpečiť aspoň aké-také fungovanie srdca a pľúc, ináč je všetko ostatné zbytočné. Čo však, ak je jeden z týchto orgánov nepracuje dostatočne ani po vyčerpaní všetkých možností liečby?

Nová terahertzová technologie je jako kvantový zázrak. Dokáže vytěžit elektrickou energii ze všudypřítomného tepelného záření, které jinak bez užitku uniká pryč. Blahoslaven budiž tunelový jev.

Byl chladný výkyv na konci nejmladší doby ledové, čili mladší dryas, důsledkem pádu úlomků velké komety? Spor o záhadný klimatický jev před 12 800 lety pokračuje neztenčenou silou.

Na počátku bylo slovo. A nebo spíš dvě slova: „Miluji Tě“. Pak se začaly dít věci, kterým říkáme nový život. Jak ale buňky tělesné schránky v tom všem chaosu bytí poznávají, kde, kdy a co si mají v genomu nastudovat, aby z nich nebyly „blbky“? Čemu vděčíme za to, že z buněk postupně vyroste to, co má? Kanadští vědci tvrdí, že hodně toho zvládá protein Pax7. Nazvali ho průkopníkem otevírajícím genom pro transkripční faktory.

Pro někoho je to nezodpovědné šílenství. Pro jiného je to zase možnost obejít nemravně nákladné a zdlouhavé testování tolik potřebných léčebných postupů. Genetické pirátství a biohackeři si získávají stále větší pozornost médií.

Momentálně nejsilnějšímu kosmickému nosiči světa se premiéra vydařila.

Má Rusko autonomní jaderné torpédo, které by zničilo velké přístavní město i s jeho okolím? Anebo se jen snaží varovat Západ, že protiraketová obrana není stoprocentní ochranou proti jadernému útoku? Velká hra jaderných mocností pokračuje.

Nadcházející zimní olympijské hry 2018 v Jižní Koreji budou svátkem sportu a bezpečnostních opatření. Pořadatelé se obávají dronů se zlými úmysly i dalších možných rizik, která by mohla ohrozit hladký průběh her, sledovaných celým světem.

Mikročočkování se předvedlo jako zázračná metoda, která dovede vytáhnout informace o planetách v naprosto bláznivě vzdálené galaxii. Jde o miliardy světelných let!

Začátkem letošního roku francouzští vědci zveřejnili výsledky svého měření, z něhož vyplývá, že mitochondrie v kožních buňkách se při 38 stupních Celsia necítí zrovna moc v pohodě. Aby dosáhly na své teplotní optimum, nažhavují se téměř o deset stupňů výš, než kolik si naměříme v podpaží, nebo konečníku. Protože jde o jeden z velkých biologických objevů poslední doby, sesypala se na autory patřičná kritika. Nejspíš proto, že zkomplikovali odpověď na tak jednoduchou otázku - jaká teplota je pro tělní buňky optimální?

Nová detailní hydrodynamická simulace výřezu vesmíru IllustrisTNG nabízí pozoruhodné možnosti studia evoluce vesmírných struktur, působení supermasivních černých děr na rozložení hmoty nebo vzniku obrovských magnetických polí ve vesmíru.

Neuromorfní čipy napodobují fungování mozku. Potřebují k tomu umělé neurony a také umělé synapse, které je propojí. Nové synapse z křemíku a germania jsou dalším krokem k umělým mozkům. Čipy o velikosti nehtu, které se vyrovnají superpočítači, by určitě nebyly k zahození.

…aneb Co provedla impaktní megatsunami

Čínské laserové centrum Shanghai Superintense Ultrafast Laser Facility (SULF) plánuje vybudovat extrémní laser Station of Extreme Light (SEL). V roce 2023 by měl bušit do samotné podstaty reality pulzy o výkonu 100 petawattů.

Nanopórová čtečka DNA MinION se vejde do ruky. A teď s ní přečetli celý lidský genom. Personalizovaná medicína a rutinní skeny genomu pacientů jsou už na dohled.

…aneb Geologická minulost a věčné zlo

Na konci ledna se hromadí zlé zvěsti. Nadace X Prize Foundation před pár dny definitivně zrušila kosmický závod Google Lunar XPRIZE, který měl dovést na Měsíc robotická vozítka soukromých týmů.

Na scénu přichází dočasná elektronika. Mohou to být senzory na plantážích, měřiče v životním prostředí anebo třeba výzvědné mikroboty na citlivé misi. Elektronika takových zařízení po ozáření rádiovými vlnami specifické frekvence sama sebe rozleptá.

V polovině ledna 2018 se podařilo podrobněji prozkoumat nitro kontejnmentu druhého reaktoru ve Fukušimě I. Podařilo se nahlédnout do prostoru pod reaktorovou nádobou a poprvé byla jasně identifikována ztuhlá tavenina ze zničené aktivní zóny a zbytky částí palivových souborů na dně kontejnmentu.

Autolykiviry, mající kapsidy bez bičíků, typických pro jim blízké bakteriofágy, dlouho unikaly pozornosti vědců. Zřejmě to jsou ale globální hráči v zabíjení bakterií v mnoha různých prostředích.

Pro milovníky noční oblohy pozoruhodný dárek, pro astronomy mrzký vandalismus a vesmírné graffiti. To je pasivní satelit Humanity Star, který se teď bude asi devět měsíců třpytit na noční obloze.

V roce 2017 se opět potvrdila dominance Číny a Ruska na trhu s jadernými reaktory. Reaktory uvedené v tomto roce do provozu jsou spojeny s těmito státy. V roce 2018 by mělo začít pracovat několik reaktorů III+ generace. Hlavně právě v Číně a Rusku, ale nejen tam. V Rusku se blíží k dokončení malý reaktor na plovoucí elektrárně a v Číně první malý modulární reaktor, a to vysokoteplotní chlazený plynem.

Tajemství jedu stonoh spočívá v látce Ssm Spooky Toxin. Blokuje draslíkové kanály a malá zvířata rychle zabíjí. Lidé po kousnutí stonohy obvykle neumírají, ale bolí to strašně.

…aneb Představuje se Alectrosaurus

Jaký život bychom vlastně měli hledat ve vesmíru? Na Zemi jsou daleko nejhojnější viry. Co když je to na cizích planetách a měsících podobné?

…aneb Deset metrů od katastrofy

Zatímco Ernst Hemingway psal o cti, odvaze a smyslu žití, což vyžaduje hodně slov, Britka jménem Anne Leonard píše o infekčních střevních bakteriích. Tam dlouhých traktátů věru netřeba. Přesto si na zájem medií popularitu ani vstřícnost grantových agentur nemůže stěžovat.

Malá nosná raketa Electron dokázala vynést tři nanosatelity přesně podle plánu. Je to úspěch pro odvážnou novozélandskou společnost, bouřlivě se rozvíjející průmysl nanosatelitů i dobývání vesmíru jako takové. Za OSLA blahopřejeme!

Zemi občas zasáhnou ohromující a nesmírně energetické gama záblesky, které vznikají v hlubokém vesmíru. Tajemství jejich vzniku nám teď pomáhají hledat nejvýkonnější pozemské lasery.

Tank nemusí vždycky bojovat municí a pancířem. Některé vás dostanou svým výkonem v terénu. Určitě nevynechejte videa vozidel společnosti Howe & Howe.

Z nadbytečného oxidu uhličitého je možné vyrábět plasty. Chce to ale správný katalyzátor. Řešením by mohla být nanostrukturovaná měď, která přeměňuje skleníkový plyn jako divá.