Některým holčičkám, které se narodily matkám jimž lékaři předepisovali syntetický estrogen, je dnes již okolo čtyřicítky. Jsou však stále v nebezčí. Riziko, že u nich propukne rakovina prsu, mají dvakrát větší.

Máte v plánu se kochat pohledem na vašeho ještě nenarozeného potomka. Obdivovat jeho hlavičku, jak mu tluče srdíčko, jaké má prstíky a jak na vás mrká? Zapomeňte na to. Ukojení vaší zvědavosti by mohlo dítěti poškodit mozek.

V laboratoři vytvořený hybrid lidské a ptačí chřipky odmítá vyvolat epidemii. Alespoň mezi fretkami. Jsme tedy „za vodou“?

Přísady, které vědci objevili v celé řadě šampónů a přípravků pro osobní hygienu, se ukazují být potenciálně škodlivé. Brání normálnímu rozvoji mozku.

Pokusy na myších ukázaly, že kouření marjánky ovlivní hladinu látky, která ve vejcovodu zajišťuje patřičné dozrávání zárodku. Užívání si zábavy s THC tak může být u žen příčinou jejich neplodnosti.

V některých případech se ukazuje, že rakovinu lze porazit s pomocí zvýšené teploty. Po slavném cyklistovi, který se takové léčbě podrobil, se účinkům tepla na nemocné buňky říká „Lance Armstrongův efekt“. Vědci postupně odhalují, co je jeho příčinou.

Nejsou to jen dehtové zplodiny, co podporují u kuřáků „raka“. Nikotin se sám účastní na klíčovém procesu vedoucím v buňkách ke zhoubnému bujení.

Analýza vývoje smrtelných otrav způsobených léky dává obraz toho, čemu Američané začali říkat „národní epidemie z předávkování“. Výsledky zveřejnil v tomto týdnu časopis Farmakoepidemiologie a bezpečnost léků.

Vznik chorob z příbuzenstva „hovězího šílenství“ připisuje většina badatelů infekčním bílkovinným částicím čili prionům. Menšina se drží virové teorie, podle které chorobu vyvolává dosud neidentifikovaný virus. Početná skupina exotů nabízí přehršli dalších, mnohdy notně exotických teorií. Francouzští vědci nyní podali přesvědčivý důkaz o spolupráci prionů a virů.

Vědci se již delší dobu snaží přijít na to, proč roste počet alergických dětí. Z posledního statistického šetření vyplynula zajímavá souvislost. Více astmatických dětí je mezi dětmi, které mají doma bazén.

Zmrazování a rozmrazování vajíček, neboli ovocytů (dříve oocytů), je zásah, který je pro buňku rizikový. V sázce je poničení buněčných struktur v důsledku tvorby krystalů. Může jít o poškození lehké, ale i těžké nebo neslučitelné se životem. Poškození se může vymstít až na dalších generacích. Proto se technika zmrazování vajíček používá u lidí jen výjimečně. Je tomu také proto, že se s ní nedosahovaly ty nejlepší výsledky. Vše se ale nyní může změnit. Japonci přicházejí se šetrnou zmrazovací technikou, nazvali jí Cryotop.

Ortopedické implantáty již pomáhají milionům lidí vést aktivní život. Některým pacientům ale umělé klouby „nesednou“ a po opakovaných infekcích u nich dochází k jejich odhojení. Týmu amerických inženýrů se nyní podařilo najít způsob, jak povrch implantátů upravit, aby se riziko infekce snížilo na minimum. Vhodnou úpravu poskytují nanostruktury oxidu zinku, nebo titanu.

Američtí vědci zveřejnili výsledky pokusu, který dává předpoklad, že bude možno testovat kdo z nás je, a kdo není, nakažen „nemocí šílených krav“. Projekt má realizovat společnost Amprion.

Oproti toužebným přáním odpůrců předmanželského sexu zázračné gumičky chrání nejen proti batolatům, ale i proti virům bradavic.

Po horolezcích přichází ve vysokých nadmořských výškách Viagře „na chuť“ také cyklisté. Některým zvyšuje jejich výkon až o 45%.

Ptačí chřipka v květnu zahubila sedm členů jedné indonéské rodiny. Virologické vyšetření zemřelých dalo nyní za pravdu těm, kteří tvrdili, že ptačí chřipka se může přenášet z jednoho člověka na druhého a že šíření nemoci nemusí být omezeno jen na přímý kontakt s nemocnými ptáky.

V posledním čísle časopisu British Medical Journal odborníci varují před používáním mobilního telefonu za bouřkového počasí. Doporučení se vztahuje na volná prostranství, mimo budovu, samozřejmě.

