Přílivová turbína SR2000 od Scotrenewables Tidal Power je momentálně nejvýkonnější přílivovou elektrárnou, která je v provozu. Brzy by na Orknejích měli spustit komerční verzi takové turbíny.

Vodní elektrárny jsou nejvýznamnějšími nízkoemisními zdroji. Existují státy, které z nich získávají přes 50 % svých potřeb. Hlavně v rozvíjejících se zemích se intenzivně budují. Jsou důležitým prostředkem regulace sítě a v podobě přečerpávacích elektráren i akumulace energie. A to i v České republice.

Materiáloví mágové z laboratoří Sandia zjistili, že slitina z 9 dílů platiny a 1 dílu zlata je výtečně odolná vůči teplu a překoná všechny slitiny světa v odolnosti vůči mechanickému opotřebení. Elektronickému průmyslu by taková slitina mohla ušetřit stamiliony dolarů ročně.

Magnezit, minerál z uhličitanu hořečnatého, vzniká v přírodě stovky až tisíce let. S polystyrenovými mikrokuličkami to je možné urychlit na dva měsíce a pár dní. Magnezit přitom spolyká spoustu oxidu uhličitého z atmosféry.

Nově vytvořený hematen má tloušťku pouhé tři atomy. Je feromagnetický a nedrží ho pohromadě van der Waalsovy síly. Mohl by se uplatnit jako fotokatalyzátor nebo třeba materiál pro spintroniku.

…aneb Bolt nebyl první

Výzkumu seismických vln prozradil, že litosférické kořeny obsahují ohromné množství diamantů. Jestli to je pravda, tak je v zemi asi tak tisíckrát víc diamantů, než jsme si mysleli.

Dragouni 2. jezdeckého pluku vyzkoušeli simulovaný elektronický boj proti litevské armádě, během nedávného cvičení Saber Strike. Nebylo to špatné, v elektronickém boji ale ještě mají co dohánět.

Nedávné vystoupení vedoucího energetické kampaně Greenpeace Jana Rovenského i další vyjádření mohou znamenat dost dramatickou změnu v postoji českých zelených organizací k jaderné energetice.

Letci na pavučinách nevyužívají jenom vítr. Vycítí elektrická pole v atmosféře a s jejich pomocí létají i za bezvětří či špatného počasí. O smyslech živočichů se ještě máme co učit.

Přírodní zlato je krásně zlaté a také hodně odolné. Mikrokrystaly z pece indického týmu jsou ale ještě více zlaté a ještě odolnější. Neporadí si s nimi ani rtuť, ani hyperkoncetrovaná lučavka královská.

Převratná technologie ručního laseru pro zapalování plakátů, vlasů a oblečení nepřátel režimu, případně strategických objektů a palivových nádrží vojenských protivníků? Anebo pěkná science fiction, která má naštvat Pentagon?

Technologie jako od MacGyvera velice usnadňuje detekci a první analýzu použitého jedu v případě útoku chemickou zbraní. Zařízení je snadno přenosné, levné, odolné a v případě potřeby ho postaví prakticky každý.

Američtí vědci popsali metodu chemické syntézy ekologického polyesteru s vlastnostmi zajímavými pro komerční využití. Mikroorganizmy ho umí produkovat možná již nějakou tu miliardu let, jenže z našeho pohledu jim to jde pomalu a neefektivně.

Estonští výrobci robotických vozidel Milrem Robotics přicházejí s pozoruhodným protitankovým dronem na pásové platformě THeMIS. S raketami 5. generace MMP to bude důstojný protivník i pro ty nejmodernější tanky dnešní doby.

TNT je tvárný, bezpečný a skvěle vybuchuje. Zároveň je ale také velmi toxický a škodí životnímu prostředí. Nově vyvíjená výbušnina je založená na bis-oxadiazolu, který má přednosti TNT a netrpí jeho neduhy.

