Vědci přinutili lidskou jaterní buňku k intenzivní biofluorescenci.
Publikováno: 13.06.2011 16:33 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 15124x   Diskuze: 7

Když početnost populace vzácného druhu poklesne pod odhadnutou „minimální velikost životaschopné populace“, znamená to, že bychom ji měli pohřbít a zapomenout? Mazaný koncept ochrany přírody se ukázal jako poněkud kontraproduktivní.
Publikováno: 31.05.2011 22:26 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 9573x   Diskuze: 1

piRNA jsou další z řady nepříjemně krátkých molekul ribonukleové kyseliny, které nic nekódují, ale přesto jsou důležitými hráči „nečisté“ genetiky. Pomocí epigenetických mechanismů nám dělají život pestřejší.
Publikováno: 19.05.2011 11:04 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 9150x   Diskuze: 0

V Kansasu vytvořili nový druh ještěrky. Kříženec bičochvosta má ve svých buňkách dvojnásobné množství jaderné DNA, než bývá zvykem. Jde o obratlovce, který nemá v přírodě obdobu. Množí se z vajec, která nejsou oplodněna a potomci ve skutečnosti nejsou potomky v pravém slova smyslu - jsou to klony.
Publikováno: 12.05.2011 21:59 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 17284x   Diskuze: 2

„Všechno trvá, než se strhá“ a trhá se i vlákno DNA. Protože jde o návod v němž je uloženo jak, kdy a co má buňka dělat, je třeba jej chránit. Opravy zlomů DNA jsou složité, rychlé ale i nebezpečné.
Publikováno: 21.04.2011 08:30 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14939x   Diskuze: 4

Mezinárodní tým vědců prozkoumal pradávné formy thioredoxinů - skupiny pro život klíčových enzymů. V jejich vlastnostech se odráží i vnější podmínky, v nichž pravěké mikroorganismy žily.
Publikováno: 15.04.2011 02:02 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 10780x   Diskuze: 1

Mořští bičíkovci kafeterie hostí gigantický DNA virus CroV, který je sám hostitelem pozoruhodného virofága, překvapivě příbuzného eukaryotním DNA transpozonům. Co asi najdeme v prvocích příště?
Publikováno: 08.03.2011 02:39 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 13689x   Diskuze: 8

Ne, nejde tu o fitness ve smyslu sportovní aktivity, či návštěvy solárka, ale o dopad polygamie praktikované muži v 19. století na celkový počet potomků žen žijících v mnohoženství.
Publikováno: 23.02.2011 18:32 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 20026x   Diskuze: 2

Vědci z Harvardu tvrdí, že přišli na molekulární příčinu mnoha neduhů pokročilého věku souvisící se ztrátou životní energie, selháváním srdce a dalších orgánů, včetně metabolických poruch, jakou je diabetes. Za vše prý mohou vadné koncovky na chromozomech.
Publikováno: 15.02.2011 09:35 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14533x   Diskuze: 0

Američtí biologové v lidském genomu lokalizovali pravděpodobného viníka mýty opředené poruchy spánku.
Publikováno: 12.02.2011 05:24 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 9276x   Diskuze: 0

Britští vědci z University of Leeds přečetli 157 kompletních mitochondriálních genomů domorodců z jihovýchodní Asie a Polynésie. Závěry studie nabouraly současnou představu o kolonizaci Pacifiku.
Publikováno: 04.02.2011 16:48 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14648x   Diskuze: 3

Dnešní vydání časopisu Science uveřejňuje genetickou mapu dalšího modelového organismu – dafnie hrotnatky obecné. Patři sice mezi „obyčejné“ drobné sladkovodní živočichy, její genom ale již tak obyčejný není.
Publikováno: 04.02.2011 13:49 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 12975x   Diskuze: 0

Chvályhodné snažení laboratoří celého vědeckého světa konečně přineslo genom našich dalších příbuzných – stromových orangutanů. Co všechno se dozvíme z DNA samotářsky společenských zrzavých chlupáčů?
Publikováno: 30.01.2011 11:58 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 9178x   Diskuze: 0

Japonští vědci zveřejnili záběry myši, která místo charakteristického hlodavčího pískotu švitoří. Od těchto mutantů si slibují, že jim pomohou poodhalit taje vzniku lidské hlasové komunikace.
Publikováno: 22.12.2010 07:49 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 13435x   Diskuze: 0

