Velmi žádané helium-3, které je na Zemi nesmírně vzácné, se údajně povaluje na Měsíci. Startup Interlune tam chce tenhle pozoruhodný izotop těžit a přepravovat ho na Zemi. Se společností Vermeer vyvíjí elektrické rypadlo, které zajistí první krok lunární těžby helia-3.

Tiberius Aerospace vyvinuli ramjetový systém Spectre pro standardní 155 mm dělostřelecké projektily podle standardu NATO. Když takový projektil vystřelí houfnice, letí rychlostí až Mach 3,5 do výšky 19 800 metrů a do vzdálenosti 150 kilometrů. Díky hybridní GPS/inerciální navigaci a AI zaměřování zasáhne cíl s rozmezím 5 metrů.

Patnáctitunový výškový dron s velkou výdrží Jiutian SS-UAV, podle všeho nacpaný nejmodernějšími technologiemi, může přivést ze vzdálenosti tisíců kilometrů smrtící hejno stovky sebevražedných dronů, vybavených pokročilou hejnovou inteligencí. Západní vojenští vývojáři mají co dohánět.

Solární termální energetika je jako na koni. Globální oteplování jí hraje do karet. Teď jde o to, aby byla co nejlevnější. Australští odborníci rafinovaně využili vlastní vynález plastových zpětných zrcátek a vyvinuli nerozbitná a velmi lehká zrcadla z plastu, která by mohla zlevnit solární termální energii až o 40 procent.

Google DeepMind opět posouvá hranice umělé inteligence. Jeho nový systém AlphaEvolve nejenže optimalizuje vlastní infrastrukturu Googlu a šetří nemalé prostředky, ale také přepisuje desítky let staré matematické poučky a objevuje nové algoritmy. Zatímco AlphaEvolve demonstruje sílu evolučního přístupu v kombinaci s velkými jazykovými modely, konkurence v podobě OpenAI, Applu či čínských firem nespí a AI závod nabírá na obrátkách. Co to všechno znamená pro vědu, technologie a naši budoucnost?

Tým německé Fraunhoferovy společnosti vyvíjí pozoruhodné fyzikální baterie v podobě dutých betonových sfér, které se ponoří na dno v hloubce několika set metrů. Energie se do nich vkládá vypumpováním vody ve vnitřní dutině a odebírá se otevřením ventilu, po němž proniká dovnitř okolní voda. Technologie je to jednoduchá, potenciál prý veliký.

Venus Aerospace psali historii, když ve středu na Spaceport America v Novém Mexiku jako první v USA vypustili zařízení s rotačním detonačním pohonem a současně jako první na světě letěli s tímto pohonem, který měl vysoký tah. Vývoj hypersonických technologií pokračuje na plný plyn.

Velká a hluboká krápníková jeskyně na kykladském ostrově Antiparu bývala kultovním místem Artemidy. Nespolehlivé legendy o antických spiklencích blednou proti tomu, co zde roku 1673 prováděl markýz de Nointel, provázený hordou kléru, pirátů a tureckou posádkou. A byl tam i pan král.

Těla živočichů i rostlin nesmírně slabě září v oblasti viditelného záření. Lidské oko by muselo být tisíckrát citlivější, abychom tohle záření mohli vidět. Není to ale žádná čarodějná aura, nýbrž rutinní chemie a fyzika. Shodou okolností by se toto záření mohlo stát základem nových diagnostických metod.

Dva dny po publikaci článku, zda mohou z vyhořelého paliva Ukrajinci vyvinout atomovou bombu (zde na Oslovi), zveřejnily britské The Times závěry ze zprávy pro ukrajinské ministerstvo obrany zabývající se obdobnou problematikou. Ve zprávě se tvrdí, že Ukrajina je schopna vyvinout plutoniovou bombu typu Fat Man v rámci měsíců.

Blesky každým rokem zasáhnou miliony stromů. Impozantní silovoň v amerických pralesích si z toho udělal brutální ekologickou strategii. Tyčí se nad prales, čímž na sebe blesky přitahuje jako mucholapka mouchy. Zásah bleskem v pohodě přežije a blesk zlikviduje jeho konkurenci. Ekologie nezná hranic.

Brno není jen o vile Tugendhat a věčných debatách o poloze nádraží; v jeho laboratořích se totiž rozplétají základní otázky života a stárnutí na samých koncích našich chromozomů. Poznejte světový výzkum telomer, který odhaluje překvapivé evoluční zvraty.

