Jak bude vypadat zrychlující se rozpínání vesmíru, nad budoucností jaderné fúze visí otazníky, divné mapy, které nelze vybarvit 4 barvami...

Ázerbájdžán se zapsal do kroniky ptačí chřipky smutně hned dvakrát – prvním psem, kterého zabil virus H5N1, a obětí, která načala druhou stovku.

Ve středu 29. března 2006 bude u nás v poledne viditelné částečné zatmění Slunce.

První, předběžné výsledky analýzy kometárního prachu, který zpět na Zemi dopravila sonda Stardust, byly oznámeny na tiskové konferenci konané 13. března. K velkému překvapení nalezli vědci v prachových částečkách minerály, které vznikají za vysokých teplot. Vyvstává tak otázka, jak se vůbec mohly dostat do komety, která vznikla v nesrovnatelně chladnějších podmínkách panujících na periférii Sluneční soustavy.

Mezinárodní spolupráce umožnila astronomům objevit další "super-Zemi", která obíhá v chladných vnějších oblastech vzdálené planetární soustavy. Tato soustava v okolí červeného trpaslíka je od nás vzdálena asi 9000 světelných let. Planeta je 13krát hmotnější než Země a je to vůbec jedna z nejchladnějších planet, objevených mimo naši sluneční soustavu (teplota mínus 200°C).

Japonci zjistili, že lidské kmenové buňky lze získávat z menstruační krve. Vlastnosti těchto buněk skýtají naději pro jejich využití k léčebným účelům.

Americká sonda Cassini (NASA) pravděpodobně našla důkaz kapalné vody v oblasti jižního pólu Saturnova malého měsíce Enceladus. Pokud se potvrdí existence vody na tělese, které by mělo být celé zmrzlé, pak to v planetární geologii otevře mnoho nových otázek.

Po sedmi měsících meziplanetárního letu nastal v pátek pro sondu Mars Reconnaissance Orbiter okamžik pravdy. Vstup na oběžnou dráhu planety byl kritickým okamžikem výpravy, rozhodujícím o jejím úspěchu či neúspěchu.

Američtí vědci vylepšili pstruhům mozky kamením. Díky kamínkům rozprostřeným po dně odchovných tanků se vyvíjejí v líhních pstruzi s větším mozečkem a lepší koordinací pohybu.

Genetici a bioinformatici nás zavalují novými a novými údaji o rozdílech mezi člověkem a našimi nejbližšími živočišnými příbuznými. Nejnovější studie zveřejněná v Nature prokazuje zásadní rozdíl v aktivitě genů, které mají za úkol „zapínat“ další geny.

Spor o pravost hrobu Kryštofa Kolumba rozřešily genetické testy. Teď pátrají genetici po rodišti slavného mořeplavce.

Špekulatívna teoretická úvaha o genetickej podstate niektorých jedincov papradí. Získa genetika nové modelové rastliny?

Fascinující projekt amerických ekologů boří klasická ochranářská klišé a nabízí reálnou záchranu velkým obratlovcům v podobě oživení přírody amerického kontinentu.

Priority NASA, další sonda na oběžné dráze Marsu, Pythagorova věta v Babylónii, propojení temné hmoty/energie s černými dírami...

Podle nového počítačového modelu, který přesně modeluje minulé sluneční cykly, bude v dalším cyklu sluneční aktivita až o 50% větší a proti očekávání začne o rok později.

Řada experimentů z poslední doby končila závěry, z kterých šimpanzi vycházeli jako individualističtí sobci. Stať v prestižním časopise Science to vyvrací. Zamlada jsou šimpanzi nezištní. Skoro jako lidé.

Astronomové ohlásili detekci záblesku záření gama signalizujícího zrození černé díry téměř na počátku existence vesmíru. K této události došlo v době, kdy stáří vesmíru činilo méně než jednu miliardu let.

Po latimériích a mnoha dalších „živých fosíliích“ se seznam oživlých zkamenělin rozrostl o novou položku. Vloni objevený hlodavec zařazený zoology do zbrusu nového rodu a čeledi měl na Zemi početné příbuzné už před 11 miliony roků.

Učebnice anatomie jsou zřejmě jedny z mála, které nestárnou. Aspoň ne tak rychle jako učebnice molekulární biologie či genetiky. Ale občas se i anatomům povede „majstrštyk“. Němečtí vědci objevili nový orgán myši – kapesní brzlík.

Rozbilo se vám autíčko na dálkové ovládání? Pořiďte si místo něj dálkově ovládaného žraloka!

Od konce února planeta Jupiter již nevypadá jako Kyklop s jedním krvavým okem – „Velkou rudou skvrnou“.

Teorie panspermie, hlásající že život se na Zemi dostal z vesmíru, získává nečekanou podporu.

Látka s účinky acetylcholinu vrací mozku paměť a navíc ho čistí od bílkovinného „smetí“, kterým jej zanáší Alzheimerova choroba.

Nejčastější příčinou slepoty je tzv. věkem podmíněná makulární degerace, při které je zničena žlutá skvrna. O třech čtvrtinách případů této vážné oční choroby rozhodují dva geny.

Uhlíkové nanotrubky nemají pouze úžasné mechanické vlastnosti, ale i s elektřinou dokáží dělat věci, které bychom nečekali. Dokáží rozsvítit žárovku nebo vytvořit dokonale ohebný displej.

Ze studie, jejíž výsledky včera presentovali vědci z Pittsburghské lékařské university vyplývá, že Omega-3 nenasycené mastné kyseliny mohou vylepšit naší špatnou náladu a ovlivnit naše impulsivní jednání.

