Některé fúze potřebují ohromné a nesmírně drahé laserové systémy. A pro jiné si výkonný laser postaví studenti na univerzitě. Jaderná fúze v mikroměřítku by se mohla uplatnit v technologiích zobrazování a měření.

Zpráva o úmrtí legendárního teoretického fyzika Stephena Hawkinga vzbudila lavinu mediální pozornosti věnované jeho životu a dílu. V tomto článku se nechci věnovat biografii tohoto bezesporu významného vědce, ale rád bych čtenářům přiblížil význam jeho dvou nejvýznačnějších teoretických přínosů.

…aneb Pár vět o saurofaganaxovi

Zájemci o vývoj realistických robotických avatarů, dálkově řízených lidskými operátory, se mohou registrovat do 31. října letošního roku.

Nie je dôvod pochybovať, že dlhodobo zvýšený krvný tlak je zlý. Je opakovane a nepochybne dokázané, že okrem akútnych nepríjemností, ktoré zvýšený krvný tlak prináša, od bolestí hlavy až po mozgovú porážku, dlhodobo zvýšený krvný tlak spôsobuje spočiatku neznateľné, časom však závažné poškodenie orgánov a skracuje život. Účinné lieky sú dnes k dispozícii a rieši sa iná otázka: kde začať a kam až ísť so znižovaním krvného tlaku?

Sofistikovaná bojová látka a zákeřné vražedné svinstvo v jednom. To jsou novičoky, binární organofosfáty, které před lety vyvinuli ve vojenských laboratořích Sovětského svazu.

Španělský fyzik Carballo-Rubio zkřížil černou díru s gravastarem. Výsledkem je nový typ extrémně hustého objektu, kterému brání v gravitačním zhroucení kvantové jevy.

Otázka zněla: Je z kůže, nebo kůry stromu?

…aneb Pár vět o možném velikostním rekordmanovi z Číny

Rusko zřejmě vyvíjí pozoruhodné zbraně, které by nepochybně překonaly stávající obranné protiraketové systémy. K čemu je ale vlastně potřebuje?

Noopept a Adrafinil

Od havárie ve Fukušimě I uplynulo už sedm let. Podívejme se, jak pokročila likvidace následků havárie a revitalizace zasažených území. Práce v tomto směru se zrychluje i s tím, jak se blíží Olympiáda v roce 2020, která využije i sportovní zázemí v prefektuře Fukušima.

Kvantové rovnice již dávno zdomácněly ve světě nepatrných částic. Občas ale podle všeho prosakují do makrosvěta. Astrofyzik zjistil, že se Schrödingerova rovnice pěkně hodí na popis evoluce některých pořádně velikých struktur ve vesmíru.

Je to paradox. Čtvrtý nejběžnější pozemský minerál ještě nikdo neviděl na vlastní oči v přírodní podobě. Vyskytuje se totiž v zemských hlubinách. Na světle se ocitl až nedávno, díky unikátnímu nálezu v diamantu.

Před smrtí se mozkem prožene tsunami depolarizace mozkových neuronů. Dokud ale neurony nezačnou skutečně umírat kvůli trvalé depolarizaci, tak je možné tsunami smrti zastavit.

…aneb Představuje se Suchomimus

Díky elektrickému pohonu, který si nasává z okolí řídký vzduch, by mohla vzniknout celá nová třída satelitů pro nízké oběžné dráhy. Palivo si posbírají cestou kolem planety a vydrží tam velmi dlouho.

Život je uměle vytvořená kategorie. Snažit se dělit systémy na živé a neživé nemá jiné, než kulturně-historické opodstatnění a snaha o vytvoření všeobecně přijatelné definice života je předem odsouzená k nezdaru, kvůli nemožnosti formulace teorie života.

Kapalný elektrolyt a elektrody založené na grafenu a nanočásticích oxidu niklu. To je nová jihokorejská baterie, která by se mohla stát průlomem v dobíjitelných zdrojích energie.

