Historie serveru Osel je poměrně krátká, i když na amatérsky provozovaný populárně vědecký server je to věk úctyhodný. Životaschopnost serveru Osel popírá jak zákony trhu i principy logiky. Historie našeho živého jmenovce a erbovního zvířete – osla domácího - je v mnoha ohledech obdobná.
Publikováno: 30.07.2010 09:55 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 12829x   Diskuze: 0

V mnohých oblastech letos postižených záplavami se rozmnožili komáři. Obyvatele přivádějí k zoufalství. Naštěstí ty naše hmyzí upírky nepřenášejí malárii, nemoc, jež doprovází lidský rod doslova od nepaměti a která čítá své oběti i dnes na statisíce až milion ročně. V Evropě jsme souboj s ní prozatím vyhráli, ale lze ji vymýtit úplně? A navíc právě pomocí komárů?
Publikováno: 17.07.2010 09:33 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 10264x   Diskuze: 0

aneb lidskému genu ve spermiích je 600 milionů let a říkají mu BOULE.
Publikováno: 17.07.2010 00:45 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 19126x   Diskuze: 3

Svět je plný protimluvů. Kdo se pak může divit, když nekódující malé RNA nakonec přeci jen něco kódují.
Publikováno: 16.07.2010 12:26 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 13692x   Diskuze: 3

Optické snímání signálů z nanopórů, jimiž prochází upravené molekuly s genetickou informací, představuje počátek lidového čtení DNA. Kdy se dočkáme převratu v biomedicíně?
Publikováno: 05.07.2010 20:39 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 12181x   Diskuze: 2

Psychologové jsou přesvědčení, že když jim řekneme co čteme, poznají, jací jsme. Genetici nyní prohlašují: „ukaž co máš ve střevě a my ti řekneme, jak na tom jsi“. Genomová analýza odhaluje, že hostíme až tisíc druhů jednobuněčných střevních souputníků. Posunem jejich druhové skladby půjde zřejmě některé nemoci i léčit.
Publikováno: 02.07.2010 17:50 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 9722x   Diskuze: 0

Před deseti roky ohlásili genetici světu, že přečetli nahrubo kompletní lidský genom. Co přinesla „genomická dekáda“?
Publikováno: 26.06.2010 12:15 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 9938x   Diskuze: 0

Sen o vytvoření umělého života je zase o kus blíž realitě. Američtí genetici vybavili bakterii dědičnou informací kompletně syntetizovanou v laboratoři. Svítá nám šance na tvorbu mikroorganismů, které budou produkovat vzácné léky, rozkládat toxické látky nebo produkovat lacino vodík pro ekologicky čistý pohon automobilů. Zaznívají však i varovné hlasy, že se přiblížil den, kdy bude v laboratořích stvořen smrtící mikrob schopný vyhubit lidstvo.
Publikováno: 22.05.2010 15:29 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 14951x   Diskuze: 5

Časopis Lancet zveřejnil výsledky analýzy genomu Stephena Quakeho. Jde o první komplexně zhodnocené dědičné zdravotní dispozice konkrétního člověka.
Publikováno: 18.05.2010 18:15 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 12624x   Diskuze: 4

Proti věku není léku, praví nepovzbudivé rčení. Někdy kolem padesátky si člověk trpně uvědomí, že jeho paměť není jak za mlada, že udržet si v hlavě novou informaci, nebo místo kam co založil, přestává být automatickou samozřejmostí. Většina z těch, co je přesvědčena, že jich se to netýká, si jen již nepamatuje, že to kdysi bylo lepší. Jak zmírnit ty negativní následky pokročilého věku? Mezinárodní tým neurovědců přidal do mozaiky poznání další kamínek.
Publikováno: 12.05.2010 14:12 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 14426x   Diskuze: 2

