Jaroslav Petr

Detektivové z televizních seriálů chytají zločince jako na běžícím pásu a kriminalistické laboratoře jim k tomu dodávají nezvratné důkazy. Americká National Academy of Science ve své zprávě nabízí poněkud jiný obrázek vyšetřování.

Podle amerických epidemiologů marihuana zvyšuje riziko seminomu.

Rozličné kmeny malých afrických lovců a sběračů poznali Evropané poprvé až v 19. století.ˇ

Miliony lidí na celém světě užívají lék warfarin, protože jsou náchylní k tvorbě nebezpečných krevních sraženin čili trombů. Sražená krev by jim mohla ucpat životně důležitou cévu a vyvolat vážné zdravotní komplikace. Warfarin potlačuje srážení krve a chrání tak pacienty třeba před infarktem myokardu nebo mozkovými cévními příhodami.

Kam nechodí slunce, tam chodí lékař. Platnost tohoto přísloví potvrdili američtí lékaři, když prověřili zdravotní stav žen z početné muslimské komunity žijící v okolí Detroitu. Mnohé z muslimských žen nosí tradiční oděv a některé si v souladu s náboženskými předpisy zakrývají vlasy a krk rouškou zvanou hidžáb. Na jejich pokožku dopadá minimum slunečního záření, a to výrazně snižuje tvorbu vitamínu D v těle.ˇ

International Service for the Acquisition of AgriBiotech Applications (ISAAA) vydala zprávu o pěstování geneticky modifikovaných plodin ve světě v roce 2008.

V nejnovějším vydání lékařského časopisu PLoS Medicine popisují izraelští lékaři případ třináctiletého pacienta, u kterého se vyvinuly tumory z fetálních nervových kmenových buněk transplantovaných při pokusech o léčbu ataxie-telangiektázie.

7 500 kilometrů za pouhých 13 dnů. Za den i více než 800km.

Americký drozd malý (Catharus ustulatus) zalétá hnízdit až daleko na sever Aljašky. Před tamější krutou zimou se stěhuje do Jižní Ameriky. Dvakrát do roka podniká cestu dlouhou tisíce kilometrů. Mnozí drozdi přitom zdolávají vodní pláně Mexického zálivu. Pro ptáka s rozpětím křídel kolem třiceti centimetrů a hmotností 30 až 40 gramů představuje jarní a podzimní tah napříč severoamerickým kontinentem výkon, před kterými nezbývá než smeknout.

Vědci mají v rukou první genom vyhynulého tvora. Mezinárodní tým genetiků vedený Svantem Pääbem z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii přečetl DNA izolovanou z kostí dvou neandrtálských žen, které žily před 38 000 roků v chorvatské jeskyni Vindija.

Darwinismus tady přesto máme. Že by to bylo dědictví z dob, kdy mělo slovo „darwinismus“ hanlivý přídech? Diskutují: prof. Jan Zrzavý, Dr. Marek Vácha a J. Petr.ˇ

Jednovaječná dvojčata jako kdyby si z oka vypadla. Vědci to přičítali totožné dědičné informaci, kterou mají jednovaječná dvojčata stejnou do posledního písmene genetického kódu. Mezinárodní tým genetiků vedený Artem Petronisem z University of Toronto zjistil, že podobnost jednovaječných dvojčat zdaleka neurčuje jen samotná dvojitá šroubovice DNA.ˇ

Mozek dvanáctiletého dítěte se podobá mozku dospělého člověka. Má stejný tvar, hmotnost, zvrásnění záhybů a dokonce i jednotlivá specializovaná centra už jsou rozmístěna tam, kde setrvají po zbytek života. Přesto má před sebou mozek teenagera ještě dlouhou cestu k dospělosti.ˇ

Američtí vlci jsou pestří. Někteří jsou zbarveni téměř bíle, jiní mají kožich šedý. V zalesněných oblastech jsou hojní vlci s černou srstí. Nejnovější výzkum mezinárodního týmu genetiků vedených Gregorym Barshem ze Stanford University prokázal, že černí vlci zdědili barvu od domácích psů, kteří přišli do Nového světa s prvními lidmi před 15 000 roky.

