V internetu bude nakonec zapojeno úplně všechno. Senzory a elektroniku chytrých obalů pro výrobky na jedno použití by měly pohánět nové, k prostředí šetrné a hlavně laciné mikro biobaterie, které bude možné po použití prostě vyhodit.

Hypersonické zbraně se stávají kriticky významnými prvky výzbroje moderních armád. US Air Force vyvíjí střelu AGM-183A Air Launched Rapid Response Weapon (ARRW), kterou by chtěli mít ve výzbroji kolem roku 2022. Teď má za sebou historicky první let vzduchem, i když jen pasivní, bez motoru a bez paliva.

Létat světem letadly klasických tvarů je fajn, ale také poněkud jednotvárné. Co kdyby ale oblohu brázdila Létající Véčka, která by jako z oka vypadla legendární elektrické kytaře Gibson Flying V? Kromě úžasných křivek Flying V slibuje ekonomický provoz a možnost využívat stávající letiště bez podstatných úprav.

Pan Josef Patočka napsal v Deníku Referendum článek, který je inspirován seriálem Černobyl. Trochu paradoxem je, že i podle režiséra dané série není jeho dílo tolik o jaderné energetice, ale spíše o nutnosti neskrývat fakta, nezatajovat je, otevřeně diskutovat o všech hlediscích a to z různých pohledů. A právě toto poselství je určeno nejvíce právě takovým lidem, jako jsou v redakci Deníku Referendum.

Kompozitní kovové pěny slibují nové pancíře pro obrněná vozidla, které budou odolné jako ocel, ale přitom dvakrát lehčí. Kromě toho jsou kovové pěny slušně odolné vůči plameni, horku, a také různým typům tvrdého záření. Po takovém materiálu rádi sáhnou vojenští i civilní vývojáři.

Je to k až k nevíře. Nejen o kvalitě vědecké studie, ale i o důvěryhodnosti časopisu, rozhoduje „prkotina“ - pomlčky.

Kde vzít dýchatelný molekulární kyslík pro dlouhodobé cesty vesmírem? V Caltechu se inspirovali objevem molekulárního kyslíku na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko a vyvinuli reaktor, který vyrábí dýchatelný kyslík podobným způsobem – prudkým nárazem molekuly oxidu uhličitého na inertní povrch.

Studentský tým University of Southern California podle všeho na čtvrtý pokus zvítězil v prestižním závodu světových univerzit o pokoření hranice vesmíru vlastnoručně postavenou a vypuštěnou raketou. Raketa Traveler IV vzlétla ze Spaceportu America a doletěla do výšky 103 kilometrů. Překonala tím formální Kármánovu hranici vesmírného prostoru.

Každý dron US Navy má svůj ovladač. Je v tom zmatek a ovládací systémy zabírají cenný prostor na lodích. Co kdyby ale na všechny drony mohli námořníci použít jediný dálkový ovladač, univerzální řídící systém pro hladinové, podvodní, letecké i pozemní drony?

V poslední době jsou díky stávkám za klima stále více slyšet se svými požadavky mladí aktivisté. V souvislosti s tímto hnutím se také objevují názory, že nejen politici, na které se primárně Greta Thurnbergová a její následovníci obracejí, ale i vědci svým vyčkáváním a nečinností selhávají. Podívejme se na opodstatněnost těchto výtek podrobněji.

Concorde je už dlouho minulostí. Stále více společností ale usiluje o to, aby se komerční nadzvuková doprava vrátila na scénu. Novým hráčem se teď stal americký startup Hermeus, který chce postavit extrémně rychlý letoun se soudobými technologiemi.

Podmořští roboti a další autonomní stroje v oceánu potřebují ke svému provozu zdroj energie. Ten by měl být schopen dodávat energii po dlouhou dobu, ale také zvládat nárazové velké požadavky na výkon. Nové zařízení čínského týmu to dokáže.

Minulý týden vyšel na Oslovi článek „současná situace v exascale závodech je předběhnutí Aurory Frontierem, možná se do toho nečekaně vloží Čína“. Pojďme se na věc podívat podrobněji.