Pokud jsou buňky vystaveny život ohrožující situaci, spustí rychlý sled záchranných akcí. Kromě jiného začnou vyrábět bílkoviny, které zajistí jinou interpretaci (čtení) DNA informace.
Publikováno: 20.12.2010 09:09 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 15073x   Diskuze: 6

Odpověď na otázku v titulku zní: Ano. Alespoň podle tureckého lékaře Kemala Irmaka.
Publikováno: 18.12.2010 05:07 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 33540x   Diskuze: 10

Vědci dokážou manipulovat se zárodečnými buňkami tak, že zplozují potomky dvou matek a nově i potomky, kteří mají jen geny dvou otců a žádné od matky. Stvoření, kterým jsou rubriky „Otec“ a „Matka“ krátké, nebo do nich i při nejlepší vůli nelze nic napsat, jsou zdráva a těší se ze života, sexu i ze svých dalších potomků. Ukazují nám tyto excesy cestu, jakou se bude ubírat i reprodukce lidská?
Publikováno: 13.12.2010 12:13 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 12310x   Diskuze: 3

Genetici odhalili gen, který je spojen s tím čemu říkáme „intersex“.
Publikováno: 03.12.2010 16:04 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14915x   Diskuze: 3

Je možné aby fungovala DNA s konstrukcí zahrnující atomy arzénu? Objev mikrobů kmene GFAJ-1 z extrémního kalifornského jezera Mono naznačuje, že možná ano.
Publikováno: 03.12.2010 02:55 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 24106x   Diskuze: 11

Vědci z Harvardu tvrdí, že se jim podařilo zvrátit běh času - stárnutí. Jejich nemocným myším svěřencům, kterým běžně končil život stařeckou sešlostí, obnovili růst buněk v mozku i dalších tkáních, zlepšili plodnost, vrátili ztracené kognitivní funkce a prodloužili život.
Publikováno: 30.11.2010 13:30 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 13904x   Diskuze: 3

Lidé jsou různí – blonďáci i holohlaví, modroocí i krátkozrací, zdraví i nemocní. Na tom všem se různou měrou podílí i naše dědičné dispozice. Už deset let pátrají vědci v kompletně přečteném lidském genomu po variantách DNA, které jsou spoluodpovědné za to, jací jsme. Donedávna byly výsledky dost hubené. Impozantní projekt mezinárodního konsorcia The 1000 Genomes Project slibuje, že záhadám lidské dědičnosti konečně přijdeme na kloub.
Publikováno: 10.11.2010 10:49 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 14809x   Diskuze: 5

Američtí vědci pomocí DNA testů podali další důkaz toho, že samice obratlovců mohou mít přirozeným způsobem životaschopné potomky i bez páření.
Publikováno: 04.11.2010 15:42 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 28655x   Diskuze: 37

Obézní myšáci mění dědičnou informaci ve spermiích tak, že jejich potomkům hrozí cukrovka druhého typu. Potomkům nepomůže, ani když drží dietu a jsou štíhlí. Tento „dědičný hřích“ není předáván v sekvencích DNA, ale v molekulách, které obalují dvojitou šroubovici.
Publikováno: 24.10.2010 21:25 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 12838x   Diskuze: 0

V Guinessově knize rekordů a učebnicích se bude přepisovat. Titul organismu s největším genomem přebrala jednomu z nejhloupějších obratlovců, bahníkovi, japonská rostlina příbuzná vranímu oku.
Publikováno: 11.10.2010 10:23 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 15913x   Diskuze: 3

Experiment s podivuhodným virovým mechanismem zásilkové služby ve světě mikrobů dramaticky zvýšil naše odhady četnosti horizontálního přenosu genů mezi jednotlivými bakteriemi.
Publikováno: 08.10.2010 07:36 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 9768x   Diskuze: 3

Se svolením amerického Úřadu pro potraviny a léčiva vplouvají do akvakultur lososi, kteří rostou „jako z vody“.
Publikováno: 15.09.2010 15:42 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 16834x   Diskuze: 7

Koljušky tříostné zdatně přežily přesun z moře do sladké vody a za pouhé tři roky se adaptovali na vodu o 2,5 stupně Celsia chladnější, než jaká byla v jejich původní domovině. Ohrožení přírody klimatem je z velké části jenom mediální bublina, protože příroda se změn očividně nebojí.
Publikováno: 10.08.2010 13:20 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 12165x   Diskuze: 5

