Jen několik týdnů před skutečnými Nobelovými cenami se konal 35. ročník výročních cen. Akci pořádá humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research. Zde je 10 vítězných počinů, které byly vyhlášeny na ceremoniálu v Bostonské univerzitě.

Tvoří temnou hmotu primordiální černé díry? Pokud ano, vybuchují kolem nás? Pokud ano, máme už v ruce důkaz? Kupodivu možná máme. Nejextrémnější neutrino všech dob KM3-230213A z letošního února mohlo přiletět z takové exploze. Ve hře jsou ale i jiná exotická vysvětlení. Bude to chtít ještě hodně detekcí částic, aby bylo jasněji.

Jak vznikly prsty? Evoluční genetici se vypravili pro odpověď do pravěku v genomu. Namísto pramice použili genetický editor CRISPR, s nímž v rybím genomu vyřízli konzervovanou oblast nekódující DNA, která je zodpovědná za vývoj prstů u myší. Dočkali se překvapení, rybám se zhroutil vývoj kloaky.

…aneb Ještě jednou k rychlosti pohybu dinosaurů

Výroba amoniaku je klíčová pro hnojiva v zemědělství. Zároveň je ale energeticky náročná a zatěžuje klima. Řešením by mohly být malé modulární jaderné reaktory, které by dodávaly potřebnou energii na místě, bez přímých emisí uhlíku. Na Utah State University probíhá vývoj designů s malými modulárními reaktory společnosti NuScale.

Tým University of California, Davis vyvinul pozoruhodné zobrazovací zařízení DeepInMiniscope, které v reálném čase a s vysokým rozlišením snímá mozkovou aktivitu. Nemá klasické čočky, nýbrž soustavu víc než stovky mikročoček, jejichž dílčí snímky sestavují algoritmy hlubokého učení.

Co se stane s kvantovými objekty a jevy, když je extrémně stlačíte? Jednoduchá otázka zůstávala dlouho nezodpovězená, protože vyrobit kvantové senzory, které by takové věci vydržely, a přitom kvalitně měřily, není úplně snadné. Řešení nabízejí 2D kvantové senzory z nitridu boru, umístěné mezi diamantovými kovadlinami.

V Tokiu prosekvenovali vzorky plivanců a vylezla na ně extrachromozomální monstra o délce zhruba 350 kilobází. Říkají jim Inoklové a představují důmyslnou soupravu pro přežití v extrémním prostředí lidské ústní dutiny. Je to pozoruhodný objev, který zahájí vyčerpávající výzkum Inoklů a jejich vlivu na lidské zdraví.

Japonská vládní agentury ATLA pokročila ve vývoji elektromagnetického railgunu. Je instalovaný na palubě experimentální lodi JS Asuka a na přelomu června a července v ostrých střelbách poprvé a s úspěchem zasáhl cvičnou loď. Jak se zdá, railgun se přece jen uplatní ve vojenských a určitě i civilních aplikacích.

Podle fyzikálního mainstreamu se černé díry vypařují Hawkingovým zářením a nakonec explodují. Takové exploze jsou tradičně považované za nesmírně vzácné. Mělo by k nim docházet jednou za minimálně 100 tisíc let. Podle nového výzkumu by tyhle exploze mohly být deset tisíckrát častější. Má to ale háček – měly by existovat temné elektrony.

Prý jsme podobní vězňům přikovaným v jeskyni, kteří mohou vidět jenom stíny předmětů ve světle ohně, jenž plane za zdí za jejich zády. Občas je někdo vyvlečen ven na sluneční světlo a nestačí se divit. Když se vrátí, aby o tom řekl ostatním, tak neuspěje. Podobenství je to dost sugestivní, také výrazně ovlivnilo evropskou kulturu. Nabádá ke skepsi a rozhledu, nebo k hledání zásvětí?

