Sumýš Psolus fabricii je úplně normální sumýš, docela fešák, pokud vás neděsí ostnokožci bez chapadel. Když z něj ale vědci ořezali tkáň, děly se věci. Ořezaná tkáň neumírá, diferencuje se, je imunitně aktivní a nasává živiny z mořské vody. Celé roky. Namísto bizarního hororu očekávejte revoluci v biomedicíně!

Tým ETH Zürich vyvinul metodu pro generování ideálně náhodných čísel, která zůstanou náhodná na věky věků. Potřebovali k tomu dva supravodivé čipy v roli qubitů, propojené 30metrovou trubicí a kvantově provázané mikrovlnnými fotony. Mohla by to být živá voda pro kryptografii a spoustu dalších aplikací.

Zapomeňte na humanoidy, kybernetické psy nebo roboty, co napodobují hmyz. Robot Argus týmu Duke university ctí symetrii a má tvar koule. Pohybuje se díky 20 modulárním teleskopickým končetinám, které vycházejí z centrální části, a každá je zakončená kamerou. Nevěřili byste, co všechno taková koule dokáže.

Uvidíte modrý úplněk, který ve skutečnosti modrý nebude, zato bude mikroúplňkem.

Kde sídlí biologický kompas zvířat? A na jakém principu funguje? Nová studie přináší nečekaný objev, který hledání odpovědí ještě více zkomplikoval.

Masivní nosná raketa New Glenn společnosti Blue Origin Jeffa Bezose ohromujícím způsobem explodovala během rutinního pozemního testu s krátkým zážehem motorů prvního stupně. Výbuch zcela zničil raketu a způsobil rozsáhlé škody na Startovacím komplexu 36 (LC-36).

Hermeus hlásí další milník ve vývoji nové generace nadzvukových letounů. Jejich prototyp Quarterhorse Mk 2.1 v těchto dnech poprvé pokořil zvuk rychlostí Mach 1,21. Prozatím mají slušně našlápnuto ve vývoji hypersonických letounů pro armádu a civilní dopravu. Co asi předvedou příště?

Houfnice RCH 155 konsorcia KNDS a Rheinmetal působí poněkud komicky. Ve skutečnosti ale klame tělem. Je to výkonný dálkově ovládaný dělostřelecký systém na obratném obrněnci Boxer, ideální pro taktiku „vystřel a zmiz.“ Stihne vystřelit až 9 ran a do 30 sekund zmizet, nemluvě o tom, že střílí za jízdy a přesunuje se normálně po silnici.

Střechy se solárními panely jsou fajn, ale co využít i stěny budov? Nové ultratenké a do jisté míry průhledné perovskitové solární články týmu NTU Singapore, asi 10 000krát tenčí než lidský vlas a vyráběné tepelným napařováním nabízejí široké možnosti uplatnění. Mohlo by to nakopnout solární energetiku ve městech.

MEG generuje elektřinu z jindy pro elektroniku spíše problematické vlhkosti, ať už ve vzduchu nebo na lidské pokožce. Zařízení je vyrobeno z materiálů, které jsou v podstatě poživatelné, včetně želatiny, kuchyňské soli a aktivního uhlíku. Po použití můžete tenhle generátor rozpustit ve vodě a recyklovat nebo zakopat a zapomenout.

Jaderné exploze vypaří všechno ve svém blízkém okolí. Když kvílející hmota začne chladnout, kondenzuje na částice jaderného spadu. Tento proces je významný pro pochopení důsledků jaderných explozí, ale stále mu moc nerozumíme. V laboratořích LLNL ho zkoumají pomocí plazmatického průtokového reaktoru.

Je na Marsu život? Pokud ano, pak nejspíš ten pozemský, protože ho tam dovezly „špinavé“ kosmické sondy a po povrchu rudé planety ho pak rozvezlo vozítko Perserverance.

„If you're not careful and you noclip out of reality in the wrong areas, you'll end up in the Backrooms, where it's nothing but the stink of old moist carpet, the madness of mono-yellow, the endless background noise of fluorescent lights at maximum hum-buzz…“ S výzkumem online temné turistiky liminálních prostorů se ztrácíte v místech, která v naší realitě neexistují.

