Známý britský matematik a fyzik Roger Penrose našel v reliktním záření kruhové struktury, které v souladu se svou teorií o cyklickém vesmíru považuje za odkaz z éry před Big Bangem.

Řadu let si astronomové lámou hlavy nad tím, proč je na obloze méně hvězd, než by tam mělo být. Tři astronomové, z nichž Pavel Kroupa je jindřichohradeckým rodákem, přichází s vysvětlením: „Špatně jsme počítali. Některé hvězdné líhně místo trpaslíků plodí hvězdné obry.“

CERN hlásí další úspěch. Tentokrát nejde o srážky částic při nepředstavitelně vysokých energiích. Právě naopak – „výroba“ atomů antihmoty si vyžaduje nízkoenergetické interakce antičástic. To však není novinkou, antivodík v CERN „vyrábějí“ již osm let. Teď se ale fyzikům spolupracujícím na mezinárodním experimentu ALPHA podařilo vzniklé neutrální atomy na okamžik udržet „při životě“.

Lovci exoplanet hlásí první úlovek z systému hvězdy, která je součástí Helmiho hvězdného proudu, čili vlastně pozůstatku cizí trpasličí galaxie. Je to sice tak trochu hra se slovíčky, ale formálně je zřejmě vše v pořádku. Máme první planetu z cizí galaxie.

...aneb mohli se hadrosauridi přiblížit středně velkým sauropodům?

Japonci zveřejnili první analýzy mikročástic, které po více než sedmi letech přinesla sonda Hayabusa z asteroidu Itokawa

Letošní rok je rokem biodiverzity a měl by tedy oslavovat druhovou pestrost pozemského života. Před námi však defilují stále ty samé „profláklé tváře“ – tygr, tučňák císařský nebo želva sloní. O pandě velké a hrbounovi dlouhoploutvém ani nemluvě Představíme vám tvora, který je širší veřejnosti prakticky neznámý. Naznamená to, že je nezajímavý. Naopak.

Když si pacient odnáší ze sálu něco co tam mělo zůstat, bývá to pro něj smrtelné jen zřídkakdy, tvrdí vědci z nemocnice Johna Hopkinse v listopadovém čísle časopisu Archives of Surgery, vydávaném Americkou asociací lékařů.

Po hmotné hvězdě, jež v roce 1979 zazářila jako supernova, zůstala pravděpodobně mladá a nenasytná černá díra.

Diváci televizních kriminálních seriálů už si zvykli, že entomolog dokáže určit stáří mrtvoly podle hmyzu, který se na rozkládajícím těle živí. Nyní přicházejí entomologové na pomoc i archeologům a vrhají nové světlo na počátky zemědělství nebo na nepořádek ve staroegyptských městech.

Kontroverzní tvrzení, že pterosauři nemohli z rovné země vzlétnout, byla vyvrácena. Prehistoričtí okřídlení plazi startovali skokem.

Nesmáčivý povrch listu lotosu inspiroval technology k vytvoření různých super-vodoodpudivých povrchů. Výsledky svých experimentů představili vědci z Harvardu.

NASA získala fantastické snímky a data při blízkém průletu sondy Deep Impact kolem malé komety 103P/Hartley. Zdá se, že při tvorbě ohonu komet hraje významnou roli oxid uhličitý, který byl až doposud v této věci hanebně přehlížen.

Radovánky jsou něčím více než jen zábavou. Dlouhodobě snižují úzkostné reakce v mozku. Neurovědci tvrdí, že jejich blahodárný efekt trvá nejméně týden.

Carlo Jaramillo: „Samozrejme, obávam sa, že niektorí ľudia sa na to pozrú a skonštatujú, že by nás globálne otepľovanie nemalo znepokojovať. Ale práve to nám tvrdí samotný fosílny záznam.“

...aneb tajemství rodičovské péče dinosaurů

Zručný vesmírný gamateleskop Fermi odhalil dvě záhadné bubliny v Mléčné dráze, které se společnou délkou vyrovnají poloměru naší galaxie. Astrofyzici jsou bezradní, pomůže Sheldon Cooper?