Po zveřejnění výsledků Cédrica Feschotta již nejde dále zpochybňovat, že si přivlastňujeme cizí DNA a že jiné organismy si zase přivlastňují tu naší. Ukazuje se, že handlování kousků genetického materiálu mezi druhy je přirozeným jevem. Příroda si běžně zahrává s cizorodou DNA, přičemž se neštítí ani splácávat dohromady lidskou DNA s tou hmyzí a naopak. Ochráncům bojujícím proti šíření GMO tak vznikl problém. Pokud by si udělali DNA test, vyšlo by najevo, že vlastně nejsou tak čistou rasou, za jakou se považují, ale že jsou ve skutečnosti geneticky modifikovaný organismus mající v sobě kousky DNA z ploštic i sladkovodních plžů.
Publikováno: 03.05.2010 10:46 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 22351x   Diskuze: 14

Britští vědci úspěšně přenesli buněčné jádro z oplozeného lidského vajíčka do jiného lidského zárodku. Díky této technice svítá naděje na narození zdravého dítěte i matkám trpícím některými vážnými dědičnými chorobami.
Publikováno: 28.04.2010 15:05 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 8277x   Diskuze: 1

Tisk píše o kouzelných kuličkách a přelomové technice budoucí léčby. Jenže kuličky s lékem jsou tím posledním a nepodstatným, nové a zajímavé jsou nanostruktury vytvořené z molekul DNA.
Publikováno: 12.04.2010 12:48 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 8961x   Diskuze: 0

I krátkodobé léčení antibiotiky redukuje druhovou pestrost mikrobů sídlících v našem krku a střevu a nasadí do našich útrob bakterie odolné k těmto lékům.
Publikováno: 06.04.2010 22:16 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 13799x   Diskuze: 0

Nejnovější genetické analýzy odhalily jako centrum domestikace psa Střední východ.
Publikováno: 31.03.2010 09:28 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 9339x   Diskuze: 0

MRL myši s podivnou schopností hojení stály na počátku převratného objevu role genu p21 v regeneraci poškozených tkání. Nejde o nic složitého, stačí ho jenom vypnout a myši se pak hojí bez jizev, úplně jako v pohádce.
Publikováno: 26.03.2010 15:42 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 24138x   Diskuze: 14

Američtí vědci poprvé přečetli kompletní dědičnou informaci členů jedné rodiny. Nahlédli tak do zákulisí dědičnosti vrozených defektů.
Publikováno: 23.03.2010 15:18 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 10431x   Diskuze: 1

Mezinárodní tým tropických ekologů, včetně Vojtěcha Novotného z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, ukázal, že za obrovským počtem druhů tropického hmyzu se skrývá další, pouhým okem neviditelná, rozmanitost genetická, a to i mezi různými populacemi téhož druhu.
Publikováno: 15.03.2010 21:12 v rubrice: Genetika
Autor: Redakce Zobrazeno: 6927x   Diskuze: 0

Na neustále rostoucí seznam pozemských organismů, jimž genetici přečetli kompletní dědičnou informaci, přibyla jako velmi významná položka mšice kyjatka hrachová (Acrythosiphon pisum). Jak napovídá její jméno, saje tato drobná, zeleně zbarvená mšice šťávy ze stonků a listů hrachu. Žije v početných koloniích a napadá i další motýlokvěté rostliny, jako je vikev, čočka, fazol, vojtěšku nebo jetel. Zemědělci a zahrádkáři proto kyjatku nemají v lásce. Vědci si ji však oblíbili jako laboratorního živočicha.
Publikováno: 10.03.2010 06:27 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 8987x   Diskuze: 0

Vědci z University of California tvrdí, že pomocí proteinu umí u mušek zabránit patologickým změnám spojeným s předčasným stárnutím. Jde o protein, který evoluce zakonzervovala, neboť stejnou funkci plní nejen u mušek, ale i u hlístů. Má hlavní slovo v regulaci signálních drah se vztahem k metabolismu a jeho obdobu, a to dokonce ve třech verzích, máme v buňkách i my lidé.
Publikováno: 07.03.2010 20:12 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 9626x   Diskuze: 0

