Vyšlo nové číslo internetového bulletinu Svět biotechnologií č. XVII / 2007

Nová forma ekologického pesticidu by mohla dát zemědělcům do rukou mocnou zbraň proti škůdcům. Zabírá i proti hmyzu, který si ke stávající formě pesticidu vyvinul odolnost.

Hubble zjistil pravdu o trpasličí galaxii, kterou astronomové dlouho považovali za jednu z nejmladších galaxií ve vesmíru. Poslední pozorování ukazují, že galaxie I Zwicky 18 je ve skutečnosti mnohem starší a vzdálenější než se dosud myslelo. Kosmické „nemluvně“ je vlastně galaktickým „dospělákem“.

Američtí vědci vytvořili myší super-běžce. Genetickou modifikací získali myši, které uběhnou bez zastávky šest kilometrů rychlostí dvacet metrů za minutu. Myši dostaly jméno PEPCK-Cmus.

Supernovy typu Ia jsou považovány za standardní svíčky ve vesmíru, protože jejich absolutní jasnost je vždy stejná. V loňském roce ale vybuchla ve vzdálené galaxii supernova, u které toto neplatilo. Nyní astronomové zjistili, že se ve skutečnosti jednalo o kolizi dvou hvězd na konci hvězdného života.

Pro pořad Vstupte!, který se bude vysílat na Českém rozhlasu Leonardo v pátek 9. listopadu v 11 hodin dopoledne jsem vybral žhavé téma, které lze shrnout do tří písmen – GMO. Na exkursi za geneticky modifikovanými organismy se s vámi vydám tak trochu oklikou přes své rodné Polabí.

Nová fylogenetická studie primátů a jejich okolí založená na kombinovaných molekulárních datech odhalila jako naše nejbližší příbuzné tajemně vyhlížející letuchy.

V zimních měsících se chřipkový vir šíří lidskou populací s rychlostí stepního požáru. Nejnovější výzkumy prokázaly, že při nízkých zimních teplotách provázených nízkou vlhkostí vzduchu nabírá virus na síle a jeho schopnost nakazit oběti prudce roste.

Použití myšlenkového aparátu teorie smyčkové kvantové gravitace došlo u černých děr k podivuhodně bizarním závěrům.

Ve vyvíjejícím se sluchovém orgánu je ticho. Ideální podmínky pro to, abychom se naučili poslouchat zvuky. Zárodek si proto přehrává vlastní „hudební fantazie“.

Dokonale zachovanou fosílii medúzy našli vědci v Utahu.

Vědci ze Saint Louis University School of Medicine odhalili klíčovou chemikálii, která asistuje u vzniku jedné z nejrozšířenějších nervových nemocí - Parkinsonovy choroby. Objev je příslibem efektivní léčby.

Žabí pulci z laboratoře Nicka Dalea a Elisabeth Jonesové na universitě v anglickém Warwicku vypadají tak trochu, jako kdyby utekli z natáčení filmové ságy Hvězdné války. Někteří mají na hlavě hned několik očí, jiní si nesou oko na břiše a další se pyšní řádkou oček na ocásku. Mimozemsky vyhlížející pulci africké žáby drápatky jsou výsledkem experimentů, které vedly k odhalení jednoho z základních tajů vývoje oka.

Jak se zdá horečka je výsadou rychle žijících a brzo umírajících jedinců. Alespoň u myší.

Na konferenci Americké společnosti pro reprodukční medicínu konané ve Washingtonu vedli američtí lékaři dlouhé diskuse o zmrazování lidských vajíček. Poptávka po této technice mezi zákaznicemi klinik roste. Lékaři ale zatím nedospěli k jednoznačnému závěru o bezpečnosti celé procedury. Zmrazování vajíček považují spíše za experimentální postup.

Ježura patří k sexuálním exotům mezi savci. Ejakuluje jen půlkou penisu a spermie uvolňuje v týmech.

Protestantské země mají vyšší míru zaměstnanosti než země, kde převažují jiná náboženství.