Urychlovač LHC začal poprvé urychlovat těžká jádra. V jejich srážkách tak připravuje hmotu, která má teplotu více než sto tisíckrát vyšší, než je uvnitř Slunce. Lze říci, že se opravdu přibližujeme k simulaci stavu panujícího v rané fázi rozpínání vesmíru. A není to ani tak velká nadsázka.

Partě mladých lidí z Kanady se pomocí buněčné alchymie podařilo pleťové buňky převtělit do krevních. Jsou k nerozeznání od těch “pravých” a přímá přeměna fibroblastů na krvinky bílé, červené a krevní destičky by se mohla stát bezpečnější léčbou, než jakou nabízejí kmenové buňky.

Nejen grafen samotný, ale i jeho chemické modifikace mají překvapivé vlastnosti, které je předurčují mnohým možnostem využití.

Lidé jsou různí – blonďáci i holohlaví, modroocí i krátkozrací, zdraví i nemocní. Na tom všem se různou měrou podílí i naše dědičné dispozice. Už deset let pátrají vědci v kompletně přečteném lidském genomu po variantách DNA, které jsou spoluodpovědné za to, jací jsme. Donedávna byly výsledky dost hubené. Impozantní projekt mezinárodního konsorcia The 1000 Genomes Project slibuje, že záhadám lidské dědičnosti konečně přijdeme na kloub.

Švédští genetici nalezli přesvědčivé doklady zcela spontánního přenosu genu PgiC2 z lipnice bahenní do kostřavy ovčí v populacích kolem Baltu. Genetické modifikace nejsou nic nepřirozeného.

Stát Arizona vyhlásil přemnoženému škůdci totální válku. Jejími hrdiny se stali sterilní samci.

Příběh záhady, která se zrodila u domácího počítače amatérské astronomky a po třech letech různých pozorování, měření a výpočtů končí rozluštěním, které zveřejnil odborný časopis.

Kolektiv vědců z Oxfordu a Londýna vylepšil dobrovolníkům elektrickou stimulací učení. Zlepšení fungovalo půl roku.

...aneb archeopteryx nebyl jediný

Američtí vědci pomocí DNA testů podali další důkaz toho, že samice obratlovců mohou mít přirozeným způsobem životaschopné potomky i bez páření.

Psychologická proměna ženy v matku je výsledkem důkladné přestavby mozku, při které se dramaticky zvětšují důležitá nervová centra.

Nenápadná, ale všudypřítomná kafeterie (Cafeteria roenbergensis) hostí velký nukleocytoplazmatický DNA virus CroV, blízce příbuzný slavnému mimiviru z akantaméb. Oceán nás nepřestává udivovat.

Vědci nově posoudili drogy podle škod, které přinášejí svým uživatelům a společnosti. Při započítání všech efektů vyšel alkohol jako nejdestruktivnější droga. Předčil i heroin, crack, metamfetamin, kokain a tabák. Novou stupnici nebezpečnosti zveřejnil lékařský časopis The Lancet.

Zářijové vydání Světa biotechnologií dává přehled o sklizni geneticky modifikovaných brambor v Německu, Švédku a u nás. V Indii se pustili do pěstování GM brambor s vysokým obsahem proteinů. Evropa povoluje další deriváty z koření a extrakt ze dřeva. Náladu poněkud kazí fakt, že probiotické jogurty nesplňují, co slibují.

Podle analýzy radiálních rychlostí 166 blízkých hvězd podobných Slunci a extrapolace získaných dat obíhají kolem takových hvězd zcela běžně planety typu Země. V Mléčné dráze by jich mohly být miliardy.

Většina impregnovaných tkanin přijde o svou schopnost odpuzovat vodu po několika málo praní. Jsou pak prakticky k nepotřebě, protože jsou neprodyšné a svou roli při dešti také neplní. S novinkou v oblasti nepromokavých materiálů nyní přichází čínští vědci. Jejich materiál má mít příjemnou vlastnost běžného bavlněného výrobku - propouští vzduch. Rozdíl je v tom, že nepropouští vodu a nevadí mu ani opakované praní. Říkají tomu „superhydrofóbní bavlna“.

