Bahenní erupce, srážka pevninských desek jako příčina kambrické exploze, automobily bez řidiče...
Další přehled odkazů. O nedávno udělených Nobelových cenách je toho všude napsáno dost, toto téma proto pomíjíme.

Ten říká to a ten zas tohle a všichni dohromady neudělají nic. Tři dobře míněné studie o roli metanu v klimatu názorně dokládají, že nad globálním oteplováním je dobré mít zdravý nadhled.

Nově osekvenovaný genom laboratorní modelky druhu Tetrahymena thermophila umožňuje nahlédnout hlouběji do tajů bizarního jednobuněčného života nálevníků.

Antidepresivum Prozac je schopno vážně narušit reprodukci sladkovodních mlžů. Do vody se dostává z moči lidí léčených na duševní deprese.

Soukromý kosmodrom, pití alkoholu zvyšuje příjmy, jak má vypadat dobrý matematický důkaz...

Bažina uprostřed plantáží cukrové třtiny vydává svědectví o konci „blbouna nejapného“.

Drobný mravenec Linepithema humile patří ke zdatným cestovatelům. Z argentinsko-brazilské domoviny se rozšířil po celém světě. Všude jsou s ním problémy.

Lucy číslo 2, zloději mrtvol, neutrina a temná hmota, proč lidé mluví a nevyjí...

Superčočky, cykly sluneční aktivity, poslední neandrtálci a matematické důkazy...

Psycholog zjistil, že řidiči míjejí cyklisty těsněji, pokud na nich spatří helmu. Když si ji cyklista sundá, řidiči se mu ze široka vyhnou. Riziko vzniku nehody, tak klesá.

Proč preferujeme křupavá jídla, rychlejší mrznutí teplejší vody, mělo by smysl kosmické programy odložit?

Vědci z New Yorku (SUNY Downstate Medical Center) objevili základ paměti na molekulární úrovni. Paměť pracuje na principu binárního kódu. Inhibicí molekuly enzymu vědci demonstrovali „vymazání“ dlouhodobé paměti.

Kamenná kola místo peněz, lidé možná nemají žádnou speciální schopnost rozpoznávat tváře, je SETI spíše věda, nebo náboženství?

V živočišné říši nenajdeme mnoho milovníků kyselé chuti. Se svou slabostí pro nakládané okurky či tlačenku s octem a cibulí je člověk mezi savci výjimkou.

Patnáct let strávila mrtvola myšího samce v mrazícím boxu a nakonec se stala otcem zdravých čilých myšek. Přičinil se o to Atsuo Ogura z výzkumného centra RIKEN v japonském Ibaraki a japonský profesor Ryuzo Yanagimachi působí už od šedesátých let na universitě v havajském Honolulu.

Špatná pověst se získává snadno. Zbavit se jí bývá o poznání těžší. Zdaleka to neplatí jen o lidech. Těžko smazatelný cejch dostávají i chemikálie. Snad o žádné jiné látce to neplatí více než o 1,1,1-trichlor-2,2-bis (4-chlorfenyl) ethanu známějším pod smutně proslulou zkratkou DDT. Nedávno ohlásily některé země, že zákaz používání DDT odvolají. Jako první to uvedli představitelé Tanzanie, kterou následovaly další země. DDT berou na milost i mezinárodní organizace jako je Agentura pro mezinárodní rozvoj v USA nebo Světová zdravotnická organizace. Zní to jako nesmysl, ale je to tak. DDT se potichu a nenápadně vrací. Lidstvo je nuceno uznat, že se bez něj neobejde.

Průlomová studie s významnou účastí českých badatelů řeší dlouholetou otázku po původu velké druhové bohatosti tropického herbivorního hmyzu.

Přelomová studie prokazuje hodnotné spirituální prožitky po užití psilocybinu a snad konečně láme náboženskou kletbu nad seriózním výzkumem psychoaktivních substancí.

Nové iontové pasti, zlaté bakterie, slovník v lidském mozku...

Záměrné vypouštění oxidu siřičitého, kde se v lidském mozku skrývá chápání kauzality...

Embrya jsou považována za zdroj nediferencovaných buněk, které lze využít k léčebným účelům. Jejich použití ale naráží na etické problémy. Vědcům se podařilo připravit lidské embryonální kmenové buňky nepohlavní cestou - partenogenezí.

Pastelky kreslící 3D, nová divočina na okrajích velkoměst, lvům neudělal lov lidí dobře...

Nové technologie využívané ve výzkumu poznávacích schopností jako je např. magnetická rezonance nebo tomografie se velkou měrou zasloužily o to, že nás vědci téměř denně bombardují novinkami o fungování mozku. Nicméně i některé na první pohled starosvětské techniky, jako třeba elektroencefalogram, mohou stále přinášet velmi zajímavé objevy. Jeden z nich představuje i práce týmu Andreye Anokhina z Washingtonské univerzity, která se objeví v nadcházejícím čísle časopisu Brain Research, a je o tom, jak zpracováváme vizuální erotické podněty.

