Ostrov kabeirských mystérií. Zlomkovitý popis mystérií a vzpomínek na cestu před více než třiceti lety.

Grafen dlouho lákal výrobce elektroniky, jako slibný materiál s pozoruhodnými vlastnostmi. Za normálních okolností ale postrádá elektronický zakázaný pás (Band gap), což ho u mnohých diskvalifikovalo. Průlomový výzkum přinesl polovodivý epigrafen, který je prvním funkčním polovodičem založeným na grafenu. Je to tektonická změna s potenciálem změnit celou elektroniku.

Celá řada evropských států se vrací k využití jaderné energetiky, nutnost jejího rychlého rozvoje zazněla i na jednání COP-28. Do komerčního provozu byl uveden první malý modulární reaktor, který lze zařadit k reaktorům IV. generace. Roste počet reaktorů třetí generace a zkušenosti s jejich výstavbou a provozováním. Přibývají státy, které plánují budovat nové bloky.

Ve světě je momentálně velmi intenzivní poptávka po zbraních, s nimiž je možné čelit útokům dronů, které mohou být malé, levné, přesto smrtící a schopné útočit v hejnech. Raytheon pracuje na mikrovlnných systémech proti dronům a podobným hrozbám, jejichž prototypy by měly být hotové do roku 2026.

Krátce před první světovou válkou našel v Německu v obci Sewekow (dnes část města Wittstock/Dosse v zemském okrese Ostprignitz-Ruppin na severovýchodě Braniborska) rolník Fritz Knuth kus zkřemenělého pískovce. V kameni, který ležel ve stružce u zahrady, byla později určena unikátní fosilie. Existuje ještě jeden nález z roku 1978. Fosilií se zabývala řada paleontologů, ale stále ji lze považovat za „incertae sedis“, taxon, jehož širší příbuzenské vztahy nejsou přesně známy.

Jako už mnohokrát jsem dal data teplot za uplynulý rok do grafů, které se za měřené období zase o rok prodloužily a teploty jsou nejvyšší nebo remíza. Klimatologové před koncem roku očekávali, že globální teplota Země bude letos nejvyšší za měřené období, to nastalo a článek byl aktualizován po zveřejnění dat za celý rok 2023.

Vesmír je plný nezměrných magnetických polí. Možná jde o primordiální magnetická pole, která vznikla snad už během 1 sekundy po Velkém třesku. K jejich detekci bychom mohli použít minihala temné hmoty, jejichž přítomnost by byla důsledkem působení primordiálních magnetických polí.

Soužití parazitů s hostiteli je nesmírně zajímavým přírodním jevem. Soudě podle zápletek hororových filmů možná vůbec nejzajímavějším. Zvlášť velký zájem přitahují změny, které paraziti svým hostitelům působí. Zejména manipulace jejich chováním. Často ale není jasné, jestli nejsou tyto změny pouhými vedlejšími důsledky nákazy. To pro dva velmi hojné lidské parazity spolehlivě vyvrátil nový výzkum pražských biologů.

V zemském jádru sněží železo. Podobný proces zřejmě probíhá i na řadě dalších těles Sluneční soustavy. Nedávný experiment rafinovaně simuloval sněžení železa v mnohem méně pekelných podmínkách nádrže s vodou. Na tělesech se slabším magnetickým polem by zmíněný proces mohl vést k tomu, že magnetické pole periodicky mizí a zase se objevuje.

Timorebestie byly přes 30 cm velké příbuzné dnešních ploutvenek v mořích spodního kambria. Jak prozrazují fosilie z lokality Sirius Passet na severu Grónska, šlo o poměrně velké predátory tehdejšího světa, kteří byli blízko vrcholu potravního řetězce. Timorebestie jsou tyranosauři mezi ploutvenkami.

Neutronové hvězdy jsou extrémní samy o sobě. V jejich nitru je nesmírně stlačená a z našeho pohledu velice exotická hmota. Otázkou je, zda je stlačená natolik, že v ní existují víceméně volné kvarky a gluony. Další důkaz ve prospěch existence kvarkové hmoty nedávno přinesly superpočítačové výpočty.