Jantar uchoval stopy zápasu starého sto milionů let.

...aneb jak duchovní velkou ještěrku popsal

Výzkum gibonů odhalil vědcům druh opice, kterou domorodé obyvatelstvo již dávno zná.

Vědci se pomocí vysokorychlostní filmové kamery snažili optimalizovat fyzikální stránku pohybů sušení srsti u savců.

...aneb honba za rekordními dinosaury.

Pozorování Spitzerova vesmírného infradalekohledu odhalila zcela nečekané umístění žhavé skvrny na horkém plynném obru Upsilon Andromedae b. Kupodivu není naproti hvězdě, ale na boku planety!

Ve světě ročně asi 1,4 miliónů pacientů s vážnými srdečně-cévními problémy podstoupí operaci, při které je nevyhnutné provést sternotomii – rozřezání hrudní kosti. Než se opět zhojí, dokáže potrápit velkými bolestmi. Nová metoda, kterou nyní na stovkách pacientů odzkoušeli kanadští lékaři, nabízí až podezřele jednoduché a účinné řešení.

Obézní myšáci mění dědičnou informaci ve spermiích tak, že jejich potomkům hrozí cukrovka druhého typu. Potomkům nepomůže, ani když drží dietu a jsou štíhlí. Tento „dědičný hřích“ není předáván v sekvencích DNA, ale v molekulách, které obalují dvojitou šroubovici.

Zní to jako věštba astrologa: „Pravděpodobnost vzniku potravinových alergií u dítěte souvisí s roční dobou, kdy bylo počato a kdy v děloze dokončovalo první tří měsíce svého života.“ Takový je závěr finských zdravotníků a alergologů.

Výkonné počítače umožnily vytvářet stále komplexnější matematicko-fyzikální modely. Jsou vynikajícím nástrojem pro výzkum jevů a procesů, jejichž principy dobře chápeme a dovedeme je správně matematicky popsat. Nakolik hodnověrné jsou ale namodelované věštby dlouhodobých klimatických změn? Pokusy o vysvětlení proč mořského ledu v okolí Antarktidy přibývá, vedou k navzájem si odporujícím výsledkům a odhalují, jak některým současným dějům zatím dostatečně nerozumíme. Navzdory tomu věříme předpovědím na sto let dopředu.

S popularitou je kříž, je totiž vrtkavá. Hlavu si s ní lámou politici ucházející se o přízeň voličů, manažeři medií i marketingové týmy placené ze zisků obchodních řetězců. Čím je podmíněn úspěch v jednom z nejefektivnějších komunikačních prostředků – na webu, pátral americko-italský tým výzkumníků.

Nové vykopávky jižně od brazilského Santarému odhalují další husté osídlení Amazonie v době příchodu prvních conquistadorů. Kde asi byl v té době slavný prales?

Amatérům z New Yorku se podařilo poslat HD kameru s iPhonem do horní vrstvy atmosféry a cestu 30 kilometrů nad zemský povrch nafilmovat.

14. října 2010, ve věku 85 let zemřel otec fraktální geometrie Benoît Mandelbrot.

Druhohorní okřídlení plazi "ptakoještěři" byli prvními obratlovci, schopnými aktivního letu a historicky je považujeme za jakési neohrabance, kteří museli nejdříve „nějak“ vylézt na skálu, aby pak mohli plachtit. Podle nové studie ale šlo o vynikající letce, kteří bez mezipřistání byli schopni zvládnout šestnáct tisíc kilometrů a možná i více. Co do překonávaných vzdáleností zřejmě šlo o nejlepší letce všech dob.

Mnoho iontů těžkého kovu v prostředí plžům škodí, vědcům ale pomáhá chápat mechanismy, s kterými si pohrává evoluce.

Novorozenci přicházejí na svět připraveni chovat se sociálně. Je tento sklon přítomen již před narozením?