Panel expertů vyvrátil tvrzení Seraliniho a spol., podle kterých geneticky modifikovaná kukuřice MON863 škodí zdraví.

Vědci připravili několik linií embryonálních buněk způsobem, proti kterému by veřejnost nemusela mít námitek. Měly by se stát vhodnou „surovinou“ pro transplantace prováděné ve velkém.

Lidské embryonální kmenové buňky zacelily otvor v lebce laboratorní myši.

Němečtí biologové odhalili v lidském spermatu bílkovinu, která stotisíckrát zvyšuje šanci viru HIV na proniknutí do lidských buněk. Objev najde využití při vývoji nových metod prevence šířeni viru HIV a nemoci AIDS.

Mikročip dokáže zachytit nádorové buňky z lidské krve. Lékaři dostanou do rukou velmi citlivý nástroj pro diagnostiku.

Pod tímto titulkem přináší prestižní vědecký časopis Nature Biotechnology redakční úvodník, v němž je rozebrána současná situace v povolování a prověřování geneticky modifikovaných rostlin v Evropské unii. Podtitulek úvodníku říká, že „v Evropě zjevně nikdo nechce naslouchat, když pro něj máte dobrou zprávu o geneticky modifikovaných organismech (GMO). Přinášíme vám překlad úvodníku a jeho originál v pdf.

Zbavit se závislosti na drogách je hodně obtížné. Ani po dlouhém období abstinence není narkoman „za vodou“. Záchvaty neodolatelné chuti na drogu se stále vracejí. Stačí málo a abstinent se i po letech vrátí ke zhoubnému návyku. Proč na drogu nezapomeneme tak, jako na jiné věci?

I když se snažíme svá těla udržovat v čistotě, ve skutečnosti bakterie vedou na body deset ku jedné a naše tělesné schránky připomínají spíše chodící kultivační Petriho misky.

Máme-li to štěstí, že patříme mezi ty šťastlivce, jež mohou bez problémů spořádat větší množství sacharidů, aniž by ztloustli, tak to ještě neznamená, že máme vyhráno. Pokusy ukazují, že konzumace lehce stravitelných sacharidů, po nichž rychle roste a zase padá hladina krevního cukru, je zřejmě spojena s poruchami centrálního vidění a slepotou.

Podivné zjevení beranů nakažených tularémií u nepřátel Chetitů nejspíš bylo geniálním genocidním tahem starodávných Indoevropanů.

U zrodu bezmála každého pátého případu rakoviny stojí viry. K nejčastějším patří nádory jater vyvolané viry žloutenky B a C nebo nádory děložního krčku způsobené papilomovým virem. Jen na konto těchto virů připadá ročně milion nových případů rakoviny. Tým amerických vědců vedených Arturem Casadevallem a Jekatěrinou Dadachovou z newyorské Albert Einstein College of Medicine přišel s nápadem léčit tyto nádory podobně jako virovou infekci. Výsledky jsou překvapivě dobré.

Někdy se to tak semele, že nepatrná změna má nedozírné následky. Platí to i pro koňský herpes virus. Pouhá změna jedné aminokyseliny rozhodne o tom, zda kůň bude pokašlávat, nebo zchromne.

Bezprecedentní utajování výsledků testů geneticky modifikované kukuřice pěstované na pokusných plochách v italské Lombardii. Vědci protestují. Veřejnosti jsou tajeny informace důležité s ohledem na zdravotní rizika. Farmářům vznikají škody, které se odhadují až na miliardu euro.

Vědci z Howard Hughes Medical Institute vyvinuli malou molekulu, která u rakovinových buněk umí přepnout vypínač z pozice „množit se“ do pozice „smrt“.

Ze studie, kterou provedli plastičtí chirurgové z University of Kentucky, vyplynulo, že tradovaný názor na kojení jako příčinu poklesu prsů, je mylný.

V zimních měsících se chřipkový vir šíří lidskou populací s rychlostí stepního požáru. Nejnovější výzkumy prokázaly, že při nízkých zimních teplotách provázených nízkou vlhkostí vzduchu nabírá virus na síle a jeho schopnost nakazit oběti prudce roste.

