Jedinečný způsob lovu tuleňů praktikují kosatky v okolí antarktického poloostrova.

Vědci byli až dosud přesvědčeni, že organický materiál se do ALH 84001 dostal buď po dopadu meteoritu na Mars nebo z marťanských mikrobů. Nyní hledají srovnávací data v horninách v chladných klimatických podmínkách na Špicberkách. A ukazuje se, že organické sloučeniny může produkovat i sopečná činnost v mrazivém podnebí.

Deset let komerčního pěstování geneticky modifikovaných (GM) plodin je příležitostí k bilanci jejich ekologických dopadů i přínosů. Švýcarští vědci Olivier Sanvido, Jörg Romeis a Franz Bigler se pokusili shrnout stávající poznatky z této oblasti na stránkách vědeckého časopisu Advances in Biochemical Engineering/Biotechnology. Z jejich studie vybíráme fakta důležitá pro posouzení ekologických vlivů druhé velké skupiny GM plodin, jež jsou odolné vůči herbicidům.

Poprvé byli astronomové svědkem toho, jak superhmotná černá díra odstřeluje smrtícím vysokoenergetickým paprskem svého galaktického souseda.

Říká se, že moudrý člověk najde poučení i v cizích chybách, zatímco hlupákovi k tomu nestačí ani chyby, kterých se dopustil sám.

Vědci z University of Illionois v Chicagu umí u samečků octomilek probudit homosexuální choutky. Nejen genetickou manipulací, ale i krmením umí z heterosexuálů udělat biseuxály a změnit je zase zpátky během několika hodin. Všichni samečci octomilek mají od přírody potenciál stát se homosexuály. Tento „homosexuální okruh“ je však většinou potlačen a samečci se tak chovají heterosexuálně.

NASA schválila nový cíl mise Epoxi (znovu „oživené“ sondy Deep Impact) - nízký přelet kolem komety Hartley 2 v pondělí 11. října 2010. Kometa Hartley 2 byla vybraná jako náhradník, protože původní cíl - kometu Boethin astronomové nemohou najít. Pravděpodobně se rozpadla na kousky příliš malé na to, aby byly odhaleny.

Elegantní studie norských badatelů vážně zpochybňuje letošní argumentaci norského výboru pro Nobelovu cenu za mír a vyvrací tradovanou představu, že zhoršené prostředí a vyčerpané zdroje vedou k válce.

Jeden z nejznámějších spisovatelů literatury sci-fi, vynálezce a popularizátor vědy, autor románu „2001: Vesmírná odysea“ Sir Arthur Charles Clarke se narodil 16. prosince 1917 v Mineheadu (Velká Británie).

Výhrady proti pěstování GM plodin často vyvěrají z obav, že dojde ke škodám na životním prostředí. Nakolik jsou oprávněné?

Sonda Voyager 2, vyvinutá v 70. letech (NASA), odhalila překvapující informace o rázové vlně (hranici Sluneční soustavy) - zóně, která se označuje jako okraj přímého vlivu Slunce. Nemá pravidelný kulový tvar, jak astronomové předpokládali, ale nejméně na jednom místě je „promáčknuta“.

S lidoopy máme téměř stejný genom. Toho co nás s nimi spojuje je více, než toho co nás rozděluje. Menopauza k tomu ale nepatří.

Před miliardami let se v celém vesmíru pravidelně srážely malé galaxie - a nutily plyn, prach, hvězdy a černé díry uvnitř galaxií, aby se spojily. Kolize galaktických plynů byly tak silné, že podnítily vznik hvězd a u centrální černé díry vyvinuly „nenasytný apetit“ na plyn a prach.

Astronomové získali nejlepší „pohled“ neviditelného prstence energetických iontů uvězněných v Saturnově obrovském magnetickém poli. Zjistili, že je asymetrický a dynamický a nepodobá se prstencovému proudu v magnetosféře kolem Země.

Vychází český překlad knihy anglického genetika T.A. Browna

Zbavit se závislosti na drogách je hodně obtížné. Ani po dlouhém období abstinence není narkoman „za vodou“. Záchvaty neodolatelné chuti na drogu se stále vracejí. Stačí málo a abstinent se i po letech vrátí ke zhoubnému návyku. Proč na drogu nezapomeneme tak, jako na jiné věci?

