Amerického brouka - mandelinku, nebo plíseň bramborovou, známe všichni. S houbou Synchytrium endobioticum už je to horší a přitom právě ona je podle fytopatologů skutečný problém hrozící celosvětovou devastací trhu s bramborami.

Rostliny nemají nohy, ploutve nebo křídla a přesto snadno cestují i na velké vzdálenosti. S postupujícím globálním oteplením se může Arktida zaplnit zelenými vetřelci.

Nový poznatek z Kanady svědčí o tom, že rostliny jsou schopny složitých sociálních kontaktů. Poznají například své sourozence a proti „vlastní krvi“ nebojují ani když mají o živiny nouzi.

Velmi důkladná metaanalýza prokázala, že tzv. Bt-kukuřice a Bt-bavlník jsou šetrnější k polnímu hmyzu.

Genetické modifikace mají další zbraň pro boj s plevely. Byla získána sója rezistentní k herbicidu dicamba.

Nejvyšší autorita pro bezpečnost potravin v Německu (Spolkový úřad pro bezpečnost potravin a ochranu spotřebitele -BVL), povolila společnosti BASF Plant Science pěstovat geneticky modifikované brambory.

GM řepa ekonomičtější a ekologičtější než tradiční geneticky nemodifikovaná plodina.

Nedávný objev masové produkce metanu rostlinami nebyl potvrzen nezávislými experimenty.

Více než 70 let biologové pátrali po molekulárním základu signálu, který rostlinám říká, kdy je čas kvetení. Nyní konečně genetici dostali nástroj, kterým mohou "ušít" farmářům rostliny "na míru“ podle příslušných zeměpisných šířek...

Paleontologové našli celou fosílii nejstaršího známého stromu. To nám dává představu o tom, jak vypadaly první lesy, jejichž rozvoj možná přispěl ke vzniku doby ledové.

Nenápadná bylinka pelyněk roční poskytla inspiraci pro zajímavou třídu lečiv proti lstivému původci malárie.

Brazilský filodendron si vydatně přitápí. Ohřát se k němu chodí brouci a platí za to opylením.

Jako v pohádce o veliké řepě to může vypadat na polích a sadech, pokud se naplní vize inspirované nedávným objevem týmu vědců vedených Joanne Choryovou ze Salkova ústavu v kalifornském La Jolla.

Tangerine, neboli „mandarinka“, tak nazvali rostlinní šlechtitelé svůj nový objev. Jde o rostlinu, která ve svých plodech má zvláštní formu lykopenu. Jde o přirozený antioxidant, který se snadněji vstřebává a navozuje tak v našem těle jeho žádoucí vyšší hladinu.

Z Afriky se vydala na cestu po světě varianta rzi travní, proti které jsou současné odrůdy pšenice bezbranné.

Kalifornské brukve dokáží během pár let evolučně zareagovat na změnu lokálního klimatu a odpovědět na jarní sucha dřívějším kvetením.

Pšenice ztratila během domestikace gen pro ukládání proteinů, zinku a železa. Vědci se jej snaží pšenici vrátit.

Hnojení sírou odstraní rakovinotvornou látku z chleba.

Dvě formy jednoho enzymu ovlivňují počet semen a jejich velikost. Vypadá to, že by kukuřice mohla dávat vyšší úrodu s menšími dávkami dusíkatých hnojiv.

Schvalovací proces nového geneticky modifikovaného bramboru Amflora vyšlechtěného koncernem BASF zřejmě skončí úspěchem brzy na jaře. Zástupci BASF Plant Sciences předpokládají, že brambor získaný metodami genového inženýrství bude možné pěstovat už v roce 2007. Amflora je určena jako surovina pro nepotravinářské technologie k výrobě amylopektinu.

Žluté, zelené nebo červené? Jaké jablko máte raději? A co takhle modré? Objev australských vědců slibuje, že si šlechtitelé budou moci vybírat u nových odrůd podle barevné škály.

Některé druhy hmyzu projevují překvapivou schopnost přizpůsobit se toxickým látkám, kterými se jim brání jejich rostlinné oběti.

Jako velký příslib pro rolníky třetího světa se jeví nový bavlník, který díky genetické modifikaci postrádá svůj hlavní toxin.

Po zprávách i tajích včelího genomu se objevila záplava výsledků výzkumu, které se věnují obyčejům a osudu hmyzích opylovačů.

Dosud se mělo zato, že když parazitické rostliny hledají svého hostitele, tak jen naslepo krouží svými lodyhami a pátrají v okolí. Je to omyl. Chování parazita je mnohem sofistikovanější. Tyto rostliny svoje okolí „cítí“ a na svých hostitelích vnímají nejméně tři typy těkavých látek.

Psychoaktivní konopí je nejoblíbenější ze všech ilegálních drog. I když v Asii a na Blízkém východě sloužilo jako droga i lék už před tisícovkami let, na Západě se jeho rekreační užívání rozšířilo až v 60. a 70. letech minulého století. Asi třetina populace západních zemí ve věku 15 až 50 let připouští, že konopné drogy zkusila aspoň jednou, a 10 až 15 procent populace patří mezi jejich pravidelné uživatele. Termín pravidelný uživatel přitom ale zahrnuje široké rozpětí frekvencí dávek od každodenní konzumace až po jednu dávku měsíčně.