Podle německých chemiků z techniky v Karlsruhe je možné zefektivnit výrobu biopaliv natolik, že výrobní náklady klesnou na půl euro za litr. Výsledky jejich bádání zveřejnil časopis Biofuels, Bioproducts & Biorefining.

Zločinci mohou lehce dojít k přesvědčení, že papilární linie na prstech jsou jen k vzteku, protože dovolují identifikaci pachatelů trestných činů podle otisků prstů. Vědci si ale lámali s účelem papilárních linií hlavu po dlouhá léta. K čemu jsou dobré? Podle některých odborníků nám usnadňují držení hladkých předmětů. Zvyšují tření podobně jako vzorek pneumatiky na hladkém asfaltu. Zastánci konkurenční teorie byli přesvědčeni, že papilární linie zvyšují citlivost hmatu. Někteří vědci byli ochotni ke kompromisu a přiznávali papilárním liniím obě funkce.ˇ

Po desetiletí se genetici honili za vidinou embryonálních kmenových buněk laboratorního potkana. Marně. Teď slaví na tomto poli nezávisle na sobě úspěch hned dva týmy.

Harald zur Hausen, německý virolog, získal loni Nobelovu cenu za objev papilomavirů, jež vyvolávají u nakažených žen rakovinu děložního hrdla. Právě zur Hausenův objev otevřel cestu k vývoji vakcíny, která dnes mladé ženy před tímto nebezpečným onemocněním chrání.ˇ

Nepříjemným překvapením skončilo sčítání goril horských v ugandském národním parku Bwindi, jež využilo analýz DNA. Vymírajících lidoopů zde žije méně, než se ochránci přírody domnívali.

Žebříček nejbohatších lidí světa, jež každoročně sestavuje americký časopis Forbes, vědce většinou nezajímá. Biologové Elissa Cameronová a Frederik Dalerum z university v jihoafrické Pretorii z něj načerpali výchozí data pro vědeckou studii. Vybrali ze seznamu 866 miliardářů, kteří měli aspoň jednoho potomka a pak pomocí vyhledávače Google získali informace o pohlaví dětí nejmovitějších boháčů. Výsledky jsou zajímavé. Miliardáři plodí více synů než dcer.

Převratný objev českých vědců odhalil Achillovu patu klíšťat a otevřel novou cestu k boji s klíšťaty a s chorobami, které tito nebezpeční roztoči přenášejí.

Ve věku pětaosmdesáti let zemřel 12. prosince 2008 v hotelu v norském Tromsö laureát Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu za rok 1976 Daniel Carleton Gajdusek. Potomek slovenských a maďarských vystěhovalců dostal Nobelovu cenu za objev infekční povahy prionového onemocnění kru, jež postihovalo v souvislosti s rituálním kanibalismem především příslušníky novoguinejského kmene Fore.

Zuřivý spor se rozhořel o hodnověrnost některých studií zabývajících se činností lidského mozku.ˇ

Se zajímavým receptem pro boj s globálním oteplením přichází tým britských vědců vedený Andym Ridgwellem z University of Bristol. Zemědělské plodiny, jako je kukuřice, ječmen nebo proso, mají odrůdy s různě lesklými listy. Díky tomu odrážejí různou intenzitou sluneční záření. Ridgwella napadlo využít pole osetá nejlesklejšími odrůdami jako obří zrcadla, jež by odrážela sluneční záření od zemského povrchu.

