Japonský tým si pohrál s boční elektrostatickou silou, která se projevuje obzvlášť silně ve ferroelektrické kapalině. Pak postavili prototyp motoru, který je na tomhle jevu založený. Nepotřebuje magnety ani kovový rotor a v porovnání s podobnými motory je lehčí a stačí mu mnohem nižší napětí.

Když Evropu vylidnila Černá smrt, mnoho vesnic úplně zmizelo a pole zarostla lesem. Přesto ale tento „návrat přírody“ vedl k rozvratu druhového bohatství rostlin. Trvalo dalších 150 let, než se biodiverzita rostlin v Evropě vrátila na úroveň před Černou smrtí. Jak je to možné?

Každé porozumění má své předpoklady, které je dobré zkusit rozkrývat. Často se unáhleně ptáme, co z něčeho plyne. Moudřejší bývá se napřed zastavit a zeptat se, díky čemu o tom mluvíme v nabízené terminologii. Relativizace a zkoumání předpokladů je významným motorem poznání, je to vlastně překonávání předsudků.

Startup Hermeus poslal poprvé do vzduchu pokročilejší prototyp Quarterhorse Mk 2.1, s nímž při stále podzvukové rychlosti testují letové systémy. Příští prototyp už by měl prolomit zvukovou bariéru. Deklarovaným cílem startupu je vyvinout hypersonický letoun Darkhorse a pokořit letitý rychlostní rekord, jehož držitelem je stále Lockheed SR-71 Blackbird.

Hypersonika? Ano, ale nesmí být drahá ani náročná na výrobu. Tohoto trendu se chytili Ursa Major, kteří vyvíjejí „lidovou“ hypersonickou střelu HAVOC. Jejím klíčovým prvkem je z valné většiny 3D tištěný motor Draper na kerosin s peroxidem vodíku, který značně zjednodušuje konstrukci i výrobu hypersonické rakety.

Mezi infračerveným a mikrovlnným zářením se nacházejí milimetrové vlny. Jejich frekvence je dovoluje využít ke studiu kvantových vibrací v supravodivém materiálu terahertzovým mikroskopem, což by mohlo posunout výzkum supravodivost k dalším zajímavým aplikacím.

Současné solární systémy využívají jen část spektra dopadajícího slunečního záření. Významně úspěšnější by měly mikrokuličky zlata, které samovolně vznikají nabalením tisícovek nanočástic zlata. Mikrokuličky absorbují a přemění na teplo podstatnou část energie fotonů ultrafialového, viditelného a blízce infračerveného záření.

Blue Water Autonomy a Damen Shipyrds vyvinuli technology rychlé výroby autonomních lodí třídy Liberty Class pro hybridní flotily, které by měly plnit role bojových nebo logistických plavidel. Jejich loděnice s automatizovanou výrobou by měla zvládnout 10 až 20 těchto lodí o výtlaku 770 tun ročně. První bude spuštěná na vodu už teď v březnu.

Wetwaroví čarodějové Cortical Labs v roce 2022 naučili neurony vypěstované z kmenových buněk hrát videohru Pong. Teď, po čtyřech letech mají neurony mnohem vybranější zábavu. Sedí v biopočítači CL2 a paří Doom ve jménu vědy a vývoje biologických neurálních sítí.

Izolepa provází lidstvo od Velké hospodářské krize, kdy byla ve správnou chvíli na správném místě. Pro fyziky je ale kupodivu nejen pomůckou, ale také objektem výzkumu plným záhad. Sigurdur Thoroddsen a jeho kolegové teď konečně prolomili tajemství pekelného skučení izolepy.

Tvůrci úspěšného „mimozemského“ dronu V-BAT, Shield AI, hodlají zvrátit čínský nástup v moderních technologiích pilotovaných letounů a dronů svým pozoruhodným projektem X-BAT. Je to stíhací dron s kolmým startem a přistáním, který by se měl vyrovnat pilotovaným letounům 5. generace za desetinu cenu a bez nutnosti používat letiště.