Brazilská vědkyně zjistila, že o tom, co u kávy vnímáme jako její zvláštní chuť a aroma po čokoládě, citrusech..., rozhodují plísně.

Polypy jsou výrůstky, které jsou považovány za předrakovinné stádium. Klasická léčba se provádí jejich chirurgickým odstraňováním a nasazením nesteroidních protizánětlivých léků. Ty však způsobují tvorbu vředů a krvácení sliznic. Látky obsažené v cibuli a karí koření mají obdobné preventivní účinky ale nezpůsobují nežádoucí vedlejší komplikace.

Italští vědci tvrdí, že přišli na to, co je příčinou oblíbenosti červených vín. Nejžádanější červená vína mají nejvyšší obsah melatoninu.

Maniok s bakteriálním enzymem dráhy syntézy škrobu roste mnohem lépe, než jeho nezmanipulovaný protějšek a to je pro země třetího světa hodně dobrá zpráva.

Užijte si banány, dokud jsou. FAO vydalo varování, podle kterého hrozí „ovocným“ banánům zkáza. Kulturní linie trpí plísňovou chorobou a plané rezistentní banány mizí s ničením pralesů.

Vědci zjistili, že grapefruit obsahuje látky, které reagují s některými léky a že za určitých situací může být jeho požití pro člověka nebezpečné.

Tráva je prostě hnus. Takhle zkratkovité konstatování může znít divně, jenže uvažte: ta potvora roste a schne, musí se sekat, seno je třeba různě hrabat, kompostovat, pálit... Sekačka čehokoliv je věc záludná a nebezpečná, což dobře vědí všichni milovníci béčkových hororů. A k tomu je ještě tráva v suchém stavu a produkovaný pyl skutečnou radostí pro alergiky. Není divu, že než třeba obývat takto „zazeleněné“ místo, člověk by dal přednost pečlivě vybetonované zahradě.

Citrusy ohrožuje bakteriální choroba přenášená savým hmyzem. Odborníci říkají: Poslední šancí jsou odolné odrůdy získané genetickými modifikacemi.

Poněkud překvapivé zjištění umožnily satelitní snímky Amazonie. Stromy v deštném pralese kupodivu nerostou nejrychleji v období dešťů, ale naopak ve slunném období sucha. Tento fenomén je patrný hlavně v nenarušeném pralese. Na nově zakládaných plantážích se neprojevuje.

Vědci hledající nové zdroje energie nezávislé na fosilních palivech nejspíš objevili snadnou odpověď na palčivou otázku.

Zvýšení odolnosti rostlin proti plísni šedé s sebou nese zvýšené náchylnosti k bakteriálním infekcím. Přesto je objev genu rezistence k plísni vítán jako velký příslib.

Na Filipínách vyšlechtili rýži, u níž se podařilo prokázat, že má příznivý vliv na lidské zdraví. Rýže obsahuje čtyři až pětkrát více železa a léčí chudokrevnost.

Zcela bez povšimnutí našich médií zůstává poznatek o tom, že rostliny produkují skleníkový plyn. Podle všeho produkují 20% veškerého metanu, který se dostává do atmosféry. Poznatek do určité míry nabourává naše dosavadní představy o vzniku toho, co velká část odborníků označuje za největší současný problém lidstva.

Velkým překvapením skončila inventura virů v lidském trávicím traktu - tedy v tom, co jej opouští.

Vědci zjistili, že transgenní řepka pěstovaná na pokusných parcelách se kříží s příbuznými přirozeně se vyskytujícími rostlinami. Objev zavdal příčinu obavám, že se odolnost k herbicidům rozšíří i na plevel. Závěr vědců ale je, že je nepravděpodobné, že by hybridy řepky olejné daly vznik superplevelům.

Velmi důkladná studie prokázala, že pěstování geneticky modifikované rýže přináší čínským farmářům nejen vyšší úrodu a dramaticky nižší výdaje za insekticidy, ale zároveň jim šetří zdraví.

Nová geneticky modifikovaná „zlatá rýže“ tvoří, ve srovnání se svojí čtrnáct let starou předchůdkyní, mnohonásobně více žádoucího provitaminu A. Nová rýže by mohla přispět v boji proti slepotě u půl milionu dětí, které ročně přestanou vidět jenom proto, že jejich rodiče nemají na stravu s dostatkem vitaminu A.

O řepce olejce, oleji a o perspektivě nových kultivarů různých rostlin obsahujících olej v semenech.

První polní pokusy prokázaly, že rostlina Brassica juncea dokáže čistit kontaminované prostředí a že na suché a selenem zamořené půdě, kde ostatní rostliny zkomírají, roste "jako z vody".

Masožravka mucholapka podivná sklapne svou zubatou past nad neopatrným hmyzem s hbitostí, jaká se v rostlinném světě krajně neobvyklá. Stačí jí k tomu desetina sekundy.

Pravidelný přísun látek z konopí u někoho vede k opakujícím se a dlouhotrvajícím záchvatům dávení. Dá se však zmírnit sprchováním horkou vodou.

Biologové z University of Utah objevili gen, který dovoluje kořenům rostlin zastavit růst listů v případě zhoršení životních podmínek.

Mák, který neobsahuje morfin, se stává zdrojem léků pro tišení bolesti.

Na vzdálenost víc než 20 km může zanést vítr pyl geneticky modifikované traviny odolné vůči herbicidu a opylit tam jiné trávy.