Američtí vojenští vývojáři postavili kvantový senzor rádiových vln, který je založený na podivuhodných Rydbergových atomech. Je prvním svého druhu, který zvládne detekovat rádiové signály ve velké šíří spektra rádiových frekvencí. Poradí si s AM a FM rádiovým vysíláním, Bluetoothem, Wi-Fi a dalšími typy rádiové komunikace. Pro vojáky by to mohla být výtečná zbraň na elektromagnetická bojiště budoucnosti.

…aneb Proč se dinosauři v rané juře stali pány souší

Nový laser americké armády obětuje délku trvání laserového pulzu ve prospěch jeho energie. Pálí ultrakrátké pulzy trvající 200 femtosekund o výkonu 1 terawattu. Sled takových pulzů může cíl tavit, oslepit nebo rovněž poškodit jeho elektroniku.

Je až k neuvěření, že se astrofyzici věnují parazitologii. Ale proč ne, ve vesmíru je možné úplně všechno. Podle nové studie amerických astrofyziků by temnou hmotu mohla přinejmenším z části tvořit populace malých endoparazitických černých děr, které pozvolna vyžírají zevnitř neutronové hvězdy.

Černou díru Cygnus X-1 zná každý. Jak se ale ukazuje, rozhodně to neznamená, že by tahle soustava rentgenové dvojhvězdy byla nudná. Podle nového výzkumu je tahle černá díra dvakrát těžší než jsme si mysleli a také je podstatně dál, asi o 1000 světelných let. Také rotuje rychlostí blízkou rychlosti světla, což je rekord mezi známými černými dírami.

V pondělí 22. února krátce po 20.00 hodině našeho času zveřejnila NASA video přistání na Marsu.

Observatoř IceCube na jižním pólu detekovala vysokoenergetické neutrino, jehož původ badatelé vystopovali do oblasti, kde ve stejnou dobu došlo k roztrhání a pozření hvězdy supermasivní černou dírou v centru cizí galaxie. Konkrétní mechanismus zatím není známý. Podobné události by ale mohly být významným zdrojem vysokoenergetických neutrin ve vesmíru.

…aneb Do problematiky dinosauřího vyhynutí znovu promlouvají astronomové

Kosmologická inflace je jednou z největších záhad soudobé kosmologie. Odehrála se velmi dávno a vesmír se od té doby velice změnil. Japonští astrofyzici nasadili na výzkum inflace nejvýkonnější astrofyzikální superpočítač světa ATERUI II. Simuloval 4 000 vesmírů a posloužil analýze původního rozložení hmoty ve vesmíru.

Co je to za hloupou otázku, přece dobře víme, že přenáší lymeskou borreliózu, skvrnitou horečku Skalistých hor, babeziózu, africkou klíšťovou horečku, Krymsko-konžskou hemoragickou horečku, tularemii a nejméně dalších pět prevítů, které nám dokáží pořádně kazit radost ze života. Zkusme ale udělat myšlenkový veletoč, jaký udělali vědci z Lékařské fakulty University of Maryland, a podívat se na problém z opačného konce. Jak to, že tito tvorečkové svou riskantní obživou do sebe nasávající spoustu infekčních patogenů, a nic jim to nedělá? Poznatky jejich bádání zveřejnil odborný časopis Cell.

Geniální matematik Šrínivása Rámanudžan před sto lety fascinoval svět tím, že ze sebe sypal matematické domněnky, aniž by obtěžoval jejich dokazováním. V izraelském Technionu postavili jeho virtuální protějšek, Rámanudžanův stroj, který postupuje úplně stejně. Matematičtí géniové jsou vzácní a podobné stroje by je mohly zdatně nahradit.

Kdyby současná Evropská strategie rozvoje fyziky vysokých energií byla přijata před čtyřiceti lety, nevyvolala by žádné otázky. Hlavní prioritou je do budoucna práce na vytvoření elektrono-pozitornového urychlovače o průměru 100 km. Znamená to, že CERN tak jako dříve usiluje o světové prvenství v oblasti gigantických urychlovačů, určených k výzkumu částicové fyziky.

