Se samokřídly dnes obvykle létají vojáci, ať už jde o pilotované stroje anebo drony. Čínské výzkumné centrum CARDC se nedávno připojilo k úsilí využít samokřídla jako letouny pro civilní dopravu. Technické překážky nejsou zrovna malé, ale motivace taky ne. Kdo by nechtěl léta po světě obrovským samokřídlem?

Konstruktéři fotonických čipů oslovili umělou inteligenci, aby jim navrhla klíčové komponenty. Výsledné designy prý nepřipomínají nic, co by vymysleli lidští konstruktéři a nové komponenty jsou asi 500krát menší, než bylo doposud považováno za proveditelné. Jsou jako něco od H.R. Gigera. Fotonické čipy ale každopádně ušetří spoustu místa.

Zrcadlo odráží obraz toho, co je před ním. Lživé zrcadlo ovšem, díky svému strukturovanému povrchu ukáže předem definovaný, věrohodný, ale veskrze lživý obraz. Nová technologie využívá pasivní zpracování vizuálních informací povrchem. Mohla by nalézt využití ve vojenských technologiích, bezpečnosti nebo třeba v zábavném průmyslu.

Dnešní krokodýli jsou studenokrevní, líní, válejí se ve vodě a jejich teplotu určuje okolní prostředí. Zato ptáci jsou nabití energií, kterou jim dodává jejich teplokrevný metabolický motor, musejí si vrznout, i kdyby měli zmrznout a třepotají křídly jako o život, díky jejich vývojově pokročilé teplokrevnosti. Anebo ne?

Bronzový předmět s dvojicemi nestejných otvorů mohl být trvanlivou optickou součástí jednoduchého nočního dálkoměru. Hypotézu lze ověřit přesným měřením několika exemplářů a jedním poctivým večerním pokusem.

Společnost Heart Aerospace poslala do vzduchu svůj demonstrátor X1, který se stal doposud největším letícím plně elektrickým letounem. Stroj o vzletové hmotnosti přes 11 tun absolvoval v Plattsburghu, stát New York zkušební let o délce 27 minut. Jeho let prokázal, prokázal, že je možné stavět takto velké plně elektrické letouny a bezpečně s nimi létat.

Ať chceme nebo ne, v digitálním světě se stávají měřítkem vlivu lajky, sdílení a stažení, i pokud jde o odborné publikace. Tým Cornell University dokázal předpovídat budoucí úspěch a vliv inovací na základě online zájmu, a to až pět let dopředu. Zítřek vědy a technologií momentálně určují lajky a downloady.

Experimentální maglev v laboratoři Donghu zlomil třetí světový rekord za šest měsíců. Zařízení o hmotnosti 1,11 tuny na trati dlouhé 1 kilometr zrychlilo z nuly na 799 km/h za pouhých 5,3 sekundy. Přeprava cestujících takovou rychlostí ještě není na pořadu dne, ale mohl by z toho být třeba elektromagnetický katapult.

Dlouho se myslelo, že velkou mozkovou kůru máme kvůli rozvoji čelního laloku, který se považuje za centrum myšlení. Cogito ergo sum. Nový výzkum lebek primátů to smetl ze stolu. Čelní lalok během evoluce primátů velmi spořádaně kopíruje celkovou velikost mozku. Skutečný příběh velkého mozku se odehrává někde jinde.

Jak dostat na oběžnou dráhu v co nejkratším čase co nejvíc satelitů? Rocket Lab navrhují flatelity, velice ploché satelity, které je možné vyrábět ve velkém. Vesmírné síly zapojily flatelity do programu Space-Based Airborne Moving Target Indicator (SB-AMTI), v němž budou z nízké oběžné dráhy sledovat vzdušné cíle.

Všeználek Darwin miloval masožravky. Mimo jiné vyslovil v roce 1875 předpověď, že by některé lomikameny mohly být masožravé. Botanici si nedávno posvítili na lomikámen Saxifraga candelabrum – a vyšlo to. Tráví nalepený hmyz a využívá z něho dusík. Tenhle lomikámen z Tibetu má rád maso!

