Za jedno z nejúčinnějších opatření mírnících dopady pandemie COVIDu-19 je považováno očkování. V mnoha zemích světa je zdravotnickými autoritami i politickou reprezentací řešena otázka, proč poměrně velký počet lidí vakcinaci daného typu důrazně odmítá či se k ní staví rezervovaně.

Americké letecké jaderné pumy jsou nejen technologicky zastaralé, ale také tak staré, že by to mohl být problém při jejich použití. Pentagon teď dostane novou variantu klasické letecké pumy B61-12. První již byla vyrobena, celkem by jich mělo být 400 až 500. Nová varianta klade důraz na bezpečnost, spolehlivost, přesnost a s ní spojené co nejmenší vedlejší škody.

Řada nových studií vnáší světlo do historie záhadných denisovanů. Stále ještě toho ale víc nevíme, než víme.

Výzkum temné hmoty v trpasličí galaxii Leo I odhalil, že má v útrobách nečekanou supermasivní černou díru. Její hmota odpovídá asi 3 milionům Sluncí. Tak masivní černá díra by v tak malé galaxii, jejíž délka je asi 2 tisíce světelných let a celková hmota zhruba 20 milionů Sluncí, neměla co dělat.

…aneb Teratophoneus opět překvapuje

Astronomové před časem našli 6 galaxií bez temné hmoty. Bylo jim doporučeno, ať se podívají pořádně, že tam temná hmota určitě bude. Se soustavou radioteleskopů VLA detailně prozkoumali ultrařídkou galaxii AGC 114905 a stejně tam žádnou temnou hmotu nenašli. Bod ve prospěch existence galaxií bez temné hmoty.

Lovci v USA jsou varováni, aby při manipulaci se zvěří nosili rukavice a obličejový štít. Také zpráva z Německa netěší. Neočkovaný, který se vystaví dechu člověka majícího COVID-19, se na vzdálenost tří metrů nakazí s téměř stoprocentní jistotou během pěti minut. Až třetí novinka je z těch, které bychom chtěli slyšet častěji. Vědci vyzkoušeli nový způsob boje s virovou nákazou. Je odlišný od všeho, co v současné době proti COVID-19 máme k dispozici. Mohl by vyhovovat i antivaxerům - není to vakcinace, není to léčba známými antivirotiky a není to ani aplikace monoklonálních protilátek.

Klasický led je dnes nepostradatelným materiálem nejen při výrobě drinků, ale i v potravinářském či farmaceutickém průmyslu, v medicíně i jinde. Do budoucna by ho mohl nahradit hydrogel z proteinové želatiny, který je možné opakovaně zmrazit a rozmrazit, aniž by se z něj něco uvolňovalo.

Supravodivé magnety vytvářejí silná magnetická pole pro masivní urychlovače částic, jako je například LHC v CERNu. Trvá jim to ale dost dlouho. Na LHC se dostanou na potřebných 8 tesla asi za 20 minut. Nový supravodivý magnet z materiálu YBCO „najíždí“ rychlostí 290 tesla za sekundu, sílu 8 tesla ale zatím nezvládne.

Potvrdilo se, že se na zařízení NIF podařilo poprvé vyprodukovat pomocí inerciální fúze více energie, než byla laserem dodána palivu pro jeho ohřev. Jde o dramatický zlom v cestě k využití jaderné fúze. Není tím sice ohroženo prvenství tokamaku ITER v cestě k termojaderné elektrárně, ale ve vzdálenější budoucnosti by se tímto mohla otevřít cesta k termojadernému pohonu mezihvězdných kosmických lodí.

Chtěli byste se stát sokolníkem, ale nechce se vám řešit voliéru, krmivo nebo CITES? Pak doufejte, že se do výroby podaří dotáhnout dron s ptačími spáry, který si sestrojili borci ze Stanfordu pro testování hypotéz o mechanice ptačího hřadování.

Výroba amoniaku je jedním z nejdůležitějších chemických procesů dnešní doby. Zároveň je ale extrémně „špinavá“ a značně zatěžuje životní prostředí. Nový postup pro praktickou výrobu amoniaku elektrolýzou s fosfoniovými solemi by mohl změnit situaci. Časem se možná dočkáme zeleného amoniaku.

