Je vám líto, že nemáme pořádné opičí ocasy? Nejspíš za to může neposedná Alu sekvence, jeden z mnoha „skákajících genů“, které dělají v genomech anarchii. Alu sekvence o délce 300 bází asi před 25 miliony let, hluboko ve třetihorách, skočila do oblasti významného embryonálního regulačního genu TBXT, který „dělá ocas“. A nám zůstaly jen zadky pro pláč.

Letectvo blízké budoucnosti bude spoléhat na hypersonické střely. Do akce by je měly vozit bombardéry B-52 i další letouny. Problém je v tom, že hypersonické střely a další podobné systémy jsou dost těžké a obtížně se s nimi manipuluje. Klíčovým pomocníkem pozemního personálu letectva by se měl stát unikátní robotický nakladač munice MHU-TSX.

V kalné vodě není nic vidět, kvůli rozptýlenému světlu. Přesto je ale možné v takovém prostředí smysluplně fotit. Nová metoda spojuje klasické polarimetrické snímkování s algoritmem, který automaticky najde optimální parametry pro potlačení rozptýleného světla.

Při provozu jaderných elektráren vzniká odpad, se kterým je problém. Bývá ještě schopen produkovat teplo a v souvislosti s radioaktivním rozpadem emituje neutrony i gama záření. Při výrobě bionafty také vzniká odpad. Tím je nadprodukce glycerolu. Vědci z Lancaster University přišli na způsob, jak pomocí obou odpadů získávat vysoce ceněné suroviny. Stanou se navrhované jaderné biorafinerie hitem nízkoemisního hospodaření, nebo jeden z mála technických ekonomicky efektivních procesů snižujících emise CO2, pohřbí aktivisté?

Mezi molekulárními mračny Perseus a Taurus se nenápadně skrývá prázdnota. Je to bublina o průměru 500 světelných let, která zřejmě vznikla po mohutné explozi supernovy či po sérii blízkých supernov. Teď už se nerozpíná a na jejím „obalu“ bouřlivě vznikají stovky nových hvězd.

Někdy kolem roku 1600 před naším letopočtem, ve střední době bronzové, zřejmě přilétl meteor, který s děsivou silou explodoval 4 kilometry nad tehdejší metropolí Beth Haram, v dnešním Jordánsku. Z 8 tisíc obyvatel města toho nejspíš mnoho nezbylo. Otázkou je, kdy k něčemu podobnému dojde příště.

Nejstarší evropské eposy, Ílias a Odysseia, popisují děje před koncem doby bronzové, v 12. století před n. l. Známou podobu získaly díky rapsódovi, kterému tradičně říkáme Homér, v 9. nebo spíš 8. století před n. l., Odysseia asi o málo později. V 6. století před n. l. athénský tyran Peisistratos nařídil, aby jejich text byl písemně fixován, a tak ochráněn před dalším spontánním vývojem.

Loni v listopadu se v Íránu odehrál technologicky vyspělý atentát na vysoce postaveného jaderného vědce a generála Revolučních gard v jedné osobě, Mohsena Fachrízádeha. Robotický systém ukrytý v dodávce zaměřoval a identifikoval cíl s využitím umělých inteligencí, přičemž ho řídil operátor v Izraeli přes satelit.

Stisk ruky je gestem pozdravu napříč rasami i kulturami. Tradičně se jím stvrzuje přátelství i platnost obchodních transakcí. Tento zvyk nyní do značné míry vykořeňují kovidová opatření. K jeho uchování by mohla přispět hologramová virtuální realita z dílny skotských vědců.

Mikrobiální palivové články představují slibnou, ale prakticky doposud nepříliš úspěšnou technologii. Jejich výkon podstatně zvýší, když jsou bakterie v těchto článcích krmené nanočásticemi stříbra. Bakterie si je zabudují do těla, čímž se z nich stanou mikroskopické generátory elektrického proudu.

Optické kabely jsou pro přenos internetu fajn, ale někdy je není možné použít. Společnost X ze stáje Alphabet Inc. vyvíjí bezdrátový laserový internet v rámci projektu Taara, který přenáší internet rychle a bezdrátově. V nedávném testu úspěšně spojili africké metropole Brazzaville a Kinshasu, které odděluje řeka Kongo.

