Tvorba shluků z dvanácti bílkovinných molekul vně nervových buněk vyvolává poruchy paměti a je předzvěstí Alzheimerovy choroby.

Ázerbájdžán se zapsal do kroniky ptačí chřipky smutně hned dvakrát – prvním psem, kterého zabil virus H5N1, a obětí, která načala druhou stovku.

Japonci zjistili, že lidské kmenové buňky lze získávat z menstruační krve. Vlastnosti těchto buněk skýtají naději pro jejich využití k léčebným účelům.

Látka s účinky acetylcholinu vrací mozku paměť a navíc ho čistí od bílkovinného „smetí“, kterým jej zanáší Alzheimerova choroba.

Ze studie, jejíž výsledky včera presentovali vědci z Pittsburghské lékařské university vyplývá, že Omega-3 nenasycené mastné kyseliny mohou vylepšit naší špatnou náladu a ovlivnit naše impulsivní jednání.

O Extázi se tvrdí, že jde o látku, která způsobuje deprese a úzkostné stavy. Není to zřejmě tak docela pravda. Pravděpodobnější je, že jen „přiživí“ to, co v člověku dřímalo již předtím než drogu začal brát. Nejedná se tedy prvotní příčinu.

Nikdo nechceme vypadat jako starý. Vědci z Lékařského centra při Vanderbiltské universitě přišli na molekulární indikátory, kterými lze sledovat stav našich kožních buněk. Tyto "bioznačky" mohou sloužit k posouzení účinnosti terapie proti stárnutí, ale i k dalším věcem.

Obor tkáňového inženýrství si připsal na své konto další úspěch. Úspěšnými testy prošla céva vyrobená v laboratoři výhradně z lidských buněk. Jednou tak snad bude možné každému z nás vypěstovat tepny náhradou za ty, co nám beznadějně zkornatěly.

Nízká hladina vitamínu D způsobuje malou odolnost k tuberkulóze.

Vědci z Yalské lékařské university v Connecticutu podali důkaz, že hormon tvořený v žaludku a střevech podněcuje mozek k vyššímu výkonu v oblastech prostorového vnímání a paměti. Z toho odvozují, že učení by nám mělo jít nejlépe tehdy, když máme prázdný žaludek.

První vyhrání z kapsy vyhání. Platí to i o případné výhře nad pandemií ptačí chřipky. Pokud utečeme hrobníkovi z lopaty jednou, nemáme nic jisté. Ptačí chřipka přijde podruhé, potřetí, počtvrté…

Těhotné ženy, které utrpěly trauma při útoku na Světové obchodní centrum, přenesly důsledky stresu na své nenarozené děti.

Syntetické struktury na bázi kyseliny mléčné pomáhají kmenovým buňkám obnovit funkce přerušené míchy. Lidské buňky vracejí zvířatům do značnémíry jejich pohyblivost. Polymery s kyselinou mléčnou jsou příslibem pěstování tkáňových náhradních dílů „na zakázku“.

Ženy mají z obřízky mužů také jiný prospěch než jen častější dosažení orgasmu. Milování s obřezaným mužem je pro ženu méně rizikové a to jak co do přenosu viru HIV, tak z hlediska onemocnění způsobovaných bičíkovcem (trichomonáza), nebo některými bakteriemi.

Virologický průzkum v Thajsku prokázal nákazu psů a koček virem H5N1. Význam tohoto faktu pro šíření „ptačí chřipky“ zůstává nejasný. Zodpovědné instituce proto zůstávají v klidu.

Klinika Mayo bývá u nás v poslední době zmiňována hlavně v souvislosti se záměrem na vznik výzkumného centra v Brně. Nás však zajímá tato instituce kvůli zprávě, která byla zveřejněna v únorovém Mayo Clinic Proceedings. Publikovány zde byly výsledky studie, podle které asi pětina lidí, trpících bolestí, tuto skutečnost nesdělí svému lékaři.