Jestli temnou hmotu tvoří ultralehké bosony, mohla by vytvářet mračna na orbitě rychle rotujících černých děr. Taková mračna by mohla černé díry brzdit a generovat při tom specifické gravitační vlny. Pátrání bylo prozatím neúspěšné a vyloučilo některé typy bosonů i bosonových mračen. Vědci to ale nevzdávají.

Metoda fytoremediace využívá zelené rostliny k odstranění znečišťujících látek z prostředí. Prostředím může být myšlena půda, sedimenty, kaly, anebo voda. Mezi znečišťující látky, které mohou být takto odstraněny, patří například těžké kovy, radionuklidy, barviva, pesticidy nebo i léčiva.

Nová kamera s metapovrchem se téměř ztrácí na prstu. Díky těsnému propojení metapovrchu s algoritmy strojového učení pořizuje kvalitní barevné snímky, které z ní dělají nejlepší současné zařízení tohoto typu. Těšit se mohou v medicíně i v robotice. Časem se možná objeví chytré telefony, které budou mít jako kameru celou zadní stranu s metapovrchem.

Populární zombie strojky, poskládané ze živých žabích buněk, čili xenoboti, dostali od svých stvořitelů další dovednost. Teď se dovedou sami replikovat. Dospělí xenoboti sbírají jednotlivé žabí buňky a skládají z nich zárodky nových xenobotů. Ideální tvar xenobotů pro replikaci spočítala umělá inteligence, díky které připomínají Pac-Mana.

Odeysseia popisuje také Věštírnu mrtvých. Kupodivu jde o reálné místo na severozápadě řecké pevniny, takže je můžeme navštívit, dokonce se tam dá fotografovat. Prohlédneme si Hádův palác i s věštírnou a podzemím, zlatým hřebem bude zbytek mechanismu (asi) na vyjevování duší.

Na povrchu extrémního bílého trpaslíka KPD 0005+5106 je teplota nevídaných 200 tisíc kelvinů. Podle pulzů rentgenového záření s periodou 4,7 hodiny to souvisí s přítomností partnera, nejspíše exoplanety o velikosti Jupiteru, která krouží kolem trpaslíka v dramatické blízkosti. Trpaslík ji drásá takovým způsobem, že to vydrží maximálně pár milionů let.

Hypersonické kluzákové útoky by mohly snadno překonat soudobé systémy protiraketové obrany, které jsou nastavené na velmi předvídatelné balistické rakety. Situaci by mohl změnit hypersonický obranný systém GDI s raketami odpalovanými raketovými křižníky s Aegisem, podpořený sítí pokročilých satelitů Hypersonic and Ballistic Tracking Space Sensor. Vývoj běží na plné obrátky.

Recept na slibné diamantové sklo: 1. Vezměte hrst fullerenů, takových těch „fotbalových míčů“ z atomů uhlíku. 2. Zahřejte na 900-1000 °C. 3. Důkladně stlačte. Vzniklý materiál je slušně pevný a má největší tepelnou vodivost ze všech známých amorfních materiálů. Možných aplikací se nabízí spousta.

Tradiční severoamerický svátek Thanksgiving Day (Den díkuvzdání) se slaví ve Spojených státech amerických čtvrtý čtvrtek v listopadu. Ani ten včerejší se neobešel bez explodujících krůt. Popálených každoročně bývá více než tisíc.

Nová teorie viní z náhlého dramatického ochlazení Země pokles mořského dna. Došlo k němu v Jižním oceánu před 34 miliony let.

…aneb Zkuste to vyslovit!

Jihokorejský experimentální supravodivý tokamak KSTAR hlásí nový světový rekord. Udržel plazma o teplotě 100 milionů °C, po dobu 30 sekund. Tokamak neustále vylepšují a v roce 2026 by chtěli plazma s touto teplotou udržet po dobu 300 sekund. Držme jim palce.

Mars má příliš malé a chladné jádro na to, aby tam bylo možné bez zcela zázračných technologií nějak rozdmýchat planetární dynamo. Pro účely terramorfování Marsu ale můžeme takové magnetické pole generovat i zásahy v prostoru kolem planety. Co zkusit vytvořit obloun plazmatu podél oběžné dráhy měsíce Fobos?

