Miocénní primát z lidské linie Pierolapithecus catalaunicus zažil analýzu kostí pánve. Jde o vůbec nejstarší zbytky pánve hominida, které máme k dispozici.

A bez pyrotechniků. Růst světové populace zpomaluje už od poloviny 60. roků.

Matení veřejnosti je činnost, která se nevyhýbá ani našim končinám. Těm nejlepším z nejlepších uděluje Český klub skeptiků Sisyfos cenu Bludné kameny. Letošními vítězi ze 48 nominovaných se stávají: RNDr. Jan Frank (kategorie jednotlivců) a Česká televize (kategorie družstev).

Mecenáši ze světa informačních technologií založili cenu pro hrdiny věd o životě v hodnotě 3 milionů dolarů. Bojovníci s rakovinou a krotitelé kmenových buněk mají nový vysněný vrchol kariéry.

Kalifornský psycholog Simonton teskní po době zářných géniů převracejících celé vědní obory. Dnešní věda je ale prostě jiná.

V těchto dnech publikovali čeští a dánští vědci první výsledky analýz ostatků světoznámého dánského astronoma Tychona Braha, který delší dobu žil, pracoval a i zemřel a byl pohřben v Praze. Hlavní otázkou, kterou chtěli vyřešit, byla možnost, že se Tycho Brahe otrávil nebo byl otráven rtutí. Podívejme se, jakou odpověď nám analýza hlavně jeho vousů a kostí, dala.

V 21. století se nejsnáze dopracuje úspěchu člověk obdařený vlastnostmi psychopata.

Ti, na které se při rozdílení zlatých medailí v portrétem Alfreda Nobela nedostalo, ačkoli si Nobelovu cenu zasloužili, se ocitli v „krásný společnosti“.

Anglický král Richard III. byl a) zrůda na těle i duchu, b) fešák a pašák. Správná odpověď je a) i b). Záleží na tom, který králův "mediální obraz" se nám dostane do rukou.

Brněnští antropologové pod vedením profesora Jaroslava Maliny vytvářejí otevřené elektronické encyklopedie.

Dne 30. srpna 2012 zemřel profesor Jaroslav Drobník – nestor české biotechnologie.

Již jsme se pod tíhou faktů smiřovali s tím, že my, kteří si říkáme moudří, jsme naše blízké příbuzné z rodu Homo likvidovali vyháněním, pobíjením i pojídáním ale když šlo o sex, byly nám všechny rozdíly jaksi fuk. Měly to dokládat geny neandertálců, které si nosíme v našich buňkách, tak nám to mnozí vědci vysvětlovali. Cambridští evoluční biologové Dr. Anders Eriksson a Andrea Manica ale mají na původ společných genů a na naší oblibu v mesalianci, jiný názor. Křížení moderních lidí s neandertalci zpochybnili, ne-li vyvrátili.

Výzkum DNA z kostí vyhynulých obřích ptáků Nového Zélandu očistil změnu klimatu od nařčení, že přivodila jejich vyhynutí.

Červená barva je jiná než ostatní v tom, jak na nás působí. U mnoha kultur je oblíbená jak na oblečení, tak na pokožce v podobě ozdobného nebo rituální malování. Je spojována nejen s láskou a zamilovaností, ale i s mocí a vyšším společenským statusem. Preference červené barvy má zřejmě hlubší evoluční souvislosti.