Jaroslav Petr

Žebříček nejbohatších lidí světa, jež každoročně sestavuje americký časopis Forbes, vědce většinou nezajímá. Biologové Elissa Cameronová a Frederik Dalerum z university v jihoafrické Pretorii z něj načerpali výchozí data pro vědeckou studii. Vybrali ze seznamu 866 miliardářů, kteří měli aspoň jednoho potomka a pak pomocí vyhledávače Google získali informace o pohlaví dětí nejmovitějších boháčů. Výsledky jsou zajímavé. Miliardáři plodí více synů než dcer.

Převratný objev českých vědců odhalil Achillovu patu klíšťat a otevřel novou cestu k boji s klíšťaty a s chorobami, které tito nebezpeční roztoči přenášejí.

Ve věku pětaosmdesáti let zemřel 12. prosince 2008 v hotelu v norském Tromsö laureát Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu za rok 1976 Daniel Carleton Gajdusek. Potomek slovenských a maďarských vystěhovalců dostal Nobelovu cenu za objev infekční povahy prionového onemocnění kru, jež postihovalo v souvislosti s rituálním kanibalismem především příslušníky novoguinejského kmene Fore.

Zuřivý spor se rozhořel o hodnověrnost některých studií zabývajících se činností lidského mozku.ˇ

Se zajímavým receptem pro boj s globálním oteplením přichází tým britských vědců vedený Andym Ridgwellem z University of Bristol. Zemědělské plodiny, jako je kukuřice, ječmen nebo proso, mají odrůdy s různě lesklými listy. Díky tomu odrážejí různou intenzitou sluneční záření. Ridgwella napadlo využít pole osetá nejlesklejšími odrůdami jako obří zrcadla, jež by odrážela sluneční záření od zemského povrchu.

Devět z deseti amerických dětí ve věku do dvou let sleduje pravidelně televizi. Některé stráví před obrazovkou 40% času, který neprospí. Jaký to má na ně vliv?ˇ

Naplnění nové přehradní nádrže mohlo spustit ničivé zemětřesení, jež si v čínské provincii Sečuán v květnu loňského vyžádalo 80 000 obětí na lidských životech.ˇ

Indukované pluripotentní kmenové buňky jsou obrovským příslibem pro tvorbu buněk, tkání a orgánů využitelných pro léčbu mnoha závažných onemocnění. Donedávna potřebovali vědci k jejich vytvoření kvartet virů, upravených metodami genového inženýrství. Teď jim stačí jediný. Zasloužil se o to tým Gustava Mostoslavskyho z Boston University. Jejich úspěch je jen dalším z dlouhé série průlomových objevů, jež se na poli výzkumu indukovaných pluripotentních kmenových buněk odehrály.ˇ

Japonským vědcům se podařilo naklonovat plemenného býka z buněk uložených deset let v mrazáku a tři roky v tekutém dusíku.

Mravenec Lasius neglectus pochází z tureckých hor. Dneska se s ním můžeme střetnout i ve Španělsku, Uzbekistánu, Německu či Polsku.ˇ

Původně vědci vsázeli na suchozemskou migraci lovců po pevninském mostě, který se během ledových dob vynořil z oceánu a spojil dnešní Aljašku s Čukotkou. Později začali archeologové upřednostňovat teorie o mořské migraci.

Horečka dengue je metlou tropů. V oblastech, kde tato choroba hrozí, žije 2,5 miliardy lidí. Ročně se jich nakazí asi 50 milionů a u 500 000 pacientů propukne onemocnění v jeho nejtěžší formě provázené krvácením do tkání. Každoročně podlehne horečce dengue 22 000 lidí, především dětí.

