Odpověď Vladimíru Wagnerovi na jeho článek "Mění vývoj německé Energiewende názory českých zelených aktivistů?, který zde vyšel 8.2.2019.

V lidském genomu se nacházejí podivuhodné fosilie. Problém je v tom, že bývají zahrabané v gigantickém množství genetických dat. Umělé inteligence se ale práce nebojí, jsou neúnavné a nedělají chyby. Proto se jim daří objevovat to, na co by samotní lidé byli krátcí.

Výzkumníci z Lékařské fakulty Washingtonské univerzity v St. Louis mají recept, jak přeměnit buňky, aby tvořily inzulín a jsou v tom lepší než všechny jiné od konkurence, které se do kliniky nedostaly kvůli jejich „nezpůsobnému“ chování. Novým způsobem školené buňky už umí citlivě reagovat na kolísavé hladiny glukózy a po transplantaci nemocným myším v nich tvoří inzulín, takřka na doživotně.

O tom, aké riziko predstavujú starší vodiči, sa diskutuje dlhé roky. Nespôsobujú nápadne veľa dopravných nehôd, čo sa pripisuje ich opatrnosti a skúsenosti, ale po prepočítaní na absolvované vzdialenosti sú to nebezpeční jazdci. Je všeobecne menej známe, že mnohí sú schopní postarať sa o seba práve vďaka tým pár desiatkam kilometrov, ktoré absolvujú za týždeň či dokonca za mesiac, väčšinou po vedľajších cestách so slabou premávkou.

Na MIT vytunili qubity s grafenem a van der Waalsovými materiály. Díky tomu je lze ovládat elektrickým napětím, podobně jako klasické tranzistory. A také se jim povedlo změřit dobu, po kterou grafenový qubit vydrží ve stavu superpozice.

aneb Genetickou modifikací za domov zdravější

…aneb Na skok do ekosystému souvrství Yixian

Když někomu vypnete gen RCAN1, tak se stane zázrak. Pak se totiž může se cpát vším možným, jako nějaký šílený otesánek, a přitom vůbec nepřibírá. Prozatím to funguje u myší, ale lékaři a dietologové zbystřili a čekají, co se bude dít. Možná jsme na prahu revoluce.

…aneb Další informace o lokalitě Tanis

Pozorování vesmírných teleskopů Spitzer a Herschel ukazují, že v explozích supernov vzniká veliké množství křemene. Veškerý oxid křemičitý na naší planetě zřejmě ukuly výhně supernov. To je přímo hvězdná novinka.

Čerstvě narozená čínská dvojčata z umělého oplodnění Lulu a Nana by měly mít editovaný genom tak, že je nemůže infikovat virus HIV, cholera ani pravé neštovice. Jisté je jenom to, že je to skandál, ať už k editaci skutečně došlo anebo nikoliv.

…aneb Pár vět o druhu Kileskus aristotocus

Imunoterapia nádorov je dnes považovaná popri chirurgickej liečbe, liečbe ožarovaním a cytostatikami (liekmi, ktoré rôznymi mechanizmami zastavujú rast alebo delenie nádorových buniek) považovaná za ďalší spôsob liečby zhubných ochorení.

Název článku jsem si bez dovolení vypůjčil od švýcarského profesora působícího na ETH v Curychu Michaela Siegrista, jehož specializací je psychologie a hlavním zájmem pak různé aspekty zákaznického chování.

Největší překážkou ve využívání intermitentních obnovitelných zdrojů jsou omezené možnosti akumulace energie. Je řada fyzikálních možností ukládání energie, u většiny z nich je však jejich masové využívání zatím značně omezené. Podívejme se na to, jaké jsou možnosti v této oblasti ve světě i u nás.

V německém Karlsruhe bylo 11. června 2018 oficiálně zahájeno měření na unikátním zařízení KATRIN (The KArlsruhe TRItium Neutrino experiment). Podílí se na něm skupina elektronové spektroskopie z oddělení jaderné spektroskopie ÚJF, která se tohoto projektu účastnila od naprostého počátku. O své velmi zajímavé zkušenosti se s námi podělil její dlouholetý vedoucí Ing. Otokar Dragoun, DrSc. Rozhovor s  Otokarem Dragounem vedla Naděžda Witzanyová.

