…aneb Představení malého rohatého dinosaura z Montany

…aneb Seznamte se s novým tyranským králem

…aneb Máme důkazy o třetihorních neptačích dinosaurech?

…aneb Nový tyranosauroid ze zapadlé muzejní sbírky

Raní zástupci linie vedoucí k dnešním krokodýlům a dinosaurům museli být pořádní tvrďáci. Nejen, že přežili apokalyptické vymírání na konci permu, ať už proběhlo jakkoliv, ale podle všeho také odvážně migrovali přes horkem spalovanou tropickou zónu superkontinentu Pangea, když se svět vzpamatovával z vymírání.

…aneb Kdo stanul na samém rozmezí K-Pg

…aneb Třicáté výročí popisu obřího teropoda z Argentiny

…aneb Představení obřího brazilského spinosaurida

…aneb Jak rychle se pohyboval Yutyrannus huali

…aneb Jak velký byl Ichthyotitan severnensis

…aneb Jak byla objevena „tvář bez rohu na nose“

…aneb Výročí obřího teropoda druhu Acrocanthosaurus atokensis

…aneb Představení typového exempláře druhu Tyrannosaurus rex

…aneb Kulaté výročí obřího pterosaura

Některé fosilie nedají paleontologům spát. Typickým příkladem je Prototaxites, zcela záhadná osmimetrová fosilie ze silurské a devonské krajiny, kde organismy dosahovaly velikosti maximálně pár desítek centimetrů. Pokud nevylezly z kosmických lodí, jde podle nového výzkumu o dnes neznámou a zřejmě dávno vymřelou skupinu organismů.

…aneb Výročí návratu dinosauří ikony

…aneb Jaké byly skutečné důsledky obřího impaktu

…aneb Ptakoještěr, kterého lovili tyranosauři

…aneb Představení slavného exempláře LACM 23844

…aneb Když zestárnete do délky 40 metrů

…aneb Jak vstoupil do dějin druhý popsaný dinosaurus

…aneb Kdo byl záhadný gigant Priconodon crassus

…aneb Výprava na lokalitu objevu našeho ornitopodního dinosaura

Tvůrci evolučních inteligencí EvolutionaryScale zabodovali s generativní inteligencí ESM3, zaměřenou na proteiny. Nakrmili ji daty o 3,15 miliardách sekvencí, 236 milionech struktur a 539 milionech popisů proteinů a ESM3 teď umí podle zadání „udělej zeleně fluoreskující protein“ vyrobit fungující protein, jaký svět ještě neviděl.

…aneb Číselné ohlédnutí za uplynulým rokem v dinosauří paleontologii

Je fascinující, jak se šavlovité zuby objevují v evoluci savců a savcům blízkých skupin znovu a znovu, aby poté zase vyhynuly. Podle nové studie tvaru a funkčnosti těchto výjimečných zubů za to může jejich biomechanika. Je příliš dokonalá, takže ji přírodní výběr tlačí hlava nehlava, až do evoluční pasti přílišné specializace.

…aneb Ohlédnutí za uplynulým rokem v dinosauří paleontologii

…aneb Malá pocta zesnulému dědečkovi

…aneb 200 let dinosaurů jiným pohledem

…aneb Jak děsivě dlouhá je doba od vyhynutí neptačích dinosaurů

…aneb Představení druhu Imperobator antarcticus

…aneb Karnská pluviální epizoda a nadvláda dinosaurů

…aneb Představuje se Staurikosaurus

…aneb Kdo se (nejen) schová, vyhraje

…aneb Další střípky do mozaiky masového vymírání K-Pg

…aneb Zajímavý příběh exempláře Wankel Rex

…aneb Představuje se Taurovenator violantei

Okouzlující pustina jihoaustralských Ediacara Hills vydala další pozoruhodný objev. Quaestio simpsonorum připomíná miniaturu Hádankářova robotického vysavače Roomba. Pokud se vědci nemýlí v interpretaci, jde o jednoho z prvních živočichů s rozlišenou pravou a levou stranou těla.

…aneb Pár vět o aviatických dovednostech pterosaurů

…aneb Představuje se Labocania aguillonae

…aneb Co nám prozrazuje fyzika o čelistech a zubech obřího teropoda

…aneb Jak šel čas s tyranosauridem albertosaurem

Paleontologům dlouho nebylo jasné, zda pterosauři vůbec létali. O tom už sice dneska nikdo nepochybuje, ale o stylu jejich letu se dál vedou spory. Objevy mimořádně zachovalých fosilií na Arabském poloostrově vnášejí do záhad spojených s pterosauřím letem nové světlo.

…aneb Objev prvního „kapesního“ tyranosaurida

…aneb Dožili se "kvecalkoatlové" (Quetzalcoatlus) konce křídy?

Smilodoni patřili v pravěku k zabijákům par excellence, ale jejich cesta k mistrovství byla hodně dlouhá a spletitá.

…aneb Pár slov o trávení největších dinosaurů

Když se lámou kontinenty v riftových zónách, dochází k narušení zemského pláště. Ten se rozvlní přízračnými vlnami, které se šíří geologickou rychlostí 15-20 km za milion let a vyzvedávají kratony, stabilní jádra kontinentů. Při tom vznikají masivní a divácky velmi atraktivní ostré srázy, eskarpmenty.

…aneb Jak rychle se pohybovali vládci druhohorních souší.

…aneb Největší hypotetický „rex“ by vyvážil tři dospělé slony