Poměrně velký rozruch vzbudila v poslední době studie mitochondriální DNA předneolitických lovců a sběračů střední Evropy.

Pěstní klíny vyráběli pravěcí lidé na zdejším území již před devíti sty tisíci lety. Dovednost tvořit nástroje náročnou levalloiskou technikou byla rozšířenější, než se dosud předpokládalo.

Archeolog Kyle Brown se marně snažil napodobit pravěké obyvatele jihoafrické zátoky Still. Dávní lovci vyráběli z místního kamene nádherné tenké čepele. Brownovi se to nedařilo a zdálo se mu, že se surovina k výrobě kamenných nástrojů vůbec nehodí. Byl přesvědčen, že se někde v okolí musí skrývat mnohem lepší kámen. Ani ve snu jej nenapadlo, že si dávní lovci surovinu vyráběli sami.

Vykopávky v jihozápadním Německu svědčí o tom, že se v Evropě muzicírovalo již před 35 000 lety. Našla se téměř kompletní kostěná flétna. Ukázka hry na zrekonstruovaný nástroj je připojena.

Paleontolog Russel Ciochon přehodnotil své závěry o původu čelisti z čínské jeskyně Longgupo.

Vynález luku a šípu je připisován našim předkům – lidem Homo sapiens. Neměl by být starší než 20 000 roků. Američtí antropologové Matthew Sisk a John Shea jsou přesvědčeni, že historie této zbraně je podstatně delší.

Kontroverzní analýza vztahů mezi lidmi a dalšími lidoopy nachází jako naše nejbližší příbuzné roztomilé jihoasijské orangutany.

Mezi nejmladší archeologické objevy patří doposud nejstarší venuše - 35 tisíc let stará paleolitická plastika ženské postavy.

Tolkienovi hobiti byli malí, bystří a měli velkou nohu. Zdá se, že nápadem pojmenovat trpasličího pravěkého člověka z ostrova Flores podle hrdinů Tolkienových hrdinů strefili vědci hřebík na hlavičku. Také pravěcí „hobiti“ měli velké, zvláštně utvářené chodidlo a navzdory malé mozkovně byli překvapivě chytří.

Rozsáhlý genetický výzkum zpřesňuje a doplňuje naše znalosti o velké genetické rozmanitosti populace černého kontinentu.ˇ

Predstavte si tínedžera, ktorý si roky do denníka zaznamenáva svoje sny. A potom sa stane psychológom a povie si, že to, čo sa mu snívalo, nemôže byť náhoda. A začne hľadať štatistické súvislosti...

...aneb jak se "jurský detektiv" stal "otcem" teplokrevnosti dinosaurů.

Vědci mají v rukou první genom vyhynulého tvora. Mezinárodní tým genetiků vedený Svantem Pääbem z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii přečetl DNA izolovanou z kostí dvou neandrtálských žen, které žily před 38 000 roků v chorvatské jeskyni Vindija.

Ve věku pětaosmdesáti let zemřel 12. prosince 2008 v hotelu v norském Tromsö laureát Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu za rok 1976 Daniel Carleton Gajdusek. Potomek slovenských a maďarských vystěhovalců dostal Nobelovu cenu za objev infekční povahy prionového onemocnění kru, jež postihovalo v souvislosti s rituálním kanibalismem především příslušníky novoguinejského kmene Fore.

Původně vědci vsázeli na suchozemskou migraci lovců po pevninském mostě, který se během ledových dob vynořil z oceánu a spojil dnešní Aljašku s Čukotkou. Později začali archeologové upřednostňovat teorie o mořské migraci.

Do dědičné informace lidstva přispívalo po desítky tisíciletí mnohem méně mužů než žen. Tým amerických genetiků vedený Michaelem Hammerem z University of Arizona v Tusconu z toho vyvozuje, že lidé žili velmi dlouho v mnohoženství. Soužití v trvalých párech, jež dneska na světě převládá, nemá evolučně dlouhou historii a lidskou dědičnou informaci zatím nestihlo výrazněji poznamenat.

