A co na to krajina? Přesvědčte se sami.

Již dlouhou dobu jsme svědky názorových kontroverzí řešení energetické budoucnosti ve světě. Od dob protijaderných mírových manifestací dával „zelený“ svět velmi jasně najevo odpor k jaderné energetice. Nutno říci, že se mu s využitím senzacechtivosti médií a strachuplné propagandy dařilo svými názory prosáknout až do nejvyšších politických kruhů. Populismem postižení politici pak bez ostychu zamítají vlastně velmi rozumné řešení jádra jako podstatné části budoucího energetického mixu a „na oko“ odstupují od svých jaderných programů.ˇ

Čeští vědci vydali Bílou knihu geneticky modifikovaných plodin - dokument shrnující dosavadní zkušenosti s geneticky modifikovanými rostlinami. Nezapřeli přitom Cimrmanovského ducha.

Američtí ekologové Holly Jonesová a Oswald Schmitz z Yale University v New Havenu vyvracejí ve studii zveřejněné v prestižním vědeckém časopise PLoS ONE tradovanou představu, podle které současné lidstvo páchá na přírodě nenapravitelné škody.

„Základními nositeli vědy a výzkumu musí být vysoké školy v těsné součinnosti s aplikační sférou. Požadujeme optimalizovat působnost Akademie věd ČR a postupný přechod vybraných pracovišť AV, zejména v oblasti technických a přírodních věd na vysoké školy, především tam, kde tyto vysoké školy mají vysoký potenciál spolupráce s aplikační sférou.“ˇ

Poučný příběh o tom, jak se z noční můry archeologů nestal trh plenitelů vykopávek, ale světová síť obchodu s výtečnými padělky.

Americký meteorolog Anthony Watts dokumentuje řadu let kvalitu meteorologických stanic v USA. Po vyhodnocení 865 stanic z 1221 (70 %) dospěl k závěru, že jsou nespolehlivé. 11 % měří s chybou větší jak 5 °C, 58 % s chybou mezi 2 a 5 °C. Otřesný výsledek.

Lužická kultura a příbuzné kultury přetrvávají hluboko do protohistorické doby. Kolem žádné jiné pravěké kultury nevzniklo tolik diskusí o její etnické příslušnosti. Vyhrotily se dokonce natolik, že mívaly dohru mezi diplomaty. Během nacistické éry šlo především o to, aby lužická kultura byla vyloučena z etnogeneze Slovanů.

Chceme vás seznámit se zcela novou a jednoduchou technologii včelaření, která (jak naznačují naše dosavadní výsledky) může zabránit možnosti propuknutí parazitóz i moru včelího plodu ve včelstvech a pomůže efektivně zabránit nežádoucímu plodování včelích matek v zimním období.

18.5.2009 Upozornění: Původní zdroj zpřesnil údaje!
Nově vytvořený led bývá po dvou letech 2 metry silný. S velkým překvapením zjistila mezinárodní výzkumná expedice PAM-ARCMIP po 4 týdnech leteckého výzkumu, že led poblíž Severního pólu je 2,5 metru silný. Víceletý led u pobřeží Kanady je 4 metry silný. To odporuje oteplovací teorii, která předpovídala ubývání ledu.

Mozog – zložitý a tajomný svet. Riadiace a poznávacie centrum. Ako sa v ňom spracúvajú vnemy a podnety? Kde v ňom sídlia ktoré emócie? Zmysly? Ako sa rozhodujeme? Aj na tieto otázky hľadajú vedci odpoveď pomocou funkčnej magnetickej rezonancie - fMRI. Je to moderný progresívny nástroj na nepriamy výskum mozgových funkcií. Neraz vyžaduje veľké série experimentov, pričom každé trojrozmerné zobrazenie mozgu pomocou fMRI poskytuje množstvo údajov. Výsledkom sú veľké súbory dát, ktoré je nutné spracovať pomocou štatistiky. A to je ďalší pracovný nástroj. Matematický. A ako s každým pracovným nástrojom, aj s tým štatistickým je nevyhnutné vedieť správne narábať. Ako však odhalili posledné mesiace, to nezvládajú ani mnohí renomovaní neurovedci. A tak vo viacerých prípadoch platí, že o čo sú výsledky ich výskumov na prvý pohľad presvedčivejšie, o to sú na pohľad druhý nedôveryhodnejšie.

Invazní druhy narušují přírodní ekosystémy, destabilizují potravní řetězce a snižují užitkovou hodnotu společenstev. Ekologové se v poslední době snaží tuto degradaci ekosystémů vyjádřit finančně. Ve studii, která byla tento týden publikována v časopise Frontiers in Ecology and the Environment, vědci vytvořili seznam nepůvodních druhů, které působí největší ekosystémové škody a na jejichž likvidaci je tudíž spotřebováno nejvíce finančních prostředků.

Sto padesát jednobuněčných mořských řas rodu Micromonas by se muselo seřadit vedle sebe, aby obtočily souvislým prstýnkem lidský vlas. Přesto patří těmto „trpaslíkům“ mezi mikroorganismy mořského planktonu významné postavení.

Z experimentu trvajícího dvacet let vědci z University of Illinois zjistili, že okounek pstruhový, je ohrožen ze zvláštního důvodu – jeho „ochota“ nechat se chytit, je u něj dědičná.

„Všechny zásadní pravdy procházejí třemi stádii. Nejprve jsou zesměšňovány, pak zuřivě vyvraceny, aby byly nakonec přijaty jako samozřejmost.“ˇ

Výroba paliv biologickou cestou za přispění elektrické energie aneb jak skladovat elektřinu.

Drobné mořské placičky jsou ve skutečnosti bazální skupinou jedné ze dvou hlavních větví živočichů a příbuzenské vztahy je pojí s houbovci, žebernatkami a žahavci.

Za bránami známeho amerického MITu vznikajú prototypy nabíjateľných batérií. K ich hlavným komponentom patria geneticky modifikované vírusy.

Jaký bude osud Tuvalu? Stoupá moře? Nebo se nám ztrácí? Příběh švédského geologa tváří v tvář oteplovací mašinerii.

Naši nepozvaní hostia – patogénne baktérie. V snahe čo najpohodlnejšej reprodukcie „vynašli“ spôsob, ako aj v žalúdku využívať substrát a nebyť pritom rušené – ničené žalúdočnou kyselinou. Ochranu pred ňou im poskytuje nepatrný proteín.

Vědci z Univerzity ve švédské Uppsale a z amerického Harvardu společně vyvinuli nový teoretický model, který vysvětluje, jak proteiny dostatečně rychle nacházejí svůj cíl v DNA, kde se navážou a ovlivňují aktivitu genů.

Zvítězí globální oteplování nebo ochlazování? Kdo ví?! Globální oteplování si většina lidí, pod vlivem masivní mediální masáže, spojuje s obsahem skleníkových plynů a zejména s mediální hvězdou – oxidem uhličitým. Málokdo si ale položí otázku: Nemá na teplotu na Zemi mnohem větší vliv jiná, než ta vzpomenutá mediální hvězda? Nemá větší význam pro teplotu na Zemi Slunce? Klimatolog David Archibald má za to, že ano.ˇ

V mělkých vodách u indonéských ostrovů byl objeven nový druh zvláštně vypadající a ještě zvláštněji se pohybující ryby.

Ryba s anglickým názvem barreleye má extrémně citlivé oči, které dokáže uvnitř hlavy sklápět. Přední část hlavy má naplněnou průhlednou tekutinou a krytou průhledným štítem. To, co na první pohled vypadá jako oči, jsou ve skutečnosti čichové orgány.

Japonskí biológovia už roky skúmajú zvláštne, u vošiek (mšic) zatiaľ nepozorované sociálne správanie sa. Jeden z japonských druhov tohto drobného, ale početného hmyzieho škodcu pripomína svojou obetavosťou a deľbou povinností včely, či termity.

Pod antarktickým ľadom sa rozprestiera neprebádaný kontinentálny horský masív - Gamburcevovo pohorie. V novembri 2008 sme na stránkach Osla uverejnili podrobnejší článok o výskume tohto pohoria, medzičasom sa uskutočnil podrobný letecký rádiometrický a gravimetrický prieskum. Spracovanie výsledkov však nejaký ten mesiac potrvá.

Podle analýzy National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) a National Climatic Data Center v Asheville (NCDC) byl rok 2008 spolu s rokem 2001 osmým nejteplejším od roku 1880.ˇ

Svítící bakterie Vibrio fischeri žije v rybě a zároveň i ve hlavonožci a potřebuje k tomu jeden jediný šikovný gen navíc.ˇ

Pod článkem "Koloběh uhlíku v záblescích opakování ze školních škamen" se rozpoutala diskuse, která mě přivedla k volnému pokračování článku. Nejde v něm o to, že některé závěry neplatí, ale spíše o to, že původní článek byl záměrně redukován na rozsah, kde lze závěry ověřit s pomocí školních učebnic. Ostatně v diskusi se vynořilo několik dalších témat. Předkládám jakési shrnutí podnětů z diskuse, některá zdůvodnění se nacházejí ve jmenovaném článku.

Podle německých chemiků z techniky v Karlsruhe je možné zefektivnit výrobu biopaliv natolik, že výrobní náklady klesnou na půl euro za litr. Výsledky jejich bádání zveřejnil časopis Biofuels, Bioproducts & Biorefining.

