Po krátké době už zase píšeme o věcech z Massachusettského technologického institutu. Dnešní příspěvek se týká dilema, do kterého tamní vědci přivedli odpůrce GMO. Upravili totiž kvasinku, která je teď na nejlepší cestě stát se ekonomicky výhodnou producentkou ekologického paliva.

Hlavu v pejru, srdce v kalhotách, žaludek v krku a nervy v kýblu – to známe všichni. Netopýr Anoura fistulata má něco, co nemáme a mít nebudeme. Jazyk v hrudi.

Naší zbraní proti zákeřným neandrtálcům docela dobře mohl být trik s rozdělením ekonomických rolí mezi muže, ženy a děti.

Čím měřit úspěchy vědecké kariéry? Slávou? Penězi? Nebo radostí z objevování? Stále častěji se ozývají hlasy, že úspěšnost vědce lze vyjádřit tzv. Hirschovým indexem.

Sýkory koňadry zpívají ve městě jinak, než v okolních lesích, přičemž se šikovně přizpůsobují městskému prostředí.

Jako dva kámoši, kteří se vydávají na hon, se chová muréna a kanic. Vyrážejí společně a co uteče jednomu, to dopadne druhý.

eteorit Tagish Lake (západní Kanada) obsahuje organické sloučeniny z doby před zformováním planet sluneční soustavy.

Schvalovací proces nového geneticky modifikovaného bramboru Amflora vyšlechtěného koncernem BASF zřejmě skončí úspěchem brzy na jaře. Zástupci BASF Plant Sciences předpokládají, že brambor získaný metodami genového inženýrství bude možné pěstovat už v roce 2007. Amflora je určena jako surovina pro nepotravinářské technologie k výrobě amylopektinu.

Někteří bereme na problémy se ztopořením celer, jiní Viagru. Celer z nás ale páchne a chemie je drahá. To všechno se ale brzo může změnit, protože v běhu jsou první testy léčby erektilní dysfunkce pomocí genové terapie.

Vědci vzali dvě molekuly, které jsou přirozenou součástí naší krve. Poněkud je upravili a vytvořili z nich komplex, který umí využít sluneční energii a rozložit vodu na kyslík a vodík.

Molekulární mágové v pozoruhodném experimentu přinutili myší zuby stále dokola dorůstat. První krůček na toužebně očekávané cestě za trvalými zuby.

Evoluční biologie a ekologie propůjčily své vnímání světa našemu chápání rakoviny.

Římská loď, která ztroskotala před dvěma tisíci let, vezla mechanické zařízení, které obsahuje technické prvky o nichž se soudilo, že byly objeveny až v šestnáctém století. Zpracováno je na takové úrovni, která odpovídá technickým zvyklostem osmnáctého století...

Probiotika. Někdo na ně vsází, jiný je považuje za šarlatánství. Nyní byla zveřejněna jedna z prvních skutečně důkladných studií, která si vzala na paškál základní principy účinku probiotik a prověřila je na molekulární úrovni.

Čím jsi plodnější, tím víc máš synů. Tak zní v kostce jelení krédo. Vliv kondice laní na pohlaví potomků je dlouho znám. Vliv kondice a plodnosti jelenů na pohlaví zplozených kolouchů je překvapením.

Vyrůstat v rodině, kde mají více psů, je ze zdravotního hlediska výhrou, tvrdí vědci ze Cincinnati.

Z prsta vycucaná kacírska teória o pôvode šimpanzích dažďových tancov. Spískali to domorodci a ich deti?

Žluté, zelené nebo červené? Jaké jablko máte raději? A co takhle modré? Objev australských vědců slibuje, že si šlechtitelé budou moci vybírat u nových odrůd podle barevné škály.

Dvě nezávislé studie podávají důkazy o tom, jak chemoterapie poškozuje mozkové buňky. Tato léčba vede ke ztrátě paměti a pomatenosti. U malých dětí jde často o poškození trvalé.

Australané neberou snahu snížit spotřebu vody na lehkou váhu. Přichází se zajímavým nápadem jak snížit při sprchování množství spotřebované vody až o 30%.

Objev, za který se bude udělovat letošní Nobelova cena za fyziologii a medicínu, je příslibem pro léčbu prionových chorob.

Podobnost Alzheimerovy choroby s prionovými onemocněními vyvolává obavy. Experimenty je potvrzují.

Biologové a lékaři už umějí ledacos. Někdo je za to velebí, jiný by jim urazil ruce v lokti. Co s tím? Kudy z toho ven? Odpověď na tuto otázku hledá nový pořad Českého rozhlasu Leonardo.

Pilotní studie vztahu hrubých parametrů nábožnosti a zdravotního stavu společnosti boří zažité mýty o nutnosti nadpřirozené morálky.

V hlubinách jihozápadního Pacifiku, kde vyvěrá ze země plyn, byla objevena neobyčejná forma života.

Tohle můžeme s klidem říci o samcích australských semiakvatických ploštic druhu Phoreticovelia disparata.

Saturn jak ho ještě nikdo nikdy neviděl. Snímky beroucí dech pořídila u Saturna během své mise sonda Cassini-Huygens.