Vědci z New Mexico State University zveřejnili, že mají nejpálivější čili koření. Paprička, která v Guinessově knize rekordů sesadila dřívější rekordmanku - papričku Red Savina, se jmenuje Bhut Jolokia. Navzdory tomu, že palmu vítězství získalo New Mexico, sama šampionka pochází z Indie.

Vědci našli nové pojítko, mezi nemocemi, které nazýváme souborným označením - choroby neurodegenerativní (Alzheimerovou chorobou, roztroušenou sklerózou, Creutzfeldt-Jakobovou nemocí, BSE).

Astronomové odhalili stovky černých děr ukrývajících se hluboko uvnitř prachových galaxií, které se nacházejí ve vzdálenosti několik miliard světelných roků.

Mladší spoluobjevitel struktury DNA a nobelista James Watson byl spláchnut médii za neopatrné výroky na adresu černých spoluobčanů, o něž se podělil s novinami Sunday Times Magazine.

Klimatologové se realisticky přiznávají, že z principu nelze přesně předpovědět budoucí vývoj klimatu.

Telomery si můžeme si je představit jako koncovky chránící konce tkaniček od bot před otřepením.

Pro většinu pozorovatelů to byla neviditelná kometa. Od svého objevu v roce 1892 byla spatřena pouze při několika obězích kolem Slunce. To se ale nyní dramaticky změnilo. Kometa Holmes zjasnila miliónkrát a je viditelná na noční obloze i pouhým okem.

Už dvě Nobelovy ceny byly za výzkum prionových chorob uděleny. V roce 1976 si ji za přínos ke studiu nemoci kuru ze Stockholmu odvezl Carlton Gajdusek a v roce 1997 americký neurolog Stanley Prusiner. Druhý ze jmenovaných cenu získal za izolaci prionu a poznatky jež daly základ takzvané prionové teorii. Nyní to vypadá, že by mohla být brzo udělena ještě třetí cena - za zrušení platnosti této teorie.

Odešel jeden z největších českých popularizátorů vědy.

Středoamerický halančík Rivulus Marmoratus (Mangrove Killifish) zřejmě nikdy nechodil do školy pro spořádané rybičky. Evidentně mu totiž uniklo, že správná ryba má žít ve vodě, nebo že k tomu, aby založil rodinu, potřebuje rybí kluk ještě rybí holku.

Běžný cytomegalovirus je zřejmě spojencem multiformního glioblastomu a vakcína proti němu by mohla vylepšit zatím neradostné vyhlídky lidí s tímto zlým mozkovým nádorem.

Mezinárodní tým australských a izraelských vědců odhalil, co by mohlo být pro korály afrodisiakem.

Raketoplán Discovery včera odstartoval k další konstrukční výpravě Mezinárodní kosmické stanice. Zatímco jeho posádce velí Pamela Melroy, velitelkou kosmické stanice je Peggy Whitson. Raketoplán na ISS dopraví spojovací uzel Harmony, ke kterému budou během následujících letů připojeny další evropské a japonské laboratorní moduly.

Cykasy se při svém rozmnožování uchylují praktikám, kterými nutí opylovače jednat co nejefektivněji. Do arzenálu této strategie patří i ohřívání květů až o 25 stupňů Celsia.

Osm let práce na oběžné dráze, více než 36 tisíc hodin pozorování 2800 objektů ve vesmíru. To je závěrečná bilance družice FUSE zkoumající vesmír v ultrafialovém světle. Činnost úspěšné družice byla před několika dny definitivně ukončena.

Zcela v tichosti se 7. srpna letošního roku změnil nejteplejší rok zachycený americkými meteorologickými měřeními. Už jím není rok 1998 ale rok 1934.

Co mají společné Thajsko, Urugvaj a Ghana? Snaží se o co největší produkci pohonných hmot z obnovitelných zdrojů.

Analýza opsinových genů nezmara a sasanky se dotýká samotného evolučního vzniku schopnosti živočichů vidět.

Černá díra o hmotnosti 16 sluncí? Podle současných modelů vývoje hvězd by takový objekt neměl vůbec existovat. Astronomové jej však objevili v blízké galaxii M33 jakožto součást těsné dvojhvězdy.

