Oproti dřívějším názorům vyšlo najevo, že muchomůrkové toxiny alfa-amanitin a falacidin mají v DNA své vlastní geny, které je kódují.

Kompletní přepis vystoupení Jaroslava Petra v Českém rozhlasu Leonardo a zvukový záznam pořadu.

Fluoreskující protein, jehož gen si vědci vypůjčili z přírody k celé řadě legrácek, jako jsou svítící myši, králíci či prasátka, nyní našli i u dalšího organismu. Jde o živočicha, jež v živočišné říši zastává klíčové postavení. To by mohlo znamenat, že se jedná o široce rozšířenou záležitost.

Američtí vědci vytvořili myší super-běžce. Genetickou modifikací získali myši, které uběhnou bez zastávky šest kilometrů rychlostí dvacet metrů za minutu. Myši dostaly jméno PEPCK-Cmus.

Žabí pulci z laboratoře Nicka Dalea a Elisabeth Jonesové na universitě v anglickém Warwicku vypadají tak trochu, jako kdyby utekli z natáčení filmové ságy Hvězdné války. Někteří mají na hlavě hned několik očí, jiní si nesou oko na břiše a další se pyšní řádkou oček na ocásku. Mimozemsky vyhlížející pulci africké žáby drápatky jsou výsledkem experimentů, které vedly k odhalení jednoho z základních tajů vývoje oka.

Telomery si můžeme si je představit jako koncovky chránící konce tkaniček od bot před otřepením.

Myšice křovinná a myš domácí se vyvíjely odděleně po dobu 20 milionů let. Jejich geny jsou z 18 % odlišné. Vědci nyní vytvořili organismy, které jsou tvořeny směsí jejich buněk. Jde o mezidruhovou chiméru, kde původní druhy mají k sobě dvanáctkrát dál, než má člověk k šimpanzovi.

Dnes tvoří leváci čtvrtinu až pětinu populace. Před sto lety se jich však bylo v Anglii čtyřikrát méně. Prozradily to dokumentární záběry natočené britskými filmaři Sagarem Mitchellem a Jamesem Kenyonem na severu Anglie v rozmezí let 1897 až 1913.

Pstruh vyrostlý ve volné přírodě a ryba odchovaná v sádkách vypadají na první pohled stejně, ale svými vlastnostmi se dramaticky liší. Rozdíl je tak markantní, že vědci začínají pochybovat o tom, zda lze ryby mizející z řek a jezer nahradit uměle odchovanými jedinci. Naopak, zdá se, že vysazení „zdomácnělých“ ryb ze sádek do volné přírody představuje pro volně žijící populaci vážné nebezpečí.

Genomy organismů nejsou zatuchlá mauzolea, v nichž by se nic nedělo. Naopak, genomy jsou svižně dynamické a neustále prožívají dramatické změny na nejrůznějších úrovních.

Evropská unie (EU) bojuje se zámořím o dovoz geneticky modifikovaných krmiv už dlouhá léta. Nulová tolerance pro dovoz produktů z geneticky modifikovaných (GM) plodin, jež zatím nebyly v EU schváleny, by mohla podle zprávy DG Agri Evropské komise vyvolat v evropských chovech hospodářských zvířat nedostatek krmiv.

Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu získali Mario Capecchi, Martin Evans a Oliver Smithies.

Šokující objev čekal v dědičné informaci havajské octomilky na tým vedený genetičkou Julií Dunning-Hotoppovou z Ústavu J. Craiga Ventera z amerického Rockvillu. Uvnitř genomu mušky Drosophila ananassae odhalili vědci „genetickou matrjošku“ – bezmála kompletní dědičnou informaci bakterie Wolbachia pipientis.

Kříženci počatí příslušníky dvou odlišných druhů mohou být životaschopnější než jejich rodiče. Dokazuje to příklad amerických obojživelníků axolotlů.

Američtí vědci odhalili ve varlatech mužů sobecké mutantní buňky, které zvyšují riziko závažného dědičného onemocnění.

Zdá se, že si to pojišťují smutněním a změnou funkce genů.

Lososí samice a lososí samec nemusí plodit lososí děti.

Kontroverzní americký genetik Craig Venter se stal prvním člověkem, kterému byl přečten a následně i zveřejněn kompletní genom.

Tým vědců pracujících pro americkou společnost Pioneer Hi-Bred International získal metodami genového inženýrství sóju a kukuřici, jejichž semena mají zvýšený obsah snadno stravitelného fosforu. Výsledky jejich práce zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Biotechnology.

Veselé myšky s vypnutými ultrakonzervativními elementy zásadně převracejí náš názor na tyto tajemné zamrzlé úseky DNA.

Srovnávací studie kopytníků ukazuje, jak se evoluce chová macešsky ke stárnoucím samcům druhů s velkými harémy.

Fragilní X chromozom je vyvolán tzv. dynamickou mutací.

Australané přišli náhodou na gen, který funguje jako pohlavní přepínač. Jeho aktivací udělají z myšek, které měly být myškami, myšáky.

Nenápadné rostlinné pararetroviry se velmi podobají lidským retrovirům a mohou stát klíčovými hráči v našem souboji s HIV.

Neodbytné svědění pronásleduje pacienty s mnoha kožními chorobami, např. při ekzémech. Tento nepříjemný pocit provází i další nemoci. Někdy se projevuje při selhání ledvin, jindy při vážných onemocněních jater. Úporné svědění patří k vedlejším nežádoucím účinkům některých léků proti rakovině. Trpí jim i pacienti, jimž lékaři tlumí bolesti morfinem.

Nově objevený gen hydra není příbuzný žádnému jinému známému genu.