O Extázi se tvrdí, že jde o látku, která způsobuje deprese a úzkostné stavy. Není to zřejmě tak docela pravda. Pravděpodobnější je, že jen „přiživí“ to, co v člověku dřímalo již předtím než drogu začal brát. Nejedná se tedy prvotní příčinu.

Dne 25. ledna 2006 byl zveřejněn první barevný snímek z meteorologické družice nové generace MSG-2.

Dosud nejdetailnější obrázek spirální galaxie byl zkompilován z 51 snímků získaných Hubbleovým kosmickým dalekohledem. Galaxie M101 se na něm ukazuje v celé své kráse.

Nikdo nechceme vypadat jako starý. Vědci z Lékařského centra při Vanderbiltské universitě přišli na molekulární indikátory, kterými lze sledovat stav našich kožních buněk. Tyto "bioznačky" mohou sloužit k posouzení účinnosti terapie proti stárnutí, ale i k dalším věcem.

Žralok jako špion, mapa DNA na zdravotní kartě, umělé organismy, ovládání počítačů nohama, chemické počítače založené na enzymech a možný přelom ve vývoji matematiky...

Na ranní obloze můžeme v dalekohledu spatřit první kometu letošního roku, která nese označení C/2006 A1 (Pojmanski).

Z DNA se dá vyčíst ledacos. Nejnověji svitla kriminalistům šance vyčíst z DNA izolované ze stop na místě činu příjmení pachatele.

Obor tkáňového inženýrství si připsal na své konto další úspěch. Úspěšnými testy prošla céva vyrobená v laboratoři výhradně z lidských buněk. Jednou tak snad bude možné každému z nás vypěstovat tepny náhradou za ty, co nám beznadějně zkornatěly.

V roce 1988 vznikla myšlenka zorganizovat na Přírodovědecké fakultě University Karlovy cyklus přednášek k biologické problematice a zvláště pak k problematice biologické evoluce. Už první přednášky tohoto cyklu se setkaly s velkým ohlasem. Tento cyklus proto pokračoval i v následujících letech a pokračuje dodnes.
Jde o nejnavštěvovanější nepovinnou akci konající se na Přírodovědecké fakultě.

Astrofyzikové předpokládali, že Voyager 1 konečně odhalí tajemný zdroj anomálního kosmického záření. Místo toho se ukázalo, že předpoklady posledních 20. let jsou chybné.

Astronomové zaznamenali velmi neobvyklý záblesk záření gama pocházející z blízké galaxie. Vše nasvědčuje tomu, že v dané galaxii dochází k explozi supernovy. Vědcům se tak naskýtá unikátní možnost sledovat tento jev od jeho samotného počátku.

Úspěšná invaze ropuchy obrovské v Austrálii hezky ilustruje, co dokáže přírodní výběr, když se nějaký druh dostane do nového a příznivého prostředí.

Nízká hladina vitamínu D způsobuje malou odolnost k tuberkulóze.

Ještě před několika lety se banky předháněly v půjčkách biotechnologickým firmám, které si vytyčily za cíl produkci lidských bílkovin pro medicínské účely pomocí geneticky modifikovaných domácích zvířat. Přesto na první lék z „živého bioreaktoru“ stále ještě čekáme. Jedna z velkých nadějí skončila odkladem.

Podle amerických astronomů nově objevené měsíce u Pluta pravděpodobně vznikly současně s Charonem při obřím impaktu. Měsíce, předběžně označené S/2005 P1 a S/2005 P2, byly objeveny HST v roce 2005 (Pluto v roce 1930, Charon v roce 1978).

Vypadal jako bobr, žil jako vydra a nejblíže měl k ptakopyskovi. Takový byl tvor, který otřásl představami paleontologů od druhohorních savcích.

Astronomové objevili dosud neznámý druh hvězd, které si s nimi doslova hrají na schovávanou. Projevují se jen několika krátkými záblesky na rádiových vlnách denně.

Vědci hledající nové zdroje energie nezávislé na fosilních palivech nejspíš objevili snadnou odpověď na palčivou otázku.

Umělý kulový blesk, co se stalo v kambriu, finanční trhy a očistec, kosmické záření a vznik mraků...

Vědci z Yalské lékařské university v Connecticutu podali důkaz, že hormon tvořený v žaludku a střevech podněcuje mozek k vyššímu výkonu v oblastech prostorového vnímání a paměti. Z toho odvozují, že učení by nám mělo jít nejlépe tehdy, když máme prázdný žaludek.

První vyhrání z kapsy vyhání. Platí to i o případné výhře nad pandemií ptačí chřipky. Pokud utečeme hrobníkovi z lopaty jednou, nemáme nic jisté. Ptačí chřipka přijde podruhé, potřetí, počtvrté…

Gen zodpovědný za samčí pohlaví u savců hraje významnou roli ve vzniku Parkinsonovy choroby.

Těhotné ženy, které utrpěly trauma při útoku na Světové obchodní centrum, přenesly důsledky stresu na své nenarozené děti.

Proti standardním, obecně pojímaným přehledům o minulosti, přítomnosti a budoucnosti geneticky modifikovaných organizmů (GMO) nabízím čtenáři výpověď založenou na mozaice osobních zkušeností. Nebudu tedy psát o transgenním hlávkovém salátu, obsahujícím „jedlé vakciny proti hepatitidě B“, ani o modré bavlně pro výrobu neblednoucích džínsů či o řepce produkující vstupní suroviny výroby plastických hmot. Pominu také problematiku GMO živočišných či prokaryontních. Pokusím se dokumentovat jeden ze skutečných příběhů GMO na organizmu daleko prozaičtějším, než jsou motýli monarchové či transgenní lososi, ale zato nám Čechům důvěrně známém – na kulturním bramboru (Solanum tuberosum).