Významní hráči v oblasti vojenských technologií společně vyvíjejí praktický laserový zbraňový systém o výkonu 100 až 250 kW, který by měl být použitelný pro pozemní, námořní i vzdušné systémy. Očekává se od něj především protivzdušná a protiraketová obrana.

I přes zavedení výrazných omezení se zatím nedaří exponenciální růst denního počtu identifikovaných infikovaných zbrzdit. Ten je pak v řádu týdnu následován růstem počtu hospitalizovaných pacientů s COVID-19, z nichž něco okolo čtvrtiny končí na lůžcích s intenzivní péčí. A podobný exponenciální průběh pak má i denní počet úmrtí s nemocí COVID-19. Podívejme se, co můžeme z dosavadního průběhu říci o budoucím vývoji.

Fukušima je plná radioaktivní vody. Denně ji přibývá asi 160 tun. Kapacity pro její uložení se rychle tenčí. Japonská vláda se rozhodla, že vodu, která obsahuje především tritium a pak i další radioaktivní izotopy, vypustí do Pacifiku. Je to nejlepší možnost?

Kandidátů na přípravu vakcíny proti COVID-19 je více než stovka. Řada z nich je ve fázi zkoušení na lidech. Všichni tak nějak očekáváme, že jakmile budou, že nám všechno vyřeší. Časopis BMJ zveřejnil v těchto dnech editorial, který bude pro mnohé velkým zklamáním. Jaké že periodikum si to činí právo vznést tak vážné obvinění a uvádět naše očekávání na pravou míru?

Ultrabílý materiál založený na uhličitanu vápenatém je jako kouzlo. Odráží 95,5 procent dopadajícího slunečního záření. Díky tomu zůstává citelně chladnější než okolí, i když do něj pere Slunce na plný plyn. Kdybychom takovou barvou natřeli podstatnou část povrchů, tak to ochladí celou planetu.

V okolním vesmíru pátráme po exoplanetách a jsme v tom docela úspěšní. Díky novému výzkumu víme, že by nás cizí pozorovatelé mohli vystopovat tranzitní metodou, kdyby operovali v celkem 1004 hvězdných systémech, které se nalézají do vzdálenosti 300 světelných let.

Jak se bohužel ukazuje, o pandemiích stále nevíme dost. Přitom si nemůžeme dovolit chyby, protože je pak draze zaplatíme. Výzkum pandemií moru ve Velké Británii ukázal, že se, slušně řečeno, nechovaly podle našich předpokladů. Následné pandemie, namísto toho aby zpomalovaly, naopak zrychlovaly. Důvody nejsou jasné, poučení pro zvládnutí pandemie covid-19 je bohužel zneklidňující.

Z výsledků studie zveřejněné v akademickém časopise Nature Medicine vyplývá, že v zemích, jejichž obyvatelé nejméně věří svým vládám, je také nejmenší ochota se nechat očkovat.

Fúze je stále v nedohlednu. Ale až ji budeme mít, tak by mohla pohánět kosmické lodě a sondy. Fúzní pohon by nám příjemně „zmenšil“ Sluneční soustavu a řada zajímavých světů by se rázem ocitla skoro na dosah ruky.

Mnoho zemí, zejména v Evropě, zažívá zhroucení letního snu o návratu do normality. Na podzim bohužel nezbývá než vzít rozum do hrsti a přibalit trpělivost na delší cestu.

U slov pomačkat, stlačit, nebo zmáčknout, zvláště ve spojení s něčím tak titěrným jako jsou buňky a struktury uvnitř buněk, se nám intuitivně vybaví představa poškození, nebo omezení funkce. Nové poznatky ale svědčí o něčem zcela jiném.

Supravodiče jsou fajn, ale ke svému provozu potřebují nesmyslně nízké teploty. Nedávno vytvořený hydrid uhlíku a síry je supravodivý při teplotě kolem 14,6 °C. Má to ale háček. K jeho výrobě je nutné použít nesmyslně vysoké tlaky. Hon za pokojovou supravodivostí stále pokračuje.

Němečtí fyzici vzali molekulu vodíku a vypálili na ní rentgenový foton z laserového zdroje PETRA III v DESY. Z pozorované interference mezi fotonem a elektrony této molekuly důmyslně odvodili dobu, za kterou proletí foton od jednoho atomu ke druhému. Je z toho světový rekord ve změření nejkratšího času.

Doposud neznámé želvušky rodu Paramacrobiotus z indického Bengalúru se klidně opalují pod sterilizační UV lampou,aniž by je to vyvedlo z míry. Tajemství jejich úspěchu spočívá ve fluorescentním pigmentu, který přemění tvrdé UV záření na neškodné modré světlo.

Alespoň těm ze Skalnatých hor, respektive hor Skalistých v USA a Kanadě. Přemnožení kůrovce by nemělo prospívat jen včelám v Rocky Mountains, ale i těm z naší kotliny.

Představte si přepravní kontejner z ultrachladných atomů rubidia-87, v němž je uložené světlo nesoucí kvantovou informaci. Když postavíte optický pásový dopravník z laserových paprsků, tak tenhle kontejner se světlem můžete dopravit kam je třeba. Vypadá to jako sen studenta fyziky po brigádě na letišti, ale mohl by z toho být pokrok ve vývoji kvantových pamětí a kvantové komunikace.

