Jan Špaček

Záznam přednášky Jana Špačka a diskuze se studenty ze 7. 3. 2023 z Astrobiologického semináře Přírodovědecké fakulty UK.

Po pauze trvající půlstoletí byl znovu odstartován vesmírný závod. Tentokrát je Měsíc pouze plánovanou zastávkou na cestě na Mars. Americká NASA, čínská CNSA, a soukromá společnost SpaceX oficiálně přednesly plán poslat lidi na Mars během příštího desetiletí. Tento obnovený zájem oživil diskusi o životě na Marsu. Plány posílání lidí na Mars mění perspektivu astrobiologů: nyní je nejvyšší čas přejít od teorie do praxe.

Život je uměle vytvořená kategorie. Snažit se dělit systémy na živé a neživé nemá jiné, než kulturně-historické opodstatnění a snaha o vytvoření všeobecně přijatelné definice života je předem odsouzená k nezdaru, kvůli nemožnosti formulace teorie života.

Molekulární genetici, toxikologové, forenzní technici, chemici a radiologové, si na australských univerzitách a ústavech špičkovou technikou posvítili na to, čím alternativní medicína uzdravuje. Na léky tradiční čínské medicíny se toho hodně provalilo.

Co vede lidi k tomu, aby uvěřili, že když spáchají hromadnou sebevraždu, že se dostanou na prolétávající UFO?

Když jsem panu Váchovi začátkem dubna napsal, že bych s ním rád udělal rozhovor do této série článků, tak mi během 2 minut nadšeně odpověděl slovy „pojďme do toho“. Kvůli jeho velké pracovní vytíženosti se dokončení rozhovoru protáhlo. Můj původní plán využít znalosti pana Váchy k odpovědím na otázky z prvního dílu série, které řeší problematiku duše z pohledu vývojové a evoluční biologie, nakonec nevyšel, ale i tak jsem se dozvěděl některé nové zajímavé skutečnosti. Bohužel jsem si také potvrdil některé staré předsudky o katolických knězích.

Několik komentářů k vědě, pseudovědě a učení se, jak neklamat sami sebe.

Zrod hlavních světových náboženství je pro jejich stáří zahalen tajemstvím. Historikové nám často nabízí vícero spekulativních hypotéz vysvětlujících okolnosti vzniku konkrétních náboženství. Naproti tomu dobře zdokumentované kulty 20. století nám umožňují přesně sledovat podmínky, které vedly k jejich zrodu a šíření, což nám zpětně umožňuje lépe odpovědět na otázky, proč vznikají a jak se šíří náboženství obecně.

Pan Rostislav Klimt jako jediný odpověděl na výzvu, kterou jsem uvedl na začátku série těchto článků, a rozhodl se se mnou udělat rozhovor.

Nedávno se na stránkách iDnes.cz objevil kvíz „Biblické postavy a příběhy v každodenním životě“. Sedmá kvízová otázka byla: „Kdo dostal od Hospodina na kamenných deskách Desatero přikázání, které je základem křesťanské etiky?“ Správná odpověď byla „Mojžíš“. Tato otázka ale vychází z mylného předpokladu. Desatero přikázání, které bylo podle bible vytesáno do kamene, není základem jakékoliv etiky.

Populární forma Pascalovy sázky zní zhruba takto: Vírou v Boha člověk nemůže nic ztratit, může pouze nekonečně vyhrát. Absencí víry člověk nic nezíská, ale může nekonečně dlouho trpět v pekle. Věřit je proto sázka na jistotu. Myslím si, že se Pascal a s ním všichni, kdo nějakou formu této sázky používají k apologetice, se v této úvaze mýlí. Pojďme se podívat, kde jsou slabá místa Pascalovy „sázky na jistotu“.

To, jestli sní androidi o elektrických ovečkách, stále nevíme, ale můžeme se podívat na výplody fantazie neurálních sítí vytvořených v Google Reaserch Lab.

Netradičně pojatá statistika obětí 2. světové války.

Tento článek pouze shrnuje některé z mých úvah o otázkách, které vyplývají z víry v nesmrtelnou duši, případně víry ve vzkříšení těla a následný věčný život. Čtenáři, kteří představu nesmrtelné duše nebo vzkříšení považují pouze za způsob vyrovnání se se smrtí, který nepopisuje realitu, můžou chápat následující text jako námět sci-fi románu.

Když se Napoleon Bonaparte zeptal Pierra Laplace, proč nezmínil Boha ve své rozsáhlé knize zabývající se astronomií, Laplace odpověděl: „tuto hypotézu jsem nepotřeboval“. Dnes už nepotřebujeme hypotézu o existenci duše k vysvětlení fungování lidského myšlení, ba co více tuto hypotézu by bylo velice obtížné spojit se současným poznáním fungování lidského mozku.

Další podnět k zamyšlení nad vírou: Otázky ohledně vzkříšení

Je dobré se nad vírou zamyslet, nebo je lepší přijmout víru tak jak je předkládána a filozofování přenechat teologům? Pokud souhlasíte s tím, že není na škodu se občas nad vírou zamyslet, pak vám seriál článků „Zeptejte se svého kněze“ poskytne námět k zamyšlení.

Lidé zabývající se umělou inteligencí (AI) už si nepokládají otázku, jestli se nám univerzální AI podaří sestrojit, ale kdy k tomu dojde.

Shrnutí zajímavých momentů a vědeckých událostí uplynulého roku.

Jaroslav Pechar se mnou udělal rozhovor vycházející z předchozích článků Rozpory v knize knih a Biblické násilí.

Pokus o nastínění okolností vzniku Nového zákona.

Historické vysvětlení biblických rozporů a další zajímavosti z dob utváření lidské představy boha.

Všichni víme, že bůh je láska (1. Janův 4). Tady jsou další popisy toho, jaký je bůh a čeho si od nás žádá:

Mnozí zastávají názor, že vše v Bibli je pravda. Zajímalo mě, jak se sloučí dohromady tvrzení, že Písmu svatém je vše pravda s vzájemně si odporujícími výroky. Okomentoval je evangelický farář v činné službě Jaroslav Pechar, absolvent Evangelické teologické fakulty.