Nenápadný výtrusovec Toxoplasma má hodně dlouhé prsty. Manipuluje lidskou psychiku a teď se objevil nový přesvědčivý doklad, že toxoplazmóza významně souvisí se vznikem schizofrenie.

Noční můra epidemiologů se naplnila. Virus H5N1 dorazil do Afriky.

Rybě druhu Nothobranchius furzeri patří primát obratlovce nejkratším životem. Pokud ovšem „nedopuje“ resveratrolem, jednou z látek obsažených v červeném víně.

I zdravá drůbež na čínských trzích nese virus H5N1. Trvá to už nejméně 10 let a není pochyb o tom, že virus šíří jak domácí ptactvo, tak volně žijící opeřenci.

O prionech jsme zatím četli jen jako o zrůdách které škodí. Nyní vědci objevili jejich první skutečnou funkci.

Na to, jak neztloustnout, existuje celá řada zasvěcených rad. Nejjistější je omezit se v jídle a nešetřit se v pohybu. Vědci nyní přidávají ještě jednu radu - umývejte si ruce!

Sněť slezinná je mezi lidem populární jako "bílý prášek", který svého času koloval poštou po USA. U nás jej svérázní žertéři imitovali "silanizujícími" pracími prostředky na "čistkoskvoucí prádlo". Ale s antraxem není žádná legrace. Zřejmě ani nevíme, co všechno nám může přichystat. Jedno takové "antraxové překvapení" přišlo z rovníkové Afriky.

Proč umírá více než polovina lidí nakažených ptačí chřipkou? Clayton Naeve St. Jude Children´s Research Hospital nabízí překvapivou odpověď: protože mají klíček k ovládání našich buněk. Jošihiro Kawaoka zase přistihl chřipkové viry, jak skládají ze své dědičné informace puzzle.

Američtí vědci oznámili výsledky testů nové vakcíny proti chřipkovému viru H5N1. Stoprocentní účinnost, rychlá a poměrně snadná výroba. Je to dost?

U jelenů, jelenců a losů postižených prionovým onemocněním CWD se vyskytují priony ve svalovině. Povolání "lovec jelenů" a hobby "milovník zvěřiny" jsou zřejmě na americkém kontinentu spojeny s riziky, která jsme si donedávna nepřipouštěli.

Domáci zvieratá sú milé a zdá sa, že zlepšujú ľudské zdravie. Na
niektorých miestach ako napr. nemocnice alebo opatrovateľské domy ale
žiť nemôžu. Môže teda robotický miláčik vytvoriť tie isté reakcie?

Šokem skončil průzkum půdních bakterií. Všechny si nesou rezistenci k antibiotikům. Některé si umějí poradit i se zcela novými preparáty. Jiné zvládají syntetická antibiotika, jejichž molekula nemá v přírodě obdobu. Rezistentní původci infekčních chorob jsou ve srovnání s půdními bakteriemi v likvidaci antibiotik vyložení nešikové. Ale zřejmě se brzy naučí od svých půdních příbuzných pár hodně ošklivých kousků.

Tváří se jako estrogen a u buněk navozuje stav tuposti - přestávají reagovat na podněty, které k nim organismus vysílá prostřednictvím insulinu. Řeč je o látce BPA, která je součástí polykarbonátů.

Vědci odhalili protein (a jeho gen), který určuje, zda embryo „dostane najíst“ a nebo zda bude odsouzeno k smrti hladem. Absence proteinu v děloze znamená neplodnost.

Taky máte strach z přenosu infekce a používáte doma spreje proti mouchám a lezoucímu hmyzu? Pak byste také měli vědět, že tím vystavujete svoje děti, i sebe, zvyšenému riziku vzniku vážných onemocnění.

