Kryovulkanismus už byl odhalen i na Plutu a nebo ne?

Australská zoo dnes představila mládě, kterého se ujala jiná březí samice hned poté, co jeho vlastní matka při porodu zemřela.

Sonda New Horizons si letos již užila spoustu zasloužené mediální pozornosti díky historicky prvnímu průletu kolem Pluta. To však zdaleka není konec její mise. Ještě necelý rok bude americká sonda odesílat domů data z průletu, zároveň se však New Horizons chystají na další zajímavé úkoly. Ve hře jsou vzdálená pozorování jasných objektů i blízký průlet kolem sekundárního cíle. Co přesně New Horizons čeká a co můžeme očekávat od jejich dalšího cíle?

Jak už to tak bývá, podivuhodný nález spousty kostí nového příbuzného přinesl mnohem víc otázek než odpovědí.

aneb 26 640 plus minus 130 let před „nyní“

Několik týdnů jsme mohli jen s nostalgií vzpomínat na dny po průletu kolem Pluta, kdy jsme se těšili ze stále nových fotek trpasličí planety. Sonda totiž potřebovala poslat i data z nefotících experimentů. Nyní půst končí a začíná období, o kterém Alan Stern před pár týdny řekl, že v něm budou „pršet fotky“. NASA před několika hodinami zveřejnila snímky Pluta a Charonu a opět je to dech beroucí podívaná.

Již delší dobu se ukazuje, že náš „vývojový strom“ je spíše husté a pro nás nepřehledné křoví. Naši předkové v žádném případě nepostupovali krok za krokem vzhůru, ale vytvářeli různé linie, jejichž podoba je nám mnohdy nesrozumitelná.

…aneb Ohlédnutí za nejvýznamnějším Francouzem v dějinách české paleontologie

Nemožnost komunikace se stroji obklopenými žhavým plazmatem nedá vědcům spát. Že by konečně našli ten správný recept?

Miniseriál historie objevů fosílií velkých druhohorních plazů, od mořských (mosasauři, plesiosauři) přes létající (ptakoještěři) až po suchozemské dinosaury. Dějiny objevů této fascinující skupiny mezozoických obratlovců jsou mnohem pestřejší, než by se mohlo zdát, a to i na našem relativně malém území. Ačkoliv se nemůžeme pochlubit ikonickými objevy typu kostry druhu Tyrannosaurus rex, má i náš středoevropský stát v tomto směru rozhodně co nabídnout.

Lidé požadují, aby zákony platily stejně pro všechny. Obzvláště důrazní jsou v tom fyzikové. Ano, alespoň fyzikální zákony by měly platit pro všechny stejně, bez ohledu na to, jak rychle pozorovatel se pohybuje, nebo jak silná gravitace drtí jeho tělo. I když to znamená hrátky s časem.

Už je to více než dva roky od okamžiku, kdy se 14. února 2013 vypnul svazek urychlovače LHC. Po úpravách a vylepšeních nyní zařízení opět ožívá. Celková energie srážky protonů je tentokrát 13 TeV, oproti 8 TeV kterých dosáhl před přestávkou. Je tak vhodná doba si připomenout, co nás čeká a čeho se díky urychlovači a jeho experimentům zatím dosáhlo.

Na oběžné dráze působí na lidský organismus stav beztíže, který přímo i nepřímo ovlivňuje celou řadu tělesných funkcí. Před počátkem vesmírné éry lidstva si lidé kladli mnoho otázek: Může člověk ve vesmíru vůbec přežít? Způsobí stav beztíže ztrátu vědomí? Budou lidé schopni konzumovat stravu? A jak to bude s jejich schopností vylučovat odpad?

…aneb Legenda v podání třetihorního mloka

Co se týče nepilotovaných landerů, má Měsíc v hledáčku nejen americká NASA nebo soukromé subjekty snažící se o úspěch v soutěži Google Lunar X Prize, ale zejména Čínská kosmická agentura, která při jeho výzkumu sbírá poslední dobou jeden vavřín za druhým. To si samozřejmě nechce nechat líbit velký asijský rival, Japonsko.

Teresa Fernandez-Crespo z University Baskicka, zkoumala megalitické památky v severním Španělsku a dospěla k závěru, že vypovídají o opaku toho, co jsme si o sobě namlouvali. Zpochybnila zažitou představu rovnostářství v pozdním neolitu a začátku doby měděné. K šíření španělských kacířských myšlenek se propůjčil přední paleontologický časopis Journal of Archaeological Science.

Nejnovější články v časopisech PLoS ONE a Nature referují o závěrech ruského výzkumu z něhož vyplývá, že před šesti sty miliony lety, kdy jsme si ještě lebedili na dně moře, jsme již tehdy byli symetričtí, měli jsme coelom, nervovou soustavu a mávali jsme okolo svými chapadélky.