Nová pozorování sondy Cassini ukazují, že Saturnovy prstence možná nevznikly ve věku dinosaurů, ale už před 4,5 miliardami let - tedy v době, kdy vznikala Sluneční soustava.

Banánová a mátová vůně jsou horkými kandidáty na to, aby se staly součástí nové generace pesticidů.

Vnější část naší Mléčné dráhy (galaktické halo) není jednotná, ale je tvořena dvěma oblastmi, které se vůči sobě otáčejí v opačném směru.

Nová studie porovnala výsledky 22 nejuznávanějších modelů globálního klimatu s aktuálními klimatickými údaji a ukázalo se, že modely odvádějí neuspokojivou práci při modelování klimatických změn v podstatné části zemské atmosféry.

Konstrukce dopravních staveb z obnovitelných zdrojů nabírá na obrátkách. V Číně testují vysokokapacitní bambusový most.

Překvapivé odhalení původu amerického genetika.

Rentgenová japonská kosmická observatoř Hinode vyfotografovala Slunce jako „ježatou“ kouli. Celý sluneční povrch je „obalen“ obrovským množstvím rentgenových jetů.

Překvapivé zjištění, že bakterie rodu Shewanella zručně vyrábějí nanosoučástky, by se mohlo stát počátkem nové generace nanomateriálů.

Neplánovaně prodloužená odstávka jaderného zařízení v Kanadě dělá vrásky lékařům na celém světě.

Použitím sluneční energie chtějí vědci přeměňovat oxid uhličitý na oxid uhelnatý. Zatímco oxid uhličitý patří mezi skleníkové plyny, oxid uhelnatý je vysoce žádanou surovinou, kterou lze použít k získání vodíku, výrobě metanolu, benzínu, nafty...

Jordánský princ Hassan bin Talal představil minulý týden (28. listopadu 2007) poslancům Evropského parlamentu v Bruselu ambiciózní energetický projekt DESERTEC, který počítá s tisícovkou stomegawattových ekologicky šetrných elektráren vybudovaných v pásmu pouští táhnoucích se od Arábie napříč celým Africkým kontinentem až k Atlantiku.

I když se snažíme svá těla udržovat v čistotě, ve skutečnosti bakterie vedou na body deset ku jedné a naše tělesné schránky připomínají spíše chodící kultivační Petriho misky.

Astronomové objevili v galaxii CGCG 049-033 extrémně dlouhý intergalaktický proud částic (jet). Se svým více než miliónem světelných let je nejdelší, jaký byl dosud spatřen. Tento rekordman by mohl pomoci odhalit, jak hmota v jetech drží pohromadě a to i do velkých vzdáleností.

Neandrtálské děti se vyvíjely rychleji než děti dnešního člověka. Znamená to, že jedinečně pomalý vývoj dětí člověka Homo sapiens je poměrně horká evoluční novinka.

Mraky na Marsu obsahují ještě méně vody, než se dosud předpokládalo. Vyplývá to z nových pozemských laboratorních pokusů.

Čínské úřady potvrdily, že hodlají pokračovat ve vypouštění pand velkých do přírody. První v zajetí odchované zvíře při návratu do přirozeného prostředí uhynulo a program byl terčem ostré kritiky.

Vedoucí pracovníci čínského vesmírného programu obhajovali pravost fotografie měsíčního povrchu, kterou pořídila sonda Čchag E-1. Odmítají kritiku, že se jedná o kopii podobného snímku z americké družice.

Mezinárodní tým odborníků na alergie si posvítil na sóju, která díky zásahu genových inženýrů vzdoruje herbicidu.

Analýza prachu odebraného Darwinem a dalšími badateli prozrazuje vzdušné cestování mikroorganismů bez ohledu na moderní vymoženosti naší civilizace.

Jde o jednu z deseti nejlépe zachovaných fosílií všech dob.

