Fylogenetický strom všeho Open Tree of Life verze 1.0 zahrnuje úplně všechny organismy, k nimž jsou dostupná data.

Vývoj, přeměna a růst není v přírodě ani kosmu lineární. Exponenciála se zdá být hluboce vetknutá do přediva časoprostoru. Chápeme to u dělení buněk a stejný vzorec nyní nacházíme i v rozvoji převratných technologií.

Video z testů robopsa na základně námořní pěchoty v Quantico ve Virginii.

Radikálně nový přístup k vývoji elektronických obvodů využívá darwinovský mechanismus přírodního výběru. Evoluční elektronika klepe na dveře.

Několik komentářů k vědě, pseudovědě a učení se, jak neklamat sami sebe.

…aneb Giganti nejen mezi sauropody

Nic astronomy nepotěší víc než shoda mezi různými typy pozorování a teoretickými modely.

Kanadský tým velocipedistů, který si říká AeroVelo vyrobil karbonové kolo (pokud se tomu tak ještě dá říkat) a předevčírem s ním na silnici v Nevadě dosáhl světového rekordu. ETA se stala nejrychlejším vehiklem poháněným lidskou silou na zemi.

Jsou monarchové a další motýli geneticky modifikovaní invazemi brakovirů lumčíků? Rozhodně ano. A vadí to snad? Rozhodně ne.

DARPA pracuje na nehacknutelném jádru operačního systému pro nehacknutelné drony i pro mnoho dalších vojenských i civilních aplikací.

Když nemůžeme po povrchu těles se slabou gravitací jezdit, tak po nich budeme skákat a kutálet se.

Podle odborníků je sice na místě obezřetnost, ale reálná rizika migrace ohledně zdraví obyvatel České republiky jsou a v dohledné době budou velmi nízká.

Tento týden bylo opět uvedeno do provozu největší pozemní pracoviště pro detekci gravitačních vln - LIGO.

Včera večer se v Sandersově sálu Harvardské university v Cambridge slavnostně předávalo deset letošních Ig Nobel Awards. Spolu s diplomem laureáti převzali také finanční odměnu - desetimiliardovou zimbabwskou bankovku.

Tvrdí to analýza rádiového a středního infračerveného záření v blízkých galaxiích. Technologicky vyspělí vetřelci se naštěstí jen tak neobjeví.

Není to vyloučeno. Vědci NIST vytvořili struktury ze dvou fotonů, které důvěrně připomínají molekuly ze dvou atomů vodíku.

Ze studie asijských vědců vyplynulo, že antibakteriální mýdla na tom s ničením bacilů nejsou o nic lépe, než mýdla obyčejná. Aby nám byly něco platné, museli bychom si v nich ruce máčet devět hodin!

Minulý pátek opět rozvířil vody internetových fanoušků vesmírného výzkumu tým mise New Horizons. V pořadu Weekly Space Hangout (o který se starají redaktoři serveru Universe Today) proběhla webová konference s opravdu zajímavými hosty. Za všechny jmenujme Alana Sterna (vedoucí týmu), jeho „pravou ruku“ Alici Bowman (dohlíží na tým letové kontroly), či neúnavnou publicistku Emily Lakdawalla ze Společnosti pro planetární výzkum.

První reaktor elektrárny Sendai zahájil komerční provoz a do druhého bylo zavezeno palivo. Všechna omezení se zrušila u města Naraha. Zároveň se mohou místní pobývat trvale ve svých obydlích ve městě Minamisoma a vesnici Kacuraou. Jako jediná podmínka je, že musí ležet v místech, které jsou v první nejméně kontaminované kategorii, a občané o to požádají úřady. Jde o předstupeň k úplnému zrušení všech omezení i u těchto území. Nad Fukušimou také prošel tajfun a neobešlo se to bez problémů.

Jak už to tak bývá, podivuhodný nález spousty kostí nového příbuzného přinesl mnohem víc otázek než odpovědí.

Níže uvedený fiktivní rozhovor se nikdy neodehrál. Tedy neodehrál se tak, jak ho budu interpretovat. Jeho aktéři se však teoreticky tváří v tvář setkat mohli – v okamžiku, kdy publikovali texty, z nichž vycházím, se totiž oba nacházeli na území Spojených států amerických.

Zamýšlí s nimi rozpustit polární čepičky a pak Mars důsledně terraformovat. Povedlo by se to?

aneb 26 640 plus minus 130 let před „nyní“

…aneb Neprávem přehlížený titán z pozdní jury

Proč mají veliké hvězdy v systému Epsilon Lupi mohutná magnetická pole? Ve vzdálenosti 500 světelných let čeká na rozlousknutí astronomická hádanka.

Velké překvapení čekalo astronomy, když se rozhodli podívat se detailně na jednu docela vzdálenou galaktickou kupu.

