O elektromagnetickém kolejnicovém dělu „railgun“, jsme si nejspíš všichni mysleli, že to je záležitost výzkumných ústavů a laboratoří námořnictva. Z omylu nás vyvedl amatér, který si jedno stokilové postavil. Návod zveřejnil, ale doma to po něm prý zkoušet rozhodně nemáme!

aneb Největší vědecký souboj Divokého západu

Pojem alelopatie je poněkud zavádějící, navozuje totiž dojem, že bude řeč o alelách, což by od dalšího čtení mnohé odradilo. Přejděme tedy rovnou k věci. Jste na zahrádce, vytrhnete nějaký plevel i s kořeny. Začne vám být líto půdy, která na kořenech ulpívá a tak než rostlinu vyhodíte, vykoupete jí v kýblu. Tou vodou zalijete jiné rostliny a pak už se jen divíte, proč začaly být smutné a chřadnou. Tak to je alelopatie.

HIV pozitivního Kolumbijce nakazila agresivní tkáň vzniklá z larev tasemnice dětské.

Materiáloví vědci překonali nesnáze při výrobě skla s velkým obsahem oxidu hlinitého pomocí aerodynamické levitace a udělali sklo pevnější, než většina kovů.

Zbožní rodiče žijí v představě, že jejich děti jsou empatičtější, jak jim vštěpili vnímat spravedlnost a že na ní také více dbají, než je tomu u dětí bezvěrců. Výsledky průzkumu, které nyní vyšly v časopise Current Biology, svědčí o opaku.

Americká sonda MAVEN letěla k Marsu, aby prozkoumala atmosféru Rudé planety, její složení, i to, jak reaguje na vnější vlivy – hlavně na proud slunečního větru. Sonda podnikla několik zanoření do horních vrstev atmosféry, kde prováděla rozbory. Na včerejší tiskové konferenci tak mohli odborníci oznámit, že konečně mají k dispozici dostatek dat, aby mohli vysvětlit procesy vedoucí k proměně původně teplého a vlhkého prostředí na dnešní chladný a suchý svět.

V Opavě se právě odehrál 17. mezinárodní workshop RAGtime, zaměřený na relativistickou fyziku kompaktních objektů, jako jsou černé díry a neutronové hvězdy.

…aneb Nový gigantický opeřenec ze souvrství Hell Creek

Jan Špaček publikoval v letošním roce na Oslu desetidílný seriál s názvem „Zeptejte se svého kněze“, ve kterém usilovně pátral po tom, co křesťané rozumí, resp. měli by rozumět pod pojmem „duše“, jaká jsou dogmata, na kterých spočívá, resp. měla by spočívat křesťanská víra, a především jak dalece jsou tyto věci v rozporu s dnešním vědeckým poznáním.

Další dobrá zpráva pro ty, kteří se obávají globálního oteplování a špatná pro ty, které by více mrzel nástup cyklicky se opakujícího údobí chladu malé doby ledové.

Nedávná mohutná rentgenová erupce supermasivní černé díry Markarian 335 byla zřejmě způsobena výtryskem její korony.

…aneb Neznámá historie dávného spojenectví

Sulfáty mají svá rizika, tak proč v geoinženýrství nezkusit něco jiného. Na Harvardu navrhují rozprašovat v atmosféře nanodiamanty nebo aluminu.

Tento článek referuje o nedávném výsledku, o kterém už na oslu psal Stanislav Mihulka ve svém článku „Kvantová mechanika opět poráží Einsteina a jeho lokální realismus“. Následující text je jakousi kuchařkou, která by měla usnadnit čtenáři hlouběji pochopit význam onoho experimentu. A také pokusem přiblížit čtenáři pojmy jako EPR paradox, spin, lokální realismus, entanglement částic či Bellovy nerovnosti, a ukázat, jak spolu navzájem souvisejí.

Podle nejnovější studie glaciologů z NASA je celkový přírůstek antarktického ledu větší než je jeho úbytek a Antarktida jako celek, led hromadí. Mezivládní panel pro změnu klimatu tvrdí opak.

Naznačuje to objev vytěžený z dat sondy Planck. Zatím je ale předčasné slavit.

Růst čínské ekonomiky a pokrok čínské vědy začínají nést ovoce. Doufejme, že se jim povede tenhle plán dotáhnout do konce.

Dětskou skládačku „Postav si svého motobota“ vzali u Yamahů doslovně. Na Motor Shov v Tokiu předvedli koncept s nímž hodlají porazit Valentina Rossiho.

Vývoj pekelně černého nanomateriálu z nanotyčinek a nanokuliček zlata inspiroval ďábelsky bílý povrch těla tropických chroustů tvořený nanostrukturami z chitinu.

Včera vědci zveřejnili překvapivé zjištění – na kometě 67P / Churyumov-Gerasimenko je velké množství kyslíku a je tam už z doby, kdy vznikala sluneční soustava.

Polovinu letošní Nobelovy ceny za medicínu získali pánové Campbell a Omura za objev avermectinů, léčiv proti parazitickým hlísticím. Pan Omura izoloval vůbec první avermectin z kultury Streptomyces avermitilis, načež na jeho práci navázal pan Campbell, kterému se podařilo získat účinější a pro pacienty méně toxický derivát, ivermectin.

Aby to bylo obzvláště ironické, tak v tomto případě Einsteina porazily kvantové hrací kostky, rekordně rychlé kvantové generátory náhodných čísel.

Aneb Kde se vzali teplokrevní, rychlonozí a opeření dinosauři?