Pokud si příbytek zbavujeme nepříjemných pachů chemickými přípravky, nemělo by nám být jedno, z čeho jsou vyrobeny. Některé chemikálie znemožňují v buňkách spustit procesy označované jako „možnost poslední volby“. Jde o naprogramované procesy, které automaticky zajistí u buňky sebevraždu (apoptózu), pokud se nádorově zvrhne.

Pacient, který v roce 2003 zemřel v Číně s diagnózou SARS, byl ve skutečnosti nakažen ptačí chřipkou vyvolanou virem H5N1.

Rodičovství s sebou nese různé momenty otupělosti. Jeden z nich je změna ve vnímání zápachu. K tomu, aby vědci odhalili zda naše vnímání nepříjemných věcí má nějaké evolucí dané kořeny, nechali matky dětí čichat k zašpiněným plenám.

Mikroorganismy nám pomáhají řešit problémy s odpadem. Odstraňují jedovaté a zdraví škodlivé látky tím, že je rozkládají. Nyní se objevila první informace o tom, že se jim někdy při této činnosti podaří pravý opak - z málo škodlivého odpadu nám udělají vysoce nebezpečné toxiny s rakovinotvorným účinkem.

Vědecká studie odhalila, že pití kávy snížuje riziko onemocnění jater nazývané cirhóza. Příznivý vliv má dokonce i u alkoholiků.

Rozhodnutí mít rodinu až ve vyšším věku s sebou nese riziko neplodnosti, u partnerek častější problémy s donošením plodu a z potomků jsou častěji zakrslíci. Stárnout znamená mít v některých oblastech genomu každým rokem o 2% mutací více.

Naopak, nová detailní studie kuřáků marihuany a tabáku ještě ke všemu naznačuje, že THC má přes nepříznivý obsah dehtu a dalších rizikových látek v jointech na plíce pozitivní vliv.

V indonéské vsi se nakazilo ptačí chřipkou osm lidí. Sedm z nich zemřelo. Ve vsi není prokázán výskyt viru H5N1 u drůbeže. Epidemiologové se obávali, že tu dochází poprvé k masovému přenosu viru H5N1 z člověka na člověka. Světová zdravotnická organizace spustila poplach a vyslala do oblasti zásobu léků Tamiflu. Její akce však narazila na nečekané potíže.

Arzen v podobě arzeniku (oxid arzenitý) je bílý prášek bez chuti a zápachu. Zvláště oblíbený byl ve středověku. Rodina Borgiů s ním řešila i politické spory. Jeho toxický účinek využíváme v medicíně dodnes, například při umrtvování nervů ve zkažených zubech. Vědci nyní zjistili, že arzen není jen obyčejným jedem. Škodí i v nepatrných dávkách. Zastavuje opravné mechanismy genetického kódu. Ničí nám to nejcennější co máme a co vkládáme do svých potomků - naší DNA.

Cesty prionů jsou nevyzpytatelné. Objevují se v těle savců nakažených spongifromní encefalopatií na místech, kde jsme to považovali za vyloučené, např. v mléce, mase, moči. Nejnovější výzkumy naznačují, že jich můžeme mít plná ústa – a nejen proto, že o nich v jednom kuse mluvíme.

Louisovi bylo jednatřicet a měl za sebou tři roky ve vegetativním stavu. Při autohavárii utrpěl těžké poranění mozku a už se neprobral. Usínal a opět se budil. Občas jakoby na kratičkou chvilku navázal „kontakt“ pohledem s matkou, která se o něj starala. Někdy plakal a vykřikoval jindy se naopak usmíval. Přesto si Louis neuvědomoval sebe sama ani nic ze svého okolí.

Jedna z nejslibnějších metod léčby, která blokuje účinky genů - pacientových i genů choroboplodných zárodků – se ukázala jako potenciálně nebezpečná. Na myši účinkuje jako jed.

Překvapivý objev nabízí naději na zvýšení účinnosti metody oplození ve zkumavce a dokonce i na léčbu některých typů neplodnosti.

Bakterií odolávajících antibiotikům přibývá. Antibiotik nikoli. Pro je vítán s nadšením objev platensimycinu. Nového antibiotika zabírajícího na zlaté stafylokoky odolné k vynokymycinu a methicilinu.

Vědci mají k dispozici myši, jejichž lymfocyty mají téměř zázračné účinky. Pokud jsou vstříknuty do rakovinou na smrt nemocných myší, zhoubné bujení u nich zastaví a během několika týdnů je kompletně uzdraví.