Devět z deseti amerických dětí ve věku do dvou let sleduje pravidelně televizi. Některé stráví před obrazovkou 40% času, který neprospí. Jaký to má na ně vliv?ˇ

Naplnění nové přehradní nádrže mohlo spustit ničivé zemětřesení, jež si v čínské provincii Sečuán v květnu loňského vyžádalo 80 000 obětí na lidských životech.ˇ

Indukované pluripotentní kmenové buňky jsou obrovským příslibem pro tvorbu buněk, tkání a orgánů využitelných pro léčbu mnoha závažných onemocnění. Donedávna potřebovali vědci k jejich vytvoření kvartet virů, upravených metodami genového inženýrství. Teď jim stačí jediný. Zasloužil se o to tým Gustava Mostoslavskyho z Boston University. Jejich úspěch je jen dalším z dlouhé série průlomových objevů, jež se na poli výzkumu indukovaných pluripotentních kmenových buněk odehrály.ˇ

Japonským vědcům se podařilo naklonovat plemenného býka z buněk uložených deset let v mrazáku a tři roky v tekutém dusíku.

Mravenec Lasius neglectus pochází z tureckých hor. Dneska se s ním můžeme střetnout i ve Španělsku, Uzbekistánu, Německu či Polsku.ˇ

Původně vědci vsázeli na suchozemskou migraci lovců po pevninském mostě, který se během ledových dob vynořil z oceánu a spojil dnešní Aljašku s Čukotkou. Později začali archeologové upřednostňovat teorie o mořské migraci.

Horečka dengue je metlou tropů. V oblastech, kde tato choroba hrozí, žije 2,5 miliardy lidí. Ročně se jich nakazí asi 50 milionů a u 500 000 pacientů propukne onemocnění v jeho nejtěžší formě provázené krvácením do tkání. Každoročně podlehne horečce dengue 22 000 lidí, především dětí.

Rok 2009 slaví přírodovědci jako „rok Charlese Darwina“. Připadají na něj hned dvě kulatá darwinovská výročí. Dvanáctého února uplyne dvě stě let od narození tohoto významného britského přírodovědce. A 22.listopadu to bude přesně 150 roků, co vyšlo tiskem jeho nejdůležitější dílo – kniha s dlouhým titulem: „O původu druhů cestou přírodního výběru aneb zachování zvýhodněných odrůd v boji o život“ známější pod zkráceným názvem „O původu druhů“. Český rozhlas Leonardo bude věnovat Darwinovi pořad Vstupte vysílaný v pátek 16. ledna od 11 hodin. Pořadem provází Jaroslav Petr.

Třicetiletá samice orangutana Bonnie poslouchala hvízdání svého ošetřovatele ve washingtonské zoologické zahradě tak dlouho, až se je naučila napodobovat. Zatímco lidé pískají při nejrůznějších příležitostech, orangutani nemají hvízdání v repertoáru hlasových projevů. Pískání je jim naprosto cizí. Přesto si je Bonnie osvojila.ˇ

Dánští lékaři provedli jeden z nejrozsáhlejších testů chuťových schopností a preferencí u dětí a mládeže. Zúčastnilo se jej bezmála devět tisíc školáků.

Změny klimatu a potravinová krize tlačí na zemědělce, aby ve stále složitějších podmínkách sklízeli z polí větší úrodu s nižšími náklady. Není to lehký úkol. Hnojiva jsou drahá, protože jejich výroba je energeticky náročná, a vody pro závlahy je v mnoha částech světa zoufalý nedostatek. Zabírání nové půdy na pole a pastviny má za následek ničení cenných přírodních lokalit.ˇ

Cizopasníci zdaleka neškodí svému hostiteli jen tím, že čerpají z jeho organismu živiny nebo zatěžují jeho tělo zplodinami své látkové výměny. Často ovládají hostitele jako loutku a nutí jej k chování, které je sice výhodné pro parazita, ale hostitel na ně doplácí.ˇ

Pro ledního medvěda je léto obdobím nouze, které přečkává jen díky vydatné zásobě tuku vytvořené během zimního lovu tuleňů. Brzké jarní tání ledu Severního ledového oceánu vyhání lední medvědy na pevninu dříve, než se stačí pořádně vykrmit při tuleních hodech.