Otázku důvěry mezi lidmi a roboty řešil výstřední experiment pařížských kybernetiků a jednoho robota.

Tento rok uplyne 100 let od uvedení teorie relativity. Za tu dobu prošla tato teorie úspěšně celou řadou testů, prakticky nepotvrzená je jenom předpověď gravitačních vln. Ty se snažíme už dlouhou dobu zachytit, ale marně. A co když žádné gravitační vlny nejsou?

V německém Greifswaldu se blíží spuštění největšího stellarátoru světa Wendelstein 7-X. Celá fúzní energetika čeká, jak to s ním dopadne.

Vlasatice „Lovejoy“, vlastním jménem C/2014 Q2, přilétla z Oortova oblaku a není to jen špinavá sněhová koule. Oplývá strdím v podobě alkoholu a sladkostí. Navštíví nás znovu. Na přípravu máme osm tisíc let.

Ultrachladná laboratoř Cornellovy univerzity ho pozorovala v miliardě zmražených atomů rubidia.

Když se 3D tiskárna naplní antimikrobiálním zubařským materiálem a vytiskne se na ní zub, tak by se bakterie měly začít bát.

Když jsem panu Váchovi začátkem dubna napsal, že bych s ním rád udělal rozhovor do této série článků, tak mi během 2 minut nadšeně odpověděl slovy „pojďme do toho“. Kvůli jeho velké pracovní vytíženosti se dokončení rozhovoru protáhlo. Můj původní plán využít znalosti pana Váchy k odpovědím na otázky z prvního dílu série, které řeší problematiku duše z pohledu vývojové a evoluční biologie, nakonec nevyšel, ale i tak jsem se dozvěděl některé nové zajímavé skutečnosti. Bohužel jsem si také potvrdil některé staré předsudky o katolických knězích.

Na bílého trpaslíka WD 1145+017 právě prší planetární trosky. Takhle nějak jednou skončí i slavná Sluneční soustava.

Alespoň podle nového výzkumu vědců Space Telescope Science Institute. Možná by to vysvětlovalo, proč jsme ve vesmíru tak sami.

Díky amatérským ornitologům z 18 zemí Evropy, kteří se účastní každoročního sčítání ptáků, získáváme představu o tom, jak ptáci reagují na změny životních podmínek vlivem změny klimatu a změn ve využívání krajiny. Některým ptačím druhům to svědčí a jejich populace rostou, jiné, zejména druhy přizpůsobené chladnějším podmínkám, ubývají.

Když v roce 2012 dostala NASA od amerického průzkumného úřadu NRO dva kompletní fotoprůzkumné satelity, byla to pro kosmickou agenturu velmi zajímavá situace. Šlo o teleskopy s průměrem zrcadla 2,4 metru, které svými parametry velmi připomínají Hubbleův teleskop. Ten totiž vznikl z návrhu průzkumných družic třídy KeyHole-11 Kennan. Na rozdíl od Hubbleova teleskopu ale optika těchto družic mířila na zemský povrch.

Kousíčky grafitu v jednom krystalu zirkonu naznačují, že před 4,1 miliardami let na Zemi bujel fotosyntetický život. Pokud se geochemici nespletli.

…aneb Pelichající král dinosaurů

Úspěšný kikstarter nabízí blikátko převádějící teplo našeho těla na světlo.

Po 160 epizodách stavu beztíže se ukázalo, že ve vesmíru bude možné číst sekvence. Molekulární biologové se chystají do vesmíru!

Genetik Eric Vilain nabízí vysvětlení dědičnosti mužské homosexuality. Zdaleka ne všichni s ním souhlasí.

Data Science Machine by mohl být skvělý nástroj na „big data“. Nicméně, jestli má terminátorský Skynet nějaký stín, tak se právě o něco prodloužil.

Nejspíš ne. Naštěstí. Ale pouhá možnost něčeho takového rozvířila divoké dohady po celém světě. Divy z teleskopu Kepler neberou konce.

Zhruba jednou měsíčně někdo publikuje, jak geneticky modifikované plodiny jsou nezdravé. Zhruba stejně často se dozvídáme, že nám konzumace alkoholu prospívá. Teď ho vědci začali doporučovat i nemocným, což už vážně přepískli. A nebo ne?

Podle nových výpočtů by mezonový stav f0(1710), který bývá k vidění v různých experimentech na urychlovačích, měl být tolik očekávaným glueballem.

Druhá série půvabných popularizačních videí vzdělávacího cyklu Akademie věd ČR. Tentokrát na témata: .Co je to fotosyntéza, Plasty kolem nás, Radioaktivita, Vodí - nevodí polovodič?, Periodické společenství prvků, Co je atom, Jak vzniká zemětřesení, Proteosyntéza - od DNA k proteinu, Jak funguje počítač?, Finanční gramotnost, Trailer.

Australská zoo dnes představila mládě, kterého se ujala jiná březí samice hned poté, co jeho vlastní matka při porodu zemřela.

Vědci jedí, jako všichni ostatní. V tom pro ně není jídlo „žádná věda“. Vědci ale nad potravinami a tím, co se s nimi děje v našem těle, také usilovně bádají. A to už věda je! Zjistili například, že červené víno svědčí cukrovkářům.

V disku mladé hvězdy AU Microscopii se velkou rychlostí pohybují zvláštní vlny. Nic podobného jsme zatím neviděli ani nepředpovídali.

…aneb Pomocí teleskopů za rodokmenem vražedné planetky

Protějšek černé díry je vzácnější než jednorožec a možná i stejně pohádkový.