Největší a nejplodnější mezinárodní tým „lovců“ cizích planet (mimo naši Sluneční soustavu) oznámil objev 28 nových planet. Počet známých exoplanet tím k dnešnímu vzrostl na 236.

Obdivovatelé lepých tvarů a impozantních rozměrů si poslední dobou přišli na své. Náhodné návštěvníky našich stránek však musíme zklamat, nejedná se o žádnou velkolepou akci českých nočních klubů, nýbrž popis 3 nových druhů sauropodních dinosaurů.

Vědci získali hmatatelný důkaz o předkolumbovských cestách Polynésanů do Nového Světa.

Mozek je „starý pes“. Novým kouskům se učí díky neustálému částečnému omlazování.

Kanadští vědci vytvořili prostorový, počítačem vytvořený model lidského těla. Nedávno zveřejněný 4D atlas lidského těla byl nazván CAVEman. Nový pohled na naší tělesnou schránku a její útroby umožnilo převedení anatomických dat spolu s údaji, které poskytl vědní obor zvaný genomika.

Astronomové z Michiganské university poprvé pořídili snímky povrchu hvězdy podobné Slunci. Použili soustavu 4 dalekohledů CHARA na observatoři Mt. Wilson. Tyto dalekohledy fungují jako interferometr, který má mimořádnou rozlišovací schopnost.

Všichni je oficiálně chrání, ale zachránit je asi nedokážou.

Otázka vzniku lidské chůze po dvou se vrátila na stromy.

Houby se radioaktivity nejen nebojí, ale ještě ke všemu ji díky melaninu dovedou zužitkovat jako zdroj energie.

Snímek Tomáše Hynka, který byl pořízen na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě, získal titul Titul „Česká astrofotografie měsíce za květen 2007“.

Živé organismy mají schopnost do určité míry řídit své životní pochody. Výzkum těchto pochodů byl celoživotní náplní akademika Laufbergera. Předpokládá to ovládat několik oborů. Laufberger je zvládnul na světové úrovni. Za objev ferritinu (1935) byl někdy v letech 1956 –1958 nominován na Nobelovu cenu. Zasloužil se o proslulost československé kardiologie. Před 60ti lety napsal první moderní teorii činnosti mozku na světě.

S věkem nám ubývá fyzických sil, ale cvičením lze svaly omladit.

Zařazení živočicha na seznam chráněných organismů představuje akutní hrozbu, z které se nově chráněný druh už nemusí vzpamatovat. Legislativa má „nežádoucí vedlejší účinky“. Co s ní?

Zatímco v současnosti používaná cytostatika ničí všechny dělící se buňky, a tedy především buňky nádorů, nově vyvíjené protinádorové léky budou vypínat jen pár genů, které způsobují proměnu zdravé buňky v nádorovou.

Astronomové poprvé pozorovali velmi vzácný, extrémně hmotný a mladý dvojhvězdný systém. Objev se uskutečnil na základě dat z americké družice FUSE (Far Ultraviolet Spectroscopic Explorer) a pozemních dalekohledů.

Byly časy, kdy byl obsah tuku v mléce známkou kvality. Dnes je slovo „tuk“ bezmála sprosté a zemědělci se podle toho brzy zařídí. Krávy začnou dojit nízkotučné mléko.

Nese každý živočišný druh nezaměnitelnou nálepku, kterou jsou příslušníci jeho druhu schopni bez problémů rozlišit? Asi ne. V signálech druhové identifikace zavládne často chaos. Možná je to ale důmyslný systém, který jsme zatím nepochopili. Otázkou rozlišení „našinců a cizáků“ se bude zabývat pořad Vstupte! vysílaný v premiéře na Českém rozhlasu Leonardo 8. června od 11.00 hodin.

Za velmi krátký čas Spitzer „vyhrabal“ více než 1000 dosud neznámých trpasličích galaxií v obří galaktické kupě v souhvězdí Vlasy Bereniky.

Mutace, která je výhodná pro výkony na závodní dráze, ukázala anglickým chrtům odvrácenou tvář. U skotu se nám stejná mutace hodí a u lidí je předplatným na olympijské medaile a světové rekordy.

Šílené boty? Šílená aktovka? Pokud jste milovníky přírodní hověziny, není to nic nemožného. <br />

Výtrysky hmoty byly objeveny u „neúspěšné hvězdy“ velmi malé hmotnosti – u hnědého trpaslíka. Podobné procesy byly dosud pozorovány jen u mladých hvězd. Vypadá to, že hnědí trpaslíci vznikají podobně jako normální hvězdy, ale poněvadž se výtrysky připravují o velké množství hmoty, stávají se objekty o velikosti Jupiteru.

Nový zajímavý výzkum ukazuje, že lidé často vzhledem odpovídají svému jménu a jsou pak i lépe zapamatovatelní.

Genetické modifikace mají další zbraň pro boj s plevely. Byla získána sója rezistentní k herbicidu dicamba.

Vědci z Morrison Natural History Museum našli západně od města Denver pozoruhodně zachované stopy od dinosauřích mláďat. Jde o první stopy vylíhlých stegosarů, které známe.

Kde jsou ty doby, kdy se slušný odhad počtu lidských genů pohyboval kolem sto tisíc. Konečníé číslo by mohlo být 20 500 a nějaké ty drobné.