Historie serveru Osel je poměrně krátká, i když na amatérsky provozovaný populárně vědecký server je to věk úctyhodný. Životaschopnost serveru Osel popírá jak zákony trhu i principy logiky. Historie našeho živého jmenovce a erbovního zvířete – osla domácího - je v mnoha ohledech obdobná.
Publikováno: 30.07.2010 09:55 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 13523x   Diskuze: 0

V mnohých oblastech letos postižených záplavami se rozmnožili komáři. Obyvatele přivádějí k zoufalství. Naštěstí ty naše hmyzí upírky nepřenášejí malárii, nemoc, jež doprovází lidský rod doslova od nepaměti a která čítá své oběti i dnes na statisíce až milion ročně. V Evropě jsme souboj s ní prozatím vyhráli, ale lze ji vymýtit úplně? A navíc právě pomocí komárů?
Publikováno: 17.07.2010 09:33 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 10813x   Diskuze: 0

aneb lidskému genu ve spermiích je 600 milionů let a říkají mu BOULE.
Publikováno: 17.07.2010 00:45 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 20030x   Diskuze: 3

Svět je plný protimluvů. Kdo se pak může divit, když nekódující malé RNA nakonec přeci jen něco kódují.
Publikováno: 16.07.2010 12:26 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 14303x   Diskuze: 3

Optické snímání signálů z nanopórů, jimiž prochází upravené molekuly s genetickou informací, představuje počátek lidového čtení DNA. Kdy se dočkáme převratu v biomedicíně?
Publikováno: 05.07.2010 20:39 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 12699x   Diskuze: 2

Psychologové jsou přesvědčení, že když jim řekneme co čteme, poznají, jací jsme. Genetici nyní prohlašují: „ukaž co máš ve střevě a my ti řekneme, jak na tom jsi“. Genomová analýza odhaluje, že hostíme až tisíc druhů jednobuněčných střevních souputníků. Posunem jejich druhové skladby půjde zřejmě některé nemoci i léčit.
Publikováno: 02.07.2010 17:50 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 10306x   Diskuze: 0

Před deseti roky ohlásili genetici světu, že přečetli nahrubo kompletní lidský genom. Co přinesla „genomická dekáda“?
Publikováno: 26.06.2010 12:15 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 10328x   Diskuze: 0

Sen o vytvoření umělého života je zase o kus blíž realitě. Američtí genetici vybavili bakterii dědičnou informací kompletně syntetizovanou v laboratoři. Svítá nám šance na tvorbu mikroorganismů, které budou produkovat vzácné léky, rozkládat toxické látky nebo produkovat lacino vodík pro ekologicky čistý pohon automobilů. Zaznívají však i varovné hlasy, že se přiblížil den, kdy bude v laboratořích stvořen smrtící mikrob schopný vyhubit lidstvo.
Publikováno: 22.05.2010 15:29 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 16031x   Diskuze: 5

Časopis Lancet zveřejnil výsledky analýzy genomu Stephena Quakeho. Jde o první komplexně zhodnocené dědičné zdravotní dispozice konkrétního člověka.
Publikováno: 18.05.2010 18:15 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 13393x   Diskuze: 4

Proti věku není léku, praví nepovzbudivé rčení. Někdy kolem padesátky si člověk trpně uvědomí, že jeho paměť není jak za mlada, že udržet si v hlavě novou informaci, nebo místo kam co založil, přestává být automatickou samozřejmostí. Většina z těch, co je přesvědčena, že jich se to netýká, si jen již nepamatuje, že to kdysi bylo lepší. Jak zmírnit ty negativní následky pokročilého věku? Mezinárodní tým neurovědců přidal do mozaiky poznání další kamínek.
Publikováno: 12.05.2010 14:12 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 15185x   Diskuze: 2

Po zveřejnění výsledků Cédrica Feschotta již nejde dále zpochybňovat, že si přivlastňujeme cizí DNA a že jiné organismy si zase přivlastňují tu naší. Ukazuje se, že handlování kousků genetického materiálu mezi druhy je přirozeným jevem. Příroda si běžně zahrává s cizorodou DNA, přičemž se neštítí ani splácávat dohromady lidskou DNA s tou hmyzí a naopak. Ochráncům bojujícím proti šíření GMO tak vznikl problém. Pokud by si udělali DNA test, vyšlo by najevo, že vlastně nejsou tak čistou rasou, za jakou se považují, ale že jsou ve skutečnosti geneticky modifikovaný organismus mající v sobě kousky DNA z ploštic i sladkovodních plžů.
Publikováno: 03.05.2010 10:46 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 25017x   Diskuze: 14