Učebnice, knihy a mudrcové se shodnou, že mitochondrie jsou důležité pro buňku, protože zajišťují její energetickou potřebu. Jak už to bývá, příroda často překvapí výjimkou. Mitochondrie tomuto pravidlu výjimek neunikly. Několik jich najdeme v reprodukci.

Neutrina jsou jako přízraky mezi částicemi. Procházejí běžnou hmotou skoro jako by neexistovala. Co je vzít a udělat z nich „laser“? Na první pohled šílený nápad by mohl jít uskutečnit. Potřebujete udělat Bose-Einsteinův kondenzát z vhodných radioaktivních izotopů a lavina koherentních neutrin se spustí sama od sebe.

…a ve skutečnosti je na vině náraz planetky

Malé červené tečky boří naše hýčkané představy o raném vesmíru. V červené tečce QSO1 našli supermasivní černou díru, co není ani trochu malá. Váží jako 50 milionů Sluncí, a přitom ji obklopuje galaxie, která vůbec nestojí za řeč. Vysvětlí tohle astrofyzikální rouhání primordiální černé díry?

V časových krystalech se kromě prostorové struktury mnohokrát opakuje také čas. Nový typ časových krystalů je založený na tekutých krystalech a na rozdíl od svých předchůdců se projevuje tak, že to lidé mohou přímo vidět. Buď v mikroskopu anebo i na vlastní oči, pokud jsou časové krystaly osvícené světlem.

Polsko na svém veletrhu obranných technologií překvapilo první domácí střelou s plochou dráhou letu Lanca. Tento polský Tomahawk by měl mít dosah pár set kilometrů, kam donese těsně podzvukovou rychlostí asi čtvrttunovou bojovou hlavici. Lanca bude operovat i z kontejnerů na automobilech nebo třeba lodích.

Tikají v našich genomech mutace zcela náhodně? Anebo to s náhodností není tak úplně jisté? Gen APOL1, který souvisí s rezistencí vůči spavé nemoci, se k této osudové otázce evoluce vyjadřuje ve prospěch ne zcela náhodných mutací. Jako by mutoval na rezistentní varianty častěji tam, kde je rezistence potřeba.

…aneb Suprový sauropod Supersaurus vivianae

Recyklace směsného odpadu dá zabrat, hlavně kvůli vysokým finančním nákladům a náročnému třídění. Nová technologie plazmového hořáku poháněného vodíkem, který hoří teplotou až 2 000 °C, zvládne rozložit polymery plastů na jednodušší látky za méně než setinu sekundy.

Mezinárodní výzkumný tým zjistil, že led je flexoelektrický. Jinak řečeno, zmrzlá voda generuje elektřinu, když na ní působí nerovnoměrný mechanický stres. Významný objev by mohl vést k zajímavým aplikacím i k vysvětlení původu elektřiny v bouřkových mracích, z nichž šlehají blesky.

Způsob, jakým věci či jevy pojmenujeme, sice nijak nezmění jejich podstatu, ale zásadním způsobem ovlivní náš postoj k nim. Představte si, že bych hledal dobrovolníky, kteří by si v rámci vědeckého experimentu nechali dobrovolně injekčně pod kůži vpravit půl gramu sazí.

Raketové motory na pevná paliva zřejmě dostanou významnou pomoc. Tým chemiků University at Albany úspěšně syntetizoval látku diborid manganu, která je nesmírně energetická v porovnání s dnes používaným hliníkem. Třešničkou na dortu je vysoká bezpečnost raketových paliv s touto látkou.

Čínští odborníci postavili doposud největší neuromorfní superpočítač na světě Wukong neboli Darwin Monkey, jehož 960 neuromorfních čipů Darwin III vytváří přes 2 miliardy umělých neuronů propojených více než 100 miliardami umělých synapsí. Wukong bude na hraní pro neurovědce a vývojáře lidských inteligencí typu AGI.

Minojské městečko na severovýchodní Krétě. Méně známá unikátnost v pěkném místě, z valné části na ostrůvku hned naproti bývalé rybářské vesnici, přestavěné na výletní.

Polsko jako první v Evropě spustí výstavbu malého modulárního jaderného reaktoru. Společný podnik Orlen Synthos Green Energy (OSGE) postaví ve Włocławku reaktor BWRX-300 o výkonu 300 MWe. Polsko už očividně nechce být uhelným dinosaurem Evropské unie.

První zkušební let prototypu stíhacího dronu General Atomics YFQ-42A je významným milníkem programu autonomních spolubojovníků Collaborative Combat Aircraft (CCA) amerického letectva. Jeho soupeřem je prototyp YFQ-44A od Andurilu. Vítěz by měl být vybrán v roce 2026.

V Pornainenu na jihu Finska uvedla společnost Polar Night Energy do provozu největší a nejvýkonnější pískovou baterii světa. Hromada písku o výšce 13 metrů a průměru 15 metrů se může rozžhavit až na 600 °C. Pojme asi 100 MWh, což je dost pro vytápění celého města na týden, s účinností nabití a vybití kolem 90 procent.

Velký strach čili epizoda běsnění venkovanů mezi 20. červencem a 5. srpnem 1789, významně přispěl k rozdmýchání revoluce ve Francii ohromené pádem Bastily. Hybatelem událostí byly „fake news“ o banditech poslaných šlechtici na venkov. Výzkum založený na modelech šíření epidemií přispěl k odhalení původu Velkého strachu.

Soustava radioteleskopů ALMA náhodou narazila v blízké aktivní galaxii NGC 4945 na zcela záhadný objekt, který vědci pokřtili jako Punctum. Zatím víme, že nemá žádný optický nebo rentgenový protějšek, je velmi kompaktní a nejspíš má vysoce strukturované magnetické pole. Uvidíme, co na to Webb.

…aneb Co víme o záhadném obrovi jménem Puertasaurus

Proč stavět větrné turbíny na zemi, když je možné je vypustit do vzduchu? Společnost SAWES Energy Technology Company vyrábí létající větrné turbíny, což jsou heliové vzducholodě s mikrogenerátory elektřiny. Brzy vzlétne jejich nejnovější model S1500, který bude ve výšce 1 500 metrů nad zemí těžit rekordních 1 MW.

Na americké Cornell University postavili „mikrovlnný mozek,“ křemíkový čip s plně integrovanou mikrovlnnou neurální sítí. Je to zázrak analogových výpočtů, tak malý a s tak malou spotřebou, že by se mohl stát AI mozkem chytrých hodinek nebo chytrých telefonů. Také bleskurychle analyzuje bezdrátovou komunikaci.

Společnost CFS, spin-out MIT, zažádala o stavební povolení na výstavbu komerční fúzní elektrárny v americké Virginii. CFS plánuje elektrárnu zprovoznit do roku 2035. Na financování společnosti se podílí Bill Gates a Google.

Pohltil vás či vaše blízké smutek poloviny dvacátých let? Zkuste si zahrát Legend of Zelda: Breath of the Wild a pustit si něco ze Studio Ghibli. Nebo jinou úchvatnou adventuru s otevřeným světem a jiný fantaskní animovaný příběh, i když výběr není zase moc rozsáhlý. Podle výsledků experimentů to funguje.

Pozoruhodná hypotéza Cosmologically coupled black holes (CCBH), která počítá s tím, že černé díry konvertují hmotu zhroucených hvězd na temnou energii, usmiřuje výsledky experimentu DESI, podle nichž ve vesmíru klesá množství baryonové hmoty s neutriny, která mohou tím pádem mít kladnou hmotnost.

Pokud jste se těšili na roboty řízené mozkovými organoidy, je to tady. Vědce napadlo pěstovat mozečky na grafenu, což se velice osvědčilo, a pak je hned šoupli do laboratorního robopsa. Funguje to skvěle, mozkové organoidy s grafenovým rozhraním reagují na prostředí. Jak se zdá, grafen čeká hvězdná kariéra v neuroinženýrství.

Nový pozoruhodný krystalický materiál, který je založený na oxidu stroncia, železa a kobaltu, dokáže mnohokrát opakovaně při zahřátí uvolnit kyslík, a pak zase kyslík absorbovat, aniž by se při tom rozpadl. Ovládání chování kyslíku otevírá cestu k chytrým materiálům, schopným adaptace v reálném čase.

Reálný svět strčil do kapsy komiksy. Velmi vzácná mutace, která vypíná gen pro imunitní protein ISG15 a komplikuje tím život svým nositelům, také poskytuje šokující superschopnost - mutanti neonemocní virovou infekcí. Zřejmě žádnou a nikdy. Mohla by z toho být univerzální protivirová mRNA léčba a zbraň proti budoucím virovým pandemiím, i když ani neznáme jejich původce.

Aneb Jak byl překonán velikostní rekord brachiosaura

Soli hliníku přidávané do vakcín jako adjuvans stále budí vášně a místo odborné debaty tu máme další frontu nekončících kulturních válek.

Agentura DARPA nedávno rozbila o příď autonomní lodi USX-1 Defiant láhev a oficiálně ji pokřtila. Loď, jejíž design nepočítá s lidmi, připomíná elegantní dýku, která rozkrajuje mořské vlny. Její konstrukce spoléhá na jednoduchost a možnost masové výroby pro případ konfliktu.

Axiony, které patří k předním kandidátům na temnou hmotu, jsou stejně lehké jako kluzké a stále úspěšně vzdorují objevení. Mezinárodní tým fyziků po nich pátral pomocí urychlovačů velikosti kup galaxií, v nichž záření aktivních galaktických center urychlují nezměrná mezigalaktická magnetická pole. Objev axionů z toho nebyl, ale mají teď na kontě řekněme bod k dobru.

Napřed hieroglyfy, brzy na to lineární písmo A, obojí ve skoro neznámém minojském jazyce. Pak už lineární písmo B a nakonec alfabeta, obojí řecky. Potud schéma, ale je to složitější. Písem bylo víc, a minojský jazyk nečekaně dožil i alfabety.

Nejvýkonnější srážeč částic LHC v CERNu projde dalším upgradem. Jeho součástí by měla být instalace nových čipů ADC pro detektor ATLAS, které umožní detekovat 1,5 miliard srážek za sekundu a současně vydrží drsné prostředí na pokraji fyziky, které by běžnou elektroniku smázlo jako obtěžující hmyz.

Podle nedávných zpráv čínských médií jednotky čínské 76. skupiny armád cvičí v terénu s moderními technologiemi, jako jsou robotičtí psi vybavení útočnými puškami a osobní exoskelety pro pěchotu. Zatím není jasné, jakou budou mít takové systémy bojovou hodnotu, ale Západ má každopádně co dohánět.

Americký vojenský bezpilotní raketoplán se chystá na osmou misi OTV-8. Kromě jiných experimentů poveze na orbitu i převratný kvantový navigační systém založený na atomové interferometrii. Pokud uspěje, mohl by se stát základem nové generace velmi přesných navigačních zařízení, prakticky nezávislých na satelitní navigaci.

Divácky atraktivní soustava gravitační čočky Podkova (Cosmic Horseshoe) zahrnuje gigantickou galaxii LRG 3-757, ve které teď vědci vystopovali ultramasivní černou díru o hmotnosti 36 miliard Sluncí. Je v TOP 10 nejtěžších známých černých děr vesmíru a zřejmě je dokonce vůbec největší.

Materiáloví alchymisté na Texas A&M University vyrobili nový vitrimer ATSP (Aromatic Thermosetting Copolyester). Vlastnosti má úctyhodné a aplikací se nabízí nepřeberné množství. Je velmi pevný, samoopravný, má tvarovou paměť a kromě toho je slušně recyklovatelný. Vývoj vitrimerů navíc ještě určitě neřekl poslední slovo.

Factis ut credam facis - Získej mou důvěru svými činy