Pracovníci Hebrejské university odkryli v severní části Izraele neolitické pohřební prostory se zachovanými předměty z doby 6 750 – 8 500 před Kristem.ˇ

Objev pohřebiště v poušti poskytuje unikátní pohled do doby, kdy byla Sahara plná života.

Mezinárodní tým vědců pod vedením genetika Richarda E. Greena z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii přečetl kompletní dědičnou informaci z mitochondrií neandrtálce, který zemřel před 38 000 roky v chorvatské jeskyni Vindija.

Vynález luku přinesl do života pravěkých lidí revoluční změnu. Dostřel šípu byl podstatně větší než vzdálenost, na jakou mohl člověk hodit těžkým oštěpem. Účinnější zbraň zefektivnila nejen lov, ale i vedení válek.

Před dvěma a půl roky se na Oslu psalo o záhadných stopách v Mexiku z doby před 1,3 milionem let. Nyní bylo datování nálezu upřesněno.

Dánští vědci vedení Jorgenem Dissingem z kodaňské university otevřeli desítku vikingských hrobů na pohřebišti poblíž Galgedilu na dánském ostrově Funen.Tisíc let leželi nebožtíci v písku. Nyní promlouvají řečí písmen genetického kódu a vyprávějí o tom, co byli Vikingové zač.

Homo floresiensis nebyl dobrý chodec. S dlouhými chodidly připomínal klauna.

Antropolog Robert McCarthy zrekonstruoval hlasové ústrojí neandrtálců. Získal zvuk, který by vydali při vyslovení samohlásky "e".

Předkové Inuitů lovili velryby harpunou. Tvrdí to Daniel Odess, kurátor muzea které je součástí Aljašské university. Nálezy, které to dokládají, byly zveřejněny před vědeckou komunitou na výroční konferenci Společnosti amerických archeologů. Jde o rytinu potvrzující, že se lidé živili lovem velryb již nejméně před 3000 lety.

Po nejstarších známých Američanech zbylo ..... Přesto přináší objev starého indiánského ..... zásadní zvrat v historii osídlení Ameriky.

Zlomek lidské čelisti starý 1,2 milionu roků mění naše představy o pravěkém osídlení Evropy.

Zastánci člověka floréského vracejí úder. Po dvou vědeckých publikacích z minulého týdne, které dokazovaly, že „hobit“ byl defektní Homo sapiens, přicházejí vědci s důkazy o tom, že „hobit“ byl samotným druhem, který evolučně navazoval na člověka Homo habilis.

Diskuse o pravěkých „hobitech“ z ostrova Flores dostává nový impuls v podobě objevu ostatků trpasličích lidí, kteří žili před 1000 až 3000 roky na pacifickém ostrově Palau.

Podle nové australské studie nepatří floréskému člověku postavení samostatného druhu. Má jít o jedince postižené nedostatečnou funkcí štítné žlázy.

Jeden z nejznámějších spisovatelů literatury sci-fi, vynálezce a popularizátor vědy, autor románu „2001: Vesmírná odysea“ Sir Arthur Charles Clarke se narodil 16. prosince 1917 v Mineheadu (Velká Británie).

Neandrtálské děti se vyvíjely rychleji než děti dnešního člověka. Znamená to, že jedinečně pomalý vývoj dětí člověka Homo sapiens je poměrně horká evoluční novinka.

Barva očí, vlasů či pleti patří k nejnápadnějším rysům našeho zevnějšku. Barva kůže sehrává významnou roli při ochraně před slunečním zářením. V oblastech blízko rovníku nebo ve velehorách čelíme vyššímu riziku poškození dědičné informace ultrafialovou složkou slunečních paprsků. Hrozí nám rakovina kůže. Tmavá pleť nás účinně chrání. Proto mají tmavou pleť obyvatelé rovníkové Afriky, australští domorodci, ale i indiáni z jihoamerických And či Tibeťané. Barva očí a vlasů žádnou významnou funkci nemá. Většina obyvatel Země má vlasy černé a oči hnědé. Nejpestřejší výjimku tvoří původní obyvatelé Evropy. Najdeme mezi nimi modrooké blonďáky nebo zelenooké ryšavce s pletí plnou pih.ˇ

Mladší spoluobjevitel struktury DNA a nobelista James Watson byl spláchnut médii za neopatrné výroky na adresu černých spoluobčanů, o něž se podělil s novinami Sunday Times Magazine.