Nejstarší korále, zaostávání evropské vědy, laoská myš...

Ofer Bar-Yosef (Harvard), Mordechai E. Kislev a Anat Hartmann (Bar-Ilan University) objevili fíky staré asi 11 400 let. Jde přitom o plody již domestikovaného stromu, což by z fíků dělalo nejstarší v tuto chvíli domestikovanou plodinu vůbec.

Nové vykopávky v ranně neolitické vesnici Gilgal I poblíž Jericha představují jako nejstarší zemědělskou plodinu fíkovník. Až do příštího senzačního nálezu je počátek zemědělství datován do doby přes 11 400 lety.

Sklo z oxidu uhličitého, smrt na únavový syndrom...

Americký biolog Jonathan Tilly zpochybnil prastarou zásadu, podle které je matka vždycky jistá. Tým biologů vedený Amy Wegersovou zpochybnil Tillyho studii. A Tilly se chystá na revanš zpochybnit studii Amy Wegersové. Tak už to ve vědě chodí.

První klon domácí fretky (Mustela putorius furo) získal mezinárodní tým vědců vedený Johnem Engelhardtem z University of Iowa. Otevírá se tak nová cesta pro výzkum plicních chorob včetně cystické fibrózy.

Exoplanety bohaté na metan, zemřel tvůrce jednoho z prvních šachových programů, rychlý vznik pozemského života, otylost a serotonin...

Naposledy byl tento živočich spatřen v roce 1928. Od té doby se to nikomu nepoštěstilo, až nyní. V sousedství města San Benito v Kalifornii byla znovu objevena mnohonožka, jejíž původ sahá až do doby před 200 miliony let. Ze všech živočichů žijících na Zemi má největší počet nohou. Má jich až 750. Její latinský název je Illacme plenipes.

Identifikace jazyka do 3 vteřin, společná silnice pro vlaky i automobily, nejstarší portrét, černé a bílé labutě...

Identifikace člověka podle chůze, skepse k výtahu na oběžnou dráhu, evoluce před Darwinem...

Bakterie Escherichia coli se dokáží živit DNA a tato schopnost může stát za jejich velkým rozšířením. A také za chováním, které je nám coby hostitelům těchto mikrobů potenciálně nebezpečné.

Studie srovnávající víru dětí v neviditelné objekty vědy a víry poměrně překvapivě vyznívá ve prospěch bakterií.

Pohlavní zdrženlivost v „plodných dnech“ sice zabrání početí, ale nezabrání „smrti embrya“.

Rekordní teplota na dně moře, antibiotikum proti syntéze mastných kyselin, robot inspirovaný gekony...

Arapahové chtějí střílet chráněné orly bělohlavé. Bez orlích per nemohou provádět kmenové rituály.

Hlubokomořští červi Riftia pachyptila jsou živočichy dost raritními. Nemají ústa ani žaludek a nechávají se zcela živit symbiotickými baktériemi.

Lidé křížící se se šimpanzi, vesmír jako hologram...

V jižní Indii byly nalezeny dvě sekery popsané protoindickým písmem. Nález proběhl českými médii, byl dokonce k vidění i ve spotech promítaných v pražském metru. Bohužel však česká média informovala způsobem katastrofálním, následující text je tedy pokusem o vysvětlení, co se vlastně našlo a co z toho vyplývá.

Jestli se někdy někde „slézáte jako švábi na pivo“, dejte si pozor, abyste mezi sebou neměli utajeného robota. Mohl s vámi pěkně zacvičit. Bruselským švábům se to už stalo.

Nový druh opice popsaný před rokem, se při podrobnějším studiu ukázal jako zástupce zcela nového rodu.

Komáři přenášející léky, s metanovými moři se možná budeme muset rozloučit, jak optimalizovat nominální hodnoty mincí...

Zvíře ulovené eskymáckými lovci je kříženec ledního medvěda s grizzlym. Potvrdily to analýzy DNA.

Lesbické ženy odpovídají na specifické lidské pachy jinak, než ženy heterosexuální. Pokud lesby inhalují chemikálie, o nichž se soudí, že jsou lidskými feromony, aktivují se v jejich mozku obdobná místa, jakými na stejný podnět reagují heterosexuální muži.

Komáři odolní k malárii, virtuální realita postoupila o kousek dál, lidé jako stroje žijící v bludu...

Alespoň u sociálních rypošů Cryptomys anselli, kterým oproti všem zkušenostem a zdravému rozumu sex nápadně prodlužuje život.

Pokud chcete někoho přesvědčit o své pravdě, nabídněte mu nejdříve šálek kávy. Vědci zjistili, že po kofeinu jsme k předkládaným návrhům mnohem vstřícnější.

Krétská palácová civilizace si od počátků svého rozkvětu kolem roku 2000 př. n. l. užila několika katastrof, především zemětřesení. Mínojské paláce však byly vždy vybudovány znovu.