Skotští laseroví mágové dovedou svařovat optické materiály, jako je třeba sklo, s různými kovy. Mají na to ultrarychlý laserový systém, který svařuje pomocí pikosekundových pulzů infračerveného laseru. Jsme na prahu laserové průmyslové revoluce?

Postavit iontový kvantový počítač, který má zcela jinou architekturu, než soudobé kvantové počítače se supravodivými prvky není snadné. Když se ale rozjedou, tak počítají jedna báseň. Dočkáme se komerčních iontových kvantových počítačů?

Myši s vylepšenou sítnicí o fotoreceptorové nanočástice přeměňující vysokoenergetické fotony začaly vidět v NIR spektru, které je pro ostatní savce za hranicí viditelnosti. Normální zrak zůstal pokusným zvířatům zachován a neblahé účinky zákroku vědci na svých super-myších nepozorovali.

Co kdybychom lapali oxid uhličitý ze vzduchu a dělali z něho pevný uhlík? Fosilie v takovém uhlí bohužel nebudou, ale i tak by mohlo nalézt řadu zajímavých uplatnění. S technologií katalyzátoru z kapalného kovu je recyklace uhlí vyloženou zábavou.

Konspirace jsou jako laciná bižuterie. Lákavě se třpytí a podbízejí se, aby si na ně člověk sáhnul. Ale zároveň kazí dobrý vkus. Britští vědci zjistili, že obliba konspirací souvisí se snižováním prahu odolnosti vůči sklonům páchat nepravosti, podvůdky a malou každodenní kriminalitu.

Za pár let by s pilotovanými stíhacími letouny mohly létat skupiny velkých bojových dronů. Boeing investoval v Austrálii a připravuje tam stíhačku Boeing Airpower Teaming System, která nemusí brát ohledy na lidské piloty.

Často lze sledovat diskuze na téma, zda ten nebo onen energetický zdroj nebo mix zdrojů je schopen zajistit energetické potřeby. Málo se však objevují studie nebo alespoň pokusy spočítat, jak by si tyto zdroje poradily v konkrétní situaci, respektive s podmínkami konkrétního roku. Vysloví-li někdo námitku, že zdroje závislé na počasí – větrné a solární elektrárny, jsou nespolehlivým zdrojem, je ujištěn, že pokud nesvítí slunce nebo nefouká vítr u nás, můžeme elektřinu přivézt z okolních států nebo přebytky uložit. Podívejme se na realitu.

Robotická sonda Beresheet šetřila za nosnou raketu, a teď letí po velmi komplikované dráze do Moře Jasu. Jestli uspěje, tak to bude ohromný úspěch pro soukromé vesmírné společnosti i pro Izrael. Držme jim palce!

Říkalo se mu nemoc galská, francouzská, uherská, příjice, lues, bejel,… Vžil se název z roku 1530 od italského lékaře Girolamo Fracastoro. Napsal báseň o nemocném ovčákovi Syphilus. Příznaky nemoci i to, že pochází z Nového světa, autor popsal s grácií a tak věcně, že to platí dodnes. Jen s viníkem už to je jinak. Pasáček byl ohavnou nemocí potrestán za rouhání se Bohu Slunce. Báseň se už za autorova života stala bestsellerem a dočkala se mnoha vydání. A to i po více než dvou stech letech, jak dokládá pařížské vydání s poznámkami a překladem do francouzštiny. Zářná to ukázka, jak se má dělat popularizace vědy.

Unikátní kus drátového zlata zvaný Roh berana byl ještě donedávna nesmírně vzácný a stejně tak záhadný. Centrum neutronové vědy LANSCE si trochu posvítilo na jeho záhadnost, vzácný je ale Roh berana stále stejně. Jde o zřejmě nejlepší nález zlatých drátů na světě.

Elektřina je jako slizký úhoř. Často není tam, kde byste ji zrovna potřebovali. Systémy fyzikálních baterií pro ukládání elektřiny ve velkém by to mohly změnit. U australského Adelaide vyroste pozoruhodný adiabatický systém CAES, který bude stlačovat vzduch do podzemních prostor dolu Angas.