V zapadlých a nepřístupných koutech bolivijské Amazonie se můžeme setkat s domorodci téměř nedotčenými civilizací. Relativně početnou skupinou jsou kmeny, které si říkají lid Tsimanů. Ve svém označení nemohli volit přiléhavěji. V násilnostech a znásilňování svých žen, jsou opravdovými „čímany„. Jejich neobvyklé kulturní zvyklosti přispěly k odhalení poněkud znepokojivého vztahu k plodnosti.

Řadu otázek v archeologii lze vyřešit s využitím jaderných a dalších analytických metod. Nedávno nám analýza nuklidů napověděla, odkud pochází lidé pohřbení ve Stonehenge. Pomocí radiouhlíkového datování známe stáří pozůstatků a pomocí analýzy izotopů stroncia pak víme, z jaké oblasti Velké Británie pohřbení pravděpodobně pocházeli.

Motorické schopnosti zdravých lidských rukou jsou v přírodě výjimečné. Navíc mají nejvýkonnější řídící centrum, lidský mozek. Japonští vědci však testují multitasking pro tři ruce a jeden mozek, který je ovládá.

Extra porce testosteronu dělá z mužů „zvířata“ a snadný cíl marketingu.

Většinou se o včelách píše oslavně. Jak jsou chytré, jak umí počítat i značit si již navštívené květy. V poslední době nás rmoutí jejich choroby, většinou s představou, že bez opylení nebude úroda.

postihující lidi středního a vyššího věku, jejichž slinivka břišní postupně přestala produkovat inzulin.

Jenže proč a jak? Biolog by asi trefně poznamenal, že za tím máme hledat genetiku, přesněji genetické mutace. A tak je hledáme.

řekl Bill Gates o jednom z velikánů moderní vědy, nositeli Nobelovy ceny za fyziku, Richardu Feynmanovi. Narodil se 11. května 1918, tedy před sto lety. Před třiceti lety pak podlehl zhoubné nemoci.

Nově objevený kvasar z úsvitu vesmíru polyká hmotu Slunce za dva dny a září tisíckrát jasněji nežli celá galaxie. Od takových monster je lepší být co nejdál.

Neandrtálci vymřeli, ale zůstala nám jejich DNA. Teď můžeme editovat lidské kmenové buňky a vypěstovat si vlastní neandrtálce. Nebo alespoň jejich organoidy.

Francouzští specialisté rekonstruovali tvář historicky prvního objeveného kromaňonce, jehož pozůstatky byly objeveny roku 1868 v jeskyni Abri de Cro-Magnon. Fešák to právě nebyl, i tak se ale zapsal do dějin.

Představte si, že na Zemi zaútočí gigantická monstra a vypraví se ničit velkoměsta. Co bychom s tím mohli dělat?

Když si odřeme koleno, nebo loket, většinou na to stačí náplast s polštářkem, případně to omotáme obvazem. Dokud se nehýbeme, je vše v pořádku.

Ať se na galaxii NGC1052-DF2 díváme, jak chceme, tak zřejmě nemá prakticky žádnou temnou hmotu. A to je hodně výjimečná situace.

…aneb Co byste měli vědět o severoamerickém králi rané křídy

Zpráva o úmrtí legendárního teoretického fyzika Stephena Hawkinga vzbudila lavinu mediální pozornosti věnované jeho životu a dílu. V tomto článku se nechci věnovat biografii tohoto bezesporu významného vědce, ale rád bych čtenářům přiblížil význam jeho dvou nejvýznačnějších teoretických přínosů.

Život je uměle vytvořená kategorie. Snažit se dělit systémy na živé a neživé nemá jiné, než kulturně-historické opodstatnění a snaha o vytvoření všeobecně přijatelné definice života je předem odsouzená k nezdaru, kvůli nemožnosti formulace teorie života.