Stetoskopu využívajícímu dopplerův efekt, nevadí okolní hluk.

Pohled na počty a uspořádání kopií jednotlivých genů ukázal, že genom druhu Homo sapiens není tak neměnný, jak se až dosud tvrdilo.

Požáry severských lesů planetu překvapivě neoteplují, ale naopak ochlazují.

Astronomům se vůbec poprvé podařilo změřit rychlost rotace hned trojice černých děr. Jedna z nich strhává okolní prostoročas takovým způsobem, který se velmi blíží teoreticky možné hranici. Tato černá díra se otočí 950krát za sekundu.

Deset let bude Evropská unie financovat studii zaměřenou na prevenci diabetu. Jde o část celosvětového programu nazvaného TRIGR. Program koordinují Finové a ti by v závěru sledování měli najít odpověď na to, zda změnou výživy kojenců můžeme předejít vzniku diabetu a zda kravské mléko není škodlivé.

Rafinovaný experiment s vysazením dravých leguánů odhalil, že se karibští anolisové dokáží vlivem okolního prostředí změnit raketovou rychlostí.

Kmenové buňky, které by mohly mít v popisu práce tvorbu kompletního srdce, objevili němečtí a američtí biologové.

V eliptické galaxii byly během pěti měsíců spatřeny hned dvě supernovy. Za posledních 26 let to byl už třetí a čtvrtý případ této hvězdné exploze. Takové množství supernov v jedné galaxii je velmi neobvyklé.

Vědci pomocí satelitu Swift (NASA) objevili u „blízké“ hvězdy tak silnou erupci, že kdyby nastala na našem Slunci, mohla by vést až k zániku života na Zemi. Tato erupce byla dosud nejenergičtější hvězdnou explozí, jaká byla kdy pozorována.

Drobné mušky se perou docela jako my a tak se staly zajímavým modelem studie agresivního chování na úrovni genů.

Některé druhy hmyzu projevují překvapivou schopnost přizpůsobit se toxickým látkám, kterými se jim brání jejich rostlinné oběti.

Neandrtálci se lišili od člověka druhu Homo sapiens pouhým půl procentem dědičné informace, i když měli za sebou více než půl milionu roků samostatného vývoje. Vyplývá to z analýz DNA izolované z kosti neandrtálského člověka staré 38 tisíc let.

Množství nedávných experimentů z oblasti behaviorálních věd ukazuje, že peníze nejsou určeny jen k jednoduššímu zprostředkování směny, ale již představa o nich je významným prvkem měnícím lidské chování. Zaměřme se na vztah mezi penězi v našem životě a vztahem k ostatním lidem.

Sonda Mars Global Surveyor pravděpodobně skončila svou mimořádně úspěšnou misi u rudé planety. Byla to nejdéle pracující sonda jaká kdy zkoumala Mars. Ale 2. listopadu 2006 se odmlčela.

Podle nové převratné studie shrnující reálnou situaci kolem odlesňování planety se v mnohých zemích situace dramaticky zlepšila a svět tvrdě směřuje od odlesňování k zalesňování.

Jako velký příslib pro rolníky třetího světa se jeví nový bavlník, který díky genetické modifikaci postrádá svůj hlavní toxin.

Misse Ulysses 17. listopadu 2006 dosáhla další důležitého milníku na svá impozantní cestě mimo rovinu ekliptiky: začala svou třetí pouť nad jižním pólem Slunce.

Hubblův kosmický dalekohled objevil pět supernov (explodujících hvězd) a jejich hostitelské galaxie. Získal důkaz o existenci temné energie a její přítomnosti téměř po celou dobu historie vesmíru.

Pozoruhodná výstava v norském muzeu poprvé přehledně představuje fenomén homosexuality v živočišné říši.

Když pruhované akvarijní rybičce uříznete kus srdce, tak ji zase bez potíží doroste, stejně jako noha mlokovi. Tak začínal článek kolegy Mihulky, který dopsal předevčírem. To ještě nikdo z nás netušil, že vědci ze Salkova ústavu jej vzápětí doplní slovy: „ Když uříznete kuřeti křídlo, zajistíme, že mu doroste“.

Kohouti jsou ke svému harému ohleduplní, když přijdou na něco k snědku, vydávají nezaměnitelné „ko ko ko ko“ a svolávají hejno k svačince. Jeho družky na jeho pohostinnost reagují jen v případě, když nemají jistotu v tom, že se v jejich teritoriu něco k sezobnutí také nachází. Podle vědců to je neočekávaný způsob komunikace a důkaz toho, že ptáci mají podobný způsob uvažování jako lidé.

Když pruhované akvarijní rybičce daniu uříznete kus srdce, tak ji zase bez potíží doroste, stejně jako noha mlokovi. Otevírá se tím zajímavá cesta k léčbě srdečních chorob.

Kouřením nebo holdováním tučným jídlům jsme na nejlepší cestě, jak si vlastním přičiněním přivodit rakovinu. Existují i další rizika, která nám radost ze života mohou krátit. Podívejme se k jakým závěrům ve věci vlivu životního stylu, dospěli odborníci na letošním setkání pořádaném Americkou asociací pro výzkum rakoviny.