Kdo by nechtěl mít snadno dostupnou a čistou energii z vesmíru? Čína na tom intenzivně pracuje. První solární elektrárny by chtěli mít na oběžné dráze během pár let. Komerční gigawattové orbitální elektrárny chystají na dobu kolem roku 2050.

Kdyby v pekle dělali izolaci citlivých přístrojů, tak by určitě sáhli po tomhle keramickém aerogelu. Když ho necháte týden uležet při teplotě 1 400 °C, tak to jen odzívá. Stejně tak ho nechají chladným stovky cyklů střídání teplot mezi mínus 198 °C a plus 900 °C.

Nově vyvinutí hydroboti mohou mechanicky dráždit jednotlivé živé buňky nebo malé kousky tkáně. Jsou měkcí a zároveň rychlí. Taková technologie je dobrá pro výzkum i praktické aplikace.

Matematický biolog Lewi Stone nasadil metody ze svého oboru na analýzu průmyslové genocidy neblaze proslulé operace Reinhard. V táborech smrti v Treblince, Belzeci a Sobiboru bylo tehdy zmasakrováno asi 1,7 milionů lidí, většinou polských Židů. Nacistický stroj na smrt drtil 15 tisíc lidských životů denně.

Experimenty s buňkami srdce potkanů ukazují, že extrémně slabá elektromagnetická pole na velmi nízkých frekvencích, která v atmosféře neustále vytvářejí blesky, by mohla mít ochranný účinek na buňky. Pokud nejde o omyl, tak by zajímavý fenomén mohl mít praktické využití.

Nový raketový motor ve své letové verzi chrlí plameny a před SpaceX se už rýsují první pokusné „skoky“ prototypu kosmické lodi Starship v nízkých výškách. Oběžná dráha, Měsíc i Mars jsou zase o něco blíž. Ať žije kosmická budoucnost!

Robotické seismometry MERMAIDS zjistily, proč existují Galapágy, a proč Země není ledovou koulí. Pod Galapágami vystopovaly plášťový chochol magmatu, v hloubce asi 1 900 kilometrů pod zemským povrchem.

Čína se roztahuje v Jihočínském moři. Kdyby US Army umístila dělo s pohádkovým dostřelem někam do západní části Filipín, tak by se čínské umělé ostrůvky s vojenskými základnami, stejně jako čínské loďstvo, rázem ocitly v ošemetné situaci.

Nový „dřevěný“ nikl tvoří ze 70 procent prázdný prostor. Jeho hustota je tak nízká, že by plaval na vodě. Z takového materiálu by se mohly vyrábět pevné konstrukční prvky, které budou mít ještě další funkce, jako třeba hrát roli baterie a dodávat elektřinu.

Americký Středozápad zavalil ledový arktický vzduch z polárního vortexu. I na Marsu v kráteru Gale, kde pracuje Curiosity, je teď tepleji. Obyvatelé tam budou muset přežít několik opravdu hodně mrazivých dní.

O AI / Umělé inteligenci či strojovému učení dnes slyšíme na každém kroku, ale co to vlastně je? Budou se tu v brzku procházet umělí lidé nebo je to jen líbivé marketingové označení neb kdo nepoužívá AI není in?

Raketový torpédoborec USS Dewey během loňského letního námořního cvičení RIMPAC 2018 vypálil z palubního děla ráže 127 mm celkem 20 projektilů HVP. Test byl součástí důmyslného nápadu udělat ze starého děla sofistikovanou protivzdušnou zbraň s levným provozem.

Když laser buší 100 nanosekundovými pulzy do uhlíkových nanovláken na správném substrátu, tak se uhlík roztaví při závratné teplotě a pak zkrystalizuje do diamantu. Nanovlákna z diamantu uvítají v elektronice, výrobě nástrojů i ve šperkařství.

Robotičtí průzkumníci NASA, kteří míří do hlubokého vesmíru nebo na cizí světy, potřebují radioaktivní zdroj energie. Skvělé je plutonium-238, ale jeho výroba není snadná. S novou technologií snad NASA dokáže naplnit svůj cíl – v roce 2025 vyrábět 1,5 kilogramu tohoto radioizotopu ročně.