Ještě před pár dny byl budoucí superpočítač Aurora následníkem trůnu nejrychlejšího superpočítače světa. Jenomže teď o svůj budoucí titul podle všeho přišel. Nový budoucí král exascale výpočtů se jmenuje Frontier a postaví ho v laboratořích Oak Ridge National Laboratory.

Dostupných informací není mnoho, ale laserový systém SHiELD od Lockheed Martin už podle všeho sestřeluje rakety. Je to sice zatím jenom neohrabaný pozemní laser, ale protiraketové laserové systémy pro letadla jsou již na dohled.

Kanál nezní zrovna moc libozvučně a lze si pod tím představit ledasco. Tentokrát bude řeč o „dírkách“ v bičících spermií s funkcí spínače forsáže motility. Lze si je představit také jako potrubní poštu, která poslům lásky zvěstuje něco jako: „Jsi blízko, Ty to dáš“! Lenošivé spermie taková informace nejen potěší, ale i povzbudí k činnosti a také určí směr, kterým je třeba se vydat.

Z vykácených lesů budovy a nábytek prakticky nejsou.

Dánské ministerstvo životního prostředí si nechalo zpracovat studii dopadu používání plastových nákupních sáčků na „zdraví“ naší matičky Země. Výsledky Dánové zveřejnili v publikaci „Life Cycle Assessment of grocery carrier bags“. Vyplývá z ní, že z environmentálního pohledu jsou plastové sáčky tím nejrozumnějším řešením a že aktivisty propagovaná náhrada organickým výrobkem z bavlny je totální ptákovina.

Nanotechnologie budeme nacházet v potravinářství stále častěji v podobě nanoingrediencí, chytrých biologicky rozložitelných obalů nebo nanosenzorů. Cílem nanotechnologů je zlepšit chuť i vzhled potravin a snížit jejich plýtvání.

Když si pořídíte mozek prasete z jatek a připojíte ho na šikovný systém, který simuluje napojení mozku na další orgány, tak můžete přinejmenším z části takový mozek oživit. Etici experiment chválí jako slibný pro léčbu následků mrtvice a poškození mozku, a jedním dechem varují před řadou etických komplikací, které z takového průlomu v biologii mozku vyplývají.

Minulý týden jsem se zúčastnil diskuze mezi vědci a českými organizátory středoškolské stávky za klima. Pořádala ji organizace Paralelní polis v rámci cyklu Enviro meetup. Více než dvouhodinové moderované diskuze se zúčastnili tři středoškolští studenti a tři vědci.

Bakterie dovedou všechno. Když na to přijde, tak spořádají i uhlovodíky podobné těm, co jsou v ropě. A nejpočetnější zastoupení mají ve společenstvech na dně Mariánského příkopu. Je tam úplný uhlovodíkový ekosystém.

V Německu jsou aktivity kolem studentských stávek za klima těmi nejrozsáhlejšími. Proto je zajímavé se podívat na nedávno zveřejněné konkrétní požadavky studentů.

Když bombardér vysype bomby, tak je možné se tak maximálně rychle ukrýt. Ale německý výrobce zbraní Rheinmetal to chce změnit. Jejich C-RAM systém Cheetah by mohl zničit podstatnou část leteckých bomb ještě ve vzduchu.

Tým z NASA a MIT vyprojektoval a odzkoušel revoluční typ křídla. Je sestaveno ze stovek malých identických dílů. Změnu směru letu lze u něj zajistit upravením polohy vzájemně propojených dílců. Unifikované stavební prvky by dovolovaly robotizaci výroby, zjednodušila by se údržba a zlevnily letenky. Testy křídla již proběhly v aerodynamickém tunelu NASA a o novince v superlativech píše odborný časopis Smart Materials and Structures.

V současné době pracují na kolejnicových dělech v USA, Indii, Číně, Rusku, a také v Turecku. Právě Turecko v těchto dnech představilo nové kolejnicové dělo Şahi 209 Block II, které je desetkrát výkonnější nežli jeho předchůdce.

