Když se někoho zeptáte na auto budoucnosti, tak se skoro každý začne zabývat tím, na co budou jezdit, jestli na vodík, jiný plyn či elektřinu. Ale když se zeptáte, co by taková auta mohla umět, málokdo odpoví: Co kdyby zvládla mluvit, sbírat a vyhodnocovat informace?

Když budete myši držet o hladu, dojde u nich k hormonálním změnám jež jim prodlouží život. Nízkokalorickou dietou lze dosáhnout lepších výsledků, než cvičením.

Vědci z Tel Avivské university objevili, že děti, které mluví dvěma nebo třemi jazyky mohou mít neočekávanou výhodu v dalším životě. Znalost a používání více jazyků, než jen toho mateřského, by mělo ochránit mozek před snižováním jeho schopností v důsledku stárnutí.

Mohou muž a žena ve vesmíru souložit? Lze ženu ve vesmíru oplodnit a může tam také rodit? Nebo bude sexuální potřebu nutné chemicky utlumit? Otázky, které se musí před letem na Mars vyřešit na ISS.

Při dosud největší randomizované studii týkající se kojení zjistili výzkumníci z McGill University, že kojení zvyšuje dětské IQ a zlepšuje dětem jejich pozdější studijní výsledky.

Společenské postavení nemá zdaleka vliv jen na finanční situaci. Odráží se dokonce i v našem zdraví. V jedné velké britské studii se prokázalo, že níže postavení státní úředníci trpí většími zdravotními problémy než jejich nadřízení, i když se od nich neliší životním stylem. Kudy z toho ven? Ignorovat společenskou hierarchii? To není tak lehké. Nejnovější výzkum vědců vedených Caroline Zinkovou z Ústředního ústavu pro duševní zdraví prokázal, že hodnocení lidí podle jejich pozice na společenském žebříčku máme zakódováno v mozku.

Jsou hlučnější letouny nebo letouni? Také vás napadlo co je to za hloupou otázku? Vždyť přece hluk startujícího letadla dosahuje prahu bolesti, který je 120 – 130 dB. Jak by ho tedy mohlo překonat nějaké netopýří pískání?

Otázku proč vzniklo označení „nejstarší řemeslo“ na světě, asi nebude tak obtížné zodpovědět. Složitější by mohla být otázka, jak dlouhý je vývoj tohoto chování, a hlavně, jak hluboko je v nás zakořeněno.

Biologové s trochou nadsázky říkají, že největším pohlavním orgánem je mozek.

Výzkumníci z Kinseyova Institutu pro výzkum sexu, pohlaví a reprodukce na Indiana University objevují různé zkušenosti mužů v oblasti sexuální touhy a jejího probouzení.

Když obchodníci z londýnské City mají ráno vysokou hladinu testosteronu, udělají ten den dobré obchody. To zjistili vědci z cambridgeské university.

Mozek za nás rozhoduje sám a dá nám o svém úmyslu vědět až dodatečně.

Když děvčatům nastane puberta dříve, než by měla, mívá to následky. Předčasný nástup puberty, nezůstává u děvčat bez následků na zdraví.

Výzkumníci z Boston University School of Medicine (BUSM) a Boston Medical Center (BMC) se spojili ještě s dalšími kolegy napříč celými Spojenými státy a zjistili, že pokles sexuálního uspokojení u žen po menopauze není tak jasně spojený s kardiovaskulárními chorobami, jako je tomu u mužů.

Mírný stres svědčí paměti a učení. K tomu závěru došla americká bioložka Jill Mateová z University of Chicago výzkumem na syslech.

Svět vnímá jako jeden z hlavních problémů třetího světa populační explozi. Neplodnost se zdá okrajovou záležitostí. Není to pravda. Řešení se hledá těžko. I o tom bude pořad Vstupte! Českého rozhlasu Leonardo vysílaný v premiéře v pátek 14. března v 11 hodin. S Jaroslavem Petrem se můžete zamyslet nad problematikou asistované reprodukce a etických problémů, které ji provázejí.

Kódování zpráv pro jejich rychlejší šíření nebo utajení je velmi staré. Dnes je důležité ze stejných důvodů, ale také i pro něco navíc. S jeho pomocí máme dnes internet. Poznali jsme genetický kód. A pustili jsme se do dešifrování psychického kódu.

Náhrada drahých léků za laciné nemusí mít za následek jen finanční úsporu. Může zhoršit stav pacienta. Vyplývá to z výsledků výzkumu týmu amerického neuroekonoma Dana Arielyho z Duke University. Jeho provokativní studii zveřejnil přední lékařský časopis Journal of the American Medical Association.

Potkani nemají vousy jen pro ozdobu, je to vysoce účelný nástroj vnímání okolí, který potřebují ke svému životu. Teprve vysokorychlostní kamera přinesla pokrok v pochopení úlohy vousků pro jejich smyslové vnímání.

Co v mládí naučíš, k stáru jako když najdeš. Platí to i pro housenky. Jejich zkušenosti může využívat i motýl.

Téměř všichni známe ten zvláštní pocit při pohledu na malé miminko, kdy cítíme potřebu je chránit a starat se o ně. Je nám to vrozeno nebo se to teprve musíme naučit? Vědci se rozhodli přijít této záhadě na kloub a výsledkem byl objev oblasti „rodičovského instinktu“ v mozku.

Jsou dva druhy rodičů. Jedni už měli co do činění se svým vzteky bublajícím pubertálním potomkem, ty druhé to teprve čeká. A právě jim je určen tento článek. Než se necháte „vytočit“, vezměte na vědomí, že oni za to vlastně ani nemohou. Tak prostě pracuje jen jejich nerovnoměrně se vyvíjející mozek.

Některá zvířata projevují obdobné formy extrémních dovedností v určitých oblastech tak, jako je tomu u autistů. Ale je v tom skutečně podobnost, jak ve své knize „Zvířata v překladu“ (Animals in Translation) tvrdí Temple Grandinová? Nebo má pravdu Giorgio Vallortigara vyvracející tento názor.

Nová studie amerických vědců přináší zcela nový pohled na podíl vrozených vloh a pilného cvičení při zrodu geniálního muzikanta.

Výzkum univerzity v Leedsu přinesl překvapivé výsledky: chování davu lidí a stáda zvířat si je podobnější, než bychom byli dříve ochotni připustit.

Studie vědců Masachusetského technologického institutu přináší jasno do tzv. fenoménu autistických géniů. Poznatky na myších by mohly vést k léčbě této choroby a dalších vývojových poruch mozku.

Záležitosti rtů aneb proč se vlastně líbáme.

Gorily nížinné byly poprvé pozorovány v přírodě při ventro-ventrální kopulaci.

Při učení pracuje mozek ze všech sil. Jednobuněčná hlenka Physarum polycephalum mozek nemá a přesto si pamatuje.

Kladivo, nůž nebo jehlu ovládá lidská ruka s potřebnou přesností i úměrně vynaloženou silou. Není to taková samozřejmost, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Léčba tlouštíka s neutuchajícím apetitem přivedla vědce na možnost vylepšení lidské paměti.

Ryby stříkouni umějí „plivnout“ proud vody tak, že zasáhnou hmyz sedící na vegetaci nad hladinou. Strefí se i na dva metry. Jakmile sražený hmyz padne do vody, žene se tam stříkoun ze všech sil, aby mu kořist před nosem nevyfoukly jiné ryby. Stříkouni nestřehnou jen na kořist, po které sami střelili vodním proudem. Hbitě reagují na jakýkoli hmyz, který padne na hladinu.

Na mušky octomilky má alkohol podobné účinky jako na člověka. Zpočátku jsou rozjařené, motají se a nevnímají pořádně okolí.

Tým psychologů a genetiků vedený Robertem Plominem z londýnského Institute of Psychiatry podnikl výpravu do hlubin dědičnosti lidské inteligence. Použili k tomu dědičnou informaci zhruba sedmi tisíc sedmiletých dětí.

První nález prarodičů mezi ptáky učiněn na seychelském ostrovu Cousin.

Stále méně vědců drží Vánoce. Místo toho pracují.

Jedinečný způsob lovu tuleňů praktikují kosatky v okolí antarktického poloostrova.

Říká se, že moudrý člověk najde poučení i v cizích chybách, zatímco hlupákovi k tomu nestačí ani chyby, kterých se dopustil sám.

S lidoopy máme téměř stejný genom. Toho co nás s nimi spojuje je více, než toho co nás rozděluje. Menopauza k tomu ale nepatří.

Překvapivé odhalení původu amerického genetika.

V testech krátkodobé paměti dostali japonští vysokoškoláci na frak od sedmiletého šimpanzího mládence. Že by měli pravdu autoři výzvy „Všem, jejichž hlas je slyšet“ a s lidskou inteligencí to šlo s kopce? A to dokonce i v „Zemi vycházejícího slunce“.

Nálady a úmysly zřejmě vnímáme jinak, než se psychologové dosud domnívali.

Experiment vědců z Yalleovy university v americkém New Havenu pro nezasvěceného pozorovatele jako vědecká práce nevypadá. Psycholožka Kiley Hamlinová hrála malým dětem loutkové divadlo.

Libí se nám Michelangelovo sousoší pany Marie držící v náručí mrtvého Krista proto, že jeho vzhled odpovídá našim vrozeným představám o tom, co je krásné? Pak se musí Michelangelova římská Pieta líbit všem bez rozdílu a v našich mozcích musí vyvolávat odezvu v centrech spojených s vnímáním emocí. A nebo hodnotíme Michelangelovo dílo jako nádherné proto, že se to všude říká a píše a že jsme se to naučili? Potom by se měla Pieta líbit jen někomu a v jeho mozku by měla při pohledu na sousoší pracovat centra pro zpracování naučených informací.

Spánek není prázdné lenošení. Náš mozek při něm usilovně pracuje. Mnohé z toho, co jsme ve dne udělali nebo se naučili, si ve spánku opakujeme. Bez těchto „opakovacích lekcí“ bychom se učili nových věcem jen s obtížemi. Tým vědců z University of Arizona v Tucsonu vedený Brucem McNaughtonem zjistil, že „opáčko“ běží v mozku jako sedmkrát zrychlený film. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil prestižní vědecký týdeník Science.

Americký hlodavec čipmank východní (Tamias striatus) se vyhýbá silnicím a k jejich překonání se nijak nehrne. Silniční komunikace tak fungují jako poměrně účinné bariéry oddělující jednotlivé populace čipmanků. Čeho se zvířata bojí?

Analýza 534 dvojčat stejného pohlaví odhalila nečekaně příznivé dopady časného zahájení milostných dobrodružství na další vývoj osobnosti.

Samci cichlid tlamovců na to přišli.

Na vzpomínky není spolehnutí. Paměť nám nabízí i informace, které jsou výplodem naší fantazie. Potkáme na ulici člověka, o kterém jsme přesvědčeni, že jsem ho už někde viděli. Jen netušíme kdy a kde. Ve skutečnosti jsme se nikdy nestřetli. To jen mozek nás ošálil.

Protestantské země mají vyšší míru zaměstnanosti než země, kde převažují jiná náboženství.