Superdělo HATS mělo zasahovat cíle vzdálené přes 1 600 km. Dnes slouží v mnohem skromnější, ale současně velmi užitečné roli. Z futuristické zbraně vznikla specializovaná testovací platforma, která využívá extrémní zrychlení superdělem k získávání kvalitních dat pro vývoj hypersonických hlavic.

Představte si počítač, který tvoří soustava mikročástic v kapalině. Rezervoárový počítač s aktivními koloidními oscilátory z Kostnice je úplně jiný, než jste zvyklí. Funguje jako blackbox a stále plně nechápeme jak. Přesto umí pozoruhodné věci, včetně předpovídání chaotických časových řad nebo odhalování nepatrných anomálií v datech.

V horkých letních dnech sahá tisk po lehčích tématech. Zde by to mohlo být něco o psychologickém jevu známém pod názvem pareidolie, při kterém fantazie z různých podnětů (mraky na obloze, přirozené tvary kamenů aj.) vytváří obrazy, např. zvířata, lidské tváře a jiné smysluplné obrazy. Představa, že by mohl existovat artefakt z mladého paleolitu zobrazující lidskou tvář, může být pro někoho šokující, přitom taková zobrazení existují. Např. portrét ženy nalezený v Dolních Věstonicích.

Oxid uhličitý v atmosféře přebývá a strategicky významný grafit zase schází. Nová technologie z kalifornského Berkeley řeší dvě tyhle mouchy jednou ranou. Vyvinuli slibnou metodu pro přeměnu oxidu uhličitého zachyceného z atmosféry na grafit. Je to grafit ze vzduchu. Mohla by se z toho stát alternativa těžby grafitu.

Američtí Perpetua Resources ve spolupráci s U.S. Army vyvíjejí modulární technologii pro domácí výrobu vysoce čistého sulfidu antimonitého. Toto mobilní zařízení má zajistit nezávislost amerického zbrojního průmyslu na dodávkách kriticky významných surovin z ciziny pro výrobu munice, trhavin, elektroniky a dalších komodit.

V souvislosti s přípravou obnovy provozu několika dříve trvale odstavených jaderných reaktorů v USA jsem zaznamenal řadu dotazů, zda není možné znovu spustit alespoň některé odstavené německé bloky. Podívejme se na tuto možnost podrobněji.

BAE systems postavili prototyp autonomního dronu typu Loyal Wingman, který by měl doprovázet pilotované bojové letouny. Brontanax je britský od začátku až do konce a měl by zvládat rozmanité mise, od vzdušných soubojů a útoků na pozemní cíle až po elektronický boj. Prototyp už testuje na zemi, vzlétnout by měl už příští rok (2027).

Podíváte-li se do jednotlivých lokálních rekonstrukcí teplot za minulé tisíce let, většinou nevidíme výrazný tvar podobný hokejce. Jak tedy vznikají pověstné hokejky v globálním průměru?

Jak ukládat energii bez chemických látek? Mechanické řešení nabízí setrvačník, masivní, s magnetickou levitací a vakuovou komorou. Qnetic brzy rozjede 200 kWh prototyp setrvačníku pro ukládaní energie Pulsar. Podobná úložiště by mohla téměř okamžitě dodat velmi vysoký výkon pro rozvodnou síť.

Čínská společnost Run Robotics přivedla na svět robotického kentaura. Namísto kopyt má kola a pohání ho umělá inteligence. Údajně zvládne až 210 kilogramů, členitý povrch i přiměřeně silné exploze. Mohl by být užitečný při požárech, záchranných akcích, taky v dolech nebo třeba na ropných polích a v továrnách. Mýty jsou zpět v moderní verzi.

Lockheed Martin představil jako jeden z trháků letošního Farnborough Airshow 2026 protidronový dron Morfius X-rotor. Je vybavený mikrovlnnou hlavicí, se kterou dokáže během jediného operačního letu usmažit přes 50 dronů protivníka. Stanou se mikrovlnné drony účinnou zbraní proti hejnům dronů?

Památky achájské (mykénské) kultury na Naxu. Napřed tuctové pro kontext, pak ale i velice zvláštní, jaké jinde neuvidíme.