Minulý rok v červnu byla po dvou letech diskusí přijata aktualizovaná Evropská strategie částicové fyziky. Znamená to, že si CERN určil své klíčové priority, přičemž nejen na nejbližší léta, ale i na druhou polovinu 21. století. Teoretický fyzik a ředitel Bajkalské školy částicové fyziky SÚJV Igor Ivanov ve svém článku (původně napsaném pro populárně vědecký portál N+1 a rozšířeném speciálně pro naši webovou stránku) posuzuje hlavní body zveřejněného programu a vysvětluje, jak se bude stavět urychlovač, který má nahradit LHC.

Krystaly zirkonu jsou jako časové schránky z pradávných epoch Země. Mimo jiné obsahují europium, jehož obsah těsně souvisí s mocností zemské kůry v době vzniku krystalu. Analýza europia prozradila, že Země před 1,8 až 0,8 miliardami let měla nápadně tenkou kůru. V té době byla prakticky vypnutá desková tektonika a nijak zvlášť neběžela ani evoluce.

…aneb Představení rodu Nothronychus

Perseverance je součástí plánované mise Mars 2020 americké agentury NASA. Jeho vynesení do vesmíru provedla raketa Atlas V 541. Mise začala 30. července loňského roku na Floridě (Mys Canaveral). Rover má na sobě několik kamer. Během přistání se přenáší jen nekvalitní obraz kvůli omezenému datovému toku, později v hollywoodské kvalitě. Zpoždění radiového signálu z Marsu na Zem je 11 minut a 22 sekund, takže jde o "přímý přenos s ručením omezeným".

Odehrálo se v Asklépiově svatyni v Epidauru na Peloponésu. Žádné obzvláštní tajemno nečekejme. Spíše dietu, „cvičení“ (chození, běh a studium) a lázeňské procedury, byť v kontextu obětí bohům a Asklépiových vnuknutí. Skoro případová studie.

Aneb proč je životně důležité číst pandemické genomy. Kalifornští genomici ulovili první rekombinantní genom covidu téhle pandemie. Jinak než přečtením mnoha genomů by to nebylo možné. Zatím není jasné, jak je tenhle konkrétní hybridní genom nebezpečný. Každopádně ale, rekombinace, to je jako evoluční pecka mezi oči. Řadíme na vyšší riziko.

Opatření proti epidemii v Česku nejen kvůli politikům úplně zkolabovala. Zároveň je možné i pro Českou republiku přímo porovnat vliv epidemie na počet úmrtí. I tato data z Českého statistického úřadu, která jsou nyní k dispozici, jsou drastickým obviněním současného chaosu, který vyvolávají politici a právníci.

Laboratorní steaky jsou za dveřmi. Bioinženýři Aleph Farms a Technionu 3D biotiskem s kravími buňkami vyrábějí vysoce ceněné rib eye steaky, které jsou skoro jako živé, pokud jde o jejich konzistenci i chuť. Teď už jenom stačí zařídit potřebná povolení a do kuchyní mohou vtrhnou biotištěná masa.

Temnou hmotu jsme už hledali leckde. Zatím marně. Co to zkusit v páté dimenzi pětirozměrného časoprostoru v modelu Randall–Sundrum? Podle nového výzkumu by fenomén temné hmoty mohly alespoň z části vytvářet fermiony, které pronikají do páté dimenze a tam vytvářejí fermionickou temnou hmotu.

V našem vesmíru podle všeho dramaticky převažuje hmota nad antihmotou. Přesto by se ale tu a tam mohly vyskytovat oblasti tvořené antihmotou, v nichž by mohly být antihvězdy i se svými antisvěty. Jednou z možností je, že mezi hvězdokupami Mléčné dráhy by mohla být nějaká antihvězdokupa. Pokud ano, tak by se mohla prozradit nezřízenou produkcí antičástic.

Během února doletí k Marsu tři pozemští vyslanci. Čínská sestava Tchien-wen-1 a sonda Al Amal Spojených arabských emirátů se už usadily na oběžné dráze okolo této planety. Posledním, který se k Marsu teprve blíží, je americké vozítko Preservance. Tato silná sestava by mohla naše znalosti o této planetě dramaticky posunout.