Spojené státy mají HAARP, který je v pustině Aljašky. Čína chce postavit vojenskou verzi HAARPu na hustě osídleném ostrovu Chaj-nan. Sázejí na to, že jim ionosférový radar pomůže s americkými ponorkami.

V laboratořích ORNL zprovoznili superpočítač Summit o výkonu 200 petaflops. Jak dlouho se asi udrží na trůnu pro nejmocnější superpočítač planety?

Když smícháte 2D materiál sulfid molybdeničitý s nanodiamanty, tak vznikne nesmírně trvanlivé pevné mazadlo s velice nízkým třením. Materiálovým vědcům se povedl další skvělý kousek.

Jak může být moře, obvykle místo zrození života, v určitém období pro život místem ohrožujícím? A jak je možné, že některé organismy takovou situaci přežijí zatímco jiné druhy ne?

Vědci z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT simulují chování záměrně nestabilních aut a ve spolupráci s laboratoří Porsche Engineering úspěšně otestovali technologii pro jízdní režim „drive by wire“. Jde o princip aktivního dynamického řízení, který se již delší dobu používá u letadel. Nový směr výzkumu koresponduje s trendem elektromobility a autonomních aut.

Katastrofických prognóz spojených se změnou klimatu je všude tolik, že ty pozitivní jakoby ani nebyly. K hlasu glaciologů, kteří tvrdí, že s oteplováním máme v podstatě kliku, protože podle historicky daných cyklů už měla nastat další z dob ledových, což by byl takový průšvih, že bychom se kvůli zdrojům energie a potravin nejspíš začali vraždit. K optimistům v tomto směru lze řadit i kanadsko-čínsko-britský tým, který prognózuje mnoha severským oblastem světlé zítřky.

Nanorobotický systém μRobotex dokáže vyrobit a sestavit mikrostruktury na konci optického vlákna. A teď už si brousí drápy na stavbu nanostruktur na konci uhlíkové nanotrubičky.

Američtí vědci zdokonalují postup, na jehož začátku je bezplatný oxid uhličitý jako surovina, na konci pak drahý produkt se širokým využitím - kvalitní uhlíkové nanotrubičky.

Pavoučí hedvábí bylo sesazeno z prvního místa nejpevnějšího biomateriálu světa. Mají na tom zásluhy nanovlákna z celulózy. Klasické kovy, slitiny nebo keramika zůstávají daleko vzadu.

Čínské letectvo by rádo nové bombardéry dalekého doletu. Vypouštějí zprávy o samokřídle H-20, a také o nadzvukovém bombardéru JH-XX. Kdy je asi uvidíme na některé letecké přehlídce?

Beton vyrobený z grafenové vody je pevnější a mnohem méně propouští vodu. Mohl by ušetřit čas, peníze i životní prostředí. Kdo by to byl do grafenu řekl?

Při zákeřných chemických útocích, jako byla otrava Skripalovych nebo bombardování města Dúmá, hraje velkou roli možnost pohotové a přesné detekce použitých bojových látek. Nová metoda infračervené spektroskopie to zvládá velmi dobře. Jistě by se velmi hodila inspektorům OPCW.

Klimatické předpovědi už déle než sto let vycházejí z předpokladu, že veškerý dusík na Zemi, který je rostlinám k dispozici, pochází z atmosféry. Teď nám američtí výzkumníci naší dlouho tradovanou představu zbořili. A protože dostupnost dusíku je stěžejní pro ukládání uhlíku, nejspíš se brzo dočkáme změn v prognózách klimatu.

Zapomeňte na vodu ze zálivu v australském Sydney. S touhle technologií nanostrukturovaných hydrogelů poháněných Sluncem by bylo možné vypít Mrtvé moře. Pokud byste měli dost velkou žízeň.

Globální oteplování odnášejí především rozvojové země. Proto chtějí méně schůzovat a více připravovat technologie, které by nám mohly pomoci s klimatem.

Přiučit se v Africe není žádná ostuda, ani když jde o pavouky a robotiku.