Nevěrnost samic je to, co přispívá k přežití druhu, tvrdí vědci z univerzit v Exeteru a Liverpoolu. Ve studii publikované v únorovém čísle časopisu Current Biology objasňují, proč se samice páří ostošest, navzdory tomu, že to pro ně může být rizikové.
Publikováno: 26.02.2010 13:42 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 10652x   Diskuze: 0

Nové poznatky z oblasti epigeneticky svědčí o vazbě mezi asistovanou reprodukcí, změnami na chromozómech a zdravotním stavem dětí.
Publikováno: 25.02.2010 12:10 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14138x   Diskuze: 4

Z kanadského zdravotnického výzkumného pracoviště přichází zpráva o úmyslném sabotování DNA jako způsobu regulace vývoje buněk. Závisí na ní proměna nezralých buněk v plnohodnotnou specializovanou funkční tkáň. Tato informace může dramaticky změnit náš stávající pohled na dozrávání kmenových buněk, jejich přeměnu v plnohodnotné buňky i na vývoj nádorů.
Publikováno: 16.02.2010 17:01 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 9870x   Diskuze: 0

Geneticky vylepšené bakterie E. coli dovedou rozložit celulózu z rostlinné hmoty na jednoduché cukry, které pak pozřou a nakonec vypustí jako bionaftu. Budeme za pár let jezdit na palivo z bakteriálních bioreaktorů?
Publikováno: 03.02.2010 10:26 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 16506x   Diskuze: 10

Vědci vytvořili biologický stroj času. Jeho “součástkami” jsou geneticky modifikované bakterie. Odpočítávají čas společně a pracují na frekvenci od 50 do 100 minut.
Publikováno: 21.01.2010 09:09 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 10125x   Diskuze: 0

O samčím Y chromozomu často čteme jako o stále se zmenšujícím reliktu který to má spočítané a s výhledem několika milionů let zanikne. Poněkud v rozporu s tím je nynější zjištění. Ukazuje se, že jde o místo, které se velmi rychle vyvíjí. Náš Y chromozom i jeho kolega u šimpanzů, co do schopnosti seberekonstrukce, všechny ostatní chromozomy hravě strčí do kapsy.
Publikováno: 17.01.2010 13:32 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 19125x   Diskuze: 7

Nápadně zelený mořský zadožábrý plž Elysia chlorotica zřejmě jedné řase uloupil kompletní metabolickou dráhu na výrobu chlorofylu A. Díky ní a dalším genům z řas si užívá nezávislý život na sluneční pohon.
Publikováno: 13.01.2010 21:12 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 17385x   Diskuze: 10

Nenápadné bornaviry vraždící koně a ovce v průběhu historie několikrát úspěšně pronikly do savčích genomů.
Publikováno: 09.01.2010 15:36 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 14530x   Diskuze: 3

Zázračný protein p53, známý z první linie obrany proti rakovinnému bujení, funguje u živočichů možná přes miliardu let. Potvrzuje to objev příslušného genu v genomu maličkých vločkovců.
Publikováno: 22.12.2009 20:13 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 10356x   Diskuze: 0

U většiny obratlovců se zdravý jedinec narodí buď jako sameček, nebo jako samička. Vědci experimenty na myších dokázali, že dospělé samičky nemusí mít jednoznačnou příslušnost ke svému něžnému pohlaví zcela zajištěnou. Závisí to od správné funkce Foxl2 genu po celou dobu jejich života.
Publikováno: 15.12.2009 01:09 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 7797x   Diskuze: 0

Američtí vědci geneticky modifikovali sinici, ta nyní začala z oxidu uhličitého, známého to oteplovacího plynu, produkovat isobutyraldehyd – látku, na níž může jezdit většina dnešních automobilů.
Publikováno: 13.12.2009 20:00 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 19873x   Diskuze: 8