Masivní příliv autonomních aut by nemusel znamenat konec lidských řidičů. Spíše naopak. Lidé by se mohli stát záložními řidiči, kteří vstoupí do děje díky řízení na dálku. A zachrání tím situaci. Technologie teleoperátorů by mohla nakopnout rozvoj autonomní dopravy a zvýšit její bezpečnost.

Ledovec Jakobshavn je mediální hvězdou. Záběry na něj chybí jen v málo kterém programu věnovaném globálnímu oteplování. Hrozivá na něm je rychlost s jakou mizí. Uvádí se, že patří k hrstce nejrychleji tajících a zmenšujících se ledových uskupením na Zemi. Z výzkumu NASA ale nyní vyplynulo, že se ledovec zvětšuje.

Jestli vše poběží podle plánu, tak by Čína měla v roce 2021 spustit na vodu první plovoucí jadernou elektrárnu. Plovoucí reaktory by měly být k dispozici pro umělé ostrovy v Jihočínském moři, pro ropné plošiny u mořského pobřeží a také pro oblasti zasažené nějakou katastrofou.

V roce 2021 by měla první americká bojová loď mít na palubě výkonný 60-kW laserový systém HELIOS. Bude to některý z raketových torpédoborců třídy Arleigh Burke. Účinný obranný laser může zapalovat čluny a sestřelovat drony anebo jenom třeba oslepit jejich senzory.

Kdo by nechtěl mít po ruce šikovného robotického pomocníka? Piloti amerického letectva rozhodně ano a časem ho nejspíš dostanou. Pentagon vyvíjí umělou inteligenci Skyborg, která bude létat s lidskými piloty jako kopilot anebo bude pilotovat bojové drony, které budou doprovázet letouny s lidskou posádkou.

Elektrolýza mořské vody bývá pohromou pro elektrody. Nové elektrody s důmyslnými ochrannými vrstvami ze Stanfordu vydrží v mořské vodě neuvěřitelně dlouho a mohly by se stát základem řady zajímavých technologií.

Na stránkách řady médií se v souvislosti s probíhající stávkou za klima objevila celá řada příspěvků i diskuzí. Organizátoři stávky při ní vyhlásili, že do dvou týdnů očekávají jasnou reakci vlády. Mají však představu, jaká opatření po vládě požadují?

Za úsek od 1960 se sucho zhoršilo, protože na konci této řady byly suché roky. Pokud ale počítáme od 18. století, naopak srážek přibylo.

Již jsme tu probírali roboty schopné nahlížet do aktivní zóny zhrouceného reaktoru, robotické muly tahající se s municí a proviantem amerických mariňáků i robo šváby a létající vážky. Na University of Toronto předvedli nanobota pohybujícího se uvnitř živé buňky.

NASA a Lockheed Martin vyvíjejí tiché nadzvukové dopravní letadlo X-59 QueSST. Aby bylo skutečně tiché, tak vývojáři musejí detailně prostudovat šíření rázových vln při nadzvukovém letu. Pomůže jim s tím nový zobrazovací systém NASA.

Skotští laseroví mágové dovedou svařovat optické materiály, jako je třeba sklo, s různými kovy. Mají na to ultrarychlý laserový systém, který svařuje pomocí pikosekundových pulzů infračerveného laseru. Jsme na prahu laserové průmyslové revoluce?

Postavit iontový kvantový počítač, který má zcela jinou architekturu, než soudobé kvantové počítače se supravodivými prvky není snadné. Když se ale rozjedou, tak počítají jedna báseň. Dočkáme se komerčních iontových kvantových počítačů?

Myši s vylepšenou sítnicí o fotoreceptorové nanočástice přeměňující vysokoenergetické fotony začaly vidět v NIR spektru, které je pro ostatní savce za hranicí viditelnosti. Normální zrak zůstal pokusným zvířatům zachován a neblahé účinky zákroku vědci na svých super-myších nepozorovali.