Pandemický virus mutuje, pomalu, ale v mnoha milionech nakažených lidí. Ve světě se proto objevuje jedna nová varianta viru za druhou a jejich mutace vzbuzují obavy. Prostor pro mutace je u viru veliký, i když mnoho mutací je slepou uličkou anebo se na viru nijak neprojeví.

Vzdušnou nadvládu v dnešní době obvykle zajištují pokročilé pilotované bojové letouny. DARPA jim chce ulevit s pomocí dronů LongShot, vyzbrojených střelami vzduch-vzduch, které budou startovat z mateřských letounů. LongShoty rozšíří dosah zásahu proti letounům protivníka a snížím tím riziko pro lidské piloty.

V nadcházejících letech je v plánu návrat lidí na Měsíc. Chce se o to pokusit agentura NASA v rámci programu Artemis. Stejný cíl si klade i Čína. Spojené státy ovšem slibují víc, než jen krátké návštěvy na povrchu. V úmyslu mají začít budovat zázemí budoucí lunární základny.

Pokud v čerstvém vesmíru bouřila skalární pole, tak se na nich mohly tvořit monstrózně energetické vlny, kvazičástice oscilony. Jejich zběsilým vlněním mohly vzniknout gravitační vlny, které by oscilony přežily. Dodnes se mohou vlnit vesmírem. Pokročilé gravitační observatoře, jako je LISA nebo BBO, by je mohly objevit.

Selekce spermií je neskutečně užitečná. Je v zájmu budoucí matky, aby investovala do embrya vzniklého po splynutí vajíčka s tou nejlepší spermií. Selekční tlaky ze strany matky proto dneska už nikoho nepřekvapí. Že jsou ale spermie schopné vzájemného boje o prvenství v oplození vajíčka, je naprostou novinkou, vrhající jiné světlo na mechanizmy dědičnosti.

…aneb Ještě jeden pohled na ekologii obřího afrického teropoda

Napřed dávní Kyklaďáci, pak Minojci, po nich řečtí Achájci, div ne podle jednotlivých epoch doby bronzové. Prostě míchanice. Dál už normální řecká antika. To vše na malebném sopečném ostrově s bohatými přírodními zdroji, i když pro Kyklady ne vždy typickými. Tedy: Od obsidiánu přes keramiku několika kultur po Paní z Fylakopi a obsidián.

V říjnu 2017 předpandemický svět užasl nad mezihvězdným návštěvníkem, objektem 1I/ʻOumuamua. Podle toho, co o něm víme, je velmi zvláštní. Avi Loeb razí hypotézu, podle které Sluneční soustavou prolétlo mimozemské zařízení. Příště snad budeme na podobné návštěvníky lépe připraveni a zjistíme toho víc.

Bez ohlednou temnou hmotu a energii, ve vesmíru stále schází i běžná hmota. Nemůžeme ji najít tradičními metodami pozorování. Astronomové ale vymýšlejí důmyslné triky, s nimiž by ji mohli objevit. Jako dobrý trik se ukázalo sledování blikání vzdálených rádiových zdrojů, jejichž záření prochází obtížně odhalitelnou studenou hmotou.

Prototyp UniWave200 využívá energii vln k pohánění umělého mořského gejzíru. Ten pak pohání jednosměrnou turbínu, které vyrábí energii pro komerční využití. Pokud gejzírová elektrárna uspěje v testech na ostrově King Island u Tasmánie, tak je budeme vídat u mořského pobřeží častěji.

Po dvou dnech se k situaci v Izraeli znovu vracíme. Připadá nám smysluplné sledovat zkušenosti s vakcinací na Covid-19 v zemi, která je v očkování nejdál.

…aneb Jedna z posledních anatomických neznámých vyřešena

Samotná černá díra samozřejmě nezáří. Ale GRS 1915+105 v souhvězdí Orla je rentgenová dvojhvězda, která funguje jako mikrokvasar a zalévá vesmír rentgenovým zářením. V létě 2018 záře soustavy GRS 1915+105 zhasla. Zřejmě ji něco cloní. Stále ale není jasné, co by to mohlo být.

V záplavě dnešních špatných zpráv poněkud zapadla jedna dobrá. Zveřejnila ji agentura AFP a jedná se o vyjádření Rana Balicera, předsedy izraelského národního panelu odborníků na Covid-19. Devítimilionový židovský stát má již očkováno 35 % populace a jak se zdá, tak vakcinace začíná přinášet ovoce.