V moři je spousta energie, ale těžit ji není snadné. Španělská společnost IDOM vyvíjí konvertor energie vln, který se jako veliký válec pohupuje na vlnách. V současné době testují u pobřeží Biskajského zálivu prototyp MARMOK-A-5 o celkové výšce 42 metrů a výkonu asi 30 kW

Společnost DG Industry, která je součástí obranného technologického klastru Brave1, vyvinula první ukrajinskou klouzavou pumu „Vyrivniuvach.“ S 250kilogramovou hlavicí může ničit hodnotné cíle ve vzdálenosti desítek kilometrů, aniž by se letoun, který ji vypustil, vystavil nejhustší cloně protiletecké obrany. Je to posun ve schopnosti úderu na větší vzdálenost i v soběstačnosti.

Výzkumný tým Penn State si rád hraje s lepicí páskou. Vyvinuli mechanismus, díky němuž je možné na lepicí pásku ukládat informaci, aniž by to vyžadovalo elektřinu a bylo to zranitelné jako dnešní elektronické počítače. V jednoduchém systému to funguje pěkně a je s tím možné provádět mechanické výpočty. Čím nás lepicí páska překvapí příště?

Atmosféra je plná oxidu uhličitého, proč toho nevyužít? Tým korejského institutu KRICT vyvinul novou metodu hydrogenace oxidu uhličitého v jediném kroku na uhlovodíky, jako je benzín nebo solventní nafta. Je to jednodušší a méně energeticky náročné než dosavadní postup s Fischerovou-Tropschovou syntézou.

Jaderný test Trinity provětral geologii pozoruhodnými objevy. V roce 2021 byl v materiálu z této exploze, příhodně nazvaném trinitit odhalený kvazikrystal, k němuž se nedávno přidal klatrát doposud neznámého typu. Ve svých klíckách, typických pro klatráty, drží atomy vápníku.

Měď si užila v elektrické kabeláži spoustu zábavy po dlouhé desítky let. Její éra se ale možná chýlí ke konci. Španělští materiáloví vědci nadopovali vlákna z uhlíkových nanotrubiček tetrachlorohlinitanovým aniontem, čímž značně zvýšili jejich elektrickou vodivost. Kabeláž pro elektromobily, letadla, drony nebo třeba nadzemní elektrická vedení už asi nebude, co bývala.

„Důrazně žádáme všechny uživatele, aby robota nijak nebezpečně neupravovali ani nepoužívali riskantním způsobem.“ S tímhle slibným sloganem jde na trh půltunový mecha bot GD01 čínských Unitree. Můžete si ho pořídit za 650 tisíc dolarů, vlézt do něj a dělat všechny ty mecha věci.

Prostředí je plné odpadních dusičnanů, které buď škodí anebo se s velkými náklady odstraňují. Přitom je to ohromný zdroj dusíku, který by bylo možné využít. Nový superkatalyzátor založený na nanozymu ze dvou atomů mědi přeměňuje odpadní dusičnany na amoniak. Časem by mohl proměnit výrobu hnojiv.

Experti testující ofenzivních možností umělých inteligencí z kalifornské společnosti organizace Palisade Research zkusili, jestli se velké jazykové modely, včetně GPT-5.4 a Claude Opus 4 dovedou sami zkopírovat do jiného počítače. Některé to zvládly, i když jen v laboratorním příznivém prostředí. Skynet prý zatím není na pořadu dne, ale obezřetnost jistě bude na místě.

Autonomní plachetnice se solárním pohonem a velkou výdrží Saildrone známe jako odvážné oceánografické drony, které křižují světové oceány. Nový přírůstek do rodiny Spectre dostane rakety a místo hurikánů bude lovit ponorky. Pro sonary jsou takové plachetnice prakticky neviditelné. Protiponorkový boj to posouvá na další úroveň.

Velká mozkovna a v ní miniaturní mozek. Jak to jde dohromady? U některých živočichů docela dobře.

Asi 70 kilometrů od města Jang-ťiang na pobřeží jižní Číny uvedli do provozu největší jednotlivou plovoucí větrnou turbínu na světě. Gigantický rotor o průměru 252 m sahá až do výšky 270 m a sklízí vítr z plochy 7 fotbalových hřišť. U pobřeží je už těsno a poloponorné konstrukce jako je tato by mohly využívat větry vanoucí na volném oceánu.