Zločinci mohou lehce dojít k přesvědčení, že papilární linie na prstech jsou jen k vzteku, protože dovolují identifikaci pachatelů trestných činů podle otisků prstů. Vědci si ale lámali s účelem papilárních linií hlavu po dlouhá léta. K čemu jsou dobré? Podle některých odborníků nám usnadňují držení hladkých předmětů. Zvyšují tření podobně jako vzorek pneumatiky na hladkém asfaltu. Zastánci konkurenční teorie byli přesvědčeni, že papilární linie zvyšují citlivost hmatu. Někteří vědci byli ochotni ke kompromisu a přiznávali papilárním liniím obě funkce.ˇ

Po desetiletí se genetici honili za vidinou embryonálních kmenových buněk laboratorního potkana. Marně. Teď slaví na tomto poli nezávisle na sobě úspěch hned dva týmy.

Už ve školních škamnách nám bylo sděleno, že rostliny pomocí chlorofylu zachytávají oxid uhličitý a světlo, vytváří organické látky a přitom uvolňují kyslík.

Kolektivu australských a německých vědců se podařilo zjistit, že včely mají pozoruhodné počtářské schopnosti - vnímají rozdíl mezi různými čísly.

Převratný objev českých vědců odhalil Achillovu patu klíšťat a otevřel novou cestu k boji s klíšťaty a s chorobami, které tito nebezpeční roztoči přenášejí.

Se zajímavým receptem pro boj s globálním oteplením přichází tým britských vědců vedený Andym Ridgwellem z University of Bristol. Zemědělské plodiny, jako je kukuřice, ječmen nebo proso, mají odrůdy s různě lesklými listy. Díky tomu odrážejí různou intenzitou sluneční záření. Ridgwella napadlo využít pole osetá nejlesklejšími odrůdami jako obří zrcadla, jež by odrážela sluneční záření od zemského povrchu.

Naplnění nové přehradní nádrže mohlo spustit ničivé zemětřesení, jež si v čínské provincii Sečuán v květnu loňského vyžádalo 80 000 obětí na lidských životech.ˇ

Mravenec Lasius neglectus pochází z tureckých hor. Dneska se s ním můžeme střetnout i ve Španělsku, Uzbekistánu, Německu či Polsku.ˇ

Odvážně uveřejněné pozorování severoatlantické konvekce mořských proudů v termohalinním výměníku nenaplnilo očekávání a stojí proti oteplovacímu trendu.

Analýza ledových jader z vrtů do ledovců v Antarktidě z expedice 2000-2002 ukázala, že jev El Niňo ovlivňuje klima v západní Antarktidě. Tak tomu bylo například také v letech 1939 -1942. Teplota tehdy v důsledku El Niňo stoupla o 3 – 6 stupňů Celsia. To podpořilo masivní únik oxidu uhličitého z oceánu do atmosféry – až 1700 ppm v roce 1940 – jak v Antarktidě tehdy zjistili Court a Lockhart.

Využití starých chemických měření oxidu uhličitého.

...aneb již staří Skytové...

Cizopasníci zdaleka neškodí svému hostiteli jen tím, že čerpají z jeho organismu živiny nebo zatěžují jeho tělo zplodinami své látkové výměny. Často ovládají hostitele jako loutku a nutí jej k chování, které je sice výhodné pro parazita, ale hostitel na ně doplácí.ˇ

Příspěvek Evropy k měření skleníkových plynů.ˇ

V temných hlubinách oceánu žijí krakatice s pozoruhodnými rozmnožovacími choutkami.ˇ

Ve studii, která boří dosavadní názory o mozku hmyzu a jeho fungování, výzkumníci objevili a popsali mnohé zajímavé skutečnosti, například to, že včely na kokainu mají sklony ke zveličování. Zjistili i to, že nám jsou fungováním mozku mnohem blíž, než bychom si kdykoliv předtím byli ochotni připustit.ˇ

Biologové vnesli jasno do principu přesouvání věcí uvnitř buňky.

Nedávno na Oslu vyšel článek o měření množství oxidu uhličitého na ostrově Mauno Loa, který je součástí Havajských ostrovů. Článek obsahuje řadu nejasností a nekorektností, takže mě to podnítilo k tomu, abych se na měření množství oxidu uhličitého a jeho výsledky podrobněji podíval.

Zvířata chovaná v zajetí se obvykle dožívají delšího věku než jejich divocí příbuzní ve volné přírodě. Pro slony to neplatí. V zajetí netrpí nedostatkem potravy a jsou uchráněni před přirozenými nepřáteli a pytláky. Přesto hynou v podstatně nižším věku. Úmrtnost slonů v zajetí je dokonce vyšší než jejich porodnost.

Ani děsivé zemětřesení, jež na sklonku roku 2004 zvedlo v Indickém oceánu ničivou vlnu tsunami, neuvolnilo veškerou energii nahromaděnou v zemské kůře nedaleko Sumatry. Nejnovější analýzy varují. Pod dnem oceánu zůstalo nahromaděno dost energie na další katastrofu.