Czechia

 Andromeda je větší
Známá galaxie v Andromedě je až pětkrát větší než se dosud předpokládalo. Astronomové objevili populaci rudých obrů, která je velmi vzdálena od jádra galaxie ale je s ní stále ještě gravitačně svázána. Objev vysvětluje i některé nejasnosti ohledně osídlení vnějších částí této galaxie.

 

Zvětšit obrázek
Galaxie v Andromedě se svými dvěma průvodci - eliptickými galaxiemi M32 a M110.
Kredit - neznámý autor

Galaxie v Andromedě známá rovněž pod označením M31 je od nás vzdálena asi 2,5 miliónu světelných roků. Je to největší člen Místní skupiny galaxií, která kromě ní a Mléčné dráhy zahrnuje dalších asi 30 malých galaxií. Andromeda je zároveň nejvzdálenějším objektem ve vesmíru, který je na obloze pozorovatelný pouhým okem. Na tmavé noční obloze ji lze spatřit jako mlhavý obláček v blízkosti hvězdy ν Andromedae. Obsahuje asi 450 miliard hvězd.

 

 

Až dosud se předpokládalo, že tato galaxie má průměr kolem 200 tisíc světelných roků. Nyní ale byly objeveny staré hvězdy, které do této galaxie stále ještě patří a jsou přitom vzdáleny 500 tisíc světelných roků od jejího středu. Vzhledem k tomu, že jsou kolem jádra rovnoměrně rozloženy, představují zřejmě galaktické halo, které po desetiletí unikalo pozornosti astronomů. „Jsem naprosto ohromený tím jak velké toto halo je. Jak jsme se dívali dále a dále od jádra galaxie, nacházeli jsme další hvězdy, které vypadají jako hvězdy hala,“ komentuje Puragra Guhathakurta (University of California, Santa Cruz - dále UCSC), který objev prezentoval na konferenci American Astronomical Society v Seattle. A jeho kolega R. Michael Rich (University of California, Los Angeles) k tomu dodává: „Fyzické rozměry této galaxie jsou opravdu pozoruhodné. Kdyby celá M31 byla dost jasná na to, abychom ji viděli pouhým okem, byla by na obloze větší než Velký vůz.“

 

 

Pohled na galaxii v Andromedě je pro astronomy velmi důležitý, protože se stejně jako v případě Mléčné dráhy jedná o spirální galaxii. Vnější oblasti naší galaxie jsou ovšem těžko dostupné při pohledu „zevnitř“, protože jsou skryty množstvím hvězd samotné galaxie. Andromeda nám ovšem nabízí možnost studovat vnější oblasti spirální galaxie relativně zblízka.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Galaxie M31. Kredit - Matt BenDaniel

Rudí obři na periférii galaxie byly objeveni na základě pozorování 4m Mayall Telescope na observatoři Kitt Peak a spektrografu DEIMOS umístněném na 10m Keck II Telescope na Havaji. Guhathakurtův tým je byl schopný odlišit od slabých hvězd v naší galaxii díky důmyslné technice vyvinuté studentkou UCSC Karoline Gilbert. Její metoda spočívá v kombinaci pěti kritérii, která jsou založena na měření jasnosti a spekter hvězd, studiu radiálních rychlostí a gravitačních vlastností rudých obrů a bílých trpaslíků. Slabá hvězda v popředí je těžko odlišitelná od jasné hvězdy ležící ve velké vzdálenosti. „Světluška letící 10 stop od nás a silný maják ve velké vzdálenosti mají stejnou zdánlivou jasnost. V tomto případě jsou světluškami trpasličí hvězdy naší galaxie a majáky rudí obři v Andromeda,“ vysvětluje na analogii Puragra Guhathakurta.

 

 

Vědci se sice zaměřili „jen“ na rudé obry v této galaxii, ale jsou si vědomi toho, že ve vzdáleném galaktické halu se nacházejí i další hvězdy. Ty jsou ovšem pro velkou vzdálenost od nás příliš slabé na to, aby byly také pozorovatelné. Pouze obří hvězdy jsou natolik jasné, aby bylo možno na tuto vzdálenost pořídit jejich spektra.

 

 

Spirální galaxie mají obvykle tři hlavní komponenty - plochý disk, galaktickou výduť a halo. V případě Andromeda má disk poloměr asi 100 tisíc světelných roků. V centrální části je galaxie „vypouklá“ - v této části nalézáme vysokou hustotu hvězd. Celý útvar je pak obklopen halem, ve kterém je hustota hvězd výrazně nižší. Podle zmíněného výzkumu zasahuje halo galaxie v Andromedě až do vzdálenosti 500 tisíc světelných roků od centra.

 

Zvětšit obrázek
Jako první popsal galaxii v Andromedě perský astronom Abd-al-Rahman Al Sufi v roce 964. Na jeho kresbě je označena písmenem „A“.

 

Podle současných teorií se při vzniku galaxie jako první vytváří právě halo. Mělo by tedy být tvořeno starými hvězdami chudými na těžší prvky. Ty jsou do galaktického prostředí vyvrženy až při zániku první generace hvězd.

Zvětšit obrázek
Kulová hvězdokupa G1 v galaxii M31.
Kredit - M. Rich (Columbia University), NASA

Znamená to tedy, že by hvězdy galaktického hala měly být chemicky výrazně odlišné od mladší hvězd v centrálních oblastech galaxie.
V případě Andromedy se ale dosud v předpokládaném galaktické halu nacházely hvězdy, které byly na těžší prvky až 10krát bohatší než halové hvězdy v Mléčné dráze. To zanechávalo pochybnosti o modelech formování galaxií.

 

 

 

Popsaný objev tuto neshodu velmi snadno a elegantně vysvětluje. Hvězdy bohaté na těžší prvky totiž vůbec nepatří do galaktického hala. „Myslíme si nyní, že předchozí skupiny mylně identifikovaly vnější části výdutě Andromedy jako její halo,“ říká Puragra Guhathakurta.

 
Zdroje:  

University of California, Santa Cruz

 www.space.com


 


Autor: Pavel Koten
Datum:17.01.2007 v 11:36

Vytisknout článek               Poslat článek emailem

Související články:

„Zkamenělé“ galaxie odhalí tajemství vesmíru     Autor: Miroslava Hromadová

Měnící se tvář naší galaxie     Autor: Pavel Koten

Galaxie se narodily uvnitř shluků temné hmoty     Autor: Miroslava Hromadová

Znovuzrození umírající galaxie     Autor: Miroslava Hromadová


Diskuze:

Elegantní vesmír - Greene Brian
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 149 Kč
cena: 140 Kč
Elegantní vesmír
Greene Brian
Oto Otépka
sponzor








Vypsat celou diskuzi
Nadpis: Tazatel: Datum: Reakcí:
Ta velikost je fak asi špatně

Ccecil

17.01.2007 v 23:23

3

Zobrazit odpovědi
... 190 vterin...

sedgar

17.01.2007 v 16:52

2

Zobrazit odpovědi
Neco mi nestimuje

Jirka

17.01.2007 v 15:20

0

Zobrazit odpovědi
Pro vstup do diskuse je třeba být přihlášen
Email: Heslo:
Nový účet nebo zaslání zapomenutého hesla je možno vyřídit zde