Už ve čtyřicátých letech 20. století předpokládal britský genetik Haldane, že dědičné choroby, jako je thalasemie, chrání člověka před malárií. Je to pravda?

Co rozhoduje o tom, zda si při výletu do přírody koledujeme o lymskou boreliózu. Množství klíšťat nakažených touto chorobou a schopných přenášet jejího původce na člověka je určeno do značné míry množstvím zemích veverek a úrodou žaludů.

Co všechno umí nebo neumí „tráva“ a další měkké drogy? Látky obsažené v marihuaně mohou tlumit imunitní systém. To je zřejmě dobře, když je imunitní obrana příliš rozdováděná. A nedobře, když potřebujeme uvést imunitní obranu do nejvyšší pohotovosti.

Pokud onemocníme virovou infekcí, genetický materiál útočníků v našem těle zůstává ještě dlouhou dobu poté, co jsme se uzdravili. Pro tyto pozůstatky infekcí vědci začali razit termín bioportfolio. Dá se z něj mnohé vyčíst.

Pokud celý týden nemáte na sport čas a pak se to snažíte dohnat o volných dnech, spadáte do kategorie, která už má v ambulancích svůj pojem - „víkendový atlet“. Členstvím v takovém klubu si koledujete o polízanice, často připadají v úvahu porušené vazy. Vědci z Jeruzaléma možná našli způsob, jak takový problém s pomocí kmenových buněk léčit.

Antibiotika na bázi aminoglykosidů se používají již 60 let. Mnoho z nás jim vděčí za to, že jsme přestáli nebezpečné akutní infekce, nebo třeba i tuberkulózu. Hodně je i těch, kteří by se bez nich neobešli, protože potřebují celoživotní antibakteriální clonu, například ti s cystickou fibrózou. Kromě mnoha předností mají zmíněná antibiotika také jednu nectnost. Někdo po nich ohluchne.

Tzv. dimorfní houby jsou organismy „dvou tváří“. V půdě žijí celkem nenápadně. V lidských plicích se mění na původce těžkých a někdy i smrtelných zápalů plic. Vědci odhalili gen, který je tento přerod z hodného houbového „doktora Jekylla“ na zlého kvasinkového „pana Hydea“ zodpovědný.

Proti šíření SARS pomohly důkladné kontroly na letištích, termokamery odhalující pasažéry se zvýšenou teplotou a omezení letecké dopravy do krizových oblastí. Má stejný psotup šanci i v případě pandemie chřipky?

Pokusy vytvořit vakcínu, která by chránila proti širšímu spektru chřipkových virů a nemusela se měnit každý rok, vypadají nadějně.

Virus H5N1 se otužuje. Dnes vydrží mnohem více než před devíti lety.

Může se virus ptačí chřipky přizpůsobit lidskému organismu podobně jako viry vyvolávající běžné chřipkové epidemie? Jak daleko už v tomto procesu pokročil? A co mu ještě chybí? Podle amerických virologů připomíná virus H5N1 izolovaný z lidských obětí některými rysy původce ničivé španělské chřipky. K proměně na masového zabijáka by mu mohly pomoci mutace genů, kterými by napodobil původce hongkongské chřipky z roku 1968.

Podávání protilátky a peptidu, z kterého se tvoří inzulín, výrazně zefektivnilo léčbu cukrovky typu I. Zatím jen u myší. Ale klinické zkoušky by měly začít v USA ještě letos. Několikadenní kůra zažene myším cukrovku na celý život.

Japonští vědci zjistili, jak s pomocí transplantace buněk kostní dřeně do mozku lze navodit vznik nových neuronů. V mrtvicí poškozených částech mozku lze u myší obnovit některé ze ztracených neurologických funkcí.

Vědci objevili v mléce klokanů látku, která je stokrát účinnější než penicilin.

Po Francouzích jsou to čínští chirurgové, kdo použili k vyspravení znetvořeného obličeje tvář z mrtvoly.

Mysteriózní infekční proteiny, které způsobují neléčitelné onemocnění mozku, zůstávají smrtelnou hrozbou i poté, co uváznou v půdě přilepené na jílovité částice. Toto zjištění je do značné míry překvapením, protože proteiny, které se na půdní částice navážou, většinou změní svůj tvar a tato změna se u nich projeví poklesem jejich aktivity. U prionů to neplatí.

Místo papíru gel, místo inkoustu kapalina s živými buňkami a trojrozměrný tisk – to jsou teoretické základy pěstování orgánů „na míru“.

Buňky, které obsahuje oční sítnice a které normálně nejsou na světlo citlivé, se mohou stát na světlo reagujícími buňkami, když do jejich membrány je uměle vpraven protein rhodopsin.