Pokud můžeme věřit zprávám z totality, severokorejská diktatura se snaží diverzifikovat své zbraňové systémy, schopné nést jaderné zbraně. Prakticky současně odpálili novou střelu s plochou dráhou letu a odpálili balistickou střelu s krátkým doletem ze speciálního železničního mobilního raketového systému.

Nejvíce se na světě vypije obyčejné vody. Nápojům pak vévodí čaj. Dostupnost čisté pramenité vody k přípravě nápojů a jídel je výsadou pouhé hrstky lidí, většina je odkázána na vodu, kterou je třeba ošetřit proti množení zárodků bakterií. Nejrozšířenějším způsobem dezinfekce vody nejen v ČR, ale v celém světě, je její chlorování. Důvodem je láce chloru a také jeho velká baktericidní účinnost, kterou si zachovává i v malých koncentracích. Část použitých desinfekčních prostředků a jejich vedlejších produktů se pak k nám dostává prostřednictvím vodovodních sítí.

Představte si, že s velkou námahou vybudujete podzemní detektor na temnou hmotu. Navzdory vynaloženému úsilí žádnou temnou hmotu nenajde. Namísto toho získá nečekaná data, která by mohla být první pořádnou stopou temné energie. To je v kostce příběh experimentu XENON1T v italském podzemí.

Ben Lamm s Georgem Churchem založili startup Colossal Biosciences. Chtějí elegantně vzkřísit mamuta srstnatého, přepsáním genomu slona indického editorem CRISPR. Bude to mnohem méně náročné, než to vypadá. DNA slona indického a mamuta je totiž shodná na 99,6 procent. Společně s mamutem chtějí oživit i mamutí step, která mnohem lépe vzdoruje oteplování. A nejlepší mamutí step bude s živými mamuty!

…aneb Dominantní dravci před příchodem tyranosaurů

Ve Velké Británii zahájili pilotní test použití grafenu k vylepšení vlastností asfaltu na povrchu silnic. Odborníci doufají, že populární grafen podstatně vylepší tradiční asfalt, především jeho odolnost a trvanlivost. Pokud povrch dálnice s grafenem uspěje, mohlo by to znamenat významnou úsporu pro údržbu komunikací.

Pro ilegální kopáče ve službách překupníků tu byla cesta zarubaná, poklady skončily v místním muzeu. Napřed tedy poklady z rané doby bronzové, pak něco málo řecké antiky, nakonec záhadný falický reliéf s motýlem. (Poslední článek z minisérie detailů řecké kultury, s dovětkem o detailech a celku i problémech s příklady.)

Simulovaný vesmír Uchuu zahrnuje vývoj 13,8 miliardy let v krychli o velikosti 9,63 miliardy světelných let. Největší a nejrealističtější simulace vesmíru dnešní doby, která obsahuje 3 PB dat, vznikla na superpočítači ATERUI II, který ji musel věnovat spoustu drahocenného času. Astrofyzici mají o zábavu postaráno.

Pridanie vakcinácie k chemoprofylaxii malárie antimalarikami dokáže znížiť výskyt infekcii u detí v subsaharskej Afrike o 70 %.

Stephen Hawking už v roce 1974 zjistil, že by černé díry měly vyzařovat tepelné, čili Hawkingovo záření. Jinými slovy, že mají teplotu. Z rovnic kvantově gravitačních korekcí entropie černých děr teď na vědce vyskočila další, dost překvapivá vlastnost. Černé díry mají zřejmě také tlak.

Vezměte Boseho–Einsteinův kondenzát ze 100 tisíc atomů rubidia. Šoupněte ho do magnetické pasti ve vakuové komoře. Pak to všechno vyneste na vrchol výzkumné věže Fallturm Bremen a hoďte to dolů. Během volného pádu opakovaně vypínejte a zase zapínejte magnetickou past. Vaší odměnou bude rekordně nízká teplota 38 pikokelvinů.

…aneb Co víme o letových schopnostech obřího ptakoještěra

Nositeli cen 31. ročníku se stávají autoři vědeckých publikací zaměřených na vousy, žvýkačky, šváby na ponorkách,… Česká republika si odnáší cenu za ekonomiku a zjištění, že obezita politiků může být dobrým indikátorem korupce.

Orca je „vysavač“ oxidu uhličitého z atmosféry. Používá filtrační materiál, který pohltí nepopulární plyn ze vzduchu, smísí ho s vodou a nakonec ho vstříkne kilometr pod zem do čediče. Celé zařízení kompenzuje emise asi 870 automobilů. Je to sice jen kapka v moři, ale každý začátek je těžký.