Bolivijský stratovulkán Uturuncu soptil naposledy před zhruba 250 tisíci let. Přesto se ale stále chvěje geologickou aktivitou, což mu vyneslo škodolibou přezdívku „zombie vulkán.“ Mezinárodní tým geologů mu provedl seismickou tomografii vulkanického přívodního systému a tvrdí, že riziko bezprostřední erupce je mizivé.

Bizarně pojmenovaný „Dřevorubec“ společnosti Northrop Grumman je jako kříženec mezi sebevražedným tryskovým dronem a inteligentní střelou s plochou dráhou letu, schopnou nést kazetovou hlavici. Velmi levný Dřevorubec může být odpalován ze vzduchu, povrchu i vodní hladiny, přičemž může nést vlastní přesně naváděnou mikromunici, snad již existující Hatchet.

Jak zabavit nanoinženýry, aby nezlobili? Dejte jim želvušky a elektronový mikroskop s tetovacím salonem. Želvušky ve stavu kryptobiózy jsou nesmírně odolné a jak se ukázalo, zmrazení a tetování pod elektronovým mikroskopem jich přežije zhruba 40 procent. Co asi potetují příště?

Pokud jde o zuby, pravidlo, že je nutné chodit s bolavým zubem co nejdřív k zubaři, protože nový nenaroste, by mohlo být brzy ze hry. Britský tým vyvinul hydrogel, v němž spokojeně rostou zuby z kmenových buněk. Teď vymýšlejí, jak nejlépe dostat vypěstované zuby do chrupu pacienta.

Další pozoruhodnosti odlehlého kykladského ostrova Sikinu, včetně antického posvátného místa na vrcholku Agia Marina a skvělého vína.

Úder blesku nejspíš zcela zničí dron, pokud se mu připlete do cesty. Bleskosvodná multikoptéra japonské společnosti NTT nejen že se blesků nebojí, ale jejich zásah ustojí a nasměruje blesk na vybrané místo na zemi. Mohla by se stát leteckým bleskosvodem a současně lapačem blesků pro bleskovou energetiku. Vývoj je v plném proudu.

…aneb Proč je dnes většina koster v soukromých rukou

Vodní energetika bývá vázaná na vodní toky, nádrže, vlny nebo mořská pobřeží. Dešťová energetika by mohla využívat kapky deště, které jsou dostupné alespoň někdy téměř kdekoliv. Nová technologie týmu National University of Singapore těží energii z kapek procházejících trubičkami.

Když český Achilles Břetislav I v letech 1038 a 1039 podnikl invazi do Polska, zasadil tím ránu z milosti prvnímu polskému státu, jemuž vládli raní Piastovci. Mladý stát se prakticky rozplynul a Polsko na čas uvízlo v bezvládí. Svědectví o tehdejší situaci podávají pylové záznamy.

Tam kde americké námořnictvo selhalo a vzdalo vývoj revoluční technologie railgunu, Japonsko, jak se zdá, vytrvale směřuje k cíli. Prototyp railgunu operuje na palubě vojenské lodě JS Asuka, která je technologickým demonstrátorem japonského námořnictva. Vystřeluje projektily rychlostí Mach 6,5 a jeho hlaveň vydrží nejméně 120 výstřelů.

Když se s lidským mozkem nedá experimentovat, musejí se využívat pacienti. Mapování poškození mozku u mnoha různých pacientů a jejich vlivu na chování přivedlo vědce k neurálnímu okruhu, který souvisí s intenzitou angažovanosti v politice, bez ohledu na konkrétní politickou ideologii nebo stranickou příslušnost.

Britská armáda úspěšně otestovala systém RapidDestroyer, oficiálně známý jako RFDEW, který dokáže mikrovlnami usmažit elektroniku a senzory dronů protivníka. Jedním výstřelem s mizivými finančními náklady může zničit větší počet dronů, včetně celých hejn. RapidDestroyer by se měl stát součásti protivzdušné obrany klíčových vojenských i civilních zařízení.

Po pár letech o sobě dávají vědět SpinLaunch se svým neuvěřitelným vesmírným katapultem. Uzavřeli smlouvu s NanoAvionics, divizí Kongsberg Defence and Aerospace a chtějí vystřelovat stovky mikrosatelitů současně v malých raketách, které je dopraví na orbitu. Takto vybudují konstelaci komunikačních satelitů Meridian Space, která bude tvrdě konkurovat Starlinku. První odpal mikrosatelitů bude už příští rok.