Několik týdnů jsme mohli jen s nostalgií vzpomínat na dny po průletu kolem Pluta, kdy jsme se těšili ze stále nových fotek trpasličí planety. Sonda totiž potřebovala poslat i data z nefotících experimentů. Nyní půst končí a začíná období, o kterém Alan Stern před pár týdny řekl, že v něm budou „pršet fotky“. NASA před několika hodinami zveřejnila snímky Pluta a Charonu a opět je to dech beroucí podívaná.

Již delší dobu se ukazuje, že náš „vývojový strom“ je spíše husté a pro nás nepřehledné křoví. Naši předkové v žádném případě nepostupovali krok za krokem vzhůru, ale vytvářeli různé linie, jejichž podoba je nám mnohdy nesrozumitelná.

Futuristická studie Charlese Bombardiera.

Druhá část převzatých ukázek z "Propagace kritického myšlení a dalších přilehlých hodnot".

Podle studie obyvatelnosti galaxií jsou pro život našeho typu nejlépe obyvatelné eliptické galaxie. Nespletli jsme si galaxii?

Telerobotika se zabývá řízením poloautomatických a automatických strojů na dálku. Pomáhá pyrotechnikům, nebo lékařům a do budoucna může hrát důležitou roli i při průzkumu cizích planet. Dánský kosmonaut Andreas Mogensen, v současné době pobývající na Mezinárodní vesmírné stanici, se do telerobotických zkoušek také pustil. Operátora a ovládaný stroj dělily tisíce kilometrů.

Na 3D tiskárně s vysokým rozlišením lze najednou vytisknout stovky hydrogelových mikrobotů, které jsou poháněné chemickým motorem a řízené magnetickým polem.

Nedávno se téměř všude oslavně psalo o evropském prototypu elektricky poháněného letadla a jeho přeletu přes Lamanšský průliv. Málo se už ví, že v České republice podobná letadla také máme.

COTSbot je zřejmě celosvětově první autonomní robot s povolením zabíjet. Cíl - trnová koruna.

U myší není a u lidí nejspíš také ne. A pokud vás napadlo, že to je přece jasné a že vdechování jedovatých plynů přece musí bakterie zahubit, nebo alespoň oslabit, tak v tom to není.

…aneb Jak si představit dálavy hlubokého času potřetí

Hejna specializovaných a levných dronů na několik použití, vypouštěná z větších letadel, by podle amerických vojenských vývojářů měla nahradit dnešní velice komplikované a drahé víceúčelové bojové stroje.

Rýsuje se ve výsledcích experimentu LHC beauty a dalších experimentů exotická fyzika, nebo jde jenom o zákeřný statistický šum?

Dvoumetroví predátoři z příbuzenstva klepítkatců žili v mělkém moři na území dnešní Iowy před 467 miliony let.

V říjnu minulého roku z čínského kosmodromu Xichang odstartovala raketa CZ-3C se zajímavou sondou Chang’e 5 T1. Šlo o misi, která měla především otestovat návrat tělesa na Zemi druhou kosmickou rychlostí. Čína totiž chce už za dva roky dopravit na Zemi vzorky lunární horniny.

Informací o tom, co se bude okolo SpaceX dít v dalších měsících nebylo mnoho. Na veřejnost se sice dostaly nějaké neověřené kusé informace, ale oficiální potvrzení chybělo. To bylo živnou půdou pro různé spekulace a domněnky. Tomu je již ale konec. SpaceX sice ještě nemá pevně stanovený kalendář letů, nicméně výhled na další týdny a měsíce již znám je.

Soukromá společnost dosáhla významného úspěchu s udržením rozžhaveného plazmatu ze směsi vodíku a bóru.

Tento týden se v médiích objevila další dobrá zpráva na poli moderní astronomie. Americký úřad pro energetiku definitivně schválil výrobu 3.2-gigapixelové digitální kamery (největší dopoposud navržené), která bude tvořit srdce jedné ze čtyř budoucích obřích observatoří nové generace.

V několika dřívějších článcích jsem se věnoval problematice očkování. V daném kontextu cítím potřebu se vyjádřit k problémům spojeným s aktuální migrační vlnou.

aneb jak Skotové senným bacilem prodlužují trvanlivost zmrzlině, čokoládové pěně i majonéze.

…aneb Celebrita s vrásčitou tváří

Analýza ultrafialového záření horečnatě aktivního jádra galaxie Markarian 231 v něm odhalila dvojici supermasivních černých děr o hmotnosti 150 milionů a 4 milionů Sluncí, které se oběhnou za 1,2 roku.

V pátek 21.8.2015 završila astrometrická sonda Gaia svůj první pracovní rok na orbitu kolem libračního bodu L2 v plném pracovním režimu. U té příležitosti zveřejnila Evropská kosmická agentura toto úterý krátký přehled prozatimních vědeckých výsledků.

V pondělí (24.srpna) dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici japonská zásobovací loď HTV-5. Ta ve svých útrobách dopravila na ISS více než pět tun nákladu. Jelikož HTV létá ke stanici jen jednou do roka, jsou pohledy na její zlatavý povrch vzácné. Když se navíc podaří tuto loď správně vyfotit, vzniknou snímky, které svou krásou doslova berou dech. To se podařilo posádce ISS.