Čína se po USA stala druhou zemí světa, která postavila stealth stíhací letoun páté generace a rozmístila ho u svých bojových jednotek. Chengdu J-20 je schopný přesných úderů při misích na velkou vzdálenost.

Výsledkem čínsko-italské spolupráce je prototyp tištěného elektromobilu s dojezdem 150 km a hmotnosti pouhých 450 kg.

Paleontologie se sice zabývá mrtvolami, někdy jsou ale velice čerstvé. Makabrózní experimenty se zombifikací rozmanitých mrtvol pomáhají vědcům pochopit procesy rozkladu a fosilizace dávných tvorů.

V IBM vyvinuli počítač se základní deskou o rozměrech 1x1 milimetr. Takové mikropočítače by se měly stát novým typem ochrany produktů před paděláním.

Vezměte živou buňku a vložte ji do syntetického obalu. Vznikne tak hybridní buňka, která by se mohla stát základem biologických mikrotováren, aktivních léků, živých senzorů nebo buněčných baterií vyrábějících energii fotosyntézou.

Kdyby někdo udělal lidské maso ze zkumavky, byl by zločin ho jíst? A bylo by to nechutné? Jak by vlastně takové maso chutnalo? Etici se mají v dohledné době na co těšit.

Jižní Austrálie se stala kolbištěm podivuhodného souboje miliardářů o to, kdo postaví největší baterii světa. Zatím vítězí Elon Musk, ale teď se objevil vyzyvatel, Sanjeev Gupta.

Sofistikovaná bojová látka a zákeřné vražedné svinstvo v jednom. To jsou novičoky, binární organofosfáty, které před lety vyvinuli ve vojenských laboratořích Sovětského svazu.

Rusko zřejmě vyvíjí pozoruhodné zbraně, které by nepochybně překonaly stávající obranné protiraketové systémy. K čemu je ale vlastně potřebuje?

Noopept a Adrafinil

Před smrtí se mozkem prožene tsunami depolarizace mozkových neuronů. Dokud ale neurony nezačnou skutečně umírat kvůli trvalé depolarizaci, tak je možné tsunami smrti zastavit.

Kapalný elektrolyt a elektrody založené na grafenu a nanočásticích oxidu niklu. To je nová jihokorejská baterie, která by se mohla stát průlomem v dobíjitelných zdrojích energie.

Grafairový filtr, to je magická nanotechnologie. Můžete si nabrat vodu v příšerně znečištěném přístavu, jednou ji prohnat takovým filtrem, a pak se s klidem napít. Nemo, klaun očkatý, který zažil vody přístavu v Sydney na vlastní šupiny, by měl jistě radost.

Kovové organické kostry nepřestávají udivovat. Teď se pustily do filtrování vody, ze které dovedou odstranit soli i vytěžit cenné ionty kovů, jako je třeba populární lithium. Mořská i odpadní voda se teď stanou významným zdrojem surovin.

Americkým jednotkám zůstane spousta starých Humvee. Co z nich udělat autonomní pozemní drony, které budou dělat špinavou práci v boji i mimo něj?

V laboratořích se dnes „pěstuje“ kdeco – kmenové buňky, kožní fibroblasty nebo jaterní hepatocyty. Důležitou kategorií jsou pohlavní buňky. Kde je ale vzít a nekrást? Dnes jsme v této snaze už zase o kousek dále.

Má Rusko autonomní jaderné torpédo, které by zničilo velké přístavní město i s jeho okolím? Anebo se jen snaží varovat Západ, že protiraketová obrana není stoprocentní ochranou proti jadernému útoku? Velká hra jaderných mocností pokračuje.

Nadcházející zimní olympijské hry 2018 v Jižní Koreji budou svátkem sportu a bezpečnostních opatření. Pořadatelé se obávají dronů se zlými úmysly i dalších možných rizik, která by mohla ohrozit hladký průběh her, sledovaných celým světem.