Jaroslav Petr

Jak se muži a ženy vypořádávají s pokušením? Na tuto otázku hledal odpověď tým kanadských psychologů vedený Johnem Lydonem z montrealské McGill University.

Čeští přírodovědci odhalili trik, kterým ptáci rozeznají ve svém hnízdě vajíčko podstrčené kukačkou. Jako vodítko využívají ultrafialového záření odráženého vaječnou skořápkou.

Mezinárodní tým portugalských, švýcarských a nizozemských vědců objevil v jedné ze složek sóji překvapivě účinný prostředek proti původci malárie.

Ptákům přiznávali přírodovědci vynikající zrak i sluch. O ptačím čichu se vyjadřovali s despektem. Nejnovější výzkum týmu vedeného Bartem Kempenaersem z Ornitologického ústavu Maxe Plancka v německém Starnbergu ptačí čich rehabilitoval.

Američtí vědci získali mušky octomilky, které skoro nepotřebují spánek. Poškození jediného genu, jenž dostal jméno „sleepless“ čili „bezesný“, je obrní proti ospalosti. Mušky za to tvrdě platí. Bezesné noci jim zkracují život a zhoršují koordinaci pohybů. Vědci jsou zvědavi, zda podobné genetické defekty stojí v pozadí chorobné nespavosti u některých lidí.

Změna jednoho jediného písmene genetického kódu zvyšuje u mladých kuřáků riziko, že se stanou po zbytek života těžce závislými na nikotinu a budou mít velké potíže, pokud se pokusí se svým zlozvykem skoncovat.

Američtí vědci vyrobili kontaktní čočky vybavené senzorem na měření tlaku uvnitř oka. Inteligentní čočka bude svého majitele včas varovat před hrozbou zeleného očního zákalu.

Složení jídelníčku má významný vliv na funkce našeho mozku, na paměť i učení. Nejnovější poznatky o vlivu potravy na duševní činnost člověka představil na stránkách špičkového vědeckého časopisu Nature Reviews Neuroscience přední americký fyziolog Fernando Goméz-Pinilla z University of California v Los Angeles.

Kukačka snese v květnu až červenci do cizích hnízd v průměru asi 15 - 20 vajec. K roli hnízdního parazita je dokonale přizpůsobena. V letu připomíná krahujce nebo poštolku, což je součást jejího účinného arzenálu.

Mechanismus, jakým kofein přispívá k obnově glykogenu ve svalech, není znám, ale u vyčerpaných svalů mu to jde obdivuhodně dobře. A protože kofein není na seznamu zakázaných podpůrných látek, čeká ho skvělá budoucnost.

Vědci z University of Michigan odhalili další z tajemství evoluce zraku. Podobnost s informací o úspěchu českých genetiků „Darwin by měl z českých vědců radost“ není čistě náhodná. Naopak. Tento text vznikl evolucí textu o úspěchu týmu Zbyňka Kozmika.

Vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky odhalili jedno z tajemství evoluce zraku.

V učebnicích zoologie patří kopinatci významné místo, i když s výjimkou odborníků tohoto celkem nenápadného tvora jen málokdo viděl na vlastní oči. Živočich se na první pohled podobá rybce, ale od ryb a dalších obratlovců se významně liší už tím, že postrádá páteř. Tu mu nahrazuje pružná hřbetní struna.

Zcela nový princip výroby vakcín odhalili američtí vědci vedení Eckardem Wimmerem z newyorské Stony Brook University. Jak se zdá, jejich postup dokonale splňuje dva zcela protikladné nároky na očkovací látku. Vakcína se musí co nejvíce podobat původci choroby, aby očkováním navozený stav bojové pohotovosti imunitního systému dokonale chránil proti skutečné nákaze. Na druhé straně ale musí být vakcína zcela bezpečná.

Madagaskarští lemuři kata spolu hovoří řečí pachů a vůní. Výrobci kosmetiky u nich zřejmě inspiraci hledat nebudou. Lemuři lidskému nosu dvakrát nevoní. Samice lemurů však pach zdatného samce neodolatelné přitahuje. Pokud samec onemocní nebo poklesne ve společenském žebříčku, projeví se to i na jeho pachové vizitce a zájem samic o něj rázem klesá.

Siven a pstruh využívají v Pyrenejích stejná trdliště a vzájemně se kříží.

Cizopasníci nejednou významně zasahují do chování svých obětí a manipulují s nimi ve svůj prospěch.

Ropucha obrovská (Bufo marinus) proslula v Austrálii jako „třtinová žába“, protože byla cíleně dovezena v roce 1935 z Havaje k likvidaci hmyzích škůdců cukrové třtiny.

Sklon mužů k homosexualitě je výslednicí mnoha faktorů. Mezi nimi sehrávají významnou roli i dědičné vlohy. Vědci sice zatím neodhalili konkrétní geny, jejichž varianty by byly za mužskou homosexualitu zodpovědné, ale na druhé straně existuje dostatek důkazů o tom, že se v příbuzenstvu homosexuálů především na matčině straně vyskytuje homosexualita ve zvýšené míře.