Myšice křovinná a myš domácí se vyvíjely odděleně po dobu 20 milionů let. Jejich geny jsou z 18 % odlišné. Vědci nyní vytvořili organismy, které jsou tvořeny směsí jejich buněk. Jde o mezidruhovou chiméru, kde původní druhy mají k sobě dvanáctkrát dál, než má člověk k šimpanzovi.

Až dosud si ekologové mysleli, že k přežití rozměrných opeřenců je vzrostlý les nepostradatelný. Výzkum provedený ve městě Charlotte ve státě Severní Karolína, ale ukazuje, že tomu je jinak.

Tým archeologů Arizonské státní univerzity učinil převratný objev v zátoce Mossel v jižní Africe. V pobřežní jeskyni nalezli doklady o konzumaci mořské stravy (hlavně škeblí), užívání hlinky z okolních skal a nástroje staré 165 +/- 16 tisíc let. To je doba, kdy v Africe začalo vládnout velké sucho a většina Afriky byla pokryta pouští.

Doby, kdy nejrůznější šarlatáni objížděli jarmarky s univerzálním prostředkem, po kterém mužům přestaly padat vlasy, ženám zmizely pihy a koně se uzdravili z vozhřivky, jsou nenávratně pryč. Dnes může podobný podnikavec uspět, jen když dá zázračnému léku fasádu solidní vědy. Obrovský rozmach molekulární genetiky mu skýtá dostatek prostoru.

Topolům se při současném zvýšení teploty a koncentrace oxidu uhličitého daří lépe. Stejně tak se daří všem rostlinám téhož typu – totiž C3 – které reprezentují 95 % veškeré pozemské vegetace. Rostliny migrují dále na sever a výše do hor, aniž by vytlačovaly tam již rostoucí vegetaci. Narůstá tak biodiverzita (druhové bohatství). Za kytičkami táhnou také motýli, poněvadž pro ně představují potravu.

Dnes tvoří leváci čtvrtinu až pětinu populace. Před sto lety se jich však bylo v Anglii čtyřikrát méně. Prozradily to dokumentární záběry natočené britskými filmaři Sagarem Mitchellem a Jamesem Kenyonem na severu Anglie v rozmezí let 1897 až 1913.

15. října 1997 odstartovala ze Země kosmická sonda Cassini. Po dlouhé cestě Sluneční soustavou dorazila v červenci 2004 k planetě Saturn, kterou dodnes obíhá a neustále nás zásobuje novými snímky a dalšími daty o fascinujícím světě této planety, jejích prstencích a rozmanitých měsících.

Nový vývoj v biotechnologiích slibuje ryze zelenou likvidaci znečišťujících látek – díky promyšleným genetickým manipulacím.

Podle vědců z Food Research Norwich a Medical University of Vienna za to může složení živočišných proteinů, konkrétně podobnost zvířecích a lidských homologních proteinů, která je odrazem evoluční vzdálenosti toho kterého druhu od nás.

Fanoušci na tribunách i u televizních obrazovek se chytají za hlavu. Fotbalový brankář pustí šouravou „malou domů“, tenista zahraje do sítě míček, který by neminul snad ani začátečník a hokejový útočník mine z bezprostřední blízkosti opuštěnou branku. Jak se to může zkušeným profesionálům vůbec stát?

Chrostíci údajně trpí Bt kukuřicí, ale nic není tak černobílé, jak by se zdálo.

Novým držitelem rekordu mezi spáči se stal australský vakoplch drobný.

Pstruh vyrostlý ve volné přírodě a ryba odchovaná v sádkách vypadají na první pohled stejně, ale svými vlastnostmi se dramaticky liší. Rozdíl je tak markantní, že vědci začínají pochybovat o tom, zda lze ryby mizející z řek a jezer nahradit uměle odchovanými jedinci. Naopak, zdá se, že vysazení „zdomácnělých“ ryb ze sádek do volné přírody představuje pro volně žijící populaci vážné nebezpečí.

Proč někteří lidé milují sladké, zejména čokoládu, a jiní jsou vůči němu lhostejní? Odpověď na tuto otázku nedávno objevili švýcarští a britští vědci.