…aneb Malé ohlédnutí za loňským rokem v dinosauří paleontologii

Chemický pohon je klasika, ale od samotného počátku jede na maximum. Prostor pro vylepšování je prakticky nulový. NASA proto sází na převratné typy pohonů, jako je rotační detonační pohon. Testy jdou dobře, ale ještě nějaký čas potrvá, než budou ve vesmíru létat kosmické lodě a přistávat landery s tímto pohonem.

Objekty ve velmi mladém vesmíru jsou pro nás velmi vzdálené, a také ne zcela srozumitelné. Vesmírný dalekohled Jamese Webba má tu moc, že dohlédne dál, než jsme doposud dokázali. Díky tomu jsme se dozvěděli, že to, co vypadalo jako velká galaxie HFLS3 s extrémní tvorbou hvězd, je ve skutečnosti něco jiného.

Dobrého pořízení Vám všem ať už konáte dobro kdekoliv a čímkoliv.

Dřív jsme nedali dopustit na humanoidní roboty. V posledních letech si ale pořádný díl zájmu utrhli robotičtí psi. Čtyřnohý design, který příroda vyvinula před stovkami milionů let, má své kouzlo. Novým přírůstkem je čínský Unitree B2, který by měl být nejrychlejším robotem svého druhu.

Objev, s nímž se na svých stránkách pochlubil Webbův tým NASA, odhaluje složitost kategorizace těles, jež na hvězdu mají nízkou hmotnost, ale zároveň je nelze označit za planety.

Na pevnině je k dispozici asi 8 milionů tun uranu pro jaderné elektrárny. Pokud se nám povede ekonomicky výhodně extrahovat uran z mořské vody, odemkneme tím zásobárnu se 4,5 miliardami tun uranu. To vystačí na tisíce let provozu jaderných systémů, jestli se nebudeme zdráhat využívat jadernou energii.

Když v Héfaistově automatické pasti uvízla jeho žena Afrodíté s Areem v nejlepším, svolal božský kovář a technik ostatní bohy, aby mu u toho byli svědky. Ti se váleli smíchy. K takové věci bývá lepší svědky nevolat.

Průlomový experiment s novou metodou kvantové teleportace informace otevírá dveře k teleportaci celých snímků, například otisku prstu při ověření totožnosti během bankovní nebo podobné operace. Fyzikům se povedlo podstatně zvětšit objem přenesené informace při využití jediné dvojice entanglovaných fotonů.

Sršeň je známý druh sociálního hmyzu, který u řady lidí vzbuzuje obavy.

Šikovný tříkilový dron FireFly s kolmým startem a přistáním nabízí i malým jednotkám možnost průzkumu v blízkém okolí anebo útoku v podobě létajícího granátu. Informace ze sociálních sítí prozrazují první (nebo jedno z prvních nasazení) dronu v akci, nejspíš v Džanínu na Západním břehu Jordánu.

Co může být v dnešní době svátečnějšího, než jaderná exploze, která zachrání bezpočet životů? Vědci laboratoří LLNL vyvinuli nový sofistikovaný model pro simulace použití jaderné zbraně v planetární obraně, při odvracení přilétající planetky a hrozícího dopadu s devastujícími důsledky.

Grafen je jako kámen mudrců dneška. Přidáte ho k nějakému normálnímu materiálu a dočkáte se vylepšení klíčové vlastnosti. Přimíchání grafenu do mědi udělá elektrický vodič s nižším teplotním součinitelem elektrického odporu. Možnosti uplatnění jsou nedozírné, měděné vodiče se používají prakticky všude.

Už se vám někdy splašila hadice na zahradě? Japonským inženýrům nejspíš ano. Inspirovalo je to k postavení unikátního dronu nedronu, hadice na vodu, která díky důmyslně ovládaným vodním tryskám levituje, jako nějaký magický drak. Pokud se povede technologii dotáhnout do konce, mohl by se z ní stát užitečný pomocník při hašení.