U obyvatel Tichomoří, do jejichž kultury patřilo pojídání mozků svých bližních, se často vyskytovala nemoc zvaná kuru. Šíření této prionové choroby a přirozená selekce u nich upřednostnila jednu z variant prionového genu. Možná jsme na dobré cestě, která nás konečně přivede k léčbě prionových chorob, například CJD.
Publikováno: 22.11.2009 06:29 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 13425x   Diskuze: 0

 1256809230.jpg
V laboratořích šanghajské university a na Medical College of Georgia v americké Augustě přišli na svět extrémně chytří potkani. Cílený zásah do dědičné informace jim posílil mozek natolik, že ostatním příslušníkům svého druhu dávají na frak ve většině potkaních „IQ testů“. Biolog Deheng Wang pokřtil nový kmen jako Hobbie-J podle extrémně chytrého potkana, jenž je oblíbeným hrdinou čínských obrázkových dětských knížek.
Publikováno: 29.10.2009 10:31 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 19361x   Diskuze: 6

Vědci z Cornell University zjistili u banánových mušek genetický mechanismus, který nedovolí dvěma příbuzným druhům se reprodukovat.
Publikováno: 29.10.2009 08:49 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 13740x   Diskuze: 3

To, že DNA je ve formě dvojšroubovice je známo již dlouho. Dobře se to chápe, když máme na mysli krátký úsek DNA. Představivost již selhává, když vezmeme v úvahu, že tři miliardy párů bází se ve formě „zkrouceného žebříku s příčkama“ nasouká do prostoru, který má v průměru pouhou setinu milimetru, a že i v takto superhustě smotaném stavu nejenže vše zůstává funkční, ale k momentálně používaným genům je zachován rychlý přístup a ostatní jsou „uklizeny“. Za tím vším by měly být fraktály.
Publikováno: 19.10.2009 15:54 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 13599x   Diskuze: 2

Vidieť svet akosi inak, mať výnimočnú predstavivosť, fantáziu, nachádzať netradičné riešenia, mať množstvo prekvapujúcich, až geniálnych nápadov. Ale zároveň neovládateľne skĺzavať do temných priepastí duševných porúch, znepokojovať okolie netypickým správaním. Mnohých nadpriemerne kreatívnych ľudí charakterizujú tieto, akoby protikladné prejavy osobnosti. Podľa výskumu maďarského vedca môže ísť o dve strany tej istej genetickej mince. Jednou jej stranou sa platí za to, čo druhá strana dáva.
Publikováno: 30.09.2009 13:31 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 13257x   Diskuze: 1

Mezinárodní tým genetiků přečetl kompletní dědičnou informaci plísně bramborové, která před sto šedesáti lety kompletně zničila úrodu brambor v Irsku. Hladem tehdy zemřel milion lidí. V současnosti napáchá plíseň bramborová každoročně na polích škody za bezmála sedm miliard dolarů.
Publikováno: 16.09.2009 22:19 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 9882x   Diskuze: 0

Vědcům z Whitehead Institute se podařilo dokázat, že samotná mutace dostačuje k tomu, aby dala vznik infekční neurodegenerativní nemoci.
Publikováno: 10.09.2009 20:50 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 10038x   Diskuze: 0

Unikátní mechanismus, který stojí za evolučním přežíváním Y chromozómu, může být odpovědný za rozličné sexuální poruchy - od ztráty tvorby spermií až po Turnerův syndrom.
Publikováno: 09.09.2009 08:11 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 23983x   Diskuze: 0

Vyřazení jednoho genu u laboratorních myšek způsobilo, že neztloustly ani po měsících přejídání se tučnou stravou. Vede tudy správná cesta k léčbě obezity, jež obchází západní část lidské populace?
Publikováno: 08.09.2009 18:29 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 10042x   Diskuze: 0