Panely s fotoreaktory představují průlom v solární vodíkové energetice. Je možné je instalovat kdekoliv, v jakémkoliv množství a obejdou se bez připojení k elektrické síti. Fotokatalyticky štěpí molekuly vody na vodík a kyslík a mohou se stát praktickým a levným zdrojem obnovitelného vodíku.

V posledních letech došlo v Česku ke klíčovým rozhodnutím, která nastavila směry rozvoje české jaderné energetiky. Máme velice kvalitní fungující reaktory v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany, které chceme bezpečně provozovat co nejdéle. Připravuje se výstavba nových velkých reaktorů III. generace a vybrali jsme, který typ malého modulárního reaktoru budeme využívat. Jaderná energetika tak na velice dobrém základě startuje masivní rozvoj.

Textrons Systems navázali na své pásové robotické tančíky řady Ripsaw a postavili pro námořní pěchotu robota na čtyřech kolech Ripsaw M1. Téměř dvoutunový robotický průzkumník může vozit náklady nebo operovat vyzbrojený drony či protidronovou municí. Při postupu na sebe může lákat palbu protivníka.

…aneb Fascinující historie ďábelské jámy v Arizoně

Do Japonska se valí davy turistů. Problém je, že Japonsku dochází pracovní síla a zahraniční zaměstnanci přinášejí spoustu dalších komplikací. Řešením by se mohli stát humanoidi. Na letitě Haneda již letos v květnu nastupují do zkušebního provozu humanoidu G1 čínských Unitree. Kdy se asi nějací objeví i u nás?

Experiment ARA (Askaryan Radio Array) poprvé detekoval Askaryanovo záření, specifické rádiové signály, které vznikají, když vysokoenergetické částice vletí do hustého dielektrika. Detektory umístěné až 200 metrů pod ledem Antarktidy před časem zachytily celkem 13 událostí, u nichž téměř není pochyb.

Je to jako čínské kouzlo. Nový uhelný palivový článek vyrábí elektřinu přímo z uhlí, elektrochemickou cestou. Žádné spalování, žádná pára, žádné turbíny. Uhlí sice zůstává fosilním zdrojem, ale největších hřích v podobě emisí oxidu uhličitého odpadá. Palivové články by navíc bylo možné posadit přímo do hlubinného dolu a nahoru by šla hotová elektřina.

Společnost HD Hyundai Heavy Industries vstupují do džungle digitální energetiky. Amerických datovým centrům pošlou masivní čtyřtaktní motory HiMSEN na naftu nebo zemní plyn, které mají výkon kolem 20 MW. Doposud poháněly lodě a elektrárny, teď budou pohánět i umělou inteligenci.

Airbus použil svůj taktický transportní letoun Airbus A400M Atlas a přemění ho na mateřský letoun A400M Mothership. Ten uveze až 50 středních dronů nebo 12 střel s plochou dráhou letu typu Taurus, které bude vypouštět na paletách, mimo dosah typické protivzdušné obrany protivníka.

Quaise Energy míří za obnovitelnou energií do zemských hlubin. Spoléhají na to, že superhorké horniny, jejichž teplota překračuje 300 °C, mohou poskytnout spoustu geotermální energie. V současné době již staví pilotní projekt Obsidian, který by měl v roce 2030 dosáhnout výkonu 50 MW.

Nedávno jsme publikovali článek v prestižním časopise Science o tom, jak kořeny rostlin reagují na mechanický stres. Tato zpráva se objevila v mnoha médiích. Nikde ale nebylo moc času řešit nic podrobnějšího a museli jsme hodně krátit naše poselství. Čtenář OSLA však chce jistě víc, a proto bych zde trochu podrobněji rozebral, co jsme vlastně zjistili a proč je to důležité.

Když se hromada kancelářských sponek nebo podobných částic propojí dohromady, vznikne pozoruhodný materiál, který není ani kapalinou ani pevnou látkou. V hromadě sponek, která je překvapivě pevná a odolná, je prostě víc, než by se na první pohled zdálo. Čekejte velké věci v materiálových vědách.

Američtí vědci postavili jednoduché mechanické počítače, které se kompletně skládají z mechanických komponent a zvládají jednoduché výpočty. Nepoužívají ani kousek mikročipu, ani špetku elektřiny. V budoucnu by mohly vzniknout mechanické počítače do extrémních podmínek nebo třeba chytré reagující materiály.

