Lov sekvencí v mořích severní polokoule přinesl pozoruhodný objev možná úplně nových Eukaryot.

Podle nového výzkumu vzácné černé diamanty mohou pocházet z vesmíru. Černé diamanty byly nalezeny pouze v Brazílii a Středoafrické republice.

Kalifornské brukve dokáží během pár let evolučně zareagovat na změnu lokálního klimatu a odpovědět na jarní sucha dřívějším kvetením.

Tření je jedním ze zdánlivě jednoduchých, ale přesto dodnes ne zcela pochopených fyzikálních jevů. A pokud se pokoušíte studovat tření v nano-rozměrech za makroskopických rychlostí, můžete se snadno dočkat překvapení.

Pšenice ztratila během domestikace gen pro ukládání proteinů, zinku a železa. Vědci se jej snaží pšenici vrátit.

Afroameričané (černí Američané) mají ve srovnání s bělochy (ale také s jinými minoritami) sníženou kognitivní schopnost při rozpoznání své nadváhy a obezity.

Zatím se vědci snažili kmenové buňky školit, aby se z nich staly specializované plnohodnotné buňky schopné nahradit opotřebované tkáně a poškozené orgány. Nyní se ukazuje, že může být výhodné ponechat tyto buňky v jejich mladické nerozvážnosti a zneužít je jako sebevrahy.

Objev pěvce, který uhynul na nákazu virem H5N1, vyvolal obavy v buddhistickém světě.

Za kilogramy nadváhy vděčíme kromě životosprávy a dědičných sklonů i mikroskopickým obyvatelům našich útrob.

Nakládání s geneticky modifikovanými organismy (GMO) podléhá velmi přísné regulaci. Hlavním motivem pro kontrolu nad jejich šířením a využíváním jsou obavy z jejich nežádoucího dopadu na životní prostředí a lidské či zvířecí zdraví. V poslední době někteří odborníci poukazují na fakt, že v případě geneticky modifikovaných vyšších rostlin spadají do pytle s označením GMO dvě odlišné kategorie – rostliny transgenní a cisgenní. Obě skupiny rostlin podléhají stejné regulaci, i když se ve své podstatě zásadně liší. Nizozemští vědci by byli rádi, kdyby byly cisgenní rostliny z přísné regulace vyňaty.

Existují zapovězené kombinace dědičné informace? Americký genetik Greg Hampikian z Boise State University je přesvědčen, že takové úseky DNA vzniknout mohou. Jsou podle něj pro organismy životně nebezpečné a v dědičné informaci proto chybějí.

Maličké korálové rybky čeká už v nejútlejším dětství dlouhá odysea. Jen se vykulí z vajíčka, uchvátí je mořské proudy a zanesou je na kilometry daleko od rodiště. Nejnovější výzkum amerických biologů ale prokázal, že rybky nejsou vydány vodnímu živlu napospas. Mnohé z nich se po několika týdnech života ve volném oceánu vydají na cestu zpátky domů. Svůj rodný korálový útes bezpečně najdou. Jak je to možné? Podle čeho se v mořských dálavách orientují?

Spojené molekulární laboratoře celého světa přečetly genom velmi běžného sexuálně přenosného parazita s nápadným jménem.

Sovětský letecký a raketový konstruktér Sergej Pavlovič Koroljov se narodil 12. ledna 1907 (Žitomir, Ukrajina).

Maso a mléko klonů hospodářských zvířat je bezpečné. Svět reaguje na tento verdikt americké FDA jako jeden velký Kocourkov.

V jediném lednovém čísle Physical Review Letters [ref0] se, jistě ne náhodou, objevily hned tři články popisující experimentální úsilí tří skupin z výkladní skříně kvantové teorie informace -- kvantové distribuce klíče (QKD). Řekněme si nejprve, co měly všechny experimenty společného a pak se stručně zastavíme u jednoho z nich. Nebudeme opakovat, co QKD je. Motivovaný čtenář jistě ví, případně z mnoha webových zdrojů [ref1] nastuduje.

Chandra objevila záření, které přišlo od černé díry. Přinesla důkaz o mohutném vzplanutí u centrální černé díry v naší Mléčné dráze.

Pokud na Marsu něco žije, tak to má nejspíš rádo peroxid vodíku.

Fosílie pravěkých embryí pravěkých živočichů nám měly prozradit tajemství vzniku prvních bezobratlých tvorů. Místo toho máme před sebou náhled do života dávných bakterií. Nebo možná ještě něco jiného.

Krtek hvězdonosý a rejsek bažinný čichají pod vodou.

Podle někoho je extrémní vytrvalost záležitostí svalů, plic a srdce. Podle jiných je to záležitost mozku.

Britský matematik, teoretický fyzik a astrofyzik Stephen William Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu 1942. Patří mezi nejvýznamnější a nejpozoruhodnější vědce současnosti.