Před čtyřmi roky zveřejnili genetici kompletní dědičnou informaci komára Anopheles gambiae. Teď k ní přidali kompletně přečtený genom komára tropického (Aedes aegypti). Zprávu o tom přináší vědecký týdeník Science. Na první pohled se může zdát komár jako komár, ale oba písklavé trapiče dělí plných sto padesát milionů let samostatného vývoje.

Před 12 900 lety se v zemské atmosféře kdesi nad Kanadou rozpadla a explodoval velká kometa. Rozsáhlá území Severní Ameriky zachvátil požár, vše bylo pokryto troskami exploze a popelem. Vyspělá kultura předchůdců indiánů dnes nazývaná Clovis spěla rychle ke svému úpadku.

Účinnou léčbu nemoci z ozáření nabízí uměle vytvořená bílkovina TAT-BH4.

V prvním přečteném genomu vačnatce čekala na genetiky řada překvapení.

Saturnův největší prstenec B se nám ze Země jeví jako „pevný“, ale při bližší prohlídce sondou Cassini byly odhaleny pevně „sbalené“ shluky částic, které se neustále mezi sebou srážejí.

Draví dinosauři byli zdatní plavci.

Ne, Tyrannosaurus rex nebojoval svými smrkanci. Pokud zmiňujeme nasální část jeho lebky, mluvíme v osteologické terminologii. Mohutný svrchnokřídový teropod měl totiž unikátní zbraň v podobě srostlých nasálních kostí, které mu umožňovaly vyvinout extrémní tlak čelistí při skusu.

Duševní výkonnost sedmiletých dětí lze určit z délky prstů.

Velryby, delfíni a další kytovci udivují velikostí mozku. Mezi pozemskými živočichy drží absolutní rekord. Například vorvaň má mozek asi o 60% větší než slon. Pokud jde o poměr velikosti mozku ke zbytku těla, jsou delfíni druzí po člověku a překonávají v tomto směru šimpanze a další lidoopy. Ve složitosti v uspořádání mozkových závitů nemá delfín konkurenty dokonce ani v lidech.

Pohlavní orientace a prostorová orientace spolu souvisejí úžeji, než by se mohlo zdát.

Dělá vám vrásky zvětšená prostata? Použijte kosmetický prostředek Botox. Nikoli na vrásky, ale na prostatu.

Astronomové zjistili, že marťanská půda analyzovaná roverem Spirit je bohatá na silikáty. Jedná se pravděpodobně o nejlepší důkaz, že v minulosti byl Mars mnohem mokřejší než je tomu nyní. Procesy, při nichž se mohou tvořit takto koncentrované usazeniny křemičitanů, vyžaduje přítomnost vody.

Bez kvašení, bez tvrdé chemie. Jen s enzymy propůjčovanými v přírodě vyrábějí američtí vědci celkem lacino velké množství vodíku.

Studium spektra slabé hvězdy v naší Galaxii ukázalo, že tato hvězda se zformovala velmi krátce po vzniku vesmíru. Mezi hvězdami je to skutečná fosílie, zrozená na samotném počátku času na troskách vůbec prvních hvězd.

Kniha rozhovorů s českými vědci Než přijde vakovlk se po dvou letech dočkala pokračování pod názvem Kapka metanového deště. Podobně jako v případě předcházející publikace jsou také nyní v rozhovorech zastoupeni spolupracovníci Osla: nyní konkrétně Pavel Koten a Stanislav Mihulka. Z biologů zde najdeme rovněž Tomáše Grima, Fatimu Cvrčkovou a Jana Šturmu.

Ano, zní to mírně řečeno, pošetile. Nové poznatky z Německa něco takového ale potvrzují. Dost možná, že jsme na prahu zcela nového způsobu léčby nádorových onemocnění. Způsobu, jehož základem budou infekční baktérie.

Nejnovější výzkum týmu vědců vedených Herbertem Virginem z Washingtonovy university v americkém St. Louis naznačuje, že nás herpetické viry mohou paradoxně i chránit před jinými infekcemi.

Inženýři Purdue University vyvinuli způsob, který využívá slitiny hliníku k získávání vodíku z vody. Někteří odborníci již označují nový druh palivového článku za palivo budoucnosti. Možná jde o techniku, která nahradí stávající závislost na ropě.

Nadějná moderní medicína se v případě očkování proti rakovině děložního střetává se středověkou morálkou, která jde přes mrtvoly.

Podle posledních teoretických výpočtu se za pouhé 2 miliardy let srazí naše Galaxie s galaxií v Andromedě. Vznikne nová eliptická galaxie - „hvězdná směs“ obou galaxií.

NASA představila nový kosmický dalekohled přezdívaný „James Webb“. Celým jménem - James Webb Space Telescope (JWST) je k vidění před Národním muzeem letectví a kosmonautiky. Vystavený model je ve skutečné velikosti.

Mnozí z vás si jistě vzpomenou na kontroverzní článek o mikrovlnném pohonu, který rozpoutal bouřlivou diskusi. Příběh "EmDrive" má nadějné pokračování.

Za pomoci Hubblova teleskopu vědci "uviděli" temnou hmotu jako tajemný prstenec v kupě galaxií.

Malý klaun očkatý jménem Nemo by se ve skutečnosti nemusel hledat. Naopak, podle nové studie založené na značení radioaktivním baryem, by Nemo dost možná sám trefil zpátky k tátovi.

o účast na Týdnu se současnou biologií v Českých Budějovicích