Stačí mikronový křemenný disk a laser. Pak si můžete poslechnout, o čem si povídají buňky lidského těla, všudypřítomné bakterie anebo třeba molekuly vzduchu, které proudí kolem senzoru. S novým senzorem si přijdou na své buněční biologové, diagnostici nebo třeba námořníci či letci.

Výrobce paměťových karet Lexar před 15 lety představil SD kartu s pamětí 1GB. Teď jde na trh jejich karta s tisícinásobnou pamětí. Pro první kupce je k mání za 500 dolarů. Kdy se asi dočkáme petabajtové SD karty?

Prototyp Boeingu 777X už má namontované motory GE9X, které jsou širší než trup Boeingu 737. Brzy by měl vyrazit na historicky první let. Pokud se osvědčí, tak se stane momentálně největším dvoumotorovým dopravním letounem světa.

Šikovný enzym OPH v polymerové nanočástici, čili nanoscavenger, dokáže vydržet v těle hlodavce několik dní. Během té doby likviduje molekuly nervově paralytických organofosfátů, které mají jinak sklony bezohledně zabíjet. Z nanoscavengerů by se mohla stát vakcína proti sarinu a podobným věcem.

Tanková výsadková loď Haiyangshan se teď plaví někde v Pacifiku, a má na palubě něco, co vypadá jako elektromagnetický railgun. Je to pokročilá vojenská technologie anebo plastová hračka Made in China?

První fází opilosti je obvykle opilost veselá, přemoudřelá a společenská. Ve druhé fázi se opilost utahá, unaví a nakonec odpadne. O kocovině raději ani nemluvě. Jak se ukázalo, octomilky to mají úplně stejně jako lidé. Vědci proto opíjejí octomilky a intenzivně zkoumají molekulární mechanismy nalitosti.

O Louise Brownové, první děcku ze zkumavky, toho bylo napsáno již mnohé a nepochybně i teď Luise zvoní v uších. V červenci roku 2018 oslavila Louise své jubileum, a s ní celá reprodukční medicína. Snad je to příležitost k malému zamyšlení.

V severoirském kraji Boho mají kouzelnou hlínu, která léčí všechny rány a infekce. A jak zjistili mikrobiologové, tohle kouzlo skutečně funguje. V irské hlíně žijí doposud neznámé strepomycety které produkují velmi účinné antibakteriální látky.

Hlenky vápenky jsou jednobuněčné améby. Když se jich sleze hodně na jedno místo, tak připomínají plivance. Tyhle plivancoidní tvorové mají ale unikátní výpočetní schopnosti, které by mohly inspirovat tvůrce algoritmů pro řešení úmorných výpočetních problémů.

Od dob podepsání Montrealského protokolu se lidstvo snaží úbytku trikyslíku ve stratosféře zamezit. A jsme v tom úspěšní. Hodnoty se pomalu vrací k normálu. Ze studie provedené Američany na University of Colorado Boulder, jejíž výsledky otiskl časopis Geophysical Research Letters, ale teď vyplynulo, že to byl právě úbytek ozónu, který v posledních třiceti letech navyšoval sněžení v Antarktidě a přispíval k obnově tamních ledovců. Co teď s tím?

Jak by mohl virus přispět ke zrychlení počítačů dnešní konstrukce? Se zajímavým průlomem přišli odborníci MIT a singapurské univerzity SUTD, kteří vymysleli novou technologii konstrukce počítačových pamětí.

Pentagon usiluje o to, aby syntetická biologie se svými produkty pronikla z příjemného prostředí laboratoří do drsného terénu. Pokud uspějí, tak se jim nabízí celá řada vojenských a pochopitelně také civilních aplikací.

Nová analýza dvojice amerických vědců tvrdí, že se za sto let nemusíme uvařit v rozlitých oceánech. Stačí, když použijeme soudobé technologie k vypuštění sírových aerosolů do stratosféry. Bylo by to rychlé, spolehlivé a tak levné, že by to zvládla jediná bohatá země. Bude ale samozřejmě lepší, když do toho půjde celý svět.