Astronomové nyní zveřejnili výsledky rozsáhlého projektu, v jehož rámci se snažili mapovat rozložení temné hmoty ve vesmíru. Mapa navíc neukazuje pouze současný stav, ale také časový vývoj distribuce temné hmoty.

Asiatům jedou některé geny jinou rychlostí než Evropanům.

Za padesát let v muzeu zmizí z kostí stejně DNA jako za tisícletí, jež kost strávila v zemi.

Jako bájný pták Fénix některé umírající trpasličí galaxie směřují k vlastnímu znovuzrození.

Lék proti epileptickým záchvatům pomáhá lidem s Parkinsonovou chorobou.

Kmenové buňky embryonální nebo dospělé? Diskuse na toto téma neustávají. S objevem amerických vědců se dostávají do sedla zastánci dospělých kmenových buněk.

Hnojení sírou odstraní rakovinotvornou látku z chleba.

Tipněte si. Na fotce do občanského průkazu obvykle pózujeme sami. Na fotce naplněného fotbalového stadionu může být několik desítek tisíc lidí. Na snímku družice IKONOS...?

Spojení cukru a kyseliny máselné by mohlo být základem nových léků proti rakovině.

S velkým humbukem se americká média předháněla ve zvěstování zprávy o skotu, který nemůže onemocnět nemocí šílených krav. U nás tomu periodika věnovala jen několik řádek. Možná proto, že na chlup stejná správa o BSE odolném skotu, se objevila již před dvěma roky. Jde tentokrát o významný poznatek, nebo zase jen o blamáž?

Nové výzkumy jihoaustralských jeskyň potvrzují vražedné úspěchy našich údajně moudrých a šetrných předků.

Vědci našli důkaz, že se na Saturnově měsíci Titanu nacházejí jezera naplněná kapalným metanem.

Astronomové vůbec poprvé zaznamenali přítomnost černé díry v kulové hvězdokupě, tedy v místě, které se nezdá být těmto objektům příliš přátelsky nakloněno. Tento objev má poměrně vážné důsledky pro dynamiku uvnitř kulových hvězdokup a také může hodně napovědět o existenci tzv. černých děr střední velikosti.

Změny DNA, které by neměly nic dělat, mají za následek celkem nečekané kousky.

Na příbalovém letáku Viagry se píše: „Přípravek není určen pro děti a mladistvé do 18 let." Už to ale neplatí.

I Evropa měla své obří býložravé dinosaury.

Největší současný ještěr světa se rozmnožuje i bez tatínků.

Spektrograf VIMOS, součást Very Large Telescope agentury ESO zpracoval data zatím největšího souboru galaxií z naší oblohy.

Rok 2006 se po paleontologické stránce opravdu vyvedl. Zvláště pak je to patrné v oblasti „dinosaurologie“.

Vědci z Indiana University zveřejnili důkaz, že nedávno objevený hormon kisspeptin ovlivňuje u zvířat pokles libida. Další souvislosti naznačují, že obdobný má i u lidí.

Když v Ohiu v létě shoří les, nastartuje se tím obnova cenných dubových porostů.

Klony již nejsou frankensteinovskou zrůdou, jež svou existencí uráží Boha i přírodu. Americká nejvyšší autorita pro bezpečnost potravin (FDA) potvrdila, že klony skotu, prasat, koz a taktéž jejich produkty jako je mléko, jsou pro použití v lidské výživě bezpečné.

Scény v nichž se policejní pes s čenichem u země nadšeně žene za pachovou stopou prchajícího zločince patří nejen k tradičním klišé detektivního žánru, ale i k dennímu chlebu reálných kriminalistů. Zkuste si však na místě čenichajícího psa představit člověka.

Rozvoj mnohobuněčných živočichů schopných zanechat fosilie zřejmě souvisel se zvýšením hladiny kyslíku na konci gigantického zalednění před počátkem kambria.

Už jsme na Oslu psali o tom, že zapomenuté miny lze odhalit geneticky modifikovanými rostlinami, které v přítomnosti oxidu dusičitého (uvolňuje se z trhavin) mění barvu. Lze to udělat také pomocí cvičených potkanů. Nejnovější objev je založen na principu „jak se do lesa volá...“

Nižší obratlovci mají úžasnou schopnost regenerace tkání a orgánů. Notoricky známé je například dorůstání ocasu u ještěrek nebo nohou u čolka. Některé experimenty na laboratorních myších naznačují, že si savčí organismus zachoval signální dráhy regeneračních procesů, ale za obvyklých podmínek je nedokáže aktivovat. Proto je v současné době věnována velká pozornost regeneraci těla nižších obratlovců.

Výzkum imunitní obrany proti napadení cizopasnými červy přinesl překvapivý objev, který zřejmě bude možné využít k boji s astmatem.

Nové zařízení dokáže vychytávat proteiny, které způsobují nemoc šílených krav (BSE). Filtrování krve by mělo učinit transfúzi krve bezpečnou. S jeho nasazením v Evropě se počítá koncem roku 2007.