Ve vyvíjejícím se sluchovém orgánu je ticho. Ideální podmínky pro to, abychom se naučili poslouchat zvuky. Zárodek si proto přehrává vlastní „hudební fantazie“.

Vědci ze Saint Louis University School of Medicine odhalili klíčovou chemikálii, která asistuje u vzniku jedné z nejrozšířenějších nervových nemocí - Parkinsonovy choroby. Objev je příslibem efektivní léčby.

Jak se zdá horečka je výsadou rychle žijících a brzo umírajících jedinců. Alespoň u myší.

Na konferenci Americké společnosti pro reprodukční medicínu konané ve Washingtonu vedli američtí lékaři dlouhé diskuse o zmrazování lidských vajíček. Poptávka po této technice mezi zákaznicemi klinik roste. Lékaři ale zatím nedospěli k jednoznačnému závěru o bezpečnosti celé procedury. Zmrazování vajíček považují spíše za experimentální postup.

Vědci našli nové pojítko, mezi nemocemi, které nazýváme souborným označením - choroby neurodegenerativní (Alzheimerovou chorobou, roztroušenou sklerózou, Creutzfeldt-Jakobovou nemocí, BSE).

Běžný cytomegalovirus je zřejmě spojencem multiformního glioblastomu a vakcína proti němu by mohla vylepšit zatím neradostné vyhlídky lidí s tímto zlým mozkovým nádorem.

Podle vědců z Food Research Norwich a Medical University of Vienna za to může složení živočišných proteinů, konkrétně podobnost zvířecích a lidských homologních proteinů, která je odrazem evoluční vzdálenosti toho kterého druhu od nás.

Proč někteří lidé milují sladké, zejména čokoládu, a jiní jsou vůči němu lhostejní? Odpověď na tuto otázku nedávno objevili švýcarští a britští vědci.

Také jdete s dobou a aby váš domov byl svěží, používáte spreje k neutralizaci nepříjemných zápachů a nebo, jakpraví reklama, „nejrychlejším a nejefektivnějším způsobem odstraňujete prach“?

Apendix, lidově „slepák“, není rudiment bez funkce.

Američané spolu s Brity studovali vzorky tkání očí a přišli na to, že někteří z nás ho mají v očích hodně. Největší depozita zinku měli v sítnici ti, kdož onemocněli neléčitelnou chorobou končící slepotou - makulární degenerací.

Žádná ze studií, které dosud byly na seniorech prováděny, přesvědčivě neukázala, že by je vakcinace proti chřipce nějak před úmrtím na chřipku také chránila.

Vědci dvou institucí, Vancouver Coastal Health Research Institute (VCHRI) a University of British Columbia, našli způsob, jak šetrně zastavit abnormální růst krevních buněk, ke kterému dochází při zánětech, autoimunitních chorobách a při leukémii. Odborníci soudí, že poznatek by mohl přinést revoluci v léčbě nemocí krve.

„Zaskočil jsem si do tropů a křížil jsem se s viry jiných kmenů.“

Huntingtonova nemoc možná zdravotně zvýhodňuje své nositele v mladém věku a proto se šíří v lidské populaci.

Italská Boloňa vytáhla do boje s komárem Aedes albopictus, aby zastavila šíření viru chikungunya.

Ani geneticky modifikované plodiny, ani mobilní telefony. Záhadné mizení včel, které postihlo letos na jaře USA má na svědomí virus akutní izraelské paralýzy (IAPV).

Tučná strava může být příčinou toho, že se od vitamínu dočkáme místo pomocné ruky, rány do zad. Nebo spíše do žaludku.

Prestižní lékařský časopis The New England Journal of Medicine přináší výsledky testů nové podpůrné ventrikulární mechanické pumpy HeartMate II společnosti Thoratec.

V dědičné informaci kuřáků dochází ke změně exprese mnoha genů. Tyto změny přetrvávají ještě dlouho poté, co kuřák přestal kouřit.