Rok 2009 slaví přírodovědci jako „rok Charlese Darwina“. Připadají na něj hned dvě kulatá darwinovská výročí. Dvanáctého února uplyne dvě stě let od narození tohoto významného britského přírodovědce. A 22.listopadu to bude přesně 150 roků, co vyšlo tiskem jeho nejdůležitější dílo – kniha s dlouhým titulem: „O původu druhů cestou přírodního výběru aneb zachování zvýhodněných odrůd v boji o život“ známější pod zkráceným názvem „O původu druhů“. Český rozhlas Leonardo bude věnovat Darwinovi pořad Vstupte vysílaný v pátek 16. ledna od 11 hodin. Pořadem provází Jaroslav Petr.

Třicetiletá samice orangutana Bonnie poslouchala hvízdání svého ošetřovatele ve washingtonské zoologické zahradě tak dlouho, až se je naučila napodobovat. Zatímco lidé pískají při nejrůznějších příležitostech, orangutani nemají hvízdání v repertoáru hlasových projevů. Pískání je jim naprosto cizí. Přesto si je Bonnie osvojila.ˇ

Dánští lékaři provedli jeden z nejrozsáhlejších testů chuťových schopností a preferencí u dětí a mládeže. Zúčastnilo se jej bezmála devět tisíc školáků.

Změny klimatu a potravinová krize tlačí na zemědělce, aby ve stále složitějších podmínkách sklízeli z polí větší úrodu s nižšími náklady. Není to lehký úkol. Hnojiva jsou drahá, protože jejich výroba je energeticky náročná, a vody pro závlahy je v mnoha částech světa zoufalý nedostatek. Zabírání nové půdy na pole a pastviny má za následek ničení cenných přírodních lokalit.ˇ

Cizopasníci zdaleka neškodí svému hostiteli jen tím, že čerpají z jeho organismu živiny nebo zatěžují jeho tělo zplodinami své látkové výměny. Často ovládají hostitele jako loutku a nutí jej k chování, které je sice výhodné pro parazita, ale hostitel na ně doplácí.ˇ

Pro ledního medvěda je léto obdobím nouze, které přečkává jen díky vydatné zásobě tuku vytvořené během zimního lovu tuleňů. Brzké jarní tání ledu Severního ledového oceánu vyhání lední medvědy na pevninu dříve, než se stačí pořádně vykrmit při tuleních hodech.

Zvířata chovaná v zajetí se obvykle dožívají delšího věku než jejich divocí příbuzní ve volné přírodě. Pro slony to neplatí. V zajetí netrpí nedostatkem potravy a jsou uchráněni před přirozenými nepřáteli a pytláky. Přesto hynou v podstatně nižším věku. Úmrtnost slonů v zajetí je dokonce vyšší než jejich porodnost.

Podání protilátek ulevilo makakům na celé měsíce od onemocnění, které je obdobou lidské choroby AIDS.

Ani děsivé zemětřesení, jež na sklonku roku 2004 zvedlo v Indickém oceánu ničivou vlnu tsunami, neuvolnilo veškerou energii nahromaděnou v zemské kůře nedaleko Sumatry. Nejnovější analýzy varují. Pod dnem oceánu zůstalo nahromaděno dost energie na další katastrofu.

Puberta patří k nejbouřlivějším životním obdobím. Mechanismy, které spouštějí dospívání dítěte a dramatickou proměnu jeho organismu v dospělého člověka, zůstávaly dlouho záhadou. Nejnovější objev amerických a tureckých vědců odhalil jednu z hormonálních záhad puberty.ˇ

Z louže pod okap. Tak bychom mohli stručně shrnout výsledek působení buněčných mechanismů, které nás chrání před nádorovým bujením. Platíme za ně stárnutím se všemi jeho průvodními jevy včetně kardiovaskulárních chorob, poklesu výkonnosti mozku a v neposlední řadě i rakovinou. Z ochrany proti nádorům těžíme především v mládí. Krutou daň splácíme i s úroky na stará kolena. Vyplývá to z práce týmu amerických vědců vedených Judith Campisiovou z kalifornského Buck Institute for Age Research.ˇ