Jsme už takoví, že se o špatné zprávy zajímáme víc. Díky tomu tu dnes také jsme, protože bylo evolučně prospěšné se učit z nezdaru a na chybách druhých. Dobře to vědí i vlastníci medií, a pokud chtějí v konkurenci obstát, musí nabízet to, co zvyšuje čtenost a přináší zisk. I proto se na nás ohledně klimatu valí převážně katastrofické scénáře a informace o nejasnostech jaksi zapadají.

Přírodovědci z Texaské univerzity objevili téměř dvacet nových mikrobů. Na tom by nebylo nic zajímavého, kdyby nešlo zatím o neznámé druhy a neživili se metanem, butanem i ropnými produkty. Takoví požírači by se mohli hodit jak u ropných havárek, tak v globálním oteplování.

Že ledovce oteplují planetu? Jděte s tím k šípku! Podobně nejspíš zareagujeme všichni na tak kacířské tvrzení. Ale jen do doby, než se seznámíme s výsledky studie mezinárodního týmu, který čtyři roky na Islandu měřil obsah plynů ve vodě vytékající z pod ledovce. Rozborem izotopů atomů v molekulách plynu se jim podařilo prokázat, že pod ledovou pokrývkou se tvoří metan. Hodně metanu. A ten, jak známo škodí. Co teď s tím?

V příští velké válce bude nutné počítat s intenzivním elektronickým bojem. Nedávné testy útoků autonomních dronů ukázaly, že to drony mohou i ve velmi náročném elektronickém prostředí zvládnout.

Seismologický průzkum Mariánského příkopu odhalil ohromné množství hornin bohatých na vodu, které zajíždějí s Pacifickou tektonickou deskou do hlubin. Hladina vody v oceánech je přitom ale stále zhruba stejná. Voda se tedy musí opět vracet na povrch, zřejmě během vulkanických erupcí v podobě vodní páry.

Někdo má rád holky, jiný vdolky. Patricia Yang našla zalíbení ve zkoumání exkrementů. Ve své nejnovější práci se zabývá kaděním, což jak jistě uznáte, když to je formou kvádrů, je více než neobvyklé. Jeden tvor na Zemi to zvládá a díky Doktorce Yang už víme nejen proč, ale tak trochu i jak to dělá.

Bojiště dnešního světa se stále více robotizují. K vojenským robotů se nově přidává šestikolový a také šestitunový autonomní robot Sahar, kterého postavili izraelští vojenští inženýři. Měl by se stát robotickým průzkumníkem a příslušníkem předsunutých hlídek pro bojové zóny.

Za nejohroženější lokality na Zemi jsou všeobecně považovány ostrovy korálových atolů. Tvrdí to klimatologové a přesvědčují nás o tom i katastrofické filmy z dílny BBC, k nimž psali scénáře. Ostrovům se má osudným stát zvyšování hladiny moří doprovázející globální oteplování. Geologům britsko-kanadsko-novozélandského týmu ale vyšel pravý opak.

PET lahve by mohly mít nové využití. Po relativně levném zpracování z nich vznikne pozoruhodný aerogel. Je velmi lehký, hodně porézní, ohebný a odolný. Možných aplikací se rýsuje nepřeberné množství.

Čínská armáda se zhlédla v ruských terminátorech. Postavili si vlastního, který je mohutně obrněný i vyzbrojený. Možná až moc vyzbrojený. Celkem 7 zbraňových systémů k sobě podle prvních ohlasů příliš nepasuje. Asi až pořádná bitva ukáže, jak na tom čínský terminátor vlastně je.

SpiNNaker je největším neuromorfním počítačem světa. Může simulovat vybrané oblasti mozku v reálném čase nebo třeba testovat rozsáhlé neurální sítě pro pokročilé mobilní roboty. Počet simulovaných neuronů SpiNNakera zhruba odpovídá tisícině procenta lidského mozku.

aneb jak se startupu založenému před dvěma roky již sešlo 100 million yuanů, což je více než 300 milionů korun.