Má smysl se nechat znovu očkovat když i očkovaní znovu plní nemocnice?

Světová zdravotnická organizace označila osobu, od níž se virus mající na svědomí nynější pandemii začal šířit, jako pacienta "nula". Měl jím být muž. Má to ale háček. Dotyčný neměl s trhem ve ve Wu-chanu nic společného. A právě to z ústřední postavy celého dění udělalo jeden z hlavních pilířů teorie o laboratorním původu viru, tak i celé řady konspiračních teorií. Z podrobného pátrání amerického vědce, zveřejněného v nejnovějších čísle časopisu Science vyplývá, že tím prvním roznašečem nebyl muž, ale žena.

Temnou hmotu by mohly tvořit nenápadné černé díry, které by vznikly záhy po Velkém třesku. Astrofyzici Yalinewich a Caplan se domnívají, že mají velikost atomu a sviští v hejnech po celém vesmíru. V takovém případě by se mohly srážet s tělesy Sluneční soustavy. Astronauté programu Artemis by mohli objevit stopy takových srážek na Měsíci. Byl by to ohromný průlom.

Důmyslný systém s koncentrátorem slunečního záření dokáže přeměnit vodu a oxid uhličitý ze vzduchu nejprve na syntetický plyn a pak na syntetické palivo, které je tím pádem uhlíkově neutrální. Technologie funguje, ale vysoké vstupní náklady prozatím komplikují praktické využití.

Nová architektura umožnila postavit prozatím nejvýkonnější kvantový procesor Eagle. IBM do něj nacpali 127 qubitů a věří, že s Orlem dosáhli kvantové nadvlády, i když nejspíš nejsou první. A stále nemají dost. Již příští rok by měl z IBM přiletět Kvantový Orlovec a po něm Kvantový Kondor, kterým bude Orel horko těžko dýchat na záda.

Mořské příšery (Sirény; Skylla a Charybda). Na ostrově nymfy Kalypsó, hostem Faiáků na Scherii. V zajetí Kyklopa, u čarodějnice Kirké, sestup do Věštírny mrtvých, návrat domů na Ithaku. Odysseus je prototypem člověka nové doby, prostě „zchytralý muž“.

K čemu vrtulky? AB6 JetQuad je nadupaný tryskový dron se čtyřmi tryskovými mikromotory a polohovatelnými tryskami. Tenhle tryskáč létá na naftu, kerosin nebo letecké palivo Jet-A. Umí kolmý start i přistání a také se vznáší na jednom místě. Kdo by si tohle nechtěl zkusit řídit?

Drobné kovové trubičky so zložitou sieťovanou stenou majú dnes zavedené v koronárnych tepnách milióny pacientov, trpiacich na ischemickú chorobu srdca, od vplyvných politikov a starnúcich známych umelcov až po obyčajných ľudí, akých stretávame na ulici. Niektorým zachránili život, iných zbavili trápenia so zdravím.

…aneb Je tu staronový rekordman v tělesné délce

Sopky jsou nevyzpytatelné. Rádi bychom předpovídali vulkanické erupce, zatím se to moc nedaří. Co kdybychom ale mohli sopky zrentgenovat? Tuhle možnost nabízejí přízračné miony, částice, které během svého kratičkého života prolétají hmotou na zemském povrchu. Detektory mionů mohou sestavit 3D obraz vnitřní struktury vulkánu a sledovat pohyby magmatu v reálném čase.

V časopise Nature vyšel před několika dny článek v němž se praví, že: "...kosticovci, jakými jsou třeba plejtvák obrovský nebo keporkak, pozřou více potravy, než se vědci domnívali". Asi nejsem sám, koho při čtení napadlo: No, to je zase jednou objev! Případně něco ve smyslu, že i prestižní časopis dnes už otiskne všechno. Netřeba dodávat, že tímto článkem si vydavatel čtenost nenahonil.

Představte si variantu covidu, která se náhle objeví, natře si na chleba všechny stávající očkování a začne dělat těžké průběhy dětem a mladším dospělým, kteří rychle zaplní nemocnice. S takovým scénářem nedávno cvičil Izrael. Jak se zdá, jsou připraveni (skoro) na všechno.