…aneb Představuje se Animantarx

Fyzici poprvé pozorovali trojrozměrné skyrmiony v podobě elektromagnetických uzlů, které se chovají jako kvantové kulové blesky. Časem by se z nich mohla vyvinout technologie ochočených kulových blesků pro fúzní reaktory.

Nejčastějšími hvězdami v naší Galaxii, tedy i v našem okolí, jsou červení trpaslíci. Jsou tak prvními cíli pro mezihvězdnou kolonizaci. Jejich svítivost je mnohem menší, než je u Slunce, takže mají obyvatelné zóny mnohem blíže u sebe. Problémem je jejich rané období s velmi intenzivními erupcemi záření, které mohou silně ovlivnit existenci atmosfér u planet v těchto vzdálenostech. Podívejme se tak na možné podmínky na nich.

Kvantové systémy jsou jako odměna za vynález šachu. Úplně jednoduché systémy proměříme relativně snadno. Ale stačí přidat pár částic a výpočty by trvaly tisíce let. Jenomže umělé inteligence jsou k nezastavení. Učí se chování kvantových systémů a dovedou na ně vyzrát.

Před pár dny britský futurolog Ian Pearson oznámil, že lidstvo se vší pravděpodobností dosáhne nesmrtelnosti v roce 2050. Má pravdu?

V současné době je nejtěžším známým prvkem oganesson. Uzavírá sedmou periodu a podle polohy v tabulce má jít o vzácný plyn. Ovšem reálné chemické vlastnosti mohou být ovlivněny tím, že jde o supertěžký prvek. Nedávno vypracované nové simulace předpověděly chování jeho elektronového obalu.

V tiché australské pustině je možné vystopovat i ty nejslabší rádiové signály z úsvitu vesmíru. Experiment EDGES ulovil signály vodíku z doby, kdy bylo našemu vesmíru jen 180 milionů let.

Vědci vytvořili podivuhodnou hmotu. Elektrony obíhají atomová jádra této hmoty ve velké vzdálenosti, zatímco atomovému jádru jsou blíž jiné atomy. Jak by se dalo čekat, týká se to Boseho-Einsteinova kondenzátu, čili látky při teplotách blízkých absolutní nule.

Počet pacientov s diabetes mellitus 1. typu sa v Českej republike blíži k stotisícke a na Slovensku proporcionálne asi k polovičnému číslu. Je to ten horšie zvládateľný typ cukrovky, postihujúci aj deti, pri ktorom koncentrácia glukózy v krvi často výrazne kolíše a pacienti si musia niekoľkokrát denne pichať do prstov a odoberať kvapku krvi na jej meranie glukometrom. Ani táto tortúra však niekedy nestačí - niekoľko náhodných meraní nedokáže dokonale zmapovať 24 - hodinový priebeh glykémie.

…aneb Jurský pradědeček z Anglie

Články o původu vesmíru a jeho stavbě patří k těm nejčtenějším a nejdiskutovanějším. Často však jsou prezentovány jako správné úplně protichůdné kosmologické představy. Některé jsou v stejné době různými články vyhlašovány a vyvraceny. Je to dáno tím, že se běžně nerozlišuje, které z nich jsou ověřené teorie a které jsou zatím jen hypotézou. Podívejme se tedy na současný stav našich kosmologických znalostí.

Vojenští vývojáři hledají stopy po kontaktu se zbraněmi hromadného ničení, které se otisknou do lidské DNA. Rovněž cvičí umělé inteligence, které budou stopovat ultimátní zbraně na světové síti. Trénují si to na hromadě fake dat.

Když už zachytíme nějakou zprávu z vesmíru, mohla by být nebezpečná? Riziko je prý malé, ale existuje. Opatrnosti není nikdy dost, obzvláště při čtení vzkazů mimozemských civilizací.

Naše minulost určuje naši budoucnost. Žijeme v deterministickém světě, nad kterým bdí silná kosmická cenzura. Jenomže vědci teď tvrdí, že u některých černých děr existují teoreticky přístupné oblasti s nedeterministickým světem. A to je pořádná jízda.