Dánští inženýři umělých inteligencí postavili inteligenci life2vec, podobnou velkým jazykovým modelům. Vycvičili ji na všech obyvatelích Dánska, k čemuž jim data poskytl dánský statistický úřad Danmarks Statistik. Takto trénovaná inteligence poskytuje solidně přesné předpovědi, včetně délky života. Isaac Asimov by z nich měl radost.

Drahá Haničko, posledně ses mne ptala, jak je možné, že pejsek Filípek nemůže najít v trávě žlutý míček, dokud ho nevyčenichá. Na to se ale musíme podívat zpět do minulosti, když ještě pes nebyl psem, ale vlkem, ještě dříve než jej lidé ochočili. Tehdy záleželo na tom, kde žil, čím se živil a co ho mohlo ulovit. Důležité je i to, v jakou denní dobu byl vzhůru.

Darwin si myslel, že slzy jsou lubrikant na oční bulvy. Izraelští vědci experimentálně prokázali, že kromě toho slzy fungují i jako důmyslná sociální adaptace. Látky obsažené v slzách tlumí agresivitu, přinejmenším u mužů. Experimenty se ženami budou brzy následovat.

Poděkování všem, bez nichž by se nám letos oslí káru dostrkat až sem nepodařilo.

Pán času čili Doktor sice ovládá dimenzionální loď – telefonní budku TARDIS jen ve svém světě, ale jeho „magie“ má dlouhé prsty. Podle biostatistika Richarda Rileyho mají epizody Pána času vysílané během vánočních svátků, a především na Christmas Day, 1. svátek vánoční, blahodárný vliv na zdraví populace Velké Británie.

Vojenský miniraketoplán Šen-lung je potřetí na oběžné dráze. Tentokrát předhonil svůj americký vzor Boeing X-37 a může si tam v klidu dělat, co chce. A není toho málo. Odborníci a amatérští astronomové hlásí, že 4. den pobytu na orbitě vypustil 6 objektů, z nichž nejméně 3 vysílají nějaké signály. Jejich účel ale, jako obvykle, není jasný.

Ramjet je elegantní hypersonický pohon, ale funguje jenom při vysokých rychlostech. Duální hypersonický pohon DMRJ je ramjet, který využívá technologii rotačního detonačního spalování a pracuje v širokém rozmezí rychlostí. Test zmenšeného prototypu byl úspěšný, v příštím roce by měl být pohon k dispozici v plné velikosti.

…aneb Vánoční představení druhu Leaellynasaura amicagrafica

Nejstarší kompletně stojící kostel na Naxu s freskami z 6. nebo 7. století, v odlehlé podhorské vsi v nádherné krajině. Asi to bývala katedrála, dokonce opředená legendou o zmizelém pokladu, pokud tam ovšem jaký byl.

Nejprve příčina a pak následek? Kvantová mechanika je v kauzalitě hodně liberální. Po příčině sice následuje následek, ale současně také příčina následuje po následku. Fyzici toho využili při nabíjení kvantové baterie, v systému uvedeném do stavu kvantové superpozice. Jak se zdá, kvantovým bateriím takové zacházení svědčí.

Kovové pěny jsou fascinující a velmi slibné. Problém je v tom, že při tradičním svařování sice dobře drží, ale jinak přicházejí o své zajímavé vlastnosti. Řešením by mohlo být indukční svařování, které ovlivňuje strukturu kovové pěny pouze v samotném místě sváru. Možnosti uplatnění jsou bezbřehé.

Stephen Hawking před půlstoletím navrhl, že by naše staré dobré Slunce mohlo obsahovat „endoparazitickou“ primordiální černou díru. Jak by se hvězda podobná Slunci v takovém případě chovala? A za jakých okolností bychom takový pozoruhodný hvězdný ekosystém mohli nalézt?

Žhavé bloky grafitu jsou v kurzu. Fourth Power vyvíjejí síťovou termální baterii, která může dosahovat pracovní teploty až kolem 2 500 °C. Využívá důmyslné keramické pumpy pohánějící kapalný cín, uskladňuje energii ve žhavém grafitu a opět ji uvolňuje s pomocí výkonných termofotovoltaických článků.