Barva očí, vlasů či pleti patří k nejnápadnějším rysům našeho zevnějšku. Barva kůže sehrává významnou roli při ochraně před slunečním zářením. V oblastech blízko rovníku nebo ve velehorách čelíme vyššímu riziku poškození dědičné informace ultrafialovou složkou slunečních paprsků. Hrozí nám rakovina kůže. Tmavá pleť nás účinně chrání. Proto mají tmavou pleť obyvatelé rovníkové Afriky, australští domorodci, ale i indiáni z jihoamerických And či Tibeťané. Barva očí a vlasů žádnou významnou funkci nemá. Většina obyvatel Země má vlasy černé a oči hnědé. Nejpestřejší výjimku tvoří původní obyvatelé Evropy. Najdeme mezi nimi modrooké blonďáky nebo zelenooké ryšavce s pletí plnou pih.ˇ

V testech krátkodobé paměti dostali japonští vysokoškoláci na frak od sedmiletého šimpanzího mládence. Že by měli pravdu autoři výzvy „Všem, jejichž hlas je slyšet“ a s lidskou inteligencí to šlo s kopce? A to dokonce i v „Zemi vycházejícího slunce“.

Astronomové pomocí rentgenové observatoře Chandra objevili jednu z nejrychlejších hvězd, jakou vůbec kdy pozorovali. Tato „kosmická dělová koule“ postavila před teoretiky otázku, jak vysvětlit tak neobyčejně velkou rychlost.

Spitzer pozoroval u právě se rodící hvězdy – hvězdného embrya L1157, které je zahaleno do černé prachové obálky, rychle rostoucí výtrysk (jet).

Spitzer pozoroval v asi 450 sv.l. vzdáleném systému nazvaném UX Tau A hvězdný zázrak – rychle rostoucí exoplanety u mladé hvězdy. Astronomové jsou přesvědčeni, že centrálnímu Slunci podobná hvězda, jejíž stáří je však pouhý 1 milión let, může být již obklopená mladými planetami. Vědci doufají, že objev poskytne pohled do doby, kdy v naší vlastní Sluneční soustavě začaly vznikat planety.

Máme-li to štěstí, že patříme mezi ty šťastlivce, jež mohou bez problémů spořádat větší množství sacharidů, aniž by ztloustli, tak to ještě neznamená, že máme vyhráno. Pokusy ukazují, že konzumace lehce stravitelných sacharidů, po nichž rychle roste a zase padá hladina krevního cukru, je zřejmě spojena s poruchami centrálního vidění a slepotou.

Vědci z Duke University přistoupili k našemu genomu tak, jako by se jednalo o obdobu „Rozetské desky“. Na jednu stranu dali údaje o několika známých genech podléhajících imprintingu a na druhou stranu geny u nichž si byli jisti, že u nich k jejich vypínání souvisejícím s pohlavím rodičů, nedochází. Tato data nechali zpracovat počítačem s inteligentním programem a ten své poznatky aplikoval na celý náš lidský genom. Tak vznikla mapa imprintovaných genů. Ukázalo se, že jich je mnohem více, než se soudilo. O praktickém smyslu nové mapy nikdo nepochybuje.

Nálady a úmysly zřejmě vnímáme jinak, než se psychologové dosud domnívali.

Už pětadvacet let narážejí vědci zkoumající nádorové buňky na prapodivné případy, kdy nacházejí v nitru jedné buňky buňku druhou. Ta si hoví si uvnitř své hostitelky a nikdo neví, jak se tam dostala, co tam dělá a proč to vlastně podniká. Fenomén kupodivu nevzbuzoval mezi badateli valný zájem. Podrobněji se jej rozhodl studovat Michael Overholtzer z bostonské Harvard Medical School. Výsledky svého bádání publikoval v prestižním vědeckém časopise Cell.

Dvě velkorysé studie spousty plastidových genů u velkého souboru druhů odhalují dříve poměrně záhadné a zmatené vztahy mezi hlavními vývojovými liniemi kvetoucích rostlin.

Rozbory mitochondriální DNA z fosilií ukazují na to, že medvědy ve střední Evropě nedecimovala doba ledová, ale že to zřejmě byla naše oblíbená kratochvíle - jejich lov.

Experiment vědců z Yalleovy university v americkém New Havenu pro nezasvěceného pozorovatele jako vědecká práce nevypadá. Psycholožka Kiley Hamlinová hrála malým dětem loutkové divadlo.

Podivné zjevení beranů nakažených tularémií u nepřátel Chetitů nejspíš bylo geniálním genocidním tahem starodávných Indoevropanů.

Geneticky modifikovaný tabák vzdoruje suchu a je příslibem pro zemědělce v rozvojových zemích. Vědci připravují rajčata, rýži a pšenici, které vzdorují nedostatku vláhy.