…aneb Válečný špión, který zkoumal dinosaury

aneb pozitivní příběh propojení vědy a ochrany tropické přírody …

...aneb nedoceněný génius prehistorické tvorby by se dnes dožil 110 let

Nová simulace vesmíru EAGLE ze superpočítačů Cosmology machine a Curie nabízí docela věrné zobrazení galaxií, protože zahrnuje vliv intenzivních galaktických vichrů.

Té, co pravěkému umělci stála modelem, by devět z deseti lékařů diagnostikovalo obezitu. Stejně vysoká a jen o několik tisíc let mladší „Francouzka“, se v mnohém podobá naší nejznámější „Moravance“.

Někdo rád loví vysokou, někdo zase děvčata (na vysoké). Amatérský astronom Koichi Itagaki z japonského města Yamagata ležícím ve stejnojmené prefektuře má úchylku navýsost zajímavou: loví supernovy. A vypadá to, že před několika desítkami hodin narazil na jednu zbrusunovou...

Mozečky jsou sice malé, v evoluci primátů a především lidské linie ale možná sehrály velmi významnou roli, v souvislosti s používáním nástrojů a rozvojem řeči.

Shakespeare z něj udělal hrbatou vraždící zrůdu. Existuje ale i pohled nezatížený nánosem zostuzovací propagandy dynastie Tudorovců završené nadšenectvím viktoriánské éry. Jasno do věcí postupně vnáší výzkum kostry vykopané před pár lety na parkovišti ve městě Leicester.

Turingův test pokořil simulátor třináctiletého chlapce Eugena Gootsmana. Jedni to vidí jako historický úspěch počítačových věd, druzí upozorňují na možné nedostatky.

Vědci ze tří institucí (Columbia University, Harvard University a Massachusetts Institute of Technology) nezávislými metodami zkoumali svitek, který zmiňuje Ježíšovu manželku a dospěli k závěru, že je starobylý. Vyvrátili tak argument nedůvěryhodnosti zachovaného artefaktu (někdy přezdívaného Evangelium Ježíšovy ženy), čímž zavdali důvod k diskusím o smysluplnosti celibátu a nejen to.

Po rozbahněném ústí řeky v okolí dnešního Happisburghu ve Velké Británii se procházeli lidé. Takhle to zní celkem banálně, nicméně tato procházka se odehrála někdy před 780 000 lety až jedním milionem let. Starší otisky bytostí rodu Homo jsou známy už jen z Afriky.

O evoluci člověka, společných předcích, chování lidoopů a striptérkách s Janem Zrzavým.

Redakce Nature vytipovala top ten jmen vědy v letošním roce. Najdete mezi nimi mistra klonovače, neohrožené viroložky, lovce exoplanet, bojovnici proti patentování genů a také vynálezce perovskitových solárních článků.

Podle 400 tisíc let staré mitochondriální DNA jsou lidé z Jámy kostí ve španělské Atapuerce blízce příbuzní záhadným denisovanům. Kam čert nemůže, tak nastrčí hominina z Denisovy jeskyně.

Přesněji řečeno, endogenní retroviry původně objevené u neandrtálců a denisovanů nosíme dodnes v našich genomech. Chce to jen trochu pátrat.

…aneb jak byl zánikem vládců planety ovlivněn blanokřídlý hmyz

Možná ano. Pokud se potvrdí, že Lebka 5 a ostatní lebky z Dmanisi náležely jediné populaci lidí, tak přijdeme o člověka zručného, neandrtálce i hobity z Floresu. Posledních dva a půl milionů let evoluce člověka by obstaraly dva velmi úspěšné druhy – Homo erectus a Homo sapiens.

Podle studie tvarů rukou z pravěkých jeskynních maleb to není vyloučeno. Tři čtvrtiny z nich odpovídají ženské ruce.

aneb matička Země, ale tatíček Mars.

Eugene McCarthy přichází s odvážnou teorií o našem zrození v hříšné lásce mezi kanci a šimpanzicemi v prostopášné Africe. Svou hypotézu ale nechce kupodivu ověřit experimentálně.

Veřejné chlubení zaměstnanců Leicesterské university je již delší dobu zdrojem informací jak pro kriminalisty, tak profesionální zabijáky.

Ve většině studovaných populací bylo pozorováno, že jak u mužů, tak u žen koreluje pozitivně inteligence s tělesnou výškou, tedy že vyšší lidé jsou v průměru inteligentnější. Otázkou je, proč.

Po roce se opět vrací projekt Avatar, který počítá s nesmrtelností lidského vědomí v robotických tělech. Dosáhneme věčnosti jako hloubaví androidi?

Nová fosilie malého hmyzožravého primáta ze spodního eocénu láme rekordy. Zřejmě máme v ruce nález, který je doposud nejblíže počátku všech primátů. Zdá se, že naši nejstarší příbuzní připomínali drobné denní nártouny.

Jak se zbavit hlasu uvnitř hlavy? Stačí vytvořit počítačového avatara, který ten hlas co nejlépe vystihuje a pak ho nechat ovládat zkušeným terapeutem. První výsledky vypadají velmi dobře.