Odešel jeden z největších českých popularizátorů vědy.

Tým archeologů Arizonské státní univerzity učinil převratný objev v zátoce Mossel v jižní Africe. V pobřežní jeskyni nalezli doklady o konzumaci mořské stravy (hlavně škeblí), užívání hlinky z okolních skal a nástroje staré 165 +/- 16 tisíc let. To je doba, kdy v Africe začalo vládnout velké sucho a většina Afriky byla pokryta pouští.

Do tohoto místa vždy redakce doplňuje stručný obsah článku. Tentokrát to nedokázala.

Neandrtálci žili až daleko na Sibiři.

Anatomie zápěstních kostí „hobita“ Homo floresiensis je tak primitivní, že vylučuje jeho příslušnost k druhu Homo sapiens. Padá tak teorie, podle které byli „hobiti“ defektní příslušníci druhu Homo sapiens postižení mikrocefalií a dalšími dědičnými neduhy.

Homo habilis jako první člověk? Kdepak. Podle nejnovějších nálezů byl jen vedlejší slepou větví. A Homo erectus byl podle všeho vyznavačem gorilího životního stylu.

Vědci získali hmatatelný důkaz o předkolumbovských cestách Polynésanů do Nového Světa.

Otázka vzniku lidské chůze po dvou se vrátila na stromy.

Živé organismy mají schopnost do určité míry řídit své životní pochody. Výzkum těchto pochodů byl celoživotní náplní akademika Laufbergera. Předpokládá to ovládat několik oborů. Laufberger je zvládnul na světové úrovni. Za objev ferritinu (1935) byl někdy v letech 1956 –1958 nominován na Nobelovu cenu. Zasloužil se o proslulost československé kardiologie. Před 60ti lety napsal první moderní teorii činnosti mozku na světě.

Vědci z Washington University v St. Louis (USA) a Institute of Vertebrate Paleontology and Paleoanthropology – IVPP (Čína) studovali 40 000 let staré kosterní pozůstatky moderního člověka nalezené poblíž Beijingu a dospěli k názoru, že s teorií o šíření moderních lidí „ven z Afriky“ to zřejmě nebude tak jednoduché, jak jsme si to dosud představovali.

Nekřížili, křížili, nekřížili, křížili. Jako na houpačce se v poslední době mění názory paleontologů na sex moderních lidí s neandrtálci. Posledním „hitem“ odborné literatury je, že se mezi sebou kromaňonci a neandrtálci přece jen křížili.

Sovětský letecký a raketový konstruktér Sergej Pavlovič Koroljov se narodil 12. ledna 1907 (Žitomir, Ukrajina).

Britský matematik, teoretický fyzik a astrofyzik Stephen William Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu 1942. Patří mezi nejvýznamnější a nejpozoruhodnější vědce současnosti.

Naší zbraní proti zákeřným neandrtálcům docela dobře mohl být trik s rozdělením ekonomických rolí mezi muže, ženy a děti.

Neandrtálci se lišili od člověka druhu Homo sapiens pouhým půl procentem dědičné informace, i když měli za sebou více než půl milionu roků samostatného vývoje. Vyplývá to z analýz DNA izolované z kosti neandrtálského člověka staré 38 tisíc let.

Dosud byly považovány za nejstarší písmo Ameriky znaky na pečetním válečku nalezeném v Mexiku. Je datován do doby před 2500 lety. Kamenná deska zhotovená Olméky je také z území dnešního Mexika, je však starší. Její stáří se odhaduje na 3000 let.