Stotunová bóje C4 švédských CorPower Ocean získala plnou certifikaci od norské společnosti DNV, zlatý standard v certifikaci offshore energetických technologií. Jde o zásadní milník na cestě ke komerčnímu využití technologií tohoto typu. První komerční soustavy bójí C4 vyrostou v Portugalsku a ve Skotsku.

Nový termální kryt z hybridního materiálu dokáže skrýt objekty téměř libovolného tvaru před infračervenými kamerami a zároveň je chrání před extrémními teplotami. 3D tištěná hliníková mřížka vyplněná pryžovitým materiálem dokáže zázraky. Infračervená kamera nevidí vůbec nic.

Pentagon má zálusk na tak výkonné lasery, že sestřelí střely s plochou dráhou letu nové generace nebo vyřídí celá hejna dronů. Chtělo by to výkon 500 kW. V rámci iniciativy Scaled Directed Energy (SCADE) Critical Technology Area na tom v Lockheed Martin Aculight a nLIGHT Defense už pracují.

Recyklace plastového odpadu není jednoduchá. Většinou jde o směs různých plastů, které je nutné před recyklací roztřídit. Nová metoda alkalického tepelného zpracování ATT umožňuje přeměnit směs tří nejběžnějších odpadních plastů PET, PE a PP na více než 90procentní vodík. Na obzoru se rýsuje komerční využití.

Letokruh nezná globální průměrnou teplotu, ale odráží pouze teplotu lokální. A na Sibiři se v daném období neoteplilo. Šlo o výmysl. Oteplilo se tam až po roce 2000.

Těžba hnědého uhlí v rýnských dolech končí, stejně jako spalování uhlí v elektrárnách. Jako slibná náhrada se rýsuje geotermální energie, kterou teď odborníci hledají v zemi pod hnědouhelným regionem. První měření vypadají dobře, teď bude následovat detailnější geofyzikální průzkum.

Ostře sledovaný turecký bojový tryskový dron KIZILELMA dokázal jako první zaútočit nadzvukovou střelou turecké výroby JET-230. Střela úspěšně zničila námořní cíl na vzdálenost přes 120 kilometrů. Je to další významný milník ve vývoji nové generace tureckých bojových dronů.

Nová technologie z Northwestern University funguje jako kouzlo. Pustíte energii do kapaliny a změní se na černý a elektricky vodivý hydrogel. Jde zřejmě o první známý materiál, který ukládá energii tak, že se při nabíjení fyzicky uspořádá do nové struktury. K uvolnění energie stačí přidat kyslík.

Experimenty s důlní vodou z německé strany Krušných hor ukázaly, že bakteriální společenstva důlní vody bývalého uranového dolu dovedou vylovit uran z vody a přeměnit ho do jinak velmi vzácné pětimocné formy uranu. V budoucnu bychom to mohli využít na místech kontaminovaných uranem.

Pozemní systém Meadowlands je sice instalovaný na přívěsu a na první pohled nevypadá moc nebezpečně, ve skutečnosti ale dokáže brutálně zasáhnout satelitní síly protivníka. Ruší komunikaci se satelity i vysílání satelitů a má k dispozici ještě lstivější triky. Vesmírné síly teď dosáhnou přímo na orbitu.

Spálením železného prášku vznikne teplo a oxid železa. Zelený vodík z obnovitelných zdrojů energie pak zase může odstranit kyslík a přeměnit "rez" zpátky na čisté železo. Železo má přitom oproti vodíku ohromnou výhodu v tom, že ho lze úžasně snadno převážet a skladovat. Železný prášek by se tak mohl stát klíčovým médiem obnovitelné energetiky.

Jak skutečný český Jára Cimrman zkonstruoval fotoaparát pro jižní pól.

Floridská společnost AMPERA jako první na světě 3D vytiskla plnohodnotný modul jaderného reaktoru, který zahrnuje jádro a tlakovou nádobu reaktoru. AMPERA používá thoriové palivo TRISO. První komerční verze 3D tištěných modulů jaderných reaktorů by měly mít výkon 30 MW.