Čínští Unitree Robotics vyvíjejí humanoidního sprintera založeného na robotovi H1. Díky souhře mezi pokročilými senzory a motory se robot o hmotnosti 62 kilogramů přibližuje k rekordu Usaina Bolta. Je prý jenom otázkou času, kdy humanoid prorazí magickou hranici času na stovce pod 10 sekund.

Promyšleně upravená krajina může současně být okouzlující, pojmout spoustu uhlíku, oplývat biodiverzitou a současně fungovat jako strategická obrana před nepřátelským vpádem. Opět se potvrzuje, i když by z toho obě strany nejspíš byly v rozpacích, že vojáci a environmentalisté k sobě vlastně mají velice blízko.

Výzkumný tým Oak Ridge National Laboratory vyvinul postup, s nímž je možné vyrobit z polyethylenového odpadu benzín nebo naftu při teplotách pod 200 °C. Klíčovou roli hrají tavené soli, které fungují jako rozpouštědlo a současně jako katalyzátor. Pokud by metodu dotáhli, může se výroba paliva z odpadků rozjet ve velkém.

Technologie do značné míry nahrazují mezilidské kontakty a má to své důsledky. Psychologové zjistili, že lidé v posledních letech mluví méně a méně. Nakolik je to špatně a do jaké míry nám mluvení nahrazují klávesnice, dotykové displeje a další formy komunikace, to ukáže až čas.

Lockheed Martin se překonali v rychlosti vývoje nového typu zbrojního systému a vyvinuli odpalovací zařízení GRIZZLY ve standardním 10stopovém kontejneru za pouhých šest měsíců. Vystřeluje rakety Hellfire, původně sice protitankové, ale dnes se hodí proti dronům.

Představte si psychedelické triptaminy z kytek, lysohlávky a ropuchy. Izraelští genetici vykuchali geny, které ovládají jejich výrobu a všechny najednou nacpali do laboratorního tabáku Nicotiana benthamiana. Vyrostl jim tabák, který obsahuje pět různých tryptaminů najednou. Tohle raději nekuřte.

Ocelárny a cementárny vypouštějí spoustu alkalického odpadu, který se teď neutralizuje kyselinou sírovou, případně chlorovodíkovou. Co kdybychom ho ale nechali, aby neutralizoval kyselinu uhličitou ve vodě, což je vlastně rozpuštěný oxid uhličitý? Uvěznilo by to asi 30 milionů tun oxidu uhličitého ročně.

Čínský AgiBot přechází z úvodní testovací fáze k masové výrobě. Jejich humanoidi jsou k vidění v Evropě, Severní Americe, Východní Asii i na Středním východě. Počítá se s nimi v logistice, školství i v mnoha odvětvích průmyslu, pokud jde o civilní aplikace. Kdy je asi začneme potkávat na ulicích?

Chatboty dnes používá skoro každý a hodně lidí jim věří. Problém je v tom, že chatboti stále dělají až překvapivě velké množství závažných chyb. Vypadá to tak, že svěřujeme myšlení a důvěru někomu, kdo je dost problematický. Jako bychom kognitivně kapitulovali. Nejspíš nás čekají velmi zajímavé časy.

Na přelomu karbonu a permu, když donedávna vlhký tropický svět uhelných bažin a pralesů vychladl, nad Pangeou létal bizarní obrovský hmyz. Dnes dráždí naši fantazii a nejspíš i noční můry – přitom ale stále nevíme, proč vlastně byl tak veliký a dneska není. Nový výzkum vyvrací představu, že za to mohl tehdejší kyslík, kterého bylo v atmosféře mnohem víc než dnes.

Na trati mezi Londýnem a Welwyn Garden City ve vlaku Great Northern se nedávno a ve světové premiéře odehrál test kvantové navigace pro železniční vlaky. Technologie s ultracitlivými kvantovými senzory by měla detekovat nepatrné změny pohybu a tím i určit, kde se vlak v danou chvíli nachází.

Geologové mají obvykle za to, že masivní vulkanické erupce spouští exsolucce, oddělování plynů z natlakovaného magmatu. Podle nového výzkumu by to mohlo být úplně naopak. Erupce by mohla pohánět resorpce plynů zpátky do magmatu, která snižuje stlačitelnost magmatu a zvyšuje jeho chuť na pořádnou erupci.