Jak se stane, že jedinci vybavení zároveň vaječníky i varlaty nejsou nepřirozenou anomálií, ale samozřejmým standardem?

Na Zemi máme zatím zkušenosti s nepříliš silnými magnetickými poli. Zatím jsme zvládli něco málo přes 1 kilotesla. Neutronové hvězdy a černé díry ale obklopují enormní magnetická pole, jejichž síla se pohybuje v řádu milionů tesla. Zdá se, že bychom mohli vyrobit i taková extrémní magnetická pole, pomocí implozí mikrotrubiček po zásahu ultraintenzivním laserovým pulzem.

Nikdy jsem nečekal, že se mě bude někdo opravdu bát proto, že přijíždím z Česka. České doklady jako výrazný aposematický znak, to je novinka naší doby!

…aneb Smutné svědectví nejdražší fosilie všech dob

Abychom našli exoplanetu velikosti Země, která se toulá vesmírem bez své hvězdy, musíme mít velké štěstí. Když ho máme, tak si všimneme nenápadné gravitační mikročočky, která takovou planetu zviditelní. V případě nově objevné potulné země OGLE-2016-BLG-1928 trvala mikročočka rekordně krátkých 41,5 minut.

Část Nobelovy ceny v minulém roce byla spojena s kosmologií a studiem počátku našeho Vesmíru. Letošní oceněné téma se od ní příliš nevzdálilo a je spojeno i s Nobelovou cenou v roce 2017, která byla udělena za detekci gravitačních vln. Ta byla také přímým důkazem existence černých děr. A právě za objevy v oblasti studia černých děr je cena letošní.

Světlo ve vakuu sviští rychlostí 300 tisíc kilometrů za sekundu. Zvukové vlny jsou podobné těm světelným, ale šíří se mnohem pomaleji. Podle nového výzkumu má i zvuk svojí maximální povolenou rychlost. Nejrychleji se přitom šíří v pevných materiálech, složených z nejmenších atomů.

Pracuji léta ve farmaceutickém průmyslu a dovolte, abych se podělil o své zkušenosti s rouškami. Tam, kde je potřeba snížit riziko kontaminace, jsou roušky povinné. Umíte si představit chirurga, gynekologa, ortopeda a další medicínské specialisty, že by se u operačního stolu skláněli nad pacientem bez roušky? Takovému lékaři byste asi své tělo nesvěřili.

Ze závěrů výzkumu prezentovaného v nejnovějším čísle časopisu American Journal of Clinical Nutrition vyplývá, že i hubené kojící maminky dopřávající si ovocných cukrů, svým ratolestem snižují kognitivní schopnosti.

Jistě by bylo skvělé, kdyby pandemický koronavirus prolezl naší populací, nenápadně nakazil mnoho lidí, kteří by získali imunitu, a zároveň bychom ochránili seniory a chronicky nemocné. Jenomže je to jenom sen. Bludička, která nás zavádí do bažiny rozvratu zdravotního systému a zbytečných úmrtí. Výzkum rýmových koronavirů ukazuje, že tyhle proklaté potvory mají sklon vyvolávat asymptomatické infekce, a co je ještě horší, nějak brání vzniku dlouhodobé imunity.

…aneb Představuje se Corythosaurus

Jenifer Doudna a Emmanuelle Charpentier dostaly prestižní vědecké ocenění za to, že v roce 2012 rozpoutaly genetickou revoluci.

Je známo, že znovupoužitelností kosmických nosičů se zabývá také Evropská kosmická agentura (ESA) spolu s partnery, byť zdaleka ne tak, jak by si asi mnozí přáli. Prioritou číslo jedna totiž logicky zůstává nadcházející raketa Ariane 6. Ovšem už teď vznikají ambiciózní plány jejího nástupce.

Boj ve městě bývá velmi náročný a přináší mnoho obětí. Britský autonomní dron i9, jehož operace řídí vzdálený operátor, útočí na protivníky v místnostech či budovách palbou ze dvojhlavňové brokovnice. Kromě toho dokáže srážet cizí drony z oblohy jako létající beranidlo.

Vesmír kolem nás je plný planet. Jsou velice rozmanité. A je klidně možné, že na některých z nich jsou podmínky pro život pozemského typu vlastně lepší než na Zemi. Astrobiologové sestavili TOP 24 exoplanet, které jsou v některém z klíčových faktorů pro život příznivější než Země.

Divokým koním začaly dělat společnost mladé jalovice. Měly by spásáním křovin i rostlin a rozdupáváním podmáčených luk, vytvářet vhodné podmínky pro mokřadní a luční ptáky.

O souběžném vzniku evropské filosofie a věd několika oborů, s ukázkami metodologických problémů: principu aktualismu v geologii, historii a zoologii; 2D a 3D popisu světa…

…aneb Co skutečně víme o africké dinosauří legendě?

