Miocénní primát z lidské linie Pierolapithecus catalaunicus zažil analýzu kostí pánve. Jde o vůbec nejstarší zbytky pánve hominida, které máme k dispozici.

A bez pyrotechniků. Růst světové populace zpomaluje už od poloviny 60. roků.

Matení veřejnosti je činnost, která se nevyhýbá ani našim končinám. Těm nejlepším z nejlepších uděluje Český klub skeptiků Sisyfos cenu Bludné kameny. Letošními vítězi ze 48 nominovaných se stávají: RNDr. Jan Frank (kategorie jednotlivců) a Česká televize (kategorie družstev).

Mecenáši ze světa informačních technologií založili cenu pro hrdiny věd o životě v hodnotě 3 milionů dolarů. Bojovníci s rakovinou a krotitelé kmenových buněk mají nový vysněný vrchol kariéry.

Kalifornský psycholog Simonton teskní po době zářných géniů převracejících celé vědní obory. Dnešní věda je ale prostě jiná.

V těchto dnech publikovali čeští a dánští vědci první výsledky analýz ostatků světoznámého dánského astronoma Tychona Braha, který delší dobu žil, pracoval a i zemřel a byl pohřben v Praze. Hlavní otázkou, kterou chtěli vyřešit, byla možnost, že se Tycho Brahe otrávil nebo byl otráven rtutí. Podívejme se, jakou odpověď nám analýza hlavně jeho vousů a kostí, dala.

V 21. století se nejsnáze dopracuje úspěchu člověk obdařený vlastnostmi psychopata.

Ti, na které se při rozdílení zlatých medailí v portrétem Alfreda Nobela nedostalo, ačkoli si Nobelovu cenu zasloužili, se ocitli v „krásný společnosti“.

Anglický král Richard III. byl a) zrůda na těle i duchu, b) fešák a pašák. Správná odpověď je a) i b). Záleží na tom, který králův "mediální obraz" se nám dostane do rukou.

Brněnští antropologové pod vedením profesora Jaroslava Maliny vytvářejí otevřené elektronické encyklopedie.

Dne 30. srpna 2012 zemřel profesor Jaroslav Drobník – nestor české biotechnologie.

Již jsme se pod tíhou faktů smiřovali s tím, že my, kteří si říkáme moudří, jsme naše blízké příbuzné z rodu Homo likvidovali vyháněním, pobíjením i pojídáním ale když šlo o sex, byly nám všechny rozdíly jaksi fuk. Měly to dokládat geny neandertálců, které si nosíme v našich buňkách, tak nám to mnozí vědci vysvětlovali. Cambridští evoluční biologové Dr. Anders Eriksson a Andrea Manica ale mají na původ společných genů a na naší oblibu v mesalianci, jiný názor. Křížení moderních lidí s neandertalci zpochybnili, ne-li vyvrátili.

Výzkum DNA z kostí vyhynulých obřích ptáků Nového Zélandu očistil změnu klimatu od nařčení, že přivodila jejich vyhynutí.

Červená barva je jiná než ostatní v tom, jak na nás působí. U mnoha kultur je oblíbená jak na oblečení, tak na pokožce v podobě ozdobného nebo rituální malování. Je spojována nejen s láskou a zamilovaností, ale i s mocí a vyšším společenským statusem. Preference červené barvy má zřejmě hlubší evoluční souvislosti.

Svět je zděšen. Americký embryolog přivedl na svět třicítku geneticky modifikovaných dětí. Je čeho se bát?

Drobná eocénní opička z Myanmaru se stala klíčovým svědkem doby před 37 milióny let, kdy naši ranní předci přišli z Asie do severní Afriky.

Před nedávnem jsme zde uvedli, že neandrtálci lovili dravce a asi se zdobili jejich uřezanými posledními články prstů nohou s drápy. Jiné objevy ukazují na záměrné manipulování s červenými okrovými barvivy, a to souběžně a nezávisle s našimi přímými předky.

Na výběr jsou atomoví fyzici, genoví inženýři, nanotechnologové a další učenecká cháska. V Mexiku, Švýcarsku, Řecku a Itálii už to začalo!

Není to vyloučené. Pozorování Hubbleho, Chandry a dalších zařízení odhalila takový podezřelý objekt v galaxii CID-42.

V zemi, kterou považujeme za jednoho z demokratických asijských tygrů, musejí vydavatelé středoškolských učebnic odstranit příklady dokládající evoluci.

Neandrtálci nebyli přihlouplí a hrubí „předlidé“, ale měli svůj bohatý sociální život a myšlenkový svět srovnatelný s životními způsoby raných anatomicky moderních lidí. Důkazy o symboličnosti myšlení pradávných lidí (nás i neandrtálců) se rozpoznávají jen obtížně a tak každý doklad zaujme.

Geniální nápady přicházejí za těmi, kdo o ně ani moc neusilují. Klíčem k úspěchu není jen pekelné soustředění, ale také „toulání myšlenek“.

O tom, že krkavcovití ptáci jsou vyjímečně inteligentní, není pochyb. Nejenže umí používat nástroje, ale i plánovat. S ořechy létají nad křižovatku, kde je upustí, aby kola projíždějících aut jim pomohla rozbít skořápku. Když pak na semaforu autům svítí červená, dokráčejí si pro pamlsek. V sebezapření a čekání na možnost výměny malého pamlsku za větší nebo lepší jsou lepší než děti. Rakouští vědci nyní připsali vránám další „plus“ - schopnost rozeznávat komu lidský hlas patří.