Zaměstnanec University Thomase Jeffersona se svým kolegou z University Johna Hopkinse si nechali patentovat techniku, která z nich udělá boháče. Jde o vylepšení laboratorní metody, kterou používají vědci, lékaři, zemědělci i policisté.

Rafinovaná transplantace genomu z jedné mykoplazmy do druhé představuje další krok na cestě k vytvoření umělého organismu v laboratoři.

Vědcům se poprvé podařilo zvrátit příznaky retardace způsobené fragilním chromozómem X.

Čím hlouběji nahlížíme do vlastní dědičné informace, tím zmatenější pohled se nám nabízí. První zveřejněné výsledky projektu ENCODE zpochybnily dogmata, na které přísahaly generace genetiků. Pokud bychom měli shrnout výsledky zveřejněné v prestižním vědeckém týdeníku Nature a v monotematickém čísle časopisu Genome Research do jediné věty, pak bychom museli říct: „Všechno je jinak!“

Alespoň v případě samců kozorožců horských. Nová studie u nich odhaluje souvislost mezi mohutností rohů a genetickou diverzitou.

Richard Roberts z University of Southern California dokázal, že pouhý jeden inhibitor (malá proteinová molekula), dokáže výrazně ovlivnit tak komplexní vlastnost, jakou je délka života. Teda, zatím jen u mušek, ale i tak je to převratný poznatek.

Hned tři týmy biologů oznámily zásadní průlom v oblasti „převýchovy“ buněk. Z kůže vypěstovali v laboratoři embryonální kmenové buňky. Zatím jenom u myší, ale na modifikaci metod pro výchovu embryonálních kmenových buněk člověka se už usilovně pracuje.

Zatímco v současnosti používaná cytostatika ničí všechny dělící se buňky, a tedy především buňky nádorů, nově vyvíjené protinádorové léky budou vypínat jen pár genů, které způsobují proměnu zdravé buňky v nádorovou.

Mutace, která je výhodná pro výkony na závodní dráze, ukázala anglickým chrtům odvrácenou tvář. U skotu se nám stejná mutace hodí a u lidí je předplatným na olympijské medaile a světové rekordy.

Kde jsou ty doby, kdy se slušný odhad počtu lidských genů pohyboval kolem sto tisíc. Konečníé číslo by mohlo být 20 500 a nějaké ty drobné.

Před čtyřmi roky zveřejnili genetici kompletní dědičnou informaci komára Anopheles gambiae. Teď k ní přidali kompletně přečtený genom komára tropického (Aedes aegypti). Zprávu o tom přináší vědecký týdeník Science. Na první pohled se může zdát komár jako komár, ale oba písklavé trapiče dělí plných sto padesát milionů let samostatného vývoje.

V prvním přečteném genomu vačnatce čekala na genetiky řada překvapení.

Podle nových odhadů mají podmořští stavitelé korálových útesů nejen podobný počet genů jako my, ale zároveň s nimi máme poměrně hodně genů společných.

Dědičné sklony k nejrůznějším onemocněním mají na svědomí krajně neobvyklé geny, o jejichž existenci a úloze vedli genetici ještě před deseti lety bouřlivé diskuse. Jsou uloženy na krátkých úsecích DNA a vytváří se podle nich jednoduché šroubovice označované jako mikroRNA. Vědci je usvědčili z podílu na poruchách činnosti srdce nebo imunitní obrany.

Z ještěrek se vyvinuli beznozí hadi a jeskynní ryby zase nemají oči. Během evoluce se toho ztrácí poměrně hodně. Jednou ztracené komplikované struktury ale již organismy nemohou znovu nabýt a „přivést k životu“. Tak to prostě je. Od roku 1890 uznáváme, že evoluční proces je ireverzibilní. Skupina plžů ale tento zákon nečetla a tak jej nectí.

Přelomové osekvenování kompletního genomu makaka rhesuse, třetího primáta po šimpanzovi a člověku, přináší cenné informace a nové pohledy na nás samotné.

Dvojčata jsme ještě nedávno mívali jednovaječná a dvojvaječná. Ta první mají zcela totožnou dědičnou informaci, ta druhá jsou si geneticky podobná jako jacíkoli jiní vlastní sourozenci a sdílejí 50% genů. Teď tu máme třetí typ dvojčat. Jednovaječná, která se liší dědičnou informací. Sdílejí 75% genů.

Oblast v našem genomu, která rozhoduje o naší náchylnosti k svalovému třesu a hloupnutí následkem alzheimerovy choroby, rozhoduje také o neukojitelné touze se povznést alkoholem.

Geneticky modifikované danio pruhované.

Donedávna znali lékaři asi 350 genů, jejichž poškození může u pacienta vyvolat rakovinu. Tušili, že zdaleka nejsou na konci pátrání pro genetických příčinách nádorových onemocnění. Přesto je zaskočilo, když tým vedený Michaelem Strattonem ze Sangerova Institutu v britské Cambridge připsal na seznam „genů pro rakovinu“ víc než stovku nových položek.

Stejně úspěšně jako letadla vybavená technologií stealth, pohybující se neviditelně bojištěm, se v lidské populaci šíří kapavka, kterou mutace v genu PIP udělala pro běžné testy neviditelnou.

Tým Marca Vermulsta z University of Washington v Seattlu zpochybnil teorii, podle které je stárnutí vyvoláno hromadícími se bodovými mutacemi mitochondriální DNA. Výsledky experimentů na myších, které bourají tradiční dogma, zveřejnil prestižní vědecký měsíčník Nature Genetics.

Sladké a voňavé lahůdky nechávají naše kočky chladnými. Teda alespoň ty čtyřnohé. Na rozdíl od jiných savců jim totiž chybí schopnost sladkosti vnímat.

Vhodné vodící psy pro nevidomé budeme hledat pomocí genetických testů.