Richard Feynman byl skálopevně přesvědčený, že z Brownova tepelného pohybu částic není možné čerpat energii. Jenomže Paul Thibado se Feynmanova odkazu nebojí. A Feynman také neměl k dispozici grafen. A jak dnes už každý ví, grafen dokáže zázraky na počkání.

Na internetových diskuzích a sociálních sítích běhá spousta i velmi protichůdných informací o vlastnostech testů PCR na koronavirus nemoci COVID-19. Hlavně se týkají jejich spolehlivosti a možnostech falešné positivity. Řada nejasností je spojená s nepochopením statistiky, pravděpodobnosti, a to zvláště té podmíněné. Podívejme se na některé základní principy, které je třeba brát v úvahu.

Teorie her je převážně matematická disciplína s nespočetnými aplikacemi ve velkém počtu společenských i přírodních věd. Systematické období jejího rozvoje se datuje do roku 1944, kdy vyšla kniha J. Neumanna (1903-1957) a O. Morgensterna (1902-1997) Teorie her a ekonomické chování. O její další rozvoj se zasloužil zejména famózní J. Nash (1928-2015, byl o něm natočen oskarový film Čistá duše), který zformuloval jeden z nejdůležitějších pojmů této teorie dnes nazývaný po svém autorovi Nashova rovnováha. Protože s ním budeme dále pracovat, uvedu jeho formulaci hned v úvodu:

Kvasar SDSS J1030+0524, který pochází z doby 0,9 miliardy let po Velkém třesu, pohání supermasivní černé díra o hmotnosti asi 1 miliardy Sluncí. Sedí uprostřed pavučiny kosmického plynu, kterou upředly masivní hala temné hmoty, a ve které vězí i minimálně šest dalších galaxií. Takové pavučiny zřejmě vykrmily prastaré supermasivní černé díry.

Vědci z University of Arizona Health Sciences odhalili rafinovanost původce nemoci COVID-19. Měla by být využitelná v praxi. Tím, že se svým proteinem váže na neuropilin, umlčuje signální dráhu bolesti. Poznatek má velkou šanci se uplatnit v přípravě léků navozujících úlevu od bolesti a pomoci nahrazovat nadužívané opiáty.

…aneb Jak by asi vypadal svět bez katastrofy na konci křídy?

Nedávno objevená bakterie Ideonella sakaiensis se dokáže živit PET plasty. Vědci prozkoumali strukturu klíčových enzymů, které jsou za to zodpovědné, a pak je důkladně vylepšili. Vytvořili chimérický superenzym, který je v odbourávání PET plastů šestkrát rychlejší než původní enzymy ideonelly.

…aneb Do jakých rozměrů mohl dorůst alosaurus?

Kvantové jevy klepou na dveře makrosvěta. Dánští kvantoví fyzici úspěšně provázali mechanický oscilátor milimetrové velikosti s oblakem tvořeným miliardou atomů v magnetickém poli. Prestiž zaručena, praktické aplikace na obzoru.

Není neuron, jako neuron, některé jsou POMC. Francouzští vědci nyní odhalili, jak určitý typ neuronů navozuje naše přehnané sympatie k ledničce. Možná jsme již blízko možnosti tlumit nutkání, jemuž řada z nás není schopna odolat.

V době jednoho z vrcholů politického boje proti nošení roušek, těch Babišových náhubků, antidemokratických hadrů, a jinak přezdívaných zdravotních pomůcek, začaly padat rekordy v počtu nově infikovaných a už i mrtvých. Místo nošení roušek ve vnitřních prostorách, kterému jsme se nechtěli podřizovat, nás tak pravděpodobně čekají daleko razantnější opatření. Místo pouhé uzavírky nočních klubů a podobných hromadných akcí, které někteří naši ekonomové a politici považovali za nepřijatelný zásah do svobody podnikání, budeme mít nejspíše zavřené i školy a daleko dramatičtější ekonomické dopady.

Hybridní palivo ANEEL (Advanced Nuclear Energy for Enriched Life) tvoří thorium s málo obohaceným uranem. Jeho použití v jaderných reaktorech přináší celou řadu výhod, od vyšší bezpečnosti, až po nižší náklady a menší problémy s jaderným odpadem.

Když se nějaký objekt pohybuje supratekutým heliem-3, je to jako, kdyby byl ve vakuu. Pohybuje se zcela bez odporu, i když je to relativně velkou rychlostí. Nový zásadní výzkum odhalil, že klíčovou roli hrají nahloučené kvazičástice, které brání kontaktu mezi objektem a okolní suprakapalinou.

Kamkoliv se podíváme, náš vesmír je všude stejný, alespoň na těch největších škálách. Kosmologové to obvykle vysvětlují inflací, extrémním nafouknutím celého vesmíru v titěrném zlomku sekundu po Velkém třesku. Co když ale inflace nebyla nutná?

Když se nanočástice křemene o průměru 30 nanometrů převlékne za fenylalanin, tak se dovede vplížit do nádorové buňky. Tam pak spustí katastrofickou produkci kyslíkových radikálů, která přiměje dotyčnou buňku spáchat sebevraždu.

…aneb Gigantická šlépěj abelisaurida z Bolívie