Odborníci výzkumného sdružení MICrONS Consortium devět let mapovali a analyzovali kousek myšího mozku velký jako zrnko písku. S vydatnou pomocí umělé inteligence vytvořili doposud nejrozsáhlejší konektom savčího mozku. Kdy asi dojde na lidský mozek?

Pozoruhodný dronový systém Flying Sun 1000 je jako poletující (malý kousek) Slunce. Jeho 288 LEDek společně generuje 300 tisíc lumenů. Jednoduše řešený zdroj energie zajistí svícení po prakticky neomezenou dobu, například při katastrofách či nehodách, ostraze, na stavbách nebo třeba při filmové či televizní produkci.

Romulus, Remus a Khaleesi nejsou vzkříšení pravlci. Jsou to lehce „zpravlkovatělí“ vlci s genetickým mejkapem, vytvořeným rekordními 20 lokálními editacemi vlčího genomu. Stejně ale představují ohromný úspěch. Dokazují, že technologie de-extinkce funguje, a že už v podstatě máme pohromadě vše potřebné vzkříšení vyhynulých druhů. Teď už je to jenom otázkou času.

Dvoumístný čtyřnohý terénní robot Corleo s nabušenou umělou inteligencí by měl být jako vodíkový robotický kůň bez hlavy, který se požene rychlostí až 80 km/h a bude ladně skákat jako masivní robotická šelma. Kawasaki si tentokrát ukousli pořádné sousto. Zatím je to jen koncept s prototypem co nic neumí. Běhat po kraji by měl asi tak za dvacet let. Uvidíme.

Když děláte italský dresink do salátu, smícháte olej, vodu a koření, které sníží mezifázové napětí a vznikne chutná emulze. Pokud nahradíte koření magnetizovanými nanočásticemi, poklesne vám čelist. Slabší fyzikální povahy možná s brekotem utečou. "Kapalina s tvarem" není pro každého.

Klasická elektronika v datacentrech mele s nástupem umělých inteligencí z posledního. Do hry vstupují fotonické čipy. Q.ANT zahájil výrobu fotonického AI čipu v bývalé továrně na polovodiče IMS Chips v německém Stuttgartu. Nový čip nabízí 30krát vyšší energetickou účinnost a 50krát rychlejší výpočty oproti křemíku.

Když je nutné zasáhnout na oběžné dráze, obvykle to vyžaduje start nosné rakety. Dnes je to sice rychlejší než dřív, ale stále to znamená podstatné zdržení. Co kdyby ale na orbitě operovala mateřská stanice schopná vypustit v případě potřeby satelity? Tohle nabízí Orbital Carrier, který vyvíjí společnost Gravitics.

Sediment na dně Baltského moře se stal strojem času pro výzkum planktonu z dávných časů. Nejde přitom o fosilie, ale o probuzené rozsivky Skeletonema marinoi, které strávily ve tmě a bez přístupu kyslíku tisíce let. Taková je ekologie vzkříšení, moderní věda okořeněná sympatickou nekromancií.

56-qubitový kvantový počítač Quantinuum System Model H2 uspěl v generování ryze náhodných čísel, což pak následně ověřil s vypětím všech sil klasický superpočítač. Je to významný průlom, který vede k zajímavému praktickému uplatnění kvantových počítačů. Opravdu náhodná čísla jsou (mnohem) cennější než zlato.

Když se k nám blíží někdo v bílém plášti s injekční stříkačkou, náš mozek ví, co bude následovat. Nemusí ale jít ani o tak vypjaté situace. Muzikantům mozek předpovídá čas, kdy mají vyloudit ten správný tón, či ťuknout paličkou do bubnu. Lovcům určuje kam vystřelit, aby se broky letící rychlostí 300m za sekundu potkaly s kachnou vzdalující se padesáti kilometry za hodinu. Kde je sídlo toho, co nám našeptává co se stane, když na semaforu zabliká oranžová?

Když s generativními inteligencemi, jako je ChatGPT, konverzujete o nehodách, násilí nebo třeba válce, rozesmutní je to. Pak se stávají úzkostným přítelem na telefonu, což není úplně dobré, zvlášť pro inteligence využívané při práci s pacienty. Je už jenom otázkou času, kdy vznikne psychologie umělých inteligencí.

Čína si v kvantové komunikaci nebere servítky. Ve spolupráci s Jihoafrickou republikou kvantově komunikovali na rekordní vzdálenost přes 12 900 kilometrů. Komunikace proběhla mezi Pekingem a Stellenboschem přes pokročilý kvantový satelit Jinan-1. Bude kvantový internet mluvit čínsky?