Reaktorový systém HTR-PM v čínské jaderné elektrárně Shidao Bay se oficiálně stal prvním reaktorem čtvrté generace, který je připojený k síti. Tvoří ho vlastně dva reaktory s „oblázkovým“ palivem, připojené k jediné parní turbíně o výkonu 210 MWe.

…aneb Pár vět o velmi zajímavém objevu

Blížíme se k impozantnímu technologickému průlomu. Až v Austrálii v dubnu 2024 spustí neuromorfní superpočítač DeepSouth, postavený jako impulzní neurální síť SNN, stane se prvním strojem, jehož výkon bude odpovídat odhadovaným 228 bilionům synaptických operací za sekundu lidského mozku.

Nuž, není to převratný objev. Na tuto možnou souvislost poukázala řada studií. Australští vědci je analyzovali, aby odhalili upřesňující informace i otázky, na které je potřebné hledat odpovědi.

Americká protiraketová obrana MDA zvládla významný test FTG-12 na jedničku. Cvičný balistický cíl typu Intermediate Range Ballistic Missile (IRBM), vypuštěný z letounu nad Havajskými ostrovy, byl úspěšně zasažen interceptorem Exoatmospheric Kill Vehicle (EKV), vyneseným raketou v nové konfiguraci. Srážka v hypersonické rychlosti zařídila zbytek.

Po dlouhých staletích úsilí, od mágů a alchymistů až po moderní vědce, se lidstvu plní sen. Konečně můžeme víceméně číst myšlenky. Stačí k tomu neinvazní zařízení pro záznam elektroencefalogramu (EEG) a šikovná inteligence, důkladně vycvičená na velkém množství dat EEG. Dávejte si pozor, na co myslíte.

Kupa galaxií ve Vlasech Bereniky ukrývá přízračné monstrum. Je to masivní hvězdný proud, největší co známe, který teče od nikud do nikam. Sotva rozlišitelný se tam jen tak vznáší a provokuje astronomy. Působí nesmyslně, ale simulace Illustris-TNG50 potvrzuje, že se takové věci mohou ve vesmíru vyskytovat, byť velmi vzácně.

Kdy se objeví čip s lidskou mozkovou tkání? Vsadili byste si na pět, deset nebo padesát let? Prohrajete. Už se stalo. Brainoware dělá rezervoárové výpočty s kyborgovým organoidem lidské mozkové tkáně, připojeným na soustavu elektrod. Zdatně rozeznává lidskou řeč. Ani si teď nepředstavíme, co všechno z toho vzejde. Je to fantastické a zneklidňující zároveň.

Před dvěma dny na Oslu vyšel článek o Hubbleově konstantě, jejíž hodnota, ač by měla být pro celý kosmický prostor v jistém čase stejná, se liší v závislosti od měření v bližším nebo vzdálenějším vesmíru. Možným řešením tohoto nesouladu je MOND – MOdifikovaná Newtonovská Dynamika, jejíž významným zastáncem je i prof. Pavel Kroupa.

Budoucí vesmírné základny a výkonné kosmické lodě směřující do hlubin Sluneční soustavy budou potřebovat výkonný zdroj energie. Mohl by to být kompaktní štěpný Space Micro-Reactor na pokročilé jaderné palivo TRISO, který vyvíjí Rolls-Royce. Na Měsíc by měl letět počátkem příštího desetiletí.

Microsoft spojil síly se Siemensem a vyvinuli „kopilota,“ generativní inteligenci, která s využitím technologie Microsoft Teams sofistikovaně propojuje tvůrce designu s ekonomy a lidmi ve výrobě. Siemens Industrial Copilot dramaticky zrychluje vytváření, optimalizování a testování programů a postupů pro výrobní linky.

Jak chápal proměny světa třetí scholarcha stoické školy. Nejstarší předloha pojmu přírodní zákon, objev proměn forem energie. Exemplární věda i exemplární pavěda pod jednou střechou.