Materiál Rebond 300 nizozemské společnosti Paebbl vykazuje uhlíkovou stopu mínus 149 kilogramů oxidu uhličitého na tunu materiálu. Při jeho výrobě se využívá urychlená mineralizace, jejímž výsledkem je esteticky hodnotná přísada, která může nahradit až 30 procent cementu v běžných betonových směsích.

Laserové systémy se proti malým FPV dronům doposud neprosadily, z celé řady důvodů. Průlomem by mohl být systém DroneLight se 4 kW laserem. Namísto kontinuálního laserového paprsku pálí laserové pulzy o délce 10 milisekund, řízené umělou inteligencí. Obvykle stačí 5 až 10 děr do dronu, aby šel k zemi.

Tým University of Texas El Paso smíchal pryskyřici vytvrzovanou světlem s kapalným elektrolytem na bázi lithia a vytvořil 3D tisknutelný polymerní hydrogel, z něhož je možné vytisknout elektrolyt pro baterie roztodivných tvarů a aplikací. Fantazii se meze nekladou.

27. července 1983 v Uhříněvsi padl teplotní rekord, kdy bylo naměřeno 40,2 °C. Rudé právo to tehdy ale odbylo v okurkové sezóně jedinou větou „Příčinou abnormálního horka je tropický vzduch, který nad naše území pronikl až z Afriky.“ Tehdy totiž počasí ještě nebylo politikum.

Dokážou snížit metabolismus natolik, že vydrží pět let bez příjmu potravy. Prodloužili bychom si život, kdybychom si od nich vypůjčili jejich úsporné hospodaření s energií?

Dálkově ovládaní švábi jsou skvělí průzkumníci. Voda nebo prostory s nízkým obsahem kyslíku je ale zastaví. Singapurští inženýři jim vyrobili elegantní skafandry, v nichž mohou operovat pod vodou i v nedýchatelném ovzduší. Ze švábů kyborgů se stávají švábi commandos.

Zvyky turistů se pokusíme pojednat s nadhledem, pokud možno bez emocí, spílání a apokalyptických vizí. Prostředkem k tomu je evoluční teorie a některé antické rady. Je to přece obraz našeho života.

Rocket Lab předvedli skvělý výkon, když se svou raketou Electron vynesli satelit Pioneer pro americké vesmírné síly za 16 hodin a 42 minut po obdržení oficiálního rozkazu ke startu mise VICTUS HAZE. Rocket Lab přitom vyvinuli satelit, vynesli ho do vesmíru, a také ho řídí na oběžné dráze.

Deep Fission sehnali (zatím nezávazné) zájemce o elektřinu z malých modulárních reaktorů, umístěných ve vrtech 1 míli pod zemí, což je z řady důvodů výhodné. Provozovatelé datových center, průmyslové podniky, developeři a strategičtí partneři projevili zájem celkem o 18,5 GW výkonu.

Na vlně pokročilých, ale hlavně levných a masově vyráběných zbraňových systémů se veze i Lockheed Martin. Spustili program Next Generation Glide Body (NXGB), což bude hypersonický kluzák za „lidovou cenu.“ Pokud všechno dobře dopadne, letět by měl už v příštím roce 2027.

Pozemní datacentra nikdo nechce. Co přesunout AI výpočty na volný oceán? Startup Panthalassa vyvíjí soběstačná datacentra, která si vytěží energii z mořských vln, ochladí se mořskou vodou a zpracují data posílaná přes satelity na nízké oběžné dráze. Příští rok (2027) by měla jí na trh.

Tradiční lithium-iontové baterie mají na elektrická dopravní letadla vzhledem ke své hmotnosti příliš nízkou hustotu energie. Lithium-keramické baterie nabízejí řešení s pevným elektrolytem, který rovněž zajistí vyšší bezpečnost i nižší hmotnost výsledných baterií. Společnosti ProLogium a Elysian Aircraft to ověří v praxi.

Tak trochu symbolicky k tomu britští vědci zveřejnili objev 5 000 let starého „prototypu“ slavného Stonehenge. Tvrdí, že už tehdy šlo o určování slunovratu.

Číňané budou jezdit ultračernými auty. Barvy pohlcující víc než 99,5 % dopadajícího světla ale dotáhli k dokonalosti jiní borci.