Na revolučním konceptu stroje s fluidním pohonem pracují ve společnosti Jetoptera.

Na světě je stále mnoho železničních tratí, které nejsou elektrifikované. Vládu dieselových lokomotiv by tam mohly ukončit „lokomotivy na baterky“, které by si vozily baterii ve speciálním vagonu. Baterie by bylo možné dobíjet nebo měnit celý vagon. Tímto způsobem by bylo možné snížit závislost na problematických fosilních palivech i emise.

Amoniak sice obsahuje méně energie než vodík o stejné hmotnosti, ale zároveň více energie než vodík o stejném objemu. To je přednost, která by mu mohla otevřít dveře v letecké dopravě, i když není tak úplně „zelený“. Reaction Engines, autoři pohonu SABRE, amoniaku věří a vyvíjejí amoniakové reaktory, které by mohly pohánět letadla nebo třeba generátory elektřiny.

Vnější jádro naší planeta tvoří převážně kapalné železo s niklem. Je stlačené na 135 až 330 gigapascalů, čili 1,35 až 3,3 milionů atmosfér, a nažhavené na 4 až 5 tisíc kelvinů. Právě takové podmínky nedávno napodobili vědci s výkonnými lasery a prozkoumali chování železa za těchto podmínek.

…aneb Jaké hlouposti jsou tradovány o králi dravých dinosaurů

V srdci Mléčné dráhy se rozprostírá centrální molekulární zóna, kde se divoce prohánějí hustá a horká molekulární mračna. Pozorování kosmického záření s vesmírným teleskopem Fermi ukazují, že centrální molekulární zónu obklopuje nějaká fyzikální bariéra, kvůli které je uvnitř zóny nižší hustota kosmického záření, nežli v okolním „moři kosmického záření“.

Tak jako nevíme zda u otylých venuší s povislými ňadry šlo o bohyně, amulet plodnosti, nebo ženy významného společenského postavení, se vedou spory i o to, do čeho se lidé doby kamenné halili. Zda šlo o vlnu nebo len. Nejnovější rozbor nálezu z Turecka dal odpověď: Ani jedno, ani druhé.

Nosné rakety jsou standard, nepříliš efektivní a drahý. Startup SpinLaunch sázejí na radikální alternativu. Budou odpalovat náklad na oběžnou dráhu hypersonickým katapultem. Ve verzi L100 Orbital Mass Accelerator zvládne až 200 kilogramů. Jedinou podmínkou je, aby náklad, například satelit, vydržel přetížení zhruba 10 tisíc g.

Startup Helion sehnal spoustu peněz na nový fúzní reaktor „Polaris“, který budují ve státě Washington. Polaris by měl magneto-inerciální fúzí vyrábět helium-3 a aneutronickou fúzí výslednou fúzní energii. Reaktor chtějí spouštět v roce 2024 a také se chtějí stát prvními, kdo ve fúzním reaktoru dosáhne čistého zisku elektřiny.

Kosmos, harmonie, prostor, začátky „epické astronomie“. Optická metaforika, myšlení a vnímání, dualita mysli i dualita dějů. Úpadek všeho průběhem času, smyčky osudu, boje mezi bohy, rození bohů. Vojenská demokracie.

Leonidas je výtečný mikrovlnný systém, který by měl vyřídit hejna dronů i jednotlivé drony, jak ve vzduchu, tak i na zemi či na vodě. Je to v podstatě první zbraň, která může důstojně čelit hejnovým útokům. Tento systém dostanou americká obrněná vozidla Stryker, z nichž se tak stane účinná obrana krátkého dosahu.

Detailní výzkum dvou nejmladších erupcí supervulkánu Toba na Sumatře ukazuje, že devastující exploze supervulkánu se může blížit tiše a nenápadně. Není zaručeno, že se objeví varovná zemětřesení a zdvihy terénu, které tak úzkostlivě hlídají geologové v Yellowstone i na dalších místech. Tyhle gigantické sopky mohou spustit jako blesk z čistého nebe.

I když se od spalování uhlí ustupuje, možnosti jeho využití tím podle všeho nekončí. Nový materiál ze stlačeného uhelného prachu a bavlněných vláken je skvělý v solárním odsolování mořské vody. Je to praktické a levné. Na komerčním využití se již pracuje.