Vynález luku přinesl do života pravěkých lidí revoluční změnu. Dostřel šípu byl podstatně větší než vzdálenost, na jakou mohl člověk hodit těžkým oštěpem. Účinnější zbraň zefektivnila nejen lov, ale i vedení válek.

Před dvěma a půl roky se na Oslu psalo o záhadných stopách v Mexiku z doby před 1,3 milionem let. Nyní bylo datování nálezu upřesněno.

Dánští vědci vedení Jorgenem Dissingem z kodaňské university otevřeli desítku vikingských hrobů na pohřebišti poblíž Galgedilu na dánském ostrově Funen.Tisíc let leželi nebožtíci v písku. Nyní promlouvají řečí písmen genetického kódu a vyprávějí o tom, co byli Vikingové zač.

Homo floresiensis nebyl dobrý chodec. S dlouhými chodidly připomínal klauna.

Antropolog Robert McCarthy zrekonstruoval hlasové ústrojí neandrtálců. Získal zvuk, který by vydali při vyslovení samohlásky "e".

Předkové Inuitů lovili velryby harpunou. Tvrdí to Daniel Odess, kurátor muzea které je součástí Aljašské university. Nálezy, které to dokládají, byly zveřejněny před vědeckou komunitou na výroční konferenci Společnosti amerických archeologů. Jde o rytinu potvrzující, že se lidé živili lovem velryb již nejméně před 3000 lety.

Po nejstarších známých Američanech zbylo ..... Přesto přináší objev starého indiánského ..... zásadní zvrat v historii osídlení Ameriky.

Zlomek lidské čelisti starý 1,2 milionu roků mění naše představy o pravěkém osídlení Evropy.

Zastánci člověka floréského vracejí úder. Po dvou vědeckých publikacích z minulého týdne, které dokazovaly, že „hobit“ byl defektní Homo sapiens, přicházejí vědci s důkazy o tom, že „hobit“ byl samotným druhem, který evolučně navazoval na člověka Homo habilis.

Diskuse o pravěkých „hobitech“ z ostrova Flores dostává nový impuls v podobě objevu ostatků trpasličích lidí, kteří žili před 1000 až 3000 roky na pacifickém ostrově Palau.

Podle nové australské studie nepatří floréskému člověku postavení samostatného druhu. Má jít o jedince postižené nedostatečnou funkcí štítné žlázy.

Jeden z nejznámějších spisovatelů literatury sci-fi, vynálezce a popularizátor vědy, autor románu „2001: Vesmírná odysea“ Sir Arthur Charles Clarke se narodil 16. prosince 1917 v Mineheadu (Velká Británie).

Neandrtálské děti se vyvíjely rychleji než děti dnešního člověka. Znamená to, že jedinečně pomalý vývoj dětí člověka Homo sapiens je poměrně horká evoluční novinka.

Barva očí, vlasů či pleti patří k nejnápadnějším rysům našeho zevnějšku. Barva kůže sehrává významnou roli při ochraně před slunečním zářením. V oblastech blízko rovníku nebo ve velehorách čelíme vyššímu riziku poškození dědičné informace ultrafialovou složkou slunečních paprsků. Hrozí nám rakovina kůže. Tmavá pleť nás účinně chrání. Proto mají tmavou pleť obyvatelé rovníkové Afriky, australští domorodci, ale i indiáni z jihoamerických And či Tibeťané. Barva očí a vlasů žádnou významnou funkci nemá. Většina obyvatel Země má vlasy černé a oči hnědé. Nejpestřejší výjimku tvoří původní obyvatelé Evropy. Najdeme mezi nimi modrooké blonďáky nebo zelenooké ryšavce s pletí plnou pih.ˇ

Mladší spoluobjevitel struktury DNA a nobelista James Watson byl spláchnut médii za neopatrné výroky na adresu černých spoluobčanů, o něž se podělil s novinami Sunday Times Magazine.

Odešel jeden z největších českých popularizátorů vědy.

Tým archeologů Arizonské státní univerzity učinil převratný objev v zátoce Mossel v jižní Africe. V pobřežní jeskyni nalezli doklady o konzumaci mořské stravy (hlavně škeblí), užívání hlinky z okolních skal a nástroje staré 165 +/- 16 tisíc let. To je doba, kdy v Africe začalo vládnout velké sucho a většina Afriky byla pokryta pouští.

Do tohoto místa vždy redakce doplňuje stručný obsah článku. Tentokrát to nedokázala.

Neandrtálci žili až daleko na Sibiři.

Anatomie zápěstních kostí „hobita“ Homo floresiensis je tak primitivní, že vylučuje jeho příslušnost k druhu Homo sapiens. Padá tak teorie, podle které byli „hobiti“ defektní příslušníci druhu Homo sapiens postižení mikrocefalií a dalšími dědičnými neduhy.

Homo habilis jako první člověk? Kdepak. Podle nejnovějších nálezů byl jen vedlejší slepou větví. A Homo erectus byl podle všeho vyznavačem gorilího životního stylu.

Vědci získali hmatatelný důkaz o předkolumbovských cestách Polynésanů do Nového Světa.

Otázka vzniku lidské chůze po dvou se vrátila na stromy.

Živé organismy mají schopnost do určité míry řídit své životní pochody. Výzkum těchto pochodů byl celoživotní náplní akademika Laufbergera. Předpokládá to ovládat několik oborů. Laufberger je zvládnul na světové úrovni. Za objev ferritinu (1935) byl někdy v letech 1956 –1958 nominován na Nobelovu cenu. Zasloužil se o proslulost československé kardiologie. Před 60ti lety napsal první moderní teorii činnosti mozku na světě.

Vědci z Washington University v St. Louis (USA) a Institute of Vertebrate Paleontology and Paleoanthropology – IVPP (Čína) studovali 40 000 let staré kosterní pozůstatky moderního člověka nalezené poblíž Beijingu a dospěli k názoru, že s teorií o šíření moderních lidí „ven z Afriky“ to zřejmě nebude tak jednoduché, jak jsme si to dosud představovali.

Nekřížili, křížili, nekřížili, křížili. Jako na houpačce se v poslední době mění názory paleontologů na sex moderních lidí s neandrtálci. Posledním „hitem“ odborné literatury je, že se mezi sebou kromaňonci a neandrtálci přece jen křížili.

Sovětský letecký a raketový konstruktér Sergej Pavlovič Koroljov se narodil 12. ledna 1907 (Žitomir, Ukrajina).

Britský matematik, teoretický fyzik a astrofyzik Stephen William Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu 1942. Patří mezi nejvýznamnější a nejpozoruhodnější vědce současnosti.

Naší zbraní proti zákeřným neandrtálcům docela dobře mohl být trik s rozdělením ekonomických rolí mezi muže, ženy a děti.

Dosud byly považovány za nejstarší písmo Ameriky znaky na pečetním válečku nalezeném v Mexiku. Je datován do doby před 2500 lety. Kamenná deska zhotovená Olméky je také z území dnešního Mexika, je však starší. Její stáří se odhaduje na 3000 let.

Přesvědčení, že genialita a výjimečné kreativní schopnosti těsně souvisejí s určitým druhem šílenství nebo duševní poruchy, má kořeny v antickém Řecku. Maniakální deprese, spojená s nedostatkem spánku, má hodně společného se stavem migrujících ptáků.

Podle mitochondriální DNA jsou potomky prvních žen, které přišli do Asie z Afriky. Dnes žije již jen několik desítek Andamanů, kteří se ještě živí jako „primitivní“ lovci a sběrači.