Každý jsme jiný a způsob, jakým uvažujeme, je v mnoha ohledech jedinečný. Dokonce i jednovaječná dvojčata s naprosto totožnou dědičnou informací se mohou lišit mnoha psychickými rysy. Na různorodosti práce mozku jednotlivých lidí se zřejmě významnou měrou podílí zcela zvláštní proces, který náhodně a jako na běžícím pásu mění dědičnou informaci buněk, z nichž pak vznikají nervové buňky mozku. Jeho hlavním aktérem je tzv. skákající gen označovaný genetiky jako LINE1 nebo jen L1.
Publikováno: 03.09.2009 16:04 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 9969x   Diskuze: 0

Narození tří zdravých opiček skýtá naději, že lidských nemocí, za které mohou vadné mitochondrie, se budeme moci poměrně snadno zbavit. Mělo by to jít přenesením chromozómů do vajíčka se zdravými mitochondriemi.
Publikováno: 31.08.2009 06:17 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 12460x   Diskuze: 1

Krátkonohá psí plemena, jako jsou jezevčíci, basseti či welsh-corgi, odhalila genetikům jedno z tajemství evoluce pozemského života. Američtí vědci zjistili, že za dramatickou změnu v délce psích končetin je zodpovědný nový gen vzniklý neobvyklým způsobem. Podobně získávají během evoluce zcela nové vlastnosti i další formy pozemského života.
Publikováno: 26.08.2009 15:11 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 8633x   Diskuze: 0

Neúnavný Craig Venter úspěšně přelstil enzymovou obranu mykoplazmat a se svým týmem nejprve upravil a poté transplantoval genom z jedné mykoplazmy do druhé. Umělá bakterie je na dohled.
Publikováno: 23.08.2009 08:29 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 7417x   Diskuze: 0

Rok po zákroku, který napravil poškozený gen třem obětem dědičné slepoty, zaskočilo lékaře nečekané zlepšení zraku u jedné pacientky.
Publikováno: 19.08.2009 15:42 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 10621x   Diskuze: 1

Vědci odhalili nervové buňky, které mají v našem těle na starosti svědění. Nejpřekvapivější je na tomto objevu fakt, že tyto neurony nemají nic společného s vnímáním bolesti.ˇ
Publikováno: 17.08.2009 13:16 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 9672x   Diskuze: 0

Lidské embryonální kmenové buňky jsou obrovským příslibem pro léčbu chorob a zranění, s nimiž si současná medicína stále neví rady. Lékaři doufají, že z nich jednou vypěstují náhradu za buňky zničené při cukrovce, infarktu, Parkinsonově či Alzheimerově chorobě. Uplatnit by se mohly i při léčbě následků těžkých popálenin a dalších úrazů.
Publikováno: 14.08.2009 13:00 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 11354x   Diskuze: 3

U titěrné, hubené rybky byl odhalen gen, který diriguje její chování. To by samo o sobě nebylo nic překvapivého, kdyby se nejednalo o gen, který byl původně považován za sídlo morfologického znaku řídícího pouze tvorbu ochranného „brnění“. Tentýž gen ale řídí dva, zcela odlišné znaky – ovlivňuje kostěnou stavbu těla ryby a k tomu ještě její cestovatelské choutky.
Publikováno: 10.08.2009 09:24 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 9345x   Diskuze: 2

Slavná postava genomiky přelomu tisíciletí spojila síly s ExxonMobilem. Výsledkem by mělo být fosilní palivo z oxidu uhličitého, světla a vody.
Publikováno: 10.08.2009 07:20 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 13835x   Diskuze: 4

Lidé se už nějakou dobu snaží pomocí genetických manipulací přesvědčit mikroby, aby produkovali ohromná množství všemožných látek. Proč se s tím ale piplat krok za krokem, když to může evoluce zvládnout najednou a ještě k tomu za zlomek ceny? Právě to dělá nová technologie ve službách genetického inženýrství, která pozmění desítky genů, aby vytvořila přehršel nových unikátních kmenů. Pak už stačí jen vybrat ten nejlepší.
Publikováno: 28.07.2009 09:22 v rubrice: Genetika
Autor: Jan Zikmund Zobrazeno: 8796x   Diskuze: 2



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace