Libí se nám Michelangelovo sousoší pany Marie držící v náručí mrtvého Krista proto, že jeho vzhled odpovídá našim vrozeným představám o tom, co je krásné? Pak se musí Michelangelova římská Pieta líbit všem bez rozdílu a v našich mozcích musí vyvolávat odezvu v centrech spojených s vnímáním emocí. A nebo hodnotíme Michelangelovo dílo jako nádherné proto, že se to všude říká a píše a že jsme se to naučili? Potom by se měla Pieta líbit jen někomu a v jeho mozku by měla při pohledu na sousoší pracovat centra pro zpracování naučených informací.

Spánek není prázdné lenošení. Náš mozek při něm usilovně pracuje. Mnohé z toho, co jsme ve dne udělali nebo se naučili, si ve spánku opakujeme. Bez těchto „opakovacích lekcí“ bychom se učili nových věcem jen s obtížemi. Tým vědců z University of Arizona v Tucsonu vedený Brucem McNaughtonem zjistil, že „opáčko“ běží v mozku jako sedmkrát zrychlený film. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil prestižní vědecký týdeník Science.

Americký hlodavec čipmank východní (Tamias striatus) se vyhýbá silnicím a k jejich překonání se nijak nehrne. Silniční komunikace tak fungují jako poměrně účinné bariéry oddělující jednotlivé populace čipmanků. Čeho se zvířata bojí?

Analýza 534 dvojčat stejného pohlaví odhalila nečekaně příznivé dopady časného zahájení milostných dobrodružství na další vývoj osobnosti.

Samci cichlid tlamovců na to přišli.

Na vzpomínky není spolehnutí. Paměť nám nabízí i informace, které jsou výplodem naší fantazie. Potkáme na ulici člověka, o kterém jsme přesvědčeni, že jsem ho už někde viděli. Jen netušíme kdy a kde. Ve skutečnosti jsme se nikdy nestřetli. To jen mozek nás ošálil.

Protestantské země mají vyšší míru zaměstnanosti než země, kde převažují jiná náboženství.

Fanoušci na tribunách i u televizních obrazovek se chytají za hlavu. Fotbalový brankář pustí šouravou „malou domů“, tenista zahraje do sítě míček, který by neminul snad ani začátečník a hokejový útočník mine z bezprostřední blízkosti opuštěnou branku. Jak se to může zkušeným profesionálům vůbec stát?

Mozek dětí funguje při některých činnostech úplně jinak než mozek dospělého člověka.

Počítačové hry opět v roli neocenitelných pomocníků dětských lékařů

Studie z Keni a Jamajky potvrzují vliv rodinných poměrů na mužské hormony.

Bouřlivý spor vypukl kolem žádosti o patent, který podal záhy po svém založení v říjnu roku 2006 americký J.Craig Venter Institute. Když byla koncem května přihláška zveřejněna americkým patentovým úřadem, napadli ji téměř okamžitě aktivisté sdružení v kanadské ETC Group.

Nový výzkum zpochybnil dosavadní představy o tom, jak se lidé rozhodují. Trpělivostí se nám vyrovnají i obyčejné opice. Šimpanzi nám dají na frak.

Obracíme se na všechny, kteří vystupují v televizi a v rozhlase, píší do novin a časopisů, poskytují rozhovory atd., zkrátka na ty, „jejichž hlas je slyšet“. Zamyslete se prosím nad následujícími řádky.

Studie provedená na rodinách v Nizozemí prokázala, že děti, které vychovávají lesbičky, se od svých vrstevníků vychovávaných v rodinách heterosexuálů, neliší.

Co má společného australský bumerang a australský krokodýl? Oba se vracejí k tomu, kdo se jich chtěl zbavit.

Ženy s touhou se reprodukovat dávají přednost mužům, kteří mají hluboký hlas. Tito muži mají ve srovnání se svými vrstevníky s výše položeným hlasem, více potomků.

Na mysteriózní otázku, kde nám v mozku sídlí inteligence, se vědci pokusili najít odpověď sloučením výsledků ze 37 různých studií.

Budoucnost léčby těžkých depresí nespočívá vpolykání prášků, nýbrž v implantaci elektrod.

Krást se nemá. Ale když je odměna opravdu sladká …

Pilotní studie dobrovolníků s různým politickým přesvědčením mezi nimi odhaluje rozdíly v činnosti mozku během jednoduchého testu.

Mravenci nejen vyučují, ale dokonce i známkují.

Může trénování sexu udělat lepšího plemeníka? U křepelek se to tak jeví. Když výzkumníci dali křepelčí kohouty do prostředí, které měli asociované s pářením, měli trénovaní kohouti více potomků. Naskýtá se otázka, zda takové učení by nebylo přínosem v chovu ostatních zvířat. Případně zda se takový efekt týká i lidí.

Poprvé vědci zaznamenali jiné zvuky, než keporkačí „písně“. Při nočním lovu tento kytovec vydává serie zvuků složených z cvakotu a bzučení.

Američtí vědci vedení Pedrem Irazoquim z Purdue University představili na mezinárodní konferenci ve francouzském Lyonu špičkovou technologii určenou ke kontrole nástupu epileptických záchvatů.

Jihoamerické opice malpy si snadno spočítají výnos obchodní transakce, v které směňují žetony za buráky.

Experiment s oblíbeností barevných odstínů odhalil, že lidské ženy vesměs dávají přednost růžové, bez ohledu na kulturní zázemí.

Potkani v laboratoři Serge Ahmeda na universitě ve francouzském Bordeaux čelili hned dvěma silným pokušením. Stisknutím jedné páky si mohli přes voperovanou tenkou hadičku vstříknout do žíly dávku kokainu. Když stlačili tlapkou druhou páku, otevřela se jim na dvacet sekund napáječka se sladkým roztokem. Ahmeda a jeho tým zajímalo, čemu dají potkani přednost.

Tak trochu jako reminiscence na slavný postarší film Awakenings se čtou zprávy o počinu Nicholase Schiffa z newyorské Weill Cornell Medical College. Schiff probudil osmatřicetiletého pacienta po šesti letech stavu, který lékaři označují jako „minimální vědomí“.

Ve studii, zaměřené na „svobodná povolání“ se zjišťovalo, jak jsou na tom pracující z pohledu vztahů, zdraví a kvality života. Nejhůře ze všech dopadli farmáři.

Řeč posunků je víc než výmluvná. Když maminka zahrozí prstem, nemusí k tomu dodávat ani obvyklé: „Ty ty ty!“ Dítěti je hned jasné, že se nechová, jak by mělo. Některé posunky a gesta jsou mezinárodně srozumitelné. Jiné používají jen určité skupiny lidí a pro ostatní jsou nesrozumitelné. Jak vnímá lidský mozek posunky „našich“ a jak reaguje na posunky „cizáků“?

Zpráva Organizace spojených národů konstatuje, že „k základním příčinám darfurského konfliktu patří změny klimatu, degradace půdy a následné soupeření o tenčící se přírodní zdroje“.

Výzkum a meditace se vzájemně moc rádi nemají. Vědeckých prací na toto téma je poskrovnu. Na mezinárodním kongresu neurologů (IBRO World Congress of Neuroscience) zaznělo minulý týden překvapivé zjištění. Týkalo se stavu meditujícího mozku.

Samice galapážských leguánů mořských jsou „čůzy“ (psáno choosy). stojí je to strašně času a spoustu sil.

Máte nějaké to kilo navíc a rodinka vám to předhazuje? Rozhodli jste se pro dietu jen proto, abyste měli doma klid? Pak najdete podobně postiženou spřízněnou duši mezi korálovými rybkami Paragobiodon xanthosomus z čeledi hlaváčovitých (Gobiidae).

Podle norských vědců mají provorození synové vyšší IQ. Tím by šlo vysvětlit, proč historicky měli vždy vyšší společenský status.

Když si myslíme, že šimpanzi něco neumějí, tak se nakonec ukáže, že to umějí, ale my to neumíme odhalit.

Daně vnímá většina lidí jako nutné zlo. V lidské přirozenosti je však i něco úplně jiného. Pokud jdou daně na dobrou věc, někteří lidé se z nich radují. Dokazuje to výzkum amerických vědců vedených Williamem Harbaughem z University of Oregon.

Dětí se naučí mluvit jazykem, kterým se hovoří v jejich nejbližším okolí. V naší DNA není gen, který by určoval, zda budeme mluvit česky, svahilsky nebo čínsky. Britští vědci přesto odhalili dědičné dispozice, které mohly ovlivnit typ jazyka, jakým mluví lidé z určité populace.

Sledujete hádky o to, co nám mají lékaři předepisovat za léky, na co si máme připlácet a kolik? Zajímavý náhled do zákulisí volby léků nabízí prestižní PLoS Medicine.

Nový zajímavý výzkum ukazuje, že lidé často vzhledem odpovídají svému jménu a jsou pak i lépe zapamatovatelní.

Duševní výkonnost sedmiletých dětí lze určit z délky prstů.

Pohlavní orientace a prostorová orientace spolu souvisejí úžeji, než by se mohlo zdát.

Malý klaun očkatý jménem Nemo by se ve skutečnosti nemusel hledat. Naopak, podle nové studie založené na značení radioaktivním baryem, by Nemo dost možná sám trefil zpátky k tátovi.

Počátky lidské řeči byly zřejmě tiché. Naši dávní zvířecí předci se nejdříve dorozumívali posunky a gesty.

Nová herní technologie možná pomůže vychovat ze zahraničních studentů spokojené konzumenty, kteří nechodí do mešit a nezapalují automobily.

Rozsáhlá studie ukázala, že lidé s podprůměrnou inteligencí jsou stejně bohatí jako ti, kteří se honosí vysokým IQ.

Lidé většinou používají látky měnící vědomí k relaxaci a lovu zajímavých zážitků. Tu a tam se najde nějaký zapšklý odpůrce čehokoliv příjemného, který si nedokáže představit, že by na světě mohlo být i veselo. Není jich zase tak mnoho, bývají ale hlasití a tak se psychoaktivní látky intenzivně studují v medicínských výzkumných centrech. Takový výzkum se většinou snaží dokázat, jak je užívání jednotlivých psychoaktivních látek nebezpečné a že by si na ně všichni měli dávat pozor.

Ne každá chemická látka má to štěstí, že se dostane do všeobecného povědomí. Testosteron toto privilegium již nějaký pátek požívá.

Zájemci o dráhu profesionálního zločince by měli počítat s tím, že se k běžně uvažovaným rizikům života mimo zákon přidávají ještě navíc rizika zdravotní.