Nastávající matka si vyměňuje s plodem překvapivě velké množství buněk. Z matčina těla putují buňky krví přes placentu do organismu plodu. Buněčný provoz v placentě je obousměrný. Také plod posílá do matčina těla své vlastní buněčné vyslance. Oba si nesou buňky toho druhého ještě dlouhá desetiletí a na jejich zdraví to má často zcela zásadní vliv.ˇ

Tým vědců vedený Elenou Alvarez-Buyllaovou z university v Mexico City odhalil v původních mexických odrůdách kukuřice geny pocházející z geneticky modifikovaných odrůd. Mexiko je domovinou této plodiny. Roste tu planě její předek i četné místní odrůdy. Ty představují významné kulturní dědictví. Navíc jsou zdrojem genů, které lze využít k vyšlechtění nových odrůd. Ty by tak získaly např. odolnost k chorobám či škůdcům.

Důvod, proč stárnou buňky kvasinek, je zřejmý. Jejich „elixír mládí“ – bílkovina sirtuin Sir2 – nestíhá všechno.ˇ

Obezitou nepoškozujeme zdraví jen sami sobě, ale i svým dětem a vnukům.

Případ dvaačtyřicetiletého HIV-pozitivního Američana žijícího v Berlíně vzrušil celý svět. Muž se podrobil léčbě leukémie, při níž mu byla úspěšně transplantována kostní dřeň. Ačkoli pacient bezmála dva roky po transplantaci nebere žádné léky proti AIDS, lékaři v jeho krvi nenacházejí virus HIV.

Mozkový implantát pro řečový syntezátor umožňuje vyslovit zatím jen tři samohlásky. V budoucnu to budou celá slova.

„Chcete přečíst genom? Počkejte hodinku!“

Mezinárodní tým lékařů zveřejnil v prestižním lékařském časopise The Lancet popis úspěšné transplantace průdušky vytvořeného metodami tkáňového inženýrství.

Objev pánve pravěké ženy dokládá, že se lidé rodili s velkým mozkem už před více než milionem roků.

Vypouštíte z domácího komína či automobilového výfuku vydatné porce oxidu uhličitého? Tak přijměte upřímné díky, protože jste zachránili svět!

Andrew Holt testoval v laboratořích edmontonské University of Alberta látku, od které si sliboval účinnější léčbu Parkinsonovy choroby. S výsledky pokusů si nevěděl rady. Nadějná molekula v laboratorních testech záhadně nabírala na síle.

Bakterie Wolbachia prosluly jako mistři machiaveliánské manipulace. Nejnovější objev australských vědců ale dokazuje, že svým obětem nakonec protrpěné příkoří kompenzují ochranou před smrtícími onemocněními.

Sympatie často vyjadřujeme podobně jako teplotu. Někde se nám dostane „chladného přivítání“ jindy zase pošleme někomu „vřelé pozdravy“. Není to náhoda. Nejnovější výsledky amerických psychologů, vedených Lawrencem Williamsem z University of Colorado v Boulderu, dokazují, že pocit tělesného tepla či chladu výrazně ovlivňuje náš náhled na okolní svět.ˇ

„Nasládlé i nahořklé a mírně kyselé,“ tak zhodnotil biolog Ajit Varki z University of California v americkém San Diegu chuť roztoku kyseliny N-glykolyl-neuraminové zkráceně označované jako Neu5Gc.

Centrální nervový systém (CNS) dospělce má jen omezené možnosti regenerace. Tento notoricky známý fakt výrazně limituje léčbu a rekonvalescenci při onemocnění a poraněních CNS. Nejnovější objev vědců z Harvard Medical School odhalil mechanismus, jakým lze nabudit regeneraci poškozených axonů.

Lékaři z Kanárských ostrovů odhalili v gelu kontaktních čoček nebezpečného prvoka, který může proniknout do oka a vyvolat závažné onemocnění.

Japonští vědci zdokonalili přípravu nového typu kmenových buněk, které jsou díky této inovaci opět o něco bezpečnější.