Chodby nemocnic přeplněné pobíhajícím personálem přinášejícím na nosítkách další a další zraněné s grimasami ve tvářích. Běžný obrázek po hromadných nehodách. Bolestivá povrchová zranění, při kterých pacienti sténají a vypadají „hrozně“, ale nebývají problém. Skutečnou hrozbou jsou poraněné vnitřní orgány. Pomoci by měl přístroj, který dokáže ultrazvukem vnitřní krvácení rychle „zašpuntovat“.

Mysleli jsme si, že něco více, než double muscling, což je enormní osvalení, kterému se česky říká dvojité osvalení, již nemůže existovat. Může. U laboratorních zvířat právě nyní vědci už tuto hranici dvojnásobně překonali. Stojíme na prahu nového způsobu léčby svalové dystrofie. Ale také na prahu chovu zvířat se čtveronásobně(!) větším osvalením a možná i na prahu dalších světových rekordů.

Pacienti s roztroušenou sklerózou mají na výběr celou řadu protizánětlivých léků. Jinak toho ale na výběr moc nemají. Všechny používané léky dovedou totiž jejich chorobu jen přibrzdit. Koktejl „starých“ léků, obohacený o modifikovaný estrogen, by mohl znamenat nejen obrat v léčbě sklerózy, ale i v oddálení normální stařecké demence.

Jak stárneme, náš imunitní systém slábne a nabízí mikroskopickým vetřelcům stále prostoru. Uvnitř těla i na jeho povrchu se nám množí stovky druhů neškodných bakterií. Nejsou s to vyvolat onemocnění. Vědci však byli přesvědčeni, že bakteriální záplava představuje pro starší lidi významnou zátěž a zkracuje jim život.

Demence vyvolaná virem HIV je nejčastější příčnou demence u pacientů do 40 let. Pacienti trpí především silně zhoršenou pamětí, ale příznakem je často i narušení pohybu dolních končetin. Příčiny byly donedávna nejasné.

Mozkové buňky se vědcům začalo dařit pěstovat z podpůrných nervových buněk. Jde o buňky nazývané astrocyty. Za pomoci regulačních proteinů z nich dokáží vypiplat funkční nervové buňky.

Peroxid vodíku je nedílná součást domácích lékárniček a mnozí z nás mu stále ještě říkají „kysličník“. Není to ale jen povrchové antiseptikum a zabiják mikrobů. Ve spojení s nanotechnologií můžeme jeho přítomnost využít jako indikátor chorobných stavů v jejich nejranějších stádiích.

Vědci objevili ve střevě buňky, které neustále ochutnávají to, co okolo nich cestuje. Na sladkém si střevo pochutnává stejně jako náš jazyk. Podle toho, jak našemu střevu chutná, se odvíjí kolik cukru máme v krvi a tedy i to, jak jsme obézní, jak se vypořádáme s diabetem,...

Pak vás možná bude zajímat, že polykání antioxidantů nevykázalo u kardiovaskulárních onemocnění předpokládaný prospěch a že na úmrtnost u rizikové skupiny pacientek také nemělo žádný vliv.

A neb co vyplynulo z přehledu 31 studií věnovaných látce HDL, která se označuje za cholesterol s přívlastky dobrý, hodný, žádoucí, a lékaři se jej nám snaží co nejvíce zvýšit.

Vědci odhalili dosud neznámý protein, který může vnést jasno do procesů odehrávajících se v mozku nemocném prionovou chorobou. Nový protein byl nazván „Shadoo“.

Ženám s poruchou sníženého libida a malou sexuální představivostí, může problém vyřešit náplast s testosteronem.

Na malárii se zkouší kde co. Postřiky insekticidů, včetně neslavného DDT, až po vypouštění radiací sterilizovaných komářích samců. Nyní se zdá, že nadějnou zbraní proti tomuto zabijákovi by se mohla stát africká ryba.

Jak ukazuje mitochondriální DNA, dávné smrtící epidemie výrazně tvarovaly genetický profil dnešních populací.