Britští vědci úspěšně přenesli buněčné jádro z oplozeného lidského vajíčka do jiného lidského zárodku. Díky této technice svítá naděje na narození zdravého dítěte i matkám trpícím některými vážnými dědičnými chorobami.
Publikováno: 28.04.2010 15:05 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 8619x   Diskuze: 1

Tisk píše o kouzelných kuličkách a přelomové technice budoucí léčby. Jenže kuličky s lékem jsou tím posledním a nepodstatným, nové a zajímavé jsou nanostruktury vytvořené z molekul DNA.
Publikováno: 12.04.2010 12:48 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 9267x   Diskuze: 0

I krátkodobé léčení antibiotiky redukuje druhovou pestrost mikrobů sídlících v našem krku a střevu a nasadí do našich útrob bakterie odolné k těmto lékům.
Publikováno: 06.04.2010 22:16 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 14471x   Diskuze: 0

Nejnovější genetické analýzy odhalily jako centrum domestikace psa Střední východ.
Publikováno: 31.03.2010 09:28 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 9900x   Diskuze: 0

MRL myši s podivnou schopností hojení stály na počátku převratného objevu role genu p21 v regeneraci poškozených tkání. Nejde o nic složitého, stačí ho jenom vypnout a myši se pak hojí bez jizev, úplně jako v pohádce.
Publikováno: 26.03.2010 15:42 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 26141x   Diskuze: 14

Američtí vědci poprvé přečetli kompletní dědičnou informaci členů jedné rodiny. Nahlédli tak do zákulisí dědičnosti vrozených defektů.
Publikováno: 23.03.2010 15:18 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 10932x   Diskuze: 1

Mezinárodní tým tropických ekologů, včetně Vojtěcha Novotného z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, ukázal, že za obrovským počtem druhů tropického hmyzu se skrývá další, pouhým okem neviditelná, rozmanitost genetická, a to i mezi různými populacemi téhož druhu.
Publikováno: 15.03.2010 21:12 v rubrice: Genetika
Autor: Redakce Zobrazeno: 7106x   Diskuze: 0

Na neustále rostoucí seznam pozemských organismů, jimž genetici přečetli kompletní dědičnou informaci, přibyla jako velmi významná položka mšice kyjatka hrachová (Acrythosiphon pisum). Jak napovídá její jméno, saje tato drobná, zeleně zbarvená mšice šťávy ze stonků a listů hrachu. Žije v početných koloniích a napadá i další motýlokvěté rostliny, jako je vikev, čočka, fazol, vojtěšku nebo jetel. Zemědělci a zahrádkáři proto kyjatku nemají v lásce. Vědci si ji však oblíbili jako laboratorního živočicha.
Publikováno: 10.03.2010 06:27 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 9438x   Diskuze: 0

Vědci z University of California tvrdí, že pomocí proteinu umí u mušek zabránit patologickým změnám spojeným s předčasným stárnutím. Jde o protein, který evoluce zakonzervovala, neboť stejnou funkci plní nejen u mušek, ale i u hlístů. Má hlavní slovo v regulaci signálních drah se vztahem k metabolismu a jeho obdobu, a to dokonce ve třech verzích, máme v buňkách i my lidé.
Publikováno: 07.03.2010 20:12 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 10265x   Diskuze: 0

Nevěrnost samic je to, co přispívá k přežití druhu, tvrdí vědci z univerzit v Exeteru a Liverpoolu. Ve studii publikované v únorovém čísle časopisu Current Biology objasňují, proč se samice páří ostošest, navzdory tomu, že to pro ně může být rizikové.
Publikováno: 26.02.2010 13:42 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 11083x   Diskuze: 0

Nové poznatky z oblasti epigeneticky svědčí o vazbě mezi asistovanou reprodukcí, změnami na chromozómech a zdravotním stavem dětí.
Publikováno: 25.02.2010 12:10 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14970x   Diskuze: 4

Z kanadského zdravotnického výzkumného pracoviště přichází zpráva o úmyslném sabotování DNA jako způsobu regulace vývoje buněk. Závisí na ní proměna nezralých buněk v plnohodnotnou specializovanou funkční tkáň. Tato informace může dramaticky změnit náš stávající pohled na dozrávání kmenových buněk, jejich přeměnu v plnohodnotné buňky i na vývoj nádorů.
Publikováno: 16.02.2010 17:01 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 10082x   Diskuze: 0













Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace