Nové poznatky ze studie SELECT nepotěší nikoho. Magistry připraví o kšefty, my pacienti přijdeme o důvěru v medicínu a lékaři o iluze, že svým bližním prospívali, když se je snažili před rakovinou chránit zvýšenými dávkami vitamínů a selenu. Tento článek je určen mužům, protože se týká předstojné žlázy a tu ženy většinou nemají.

O přípravě nového typu buněk, nadějích z toho plynoucích, ale také o legislativních tenatech a transplantační turistice s Jaroslavem Petrem.

První předběžné výsledky, aneb od myší k lidem to trvalo sotva týden...

Staří praktici už dlouho tvrdí, že doplňky s antioxidanty riziko rakoviny mohou zvyšovat. Mladí ne praktici z universitní laboratoře v Göteborgu nejspíš přišli na to, proč.

Stejně jako v Koňské opeře: „Padouch nebo hrdina, všichni jsou jedna rodina!“

Dnes poznáme mnoho chorôb alebo lepšie povedané situácii, kedy je odôvodnené podstatné zníženie zrážanlivosti krvi. V niektorých prípadoch dočasne, v iných doživotne pre pacienta platí, že riziko krvácania zo zníženej zrážanlivosti krvi je nižšie, ako riziko nežiadúcej tvorby zrazenín v krvnom obehu. Zhodnotenie tohto rizika pre každého jednotlivého pacienta je však oveľa ťažšie, ako vypočítať priemery, štandardné odchýľky a miery rizika zo štúdii s tisíckami pacientov.

Alzheimerova choroba nešetří nikoho, ani prezidenty. Bohužel je i nevyléčitelná, průvodní jev demenci lze oddálit, ale jen za předpokladu, že pacient přijde včas. A právě to se podle lékařů neděje a s léčbou se začíná s tří až čtyřletým zpožděním.

Robert Gwadz z National Institutes of Health v roce 2007 řekl: „Zákaz DDT mohl zabít asi 20 milionů dětí.“ V románu Michaela Crichtona „Říše strachu“ jedna z postav říká: „Zákaz DDT zabil více lidí než Hitler.“

Polycyklické aromatické uhlovodíky vznikají při spalování benzínu, nafty, uhlí nebo dřeva a jsou známy svojí karcinogenní povahou. Vědci z Oregonské Státní univerzity objevili jejich mnohem horšího bratrance.

Jak buňky zjišťují zda k sobě najdou, nebo nenajdou zalíbení? Vystrčí výčnělek a vymění si tělní tekutiny. Mají se k sobě mnohem intimněji, než jak to líčí standardní biologický model.

Opatření navrhované lékaři v New England Journal of Medicine získává stále větší podporu. Jako jediné by bylo schopno realizovat záměr WHO z loňského roku – snížit do roku 2025 počet kuřáků o třetinu, přitom by zvýšilo příjem do státních pokladen a navíc zhatilo plán dvěma stům milionů závisláků v tomto století předčasně umřít.

Parazitologický ústav BC AVČR rozjíždí Laboratoř parazitární terapie, kde budou studovat vliv parazitických červů a prvoků na lidské zdraví a zkoumat možnosti jejich využití k léčbě záludných autoimunitních onemocnění a alergií.

Bezbolestná aplikace mezenchymálních kmenových buněk by podle výzkumníků ze StemGenex měla pomoci sklerotikům a nejen jim.

Štúdia, uverejnená v časopise Science odhaľuje, že odstraňovanie odpadu z mozgu cez glymfatický sytém je vysoko aktívne počas spánku, pričom sa okrem iných odstraňujú aj látky, zodpovedné za vznik Alzheimerovej choroby a iných neurodegeneratívnych ochorení.

S aplikáciami uhlíkových nanotrubičiek sa v poslednej dobe akoby roztrhlo vrece nových možností.

Roky sa píše o tom, že onedlho nebude čím liečiť infekčné choroby. Na staré antibiotiká postupne vzniká rezistencia a nové sa príliš intenzívne nevyvíjajú. Antibiotikum, ktoré pacient užíva niekoľko dní, nie je pre výrobcu tak výnosný artikel, ako lieky, ktoré pacienti užívajú celé roky. Ale výskum sa celkom nezastavil.

Nízká teplota prostředí vede k hromadění buněk majících v popisu práce tlumení imunitní odpovědi. I jen mírně „studený odchov“ podporuje šíření metastáz a zhoršuje prognózu celé řady onkologických onemocnění.

Vědci ze Salkova institutu vůbec poprvé vypěstovali trojrozměrnou tkáň ledvin z lidských kmenových buně, v člověkomyších chimérách. Kdy si už budeme pěstovat nové ledviny na objednávku?

Tento příběh opět potvrzuje, že neexistuje nic, co by otec neudělal pro své děti. A že jsou na světě lidé, kteří umí sdílet to co znají a že patentová ochrana je někdy na škodu.

Číňané s Japonci testovali různé typy povlaků titanových kostěnných náhrad. Anorganický fosfátový povlak s želatinovým podkladem slibuje rychlejší hojení. Pevnější a trvanlivější spoj je dobrou zprávou pro všechny, které čeká nějaká ta endoprotéza. I náš bodrý úsměv by se mohl obejít bez lepidla Corega.

Nebude se nosit okázale, nýbrž diskrétně intravaginálně. Obměňovat by se měl jednou za měsíc.

Pak by vás mohly zajímat výsledky pokusu na potkanech. Podáváním běžných léků jim lipoprotein o nízké hustotě úspěšně klesl. Bohužel v jednom ze dvou případů spolu i s pamětí.

Je to ostuda, ale ještě včera jsem si myslel, že molekulární psychiatr je vtip. Jak se ale ukázalo, po vzoru molekulárních genetiků a molekulárních biologů, ani léčitelé lidských myslí nezůstávají pozadu. Mají i svůj časopis. V nejnovějším čísle „Molecular Psychiatry“ se například dočteme, jak mužům konzumace alkoholu snižuje riziko depresí. O ženách zpráva nehovoří.

No, tak to je dosť prehnané, ale predsa: vynechávať raňajky nie je zdravé. Šancu na infarkt to zvyšuje najmenej o štvrtinu.

Zdá sa to celkom dobre dokázané, hoci zatiaľ nikto nevie, akým mechanizmom.

Vícevrstevná počítačová tomografie by mohla nahradit skalpely, alespoň při některých pitvách. Již letos na podzim by se mělo začít digitálně pitvat ve Velké Británii.

aneb kofein játrům prospívá

Překvapivě komplexní mozkoidy z lidských embryonálních buněk pěstované v trvalé kultuře se nejspíš stanou našimi náhradníky v náročném a velmi potřebném výzkumu mozku.

Tým evropských vědců zjistil, že myším matkám, kterým v době březosti přidávali do žrádla modulátory adenosinových receptorů (kofein), se rodila mláďata s poškozeným mozkem. Nové poznatky zveřejnil časopis Science Translational Medicine.

Houby vitamínu D většinou moc neobsahují. Ale mohou! Stačí na ně zablikat tou správnou vlnovou délkou a v mžiku ho mají z nuly tolik, že jím hravě pokryjí naší nutriční potřebu.

Termoplasty jsou běžnou komponentou při výrobě polyetylénu, polyesteru či nylonu, čili materiálů, z kterých denně svačíme i se do nich oblékáme. Zřídkakdy nás ale napadne, do jaké míry mohou právě "igelitové" sáčky nebo kalhoty ovlivnit naše zdraví. Případné nebezpečí neuniklo výzkumníkům z Ústavu porodnictví, gynekologie a reprodukční biologie bostonské Univerzity.

Díky růstu životní úrovně se lidé dovedou lépe adaptovat a obětí veder ubývá. Díky oteplování ubývá obětí chladných teplot v zimě. Valnou část obětí letního horka tvoří lidé, kteří by během pár týdnů nejspíš stejně zemřeli.

Než si o ní Ježískovi napíšete, proberte v rodinném kruhu čerstvou hlášku od profíků přes škodliviny: „Kousky dostupné na trhu produkují velké množství poletujících nanočástic“.

Samé špatné zprávy pro požívače potravinových doplňků s EPA, DHA a DPA. Podle údajů na etiketách mají: „udržovat naše srdce, mozek, zrak,...“. Místo toho vědci zjišťují, že stav kardiakům nezlepšují, ba co víc, že jejich požíváním se ocitneme mezi těmi, kde černá ruka rakoviny řádí razantněji.

U přežírajících se zvířat pokusy se zavedenými elektrodami do mozku dopadly nadmíru dobře. První pokusy na lidech ale už ne.

Vo svete sa pripravuje alebo už prebieha hneď niekoľko klinických štúdii, ktoré sú po 50- ročnom výskume a vývoji posledným krokom pred uvedením inzulínovej pumpy s uzatvorenou regulačnou slučkou, nazývanej umelý pankreas, do bežného používania. Po dlhom vývoji sa tieto zariadenia dostali na takú úroveň, že dokážu regulovať hladinu glukózy v krvi lepšie, ako inzulínové pumpy, riadené pacientom. Je to prelomový krok v liečbe cukrovky 1. typu, ktorá postihuje hlavne deti a mladých ľudí.

Zcela zásadně. Pokusy na lidech nejsou příliš oblíbené a tak vědci využili šťastnou náhodou vzniklou značku radioaktivního uhlíku C14 z atmosférických jaderných testů. Díky němu lze datovat neurony v mozku.

Že zvýšenie telesnej teploty má nejaký význam pre organizmus pri zvládaní infekcie, je nepochybné. Nič však nie je zadarmo a aj prikúrenie v tele niečo stojí. Okrem toho, dosť z toho, čo človek zdedil po svojich prapredkoch, sa síce hodilo pre život v divočine, ale stratilo význam v civilizovanom svete.

Je to jednoduché, ale zdá sa, že ani všetci lekári v tom nemajú jasno.

Jaké to je mít v ruce srdce živého pacienta? A co nosit v hlavě uši se zabudovanou rádiovou anténou? Obojí je už dnes možné!

Nově objevený peptid má co do činění s cukrovkou. Nikoli tou geneticky modifikovanou, ale úplavicí cukrovou, denním to chlebem diabetologů. V jejich péči už je šest procent z nás. Na celém světě je 300 milionů cukrovkářů a má být ještě hůř.