Zvířata chovaná v zajetí se obvykle dožívají delšího věku než jejich divocí příbuzní ve volné přírodě. Pro slony to neplatí. V zajetí netrpí nedostatkem potravy a jsou uchráněni před přirozenými nepřáteli a pytláky. Přesto hynou v podstatně nižším věku. Úmrtnost slonů v zajetí je dokonce vyšší než jejich porodnost.

Podání protilátek ulevilo makakům na celé měsíce od onemocnění, které je obdobou lidské choroby AIDS.

Ani děsivé zemětřesení, jež na sklonku roku 2004 zvedlo v Indickém oceánu ničivou vlnu tsunami, neuvolnilo veškerou energii nahromaděnou v zemské kůře nedaleko Sumatry. Nejnovější analýzy varují. Pod dnem oceánu zůstalo nahromaděno dost energie na další katastrofu.

Puberta patří k nejbouřlivějším životním obdobím. Mechanismy, které spouštějí dospívání dítěte a dramatickou proměnu jeho organismu v dospělého člověka, zůstávaly dlouho záhadou. Nejnovější objev amerických a tureckých vědců odhalil jednu z hormonálních záhad puberty.ˇ

Z louže pod okap. Tak bychom mohli stručně shrnout výsledek působení buněčných mechanismů, které nás chrání před nádorovým bujením. Platíme za ně stárnutím se všemi jeho průvodními jevy včetně kardiovaskulárních chorob, poklesu výkonnosti mozku a v neposlední řadě i rakovinou. Z ochrany proti nádorům těžíme především v mládí. Krutou daň splácíme i s úroky na stará kolena. Vyplývá to z práce týmu amerických vědců vedených Judith Campisiovou z kalifornského Buck Institute for Age Research.ˇ

Nastávající matka si vyměňuje s plodem překvapivě velké množství buněk. Z matčina těla putují buňky krví přes placentu do organismu plodu. Buněčný provoz v placentě je obousměrný. Také plod posílá do matčina těla své vlastní buněčné vyslance. Oba si nesou buňky toho druhého ještě dlouhá desetiletí a na jejich zdraví to má často zcela zásadní vliv.ˇ

Tým vědců vedený Elenou Alvarez-Buyllaovou z university v Mexico City odhalil v původních mexických odrůdách kukuřice geny pocházející z geneticky modifikovaných odrůd. Mexiko je domovinou této plodiny. Roste tu planě její předek i četné místní odrůdy. Ty představují významné kulturní dědictví. Navíc jsou zdrojem genů, které lze využít k vyšlechtění nových odrůd. Ty by tak získaly např. odolnost k chorobám či škůdcům.

Důvod, proč stárnou buňky kvasinek, je zřejmý. Jejich „elixír mládí“ – bílkovina sirtuin Sir2 – nestíhá všechno.ˇ

Obezitou nepoškozujeme zdraví jen sami sobě, ale i svým dětem a vnukům.

Případ dvaačtyřicetiletého HIV-pozitivního Američana žijícího v Berlíně vzrušil celý svět. Muž se podrobil léčbě leukémie, při níž mu byla úspěšně transplantována kostní dřeň. Ačkoli pacient bezmála dva roky po transplantaci nebere žádné léky proti AIDS, lékaři v jeho krvi nenacházejí virus HIV.

Mozkový implantát pro řečový syntezátor umožňuje vyslovit zatím jen tři samohlásky. V budoucnu to budou celá slova.

„Chcete přečíst genom? Počkejte hodinku!“

Mezinárodní tým lékařů zveřejnil v prestižním lékařském časopise The Lancet popis úspěšné transplantace průdušky vytvořeného metodami tkáňového inženýrství.