Výzkumníci z Biodesign Institutu při Arizonské státní univerzitě donutili tabák, aby se stal továrnou na vakcínu proti jedné z nejobávanějších infekcí – moru. Výsledek naznačuje, že v otázce ochrany lidí před infekčními nemocemi se díky rozvoji rostlinných biotechnologií začnou již brzo dít převratné změny.

Virus se rozšířil do Turecka a sdělovací prostředky hlásí, že „zmutoval do nebezpečné formy“. Někteří virologové prohlašují, že „kauza H5N1“ je jen bumbuk. Nejnovější nizozemská studie, kterou sdělovací prostředky v drtivé většině ignorují, naznačuje, že to s virem H5N1 může být ještě horší, než se zdálo.

Kdo je na tom lépe. Ten kdo celou noc nespal, nebo ten, kdo právě vyskočil z postele? Jestli vsázíte na ranní ptáče, tak jste vedle. Čerstvě probuzený člověk má výkonnost těžkého opilce.

Objev struktury fúzovacího proteinu by mohl vést k objevu nových léčiv a vakcín.

O tom, že mozkovou kůru protkává hustá síť tepének, se ví už dlouho. Jak ale tohle spletité řečiště vlastně funguje a co vydrží, to byla donedávna záhada. Teď američtí vědci poprvé sledovali průtoky krve mozkovými tepénkami a zkoušeli, co se stane, když se některé z nich ucpou. A ejhle! Máme mozky vskutku nerozbitné.

Cvičené opice, které využívají k pouličním produkcím kejklíři v mnoha oblastech Indonésie, přenášejí nebezpečné viry. Zjistil to mezinárodní tým virologů vedený Lisou Jones-Engelovou z University of Washington.

Od roku 1996 testovali vědci z australského CSIRO Plant Industry geneticky modifikovaný hrách odolný vůči zrnokazovi hrachovému. Nedávno projekt zastavili a všechen hrách po dohodě s Office of the Gene Technology Regulator zlikvidovali. Důvod? Při testech na myších vzniklo podezření, že by hrách mohl u lidí vyvolávat alergii.

Člověk postiženy na jednotce intenzivní péče otravou krve musí spoléhat na lékaře a vlastní mitochodnriální DNA. Jedna z jejích variant skýtá vyšší šanci na přežití těžkých infekcí.

Americko-japonský tým vědců vytvořil v laboratoři myš s lidskými nervovými buňkami v mozku.

Pravděpodobnost, že vaše autonehoda bude mít smrtelný konec se vám zdvojnásobí, pokud budete kouřit marihuanu. I tak na tom ale budete lépe, než kdybyste sedli za volant s alkoholem.

Dieta s leucinem by vás mohla zbavit úbytku svalové hmoty způsobené stářím.

Oblíbená pochoutka Afričanů – kaloni hned tří druhů – se ukázala jako rezervoár smrtícího viru.

Dobrá zpráva pro alergiky – konečně se začíná rýsovat co to vlastně alergie je a jak s ní zatočit. Zní to jako špatný vtip, ale opravdu nás nejspíš zachrání paraziti.

Svět odsoudil Woo Suk Hwanga za neetické chování. Doma zůstal národním hrdinou.

To, že se nedokážeme soustředit, může být dáno geneticky. Porucha poškozující paměť je společná jak pro člověka, tak pro myši. Listopadové číslo Current Biology přináší informaci o možnosti léčby dědičné rozjívenosti, stačí k tomu obyčejné statiny.

Přední japonský virolog s odvoláním na nejmenované, důvěryhodné zdroje uvedl, že v Číně zemřelo na nákazu virem H5N1 už 300 lidí.

Etický rámec průlomových experimentů jihokorejských vědců byl zpochybněn. Výzkumu embryonálních kmenových buněk hrozí krize.

Látky, které snižují hladinu cholesterolu zpomalují rozvoj alzheimerovy choroby.

Vietnamská „zoo chřipkových virů“ hlásí nové přírůstky. Naštěstí nejde o tak nebezpečné potvůrky, jako je H5N1.