Jak si poradit s vlezlými memy, které rozvracejí realitu? Akceschopní psychologové doporučují online simulátor autora fake news, který prozrazuje kouzelnické triky mediálních šmejdů.

Polapit antihmotu, natož ji někam vozit, není rozhodně snadné. Vědci si na to ale troufnou a převezou vytvořenou antihmotu v dodávce mezi laboratořemi. Chtějí antihmotu použít k zajímavému výzkumu zvláštního chování vzácných radioaktivních jader v rámci projektu PUMA.

Grafairový filtr, to je magická nanotechnologie. Můžete si nabrat vodu v příšerně znečištěném přístavu, jednou ji prohnat takovým filtrem, a pak se s klidem napít. Nemo, klaun očkatý, který zažil vody přístavu v Sydney na vlastní šupiny, by měl jistě radost.

…aneb Představuje se Antarctosaurus giganteus

Z prezentovaných výsledků výzkumu na právě probíhajícím výročním zasedání AAAS v Austinu v Texasu vyplývá, že nejspíš ano.

Týmy vědců MIT a Harvardu spojily síly a přinutily fotony, aby navzájem interagovaly. Tím badatelé vytvořili fotonické molekuly ze 2 i ze 3 fotonů, tedy novou formu světla, a otevřeli dveře aplikacím ve kvantové elektronice. Světelné meče sice ještě nemají, ale za pár let, kdo ví?

V galaxiích vznikají hvězdy, ale jejich supermasivní černé díry, zvláště v těch velikých galaxiích, rostou ještě rychleji. Jak bude asi vesmír vypadat za další miliardy let?

Je to vlastně úplně jednoduché. Kmenové buňky a buňky nádoru mají mnoho společného. Jsou si tak blízké, že když se z jedněch udělá vakcína, tak funguje proti těm druhým. Experimenty na myších dopadly slibně.

Vylepšené satelity třetí generace pro systém GPS by měly lépe odolávat elektronickému rušení. Budou stát miliardy dolarů, ale podle Pentagonu se rozhodně vyplatí.

Mezi vymoženosti současné techniky patří věci, které nám ulehčují život, jako je třeba rozpoznání řeči nebo obrazu. Málokdo ale ví, že to funguje díky umělým neuronovým sítím.

…aneb Jeden z největších známých teropodů

Na hoře Paranal, daleko pod jižním sluncem, ve vyprahlé chilské poušti s křišťálově průzračným vzduchem, na observatoři Evropské kosmické agentury zprovoznili nového lovce planet, přístroj ESPRESSO. Má nahradit stávající instrument HARPS a výrazně zvýšit šance (asi 100x) na nalezení planety u vzdálené hvězdy.

Kovové organické kostry nepřestávají udivovat. Teď se pustily do filtrování vody, ze které dovedou odstranit soli i vytěžit cenné ionty kovů, jako je třeba populární lithium. Mořská i odpadní voda se teď stanou významným zdrojem surovin.

Tentokrát nejde o ekologii a smog, ale o to, jak my starousedlíci komentujeme rostoucí zastoupení občanů s trvalým pobytem a tmavou pletí. Paleontologům to připomíná časy „out of Afrika“ a mají při tom na mysli dobu před sto a více tisíci lety. Genetici minulý týden ještě přitvrdili. U někoho, koho Angličané označují za nejstaršího Brita, diagnostikovali pleť, jakou mají černoši. To v hlavách stoupenců čisté rasy udělalo zmatek. Jednak proto, že se jedná o předka nedávného – z doby před pouhými 10 000 lety. A považte, navzdory své tmavé pleti, byl modrooký.

…aneb Vše souvisí se vším?

Americkým jednotkám zůstane spousta starých Humvee. Co z nich udělat autonomní pozemní drony, které budou dělat špinavou práci v boji i mimo něj?

V laboratořích se dnes „pěstuje“ kdeco – kmenové buňky, kožní fibroblasty nebo jaterní hepatocyty. Důležitou kategorií jsou pohlavní buňky. Kde je ale vzít a nekrást? Dnes jsme v této snaze už zase o kousek dále.