Jak změřit atomové jádro s extrémní přesností? Švýcarský tým vyměnil dva elektrony v atomu helia za jediný mion. Miony jsou leptony se záporným elektrickým nábojem, jako elektrony, jen asi dvěstěkrát těžší. Právě to umožnilo nesmírně přesně změřit velikost jádra helia. Měří 1,67824 femtometru.

Tvrdost kovu záleží na zrnitosti jeho mikrostruktury. Když se tvrdý kov vyrábí tradičními postupy, tak je to náročné a výsledek není úplně zaručený. Použití technologie spojování nanočástic zaručuje, že nově vzniklý kov bude mít velmi jemnou a homogenní strukturu.

Dánští vědci mají jasno. Japonské saké je třiapůlkrát lahodnější než pivo a skoro šestkrát lahodnější než víno.

Fatima Ebrahimi z laboratoří PPPL si všimla, že když v tokamaku vznikají magnetické bubliny zvané plazmoidy – díky mechanismu magnetické rekonexe, který bývá k vidění na Slunci při erupcích – tak tyto plazmoidy sviští překvapivou rychlostí. Nakonec vymyslela pohon pro kosmické lodě, který právě plazmoidy využívá.

Naši energetiku čeká v následujících letech a desetiletích nutnost obnovy a přestavby. Naši politici se však místo snahy o její transformaci na základě faktů a odborných znalosti svorně uchýlili k ideologizaci a politikaření. V těchto dnech do značné míry znemožnili racionální postup v následujících letech, což povede nejméně k značnému zdržení. Dochází tak k vážnému budoucímu ohrožení schopnosti naší energetické soustavy zajistit dostatek energie s odpovídajícími dopady na ekonomickou, sociální a životní úroveň naší společnosti.

Vysvětlovat hydrataci Měsíce jen slunečním větrem, se dostalo do problémů. Vědci přicházejí s vodotečí 380 tisíc kilometrů dlouhou, hlavní úlohu v ní hraje vítr zemský.

Astrofyzici využili služeb vysokohorské gama observatoře HAWC v Mexiku a vystopovali zdroj nejsilnějšího kosmického záření v Mléčné dráze. Jenomže to nedává smysl. Na daném místě není nic divokého, obludného ani nebezpečného. Je tam jenom úplně nudné molekulární mračno. Pokud nejde o nějaký omyl, tak je to mrazivá záhada.

Víno se pěstovalo a pilo už dřív a taky leckde jinde, ale prostor dnešního Řecka a jeho okolí je unikátní. Navíc tu máme dobré doklady, někdy dokonce zábavné. V řecké antice víno patří k poezii, výtvarnému umění, filosofii i přírodovědě, samozřejmě podle náležité míry.

…aneb Na skok do kontroverzní kryptozoologie

Na konci roku 2020 bylo rozhodnuto o odstavení jedné z největších a nejmodernějších uhelných elektráren v Německu. V provozu byla pouze pět let a její výstavba i konec je symbolickou ukázkou reality a environmentálních dopadů německé Energiewende.

V podmínkách lockdownu vznikají nové hry. Z některých je cítit stesk po normálním běhání venku, které je teď bohužel vzácností. Pixeloco vyvíjejí outdoorovou střílečku z pohledu první osoby pro rozšířenou realitu, která využívá chytré telefony a digitální mapování sousedství.

Fakta dnes považujeme za svatý grál všech debat. Měl by to být pevný bod, kolem kterého se srovná rozskřípaná realita. Problém je v tom, že to moc nefunguje. Nový výzkum potvrzuje, že lidé ve vyhrocených světonázorových sporech, obzvlášť pokud se týkají morálních záležitostí, více důvěřují a respektují osobní zkušenosti, především ty špatné. Mozek doby kamenné to prostě vidí po svém.

General Fusion a Commonwealth Fusion Systems sázejí na technologii z fúzní doby kamenné. V jejich fúzních reaktorech hraje významnou roli tlak. Pokud ale uspějí, tak by jejich malé kompaktní fúzní reaktory mohly důstojně technologicky konkurovat velkým tokamakům, jako právě budovaný ITER.