Společnost Kratos intenzivně pracuje na nových taktických dronech. Jejich čerstvým počinem je malý tryskový dron Air Wolf s umělou inteligencí. Jde o takzvaný „attritable drone“, relativně levný systém, který bude možné nasadit do „opotřebovávacího“ konfliktu. Air Wolf má za sebou úspěšnou premiéru na Burns Flat, Oklahoma Range Facility.

Astronomy šokoval nový výzkum bílých trpaslíků, který byl založený na pozorování kulových hvězdokup M3 a M13 Hubbleovým dalekohledem. Jak se zdá, bílí trpaslíci nejsou jen netečné pecky superhusté hmoty, které jen čekají, až vychladnou. Podstatná část bílých trpaslíků zřejmě na svém povrchu termojaderně spaluje vodík, čímž si prodlužuje už tak neuvěřitelně dlouhé stáří.

Na tom, že jsou lesy potřebné, se shodneme všichni. Vytvářejí životní prostředí pro celou řadu živočichů, čistí vzduch a fotosyntézou vytvářejí dřevní hmotu čímž vysávají z ovzduší oxid uhličitý. Kolik uhlíku ale z atmosféry odčerpávají? A na jak dlouhou dobu? Jak moc se lesy podílí na ochlazování planety? Tak v tom se představy odborníků mění nejen často, ale korektně řečeno - dost podstatně.

Perovskity se díky své krystalické struktuře osvědčily ve vývoji solárních článků. A mají na víc. Jistý perovskit důmyslně vylepšený gadoliniem účinně detekuje neutrony. Detektor s tímto perovskitem by mohl monitorovat radioaktivní materiály všude možně, jak za legálních, tak i nelegálních okolností.

Středoškoláci se zase chystají do ulic demonstrovat za klima. Zároveň rychle rostou ceny energií. Nejen v Belgii a Německu se plánuje intenzivní výstavba plynových elektráren. Rozeberme možné směřování české energetiky v kontextu té evropské a doporučení, o kterých by měli středoškoláci uvažovat.

Detailní pozorování rádiového objektu VT 1210+4956 v jedné trpasličí galaxii odhalilo napínavou a tragickou historii těsné dvojhvězdy masivních hvězd. Větší z nich se odpálila jako supernova, po které zbyla neutronová hvězda nebo černá díra. Ta se pak prohryzala do jádra druhé hvězdy, kterou tím přinutila k předčasné supernově. Je to první „merger-triggered core collapse supernova“, jakou jsme našli.

Začalo to jako recese při náhodném setkáním módního virtuálního návrháře s ekonomem. Dvě profese snad ani nemohly být od sebe dál. Po šesti letech spolupráce je z toho mezi sociology vysoce ceněná publikace.

…aneb Zajímavá hypotéza z konce minulého století

Největší stellarátor světa Wendelstein 7-X dosáhl v roce 2018 teploty plazmatu 20 milionů °C, čili vyšší teploty než v nitru Slunce. Podle nových analýz by ale měl bez problémů zvládnout ještě mnohem vyšší teplotu plazmatu. Další kolo experimentů by měl spustit příští rok. Určitě to bude stát za to.

Nové smernice Európskej kardiologickej spoločnosti, vydané v auguste 2021, sa väčšinou zhodujú s predchádzajúcimi z roku 2016. To však neznamená, že by v liečbe ochorenia, ktoré je najčastejšou príčinou smrti vo vyspelých krajinách, nebol dosiahnutý žiadny pokrok.

Obzvláštní horský městys uprostřed Naxu má opravdu 5 muzeí, nahlédneme však jenom do tří: geologického (už kvůli paleoloxodontovi), vlastivědného a předběžně i do archeologického. Prolínání vědy a romantiky. Na konec ještě něco málo o podivuhodném městečku a okolí.

Když se řekne amyloid, většina z nás si vybaví Alzheimerovu chorobu, Parkinsona a demenci. Těm zběhlejším v medicíně přijdou na mysl i revmatoidní artritida, tuberkulóza, případně národový amyloid - tedy nic, s čím by člověk chtěl mít co do činění. Výzkumníci z Washington Univerzity v St. Louis přesvědčili mikroby, aby obávané amyloidové proteiny tvořili k jejich obrazu. Mikrobiální syntézou jejich polymerní materiály pokořují pevností i kevlar. Na techniku přípravy vláken bakteriemi byl právě podaný patent. Předpoklad jejich průmyslového využití je vysoce reálný.