Zbrusu nová nanotechnologie spojuje elektrospinning s oxidem titaničitým okořeněným mědí. Výsledkem je nanotech deka (nanomat), kterou lze položit kdekoliv na hladinu vody, kterou pak velmi účinně čistí. Je to jednoduché, levné a šetrné vůči prostředí. Uplatnění sahá daleko za čištění vody.

Minilaboratoř SAM na palubě roveru Curiosity analyzovala téměř 12 let staré vzorky vyvrtané z kamene „Cumberland.“ Ukázalo se, že obsahují stopové množství organických molekul alkanů, konkrétně dekanu, undekanu a dodekanu. Jasný důkaz přítomnosti života na Marsu to není, protože tyto látky mohou vznikat i abioticky. Ale jako inspirace pro další výzkum to fungovat bude.

…aneb Shrnutí prvních dvaceti let fascinujícího výzkumu

Před pár dny proběhl slavnostní ceremoniál se symbolickým položením kýlu, který se v námořnictvu považuje za zrození dotyčné lodi, pro balistickou ponorku s jaderným pohonem HMS Dreadnought, první ponorku své třídy. Jde o významný milník, i když první říznutí do oceli proběhlo už v roce 2016 a na moře se dostane až někdy ve třicátých letech, pokud vše dobře dopadne.

Legendární Boston Dynamics ukázali, jak se hraje extraliga v robotice. Sledovat jejich nové video s Atlasem potěší na duši a navrací opatrnou víru v lepší technologické zítřky. Atlas se teď prý pohybuje ladněji než Kryton. Science-fiction se zhmotňuje před očima. Mrkněte na video a posuďte sami.

Powerbanka Elecom C55L-9000 je sice drahá, těžká a výkonem moc neohromí, ale je geopoliticky vstřícná, podstatně bezpečnější, rychle se nabíjí a bude vám fungovat stejně dobře až 13 let, i kdybyste ji vysáli a opět natankovali každý den. Také je předzvěstí věcí příštích, které lze očekávat ve vývoji baterií pro rozmanité aplikace.

Čína vypustila záběry na nové vyloďovací systémy, které mohou samy sebe zdvihnout na opěrách a vytvořit stabilizované plovoucí přístavy. Tyto systémy umožní rychlé vylodění velkého množství vojáků i obrněných vozidel na plážích, což bylo doposud považováno za velmi obtížné. Tchaj-wan má nepochybně důvody k obavám.

Americký spinout MIT jménem Boston Metal zahájil výrobu zeleza s využitím elektrolýzy taveného oxidu (MOE). V malém experimentálním elektrolytickém reaktoru vyrobili první tunu oceli. Příští rok by se měla rozjet demonstrační ocelárna. Pokud by takový provoz poháněla zelená, třeba solární elektřina, byla by to bezemisní výroba oceli.

Britští Power Roll vyrábějí tištěný solární film, který je levný a lze ho snadno umístit prakticky kdekoliv. Nový vylepšený design solárních článků dále snižuje výrobní náklady. Power Roll míří k průmyslové výrobě, na jejíž rozvoj sehnali financování ve výši 5,4 milionů dolarů.

Topořivá tkáň je sice pozoruhodný vynález, ale její složitá konstrukce přitahuje problémy, zejména u starších mužů. Nový typ implantátu, který představuje 3D tištěný hydrogelový model topořivé tkáně s cévami navrací erekci, momentálně králíkům a prasatům. Napravuje zatím j částečné poškození, výzkum běží dál na plné obrátky.

V roce 2017 spatřila světlo světa první reálně vytvořená suprapevná látka. Od té doby se to již povedlo vícekrát, i když je to stále exotická záležitost. Fyzici nedávno zaznamenali skvělý úspěch, když vytvořili suprapevnou látku ozářením arsenidu gallia laserem. Tentokrát netvoří suprapevnou látku atomy, nýbrž polaritony.

Horká, trnitá a tmavě rudá Pilbara v západní Austrálii, už tak mimozemsky nádherná, získala další rekord. Ukrývá se tam nejstarší kráter na Zemi, jehož průměr je asi 100 kilometrů. Vznikl před asi 3,47 miliardami let. Prozradily ho nárazové kužely v horninách, jaké vznikají při jaderných testech nebo při dopadech meteoritů.

Tento článek plynule navazuje na článek „Vyřešení záhady ledových dob? Vědci je konečně propojili s orbitálními cykly“.