Koráli patří k nejohroženějším mořským živočichům. Jen v Karibském moři postihuje korály devětadvacet různých onemocnění. Z Indického a Tichého oceánu je hlášeno dalších sedm chorob. O jejich příčinách vedou vědci spory.

V roce 1981 vyrobila americká biotechnologická firma Genentech první lidský růstový hormon pomocí bakterií upravených metodami genového inženýrství a otevřela tak nové možnosti pro léčbu závažných poruch růstu u dětí. Lék si brzy našel cestu mezi zakázané prostředky sportovního dopingu a v současné době kvete ilegální obchod s růstovým hormonem jako se zaručeným omlazovacím prostředkem.

Vynález luku přinesl do života pravěkých lidí revoluční změnu. Dostřel šípu byl podstatně větší než vzdálenost, na jakou mohl člověk hodit těžkým oštěpem. Účinnější zbraň zefektivnila nejen lov, ale i vedení válek.

Peníze jsou symbol. Lidský mozek si za mincemi a bankovkami snadno představí předměty a služby, které za ně lze nakoupit. Vysoce rozvinuté symbolické myšlení napomohlo člověku ke vzniku lidské řeči a odlišilo nás od zvířat. Ostatní savci dokážou uvažovat v symbolech jen velice omezeně. Proto vědce zaskočilo zjištění, že jihoamerické opice malpy kapucínské jsou schopny pochopit funkci platidel.ˇ

Vystřelené nábojnice zanechané zločincem na místě trestného činu jsou pro kriminalisty cenným důkazním materiálem. Pokud najdou u podezřelé osoby zbraň, dokážou určit, jestli se z ní na místě činu střílelo. Jedno však ani ti nejlepší kriminalisté až donedávna nedokázali - sejmout otisk prstu, který zanechal na nábojnici pachatel, když zbraň nabíjel. Při výstřelu se kov nábojnice rozžhaví a otisk se doslova odpaří. Nezbude po něm nic.

Tým vedený antropologem Danem Eisenbergem z Northwestern University si položil otázku, zda nemohly být našim předkům geny pro hyperaktivitu k něčemu dobré.

Cizopasný prvok Toxoplasma gondii patří k nejúspěšnějším parazitům světa. Dosáhl globálního rozšíření a napadá stovky nejrůznějších živočišných druhů včetně člověka.

Kdyby měly pravdu všechny zprávy, jež referují o úspěších moderní medicíny, byl by svět rájem na zemi. Řadu závažných onemocnění, s nimiž se lékaři stále marně potýkají, bychom dokázali bez problémů vyléčit.

„Neobvyklé výkyvy teploty povrchových vod moří a oceánů, jež vědci naměřili ve čtyřicátých letech dvacátého století, byly pro nás něco jako bolavý palec,“ přiznala přední americká klimatoložka Susan Solomonová z National Oceanic and Atmospheric Administration v coloradském Boulderu.

Na jedné straně se hořením dřeva uvolní do atmosféry oxid uhličitý, který jako skleníkový plyn přispívá ke globálnímu oteplení, na straně druhé zbude po požáru i značné množství zuhelnatělého dřeva. Takto vzniklé dřevěné uhlí je chemicky stabilní a půdní mikroorganismy jej nedokážou dále rozkládat. Mělo se zato, že se z něj stává úložiště uhlíku. Ke všeobecnému překvapení ale dřevěné uhlí svojí přítomností nezvykle podporuje rozklad humusu, čímž enormně podporuje další uvolňování uhlíku do ovzduší.

Dánští vědci vedení Jorgenem Dissingem z kodaňské university otevřeli desítku vikingských hrobů na pohřebišti poblíž Galgedilu na dánském ostrově Funen.Tisíc let leželi nebožtíci v písku. Nyní promlouvají řečí písmen genetického kódu a vyprávějí o tom, co byli Vikingové zač.

Původní populace volně žijících tygrů čítala asi 100 000 kusů. Dnes žije ve volné přírodě asi 3 000 těchto velkých kočkovitých šelem. Počty tygrů chovaných v zajetí se odhadují na 15 000 až 20 000. Význam těchto zvířat pro záchranu tygra nebyl dlouho jasný, protože jejich genetický status zůstával záhadou.

V polovině června dojde ve Spojených státech ke krajně nezvyklé dražbě. Soukromá biotechnologická společnost BioArts nabídne v aukci pět míst v pořadníku na naklonování psa.

Lidské tělo se skládá z desítek bilionů buněk. Mikroorganismů, které obývají povrch i nitro našeho organismu, je desetkrát víc. Nejsou to jen pasivní nájemníci nebo nebezpeční vetřelci. Mnohé mikroorganismy nám pomáhají. Podílejí se na rozvoji imunitní obrany nebo nám pomáhají trávit potravu. Bez mikrobů by byl náš život o poznání těžší. A některé choroby mohou mít příčinu v tom, že se naši mikrobiální spojenci nechovají, jak bychom potřebovali. Buď se nám vytratí nebo se přestěhují tam, kam nepatří.