Do roku 2025 by se na orbitě Země měl objevit technologický demonstrátor DRACO, který otestuje jaderný termální pohon. Pokud uspěje, mohl by se stát zásadní výhodou pro vojenské operace mezi Zemí a Měsícem. Pohon slibuje podstatné zlepšení manévrovacích schopností kosmických lodí.

…aneb Nový pohled na obávaného alosaura

Tým ze Stanfordu oprášil letitý design jednorázových chlórových baterií. Ty byly skvělé v hustotě ukládané energie, ale měly problém s agresivním chlórem. Jako průlomové řešení se ukázalo použití elektrod s uhlíkovými nanosférami. V jejich pórech se ukryje chlór a tam pak čeká na opětovné nabití baterie, aby se mohl stát součástí chloridu.

Zní to nevinně. Australský detektor gravitačních vln Bulk Acoustic Wave detekoval dvě události, jaké jsme ještě nikdy neviděli. Mohlo by jít o gravitační vlny na frekvencích kolem 5 MHz. Ve hře jsou kromě obyčejných poruch a nedopatření i fascinující věci, jako primordiální černé díry nebo temná hmota. Gravitační astronomie nabírá na obrátkách.

Termojaderné hlavice W88 pro rakety Trident II odpalované z ponorek slouží od roku 1989. Už byly doopravdy zralé na pořádnou modernizaci. Kromě jiného dostanou nový „mozek“, vylepšenou verzi systému Arming, Fuzing, and Firing (AF&F) Alteration 370. Hlavice s novým mozkem čekají důkladné testy.

Zdá se vám, že život musí být jen na planetách podobných Zemi? Tak to pořádně zapojte představivost. Slušně obyvatelné by mohly být i hyceánské planety, tedy planety pokryté oceánem a s atmosférou bohatou na vodík. V Mléčné dráze jsou zřejmě mnohem častější než planety jako Země. Podmínky vhodné pro život podobný našemu přitom panují i na hyceánských planetách s teplotou atmosféry až 200 °C.

…aneb Mořští draci ze souvrství Hell Creek

Pandemie jsou běžnou součástí lidské historie. Velké devastující pandemie, jako je covid-19 nebo třeba španělská chřipka, se podle všeho objevují častěji, než jsme si mysleli. Je ostuda, že nás covid-19 nachytal do značné míry nepřipravené. Ale ještě mnohem větší hanba by bylo, kdyby nás stejně zaskočila příští pandemie, které se podle nového výzkumu klidně můžeme dožít.

Při galaktickém kanibalismu se může stát, že se supermasivní černé díry splývajících galaxií nespojí. Jestli mají simulace ROMULUS pravdu, tak se v galaxiích jako je Mléčná dráha během historie potuluje v průměru 12 spíše dost nenápadných supermasivních děr. Plíží se v galaktickém halu, tiché, neviděné, ale potkat byste je nechtěli.

Geologům a geofyzikům se sopky jeví v mnohem lepším světle. Podle nich hrají roli „geologického termostatu“.

US Navy testují pozoruhodný systém Navy Marine Expeditionary Ship Interdiction System, čili NMESIS. Tvoří jej robotický raketomet se sci-fi vizáží ROGUE Fires, vyzbrojený pokročilými protilodními střelami Naval Strike Missile (NSM). Jsou to orgie technologií za nemalou cenu. Jedna střela NSM přijde na téměř 2 200 000 dolarů.

Antické sloupy z 6. století před n. l. funkčně použité ve středověké architektuře. Příklad recyklace architektonických prvků, tentokrát z Naxijské Chóry. K tomu antické brány v ulicích současného města a další zvláštnosti. Kéž by tak pěkně fungovala i návaznost naší kultury na antické motivy poetiky, intelektu a rovnosti před zákonem.

V nedávné době vyšla nová šestá zpráva panelu IPCC, která se snaží analyzovat antropogenní dopady emisí CO2 na klima. Je zajímavé podívat se na reálné možnosti reakce na tuto zprávu. Zelené aktivistické organizace na jedné straně hlásají nutnost rychlého omezení emisí, na druhé však nepolevují v boji proti nízkoemisní jaderné energetice.