Před pár dny britský futurolog Ian Pearson oznámil, že lidstvo se vší pravděpodobností dosáhne nesmrtelnosti v roce 2050. Má pravdu?

Vědci vytvořili podivuhodnou hmotu. Elektrony obíhají atomová jádra této hmoty ve velké vzdálenosti, zatímco atomovému jádru jsou blíž jiné atomy. Jak by se dalo čekat, týká se to Boseho-Einsteinova kondenzátu, čili látky při teplotách blízkých absolutní nule.

Tentokrát nejde o ekologii a smog, ale o to, jak my starousedlíci komentujeme rostoucí zastoupení občanů s trvalým pobytem a tmavou pletí. Paleontologům to připomíná časy „out of Afrika“ a mají při tom na mysli dobu před sto a více tisíci lety. Genetici minulý týden ještě přitvrdili. U někoho, koho Angličané označují za nejstaršího Brita, diagnostikovali pleť, jakou mají černoši. To v hlavách stoupenců čisté rasy udělalo zmatek. Jednak proto, že se jedná o předka nedávného – z doby před pouhými 10 000 lety. A považte, navzdory své tmavé pleti, byl modrooký.

…aneb Vše souvisí se vším?

Přání a poděkování za přízeň.

Před měsícem se v USA narodilo dítě po transferu embrya, které leželo „u ledu“ 24 let. Matka, která dítě odnosila, je jen o několik měsíců starší. Dítěti dnes táhne na sedmý týden věku a těší se dobrému zdraví.

…aneb Představuje se Dilong paradoxus

Nejznámějším australopitékem je Lucy z Hadaru ve východní části Etiopie. Teď její věhlas převezme jihoafrický Little Foot. Navzdory tomu, že je starší, je zachovalejší než je Lucy. Dolování kostry pračlověka z podkladu trvalo paleontologům celých dvacet let. Výsledek svého mnohaletého úsilí nyní vystavili v Johannesburgu. Pokud neplánujete letošní zimní dovolenou trávit na Jihu Afriky v místech přezdívaných „kolébkou lidstva“, můžete se s pozoruhodným nálezem seznámit na níže připojeném videu.

Co si z letošní produkce populárně-vědeckých knih v češtině nechat dát pod stromeček, co dát někomu jinému nebo co dokonce číst? Několik tipů, samozřejmě subjektivní výběr. Evoluce z mnoha stran, od autorů zvučných jmen. K tomu trocha historie, ekonomie, technologií, ba i filozofie matematiky. A k tomu rozcestník na úryvky, kterých je k dispozici také docela dost.

Očkování proti lidským papillomavirům vzbuzuje nadšení i odpor. Data z Austrálie, která je v tomto očkování nejdál ze všech zemí, ukazují, že vakcína má smysl. Australské ženy trpí dramaticky méně případy genitálních bradavic.

LEDky jsou skvělé, a šetří spoustu věcí. Mají ale i svou stinnou stránku. Efekt zpětného rázu způsobuje, že namísto stejného osvětlení za méně peněz se objevuje více osvětlení za stejné peníze.

Opravárenští boti, tvarovatelné biomedicínské implantáty anebo snad terminátoři z tekutého kovu?. To by mohly být budoucí aplikace tekutých tranzistorů ze slitin, které jsou při pokojové teplotě kapalné.

…aneb Ohlédnutí za Jeanne Louise Calmentovou

…aneb První léta po impaktu

Větrné turbíny se staly zdrojem elektřiny s nejrychlejším růstem instalovaného výkonu i produkce elektřiny. Podívejme se, jaká je současnost i budoucnost využití větrné energie a její potenciál ve světě i v Česku.

Hromadné problémy s navigací lodí plujících v Černém moři byly podle expertů testem systému, který dokáže zmást GPS navigaci. Letadla, lodě i autonomní stroje teď zřejmě čeká zabezpečení jejich řízení.

Zázrak z Marylandu! Práškovou slitinu hliníku stačí zalít vodou a chrlí vodík jako splašená. Na dveře už klepou rozmanité aplikace revoluční technologie, od notebooků na vodu až po sebekanibalizující výzvědné roboty.