Genetici pronikají do tajů lidské dědičné informace studiem genů myší. Jak lidská tak i myší dědičná informace je kompletně přečtená a naše DNA se s DNA myší shoduje z plných 85%. Zdálo se, že se nemůžeme dopouštět velkých chyb. Nejnovější studie zveřejněná prestižním vědeckým časopisem Proceedings of the National Academy of Sciences však odhalila, že i naprosto totožné geny se mohou v myším a lidském organismu chovat zcela odlišně.

Vzájemná důvěra je klíčem k úspěšné spolupráci. Tým švýcarských vědců pod vedením Ernsta Fehra z university v Curychu zjistil, že důvěru mezi lidmi pomáhá udržet hormon oxytocin.

Na tisícovku mužů připadá v Indii jen 933 žen. Před patnácti lety tak chybělo v nejlidnatější zemi světa 37 milionů žen. Dnes se odhaduje „ženský deficit“ na 44 milionů.

Kolik je na světě různých organismů? Odpověď na tuto jednoduchou otázku hledají badatelé celá staletí. Švédský přírodovědec Karl Linné utřídil v 18. století do uceleného systému tisíce rostlin a živočichů. Dnes odhadují vědci počet pozemských forem života v milionech. Tyto odhady lze výrazně zpřesnit studiem tropických rostlin a druhů býložravého hmyzu, který na nich žije.

Tráva nemůže vzít před býložravými hraboši nohy na ramena. Neznamená to, že je proti nim bezbranná. Její obranný arzenál je překvapivě účinný a donutí přemnožené populace hrabošů ke kolapsu. Dokazuje to studie britských vědců publikovaná ve vědeckém časopise Biology Letters.

Ostrov Mauritius byl kolonizován v 17. století a lidé tu záhy vyhubili celou řadu jedinečných živočichů. K nejznámějším patřil velký nelétavý holubovitý pták dronte mauritijský.

Genoví inženýři vytvořili genetickou modifikací opičí model pro studium Huntingtonovy choroby.

Lidstvo dramaticky změnilo koloběh dusíku v přírodě a to má negativní dopad jak na přírodu, tak i lidské zdraví. Konstatují to hned dvě velké studie mezinárodního týmu expertů zveřejněné prestižním vědeckým týdeníkem Science.

Mušky octomilky si obvykle spojujeme s rozkládajícím se ovocem. Základ potravy těchto zástupců dvoukřídlého hmyzu tvoří bakterie a některé octomilky je hledají na místech, která nemají s ovocem nic společného.

Spory o geneticky modifikované (GM) zemědělské plodiny nekončí. Mnohé otázky může zodpovědět jen výzkum prováděný v polních podmínkách. Američtí vědci takové testy provedli.

Před diabetiky se rýsuje lákavá perspektiva. Inzulín budou moci užívat v tabletách. Slibují to výsledky výzkumu amerických vědců z University of Texas vedených Nicholasem Peppasem.

Kalimantanský poddruh slona indického zřejmě z tohoto ostrova vůbec nepochází. Podle posledních výzkumů jsou tito sloni potomky zvířat dovezených z Jávy.

Lidé, kteří byli v raném dětství zneužíváni, mohou mít na celý zbytek života změněné pracovní nasazení genů v mozku. K tomuto překvapivému závěru dospěli kanadští vědci z montrealské McGill University studiem dědičné informace v mozcích sebevrahů.

Mezinárodní tým vedený Gordonem Kellerem z torontského McEwen Centre for Regenerative Medicine vypěstoval v laboratoři tepající srdeční svalovinu z embryonálních kmenových buněk.

O sklonu člověka k obezitě se rozhoduje velmi záhy. Dvouleté dítě si při nadměrném přísunu kalorií množí tukové buňky dvakrát rychleji než jeho vrstevníci. Tukové buňky hromadíme až do věku dvaceti let. Pak už s jejich počtem nic nenaděláme. Nepřibývá nám jich, ale také jich neubývá.

Zdomácnění divokého tura představuje jeden ze zlomových momentů v historii lidstva. Člověk získal zdroj masa a mléka a zároveň sílu tažných zvířat. Nádavkem dostal i dar, o který nestál – bacil tuberkulózy Mycobacterium tuberculosis. Tuto zažitou představu o vzniku lidského původce tuberkulózy z bacilu skotu Mycobacterium bovis zpochybnily nejnovější genetické analýzy. Dokazují, že lidé žili s tuberkulózou dlouho předtím, než začali chovat domácí zvířata. Tuberkulóza skotu vznikla, když bacily nemocného člověka nakazily domestikovaný dobytek.

U ugandských opic gueréz červených byl zjištěn dosud neznámý virus. Patří do blízkého příbuzenstva dnes vymýceného viru, jenž u člověka vyvolával pravé neštovice. Rodina tzv. orthopoxvirů je poměrně bohatá. Vyvolávají nákazu u široké škály zvířecích druhů od drobných hlodavců, přes tuleně a domácí skot až po člověka.