Generace vědců sní o samostatně fungujícím programovatelném molekulárním „počítači“, který by pracoval v nitru živé buňky, reagoval by na změny v její aktivitě a dokázal by nitrobuněčné procesy korigovat a řídit. Konstrukce takových molekulárních počítačů by mohly měnit životní pochody mikrobů, rostlin i živočichů a ovlivňovat jejich chování. Díky americkým vědcům Maung Nyan Winovi a Christině Smolkeové z California Institute of Technology jsme naplnění této fantaskní vize opět o krok blíž.

Díky zvláštním elektrodám voperovaným do mozku mohli dva makaci pohybovat rukou, i když měli nervy v končetině vyřazeny z činnosti injekcí anestetik. Podobné elektrody by mohly vrátit pohyb lidem, kteří ochrnuli po úrazu páteře nebo po mozkové cévní příhodě.

Sirovodík je znám především svou toxicitou. V posledních letech je však stále jasnější, že sirovodík patří spolu s oxidem dusnatým a oxidem uhelnatým k tzv. gasotransmitterům.

Biologické hodiny nám tiše tikají v organismu a říkají, kdy máme vstát, kdy je čas k jídlu a kdy bychom měli jít spát. Úloha biologických hodin však sahá daleko za měření vnitřního času. Americký biolog Norman Ruby ze Stanford University zjistil při pokusech na křečících džungarských, že dobře pracující biologické hodiny jsou nezbytné pro zapamatování toho, co se zvířata naučila. Objev zveřejněný v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences je příslibem pro nápravu poruch učení a léčbu výpadků paměti.ˇ

Mikroskopické řasy rozsivky patří k významným aktérům na poli změn pozemského klimatu. Pětina kyslíku, který dýcháme, vyprodukují právě rozsivky. Zároveň konzumují oxid uhličitý a ovlivňují tak teplotní bilanci planety. Dědičná informace rozsivek je proto pokladnicí nesmírně cenných údajů. Vypovídá o vývoji pozemského života, odhaluje tajemství procesů, jimiž rozsivky formují dnešní svět, a otevírá možnosti pro produkci cenných látek a nových materiálů.ˇ

Panu D.S. nebylo ani dvacet, když při práci na lisu přišel o pravou ruku. Pětatřicet let si D.S. zvykal na život s paží amputovanou v zápěstí. Překonal kruté bolesti, které ho po úrazu dlouho trápily, naučil se žít a pracovat s protézou. Na konci roku 2006 mu bylo čtyřiapadesát a dostal šanci na uzdravení. Lékaři pro něj našli mezi oběťmi nehody vhodného dárce.

Živočichové mají dobrý důvod vyhýbat se hořké potravě. Zvláště důležité je to pro konzumenty rostlin. Pozemská flóra se brání proti býložravcům produkcí toxických látek a ty jazyk registruje prostřednictvím molekul určených k vnímání hořké chuti. Příkladem takových hořkých a toxických látek rostlinného původu je chinin.

Kmenové buňky se bez omezení množí a za vhodných buněk se mohou v laboratoři proměňovat v buňky požadovaného typu. Lékaři by je mohli používat pro léčbu nejrůznějších chorob – od Parkinsonovy choroby až po hojení popálenin.ˇ

Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu získala trojice světově uznávaných virologů. Jednu polovinu obdrží německý virolog Harald zur Hausen. O druhou polovinu se podělí jeho francouzští kolegové Francoise Barré-Sinoussiová a Luc Montagnier.ˇ

Ceny při aukcích se často šplhají do astronomických výšin. Obraz Clauda Moneta Jezírko s lekníny byl nedávno v Londýně vydražen za 40 miliónů liber (v přepočtu asi 1,2 miliardy korun). Samotné organizátory průběh dražby zaskočil. Počítali, že cena mistrovského plátna nepřesáhne 24 miliónů liber. O podobná překvapení nebývá na aukcích nouze.ˇ