Co kdybychom lapali oxid uhličitý ze vzduchu a dělali z něho pevný uhlík? Fosilie v takovém uhlí bohužel nebudou, ale i tak by mohlo nalézt řadu zajímavých uplatnění. S technologií katalyzátoru z kapalného kovu je recyklace uhlí vyloženou zábavou.

Konspirace jsou jako laciná bižuterie. Lákavě se třpytí a podbízejí se, aby si na ně člověk sáhnul. Ale zároveň kazí dobrý vkus. Britští vědci zjistili, že obliba konspirací souvisí se snižováním prahu odolnosti vůči sklonům páchat nepravosti, podvůdky a malou každodenní kriminalitu.

Za pár let by s pilotovanými stíhacími letouny mohly létat skupiny velkých bojových dronů. Boeing investoval v Austrálii a připravuje tam stíhačku Boeing Airpower Teaming System, která nemusí brát ohledy na lidské piloty.

Často lze sledovat diskuze na téma, zda ten nebo onen energetický zdroj nebo mix zdrojů je schopen zajistit energetické potřeby. Málo se však objevují studie nebo alespoň pokusy spočítat, jak by si tyto zdroje poradily v konkrétní situaci, respektive s podmínkami konkrétního roku. Vysloví-li někdo námitku, že zdroje závislé na počasí – větrné a solární elektrárny, jsou nespolehlivým zdrojem, je ujištěn, že pokud nesvítí slunce nebo nefouká vítr u nás, můžeme elektřinu přivézt z okolních států nebo přebytky uložit. Podívejme se na realitu.

Robotická sonda Beresheet šetřila za nosnou raketu, a teď letí po velmi komplikované dráze do Moře Jasu. Jestli uspěje, tak to bude ohromný úspěch pro soukromé vesmírné společnosti i pro Izrael. Držme jim palce!

Říkalo se mu nemoc galská, francouzská, uherská, příjice, lues, bejel,… Vžil se název z roku 1530 od italského lékaře Girolamo Fracastoro. Napsal báseň o nemocném ovčákovi Syphilus. Příznaky nemoci i to, že pochází z Nového světa, autor popsal s grácií a tak věcně, že to platí dodnes. Jen s viníkem už to je jinak. Pasáček byl ohavnou nemocí potrestán za rouhání se Bohu Slunce. Báseň se už za autorova života stala bestsellerem a dočkala se mnoha vydání. A to i po více než dvou stech letech, jak dokládá pařížské vydání s poznámkami a překladem do francouzštiny. Zářná to ukázka, jak se má dělat popularizace vědy.

Unikátní kus drátového zlata zvaný Roh berana byl ještě donedávna nesmírně vzácný a stejně tak záhadný. Centrum neutronové vědy LANSCE si trochu posvítilo na jeho záhadnost, vzácný je ale Roh berana stále stejně. Jde o zřejmě nejlepší nález zlatých drátů na světě.

Elektřina je jako slizký úhoř. Často není tam, kde byste ji zrovna potřebovali. Systémy fyzikálních baterií pro ukládání elektřiny ve velkém by to mohly změnit. U australského Adelaide vyroste pozoruhodný adiabatický systém CAES, který bude stlačovat vzduch do podzemních prostor dolu Angas.

Kdo by nechtěl mít snadno dostupnou a čistou energii z vesmíru? Čína na tom intenzivně pracuje. První solární elektrárny by chtěli mít na oběžné dráze během pár let. Komerční gigawattové orbitální elektrárny chystají na dobu kolem roku 2050.

Kdyby v pekle dělali izolaci citlivých přístrojů, tak by určitě sáhli po tomhle keramickém aerogelu. Když ho necháte týden uležet při teplotě 1 400 °C, tak to jen odzívá. Stejně tak ho nechají chladným stovky cyklů střídání teplot mezi mínus 198 °C a plus 900 °C.

Nově vyvinutí hydroboti mohou mechanicky dráždit jednotlivé živé buňky nebo malé kousky tkáně. Jsou měkcí a zároveň rychlí. Taková technologie je dobrá pro výzkum i praktické aplikace.