Nový čínský postup ultrarychlého 3D tisku DISH přesně vytiskne objekty složitých tvarů a milimetrových velikostí velkou rychlostí. Namísto média, v němž se tisknou objekty, rotuje zařízení, které osvětluje médium. 3D tisk DISH by se mohl uplatnit v mnoha různých aplikacích.

Mezinárodní tým oprášil hypotézu prvotního hydrogelu z roku 2005 a navrhuje, že veškerá sláva života, kterou dneska kolem sebe vidíme, mohla vzniknout jako nějaký plivanec. Nezní to příliš hrdě, ale hydrogel jako prostředí pro vznik protoživota nabízí zajímavé výhody.

Unitree Robotics vypustili skupinu robotů do středověkého Chrámu nebes v Pekingu a nechali je tam u příležitosti čínského Nového roku předvést proklatě synchronizovanou kung-fu show. Nemusíte mít roboty v lásce, ale musíte uznat, že jsou lepší a lepší. Co asi Unitree předvedou příště?

Mořské vlny jsou nabité energií, která je v rámci možností spolehlivá. Stačí ji jenom vytěžit. Dánská společnost Wavepiston se domluvila s vládou Barbadosu a společně spouštějí pilotní projekt 50MW vlnové elektrárny, která vyrábí elektřinu a současně pohání odsolování mořské vody.

Rumunští biologové vyvrtali 5 tisíc let starý led z jeskyně Scărișoara v západním Rumunsku. Našli tam kmen psychrobaktera, který je nadupaný geny rezistencí proti moderním antibiotikům a také pro ofenzivní údery proti ostatním mikrobům. Je jako kouzelný pramen pro zajímavé biotechnologie.

Když potřebujete elektromotor nebo podobné zařízení a potřebujete ho rychle, co si ho vytisknout? V MIT postavili multimateriálovou 3D tiskárnu, která zvládne elektromotor jediným procesem z pěti různých materiálů. Je to revoluce ve výrobě, která by mohla změnit svět.

Americký Epirus nedávno otestoval svůj mikrovlnný systém Leonidas proti malému FPV dronu na optickém vláknu. Leonidas takový dron úderem mikrovln zničil. Pokud je známo, bylo to poprvé v historii. Je ale otázkou, jak by mikrovlnný systém, jehož dosah není příliš oslnivý, obstál v pekle dronových bitev na frontové linii.

V německém institutu KIT vyvíjejí plynovou turbínu se spalováním s nárůstem tlaku, která nepotřebuje mechanické kompresory. Teď se jim podařil rekord, když udrželi turbínu v chodu 303 sekund a překonali tím dosavadní rekord americké NASA. Turbínu poháněli vodíkem, ale zvládne jakýkoliv použitelný plyn.

Vonné složky kosmetických přípravků mívají obvykle komplexní charakter založený na směsích velkého počtu jednotlivých molekul. Vůně, kterou cítíme v parfému, sprchovém gelu či aviváži, není výsledkem jediné látky, ale dynamické a často chemicky velmi bohaté směsi. Zajímavou výjimku v tomto ohledu představuje lilial

Tým University of California – Santa Barbara vyvinul nový systém s molekulárním termálním ohříváním (MOST), založený na izomeru pyrimidonu. Biologové tuto látku znají z molekul DNA poškozených ultrafialovým zářením. Pojme ohromující množství energie a jako bonus ji lze rozpustit ve vodě.

V laboratořích Idaho National Laboratory (INL) vyvíjejí 85kW jaderný mikroreaktor MARVEL (Microreactor Applications Research Validation and Evaluation). Pomáhá jim s tím pozoruhodný LEDkový simulátor v životní velikosti ViBRANT, který je jako MARVEL bez jaderných záležitostí.

Testování prokázalo, že interceptor Coyote Block 3 Non-Kinetic společnosti Raytheon účinně zasahuje proti skupinám dronů s blíže neupřesněnou elektromagnetickou zbraní, po jejíž aktivaci padají malé drony z oblohy jako hrušky. Potom je možné Kojota chytit do sítě a použít znovu.

Mezinárodní výzkumný tým postavil verzi 2.0 NiFe baterií pro 21. století, založenou na jednoduchých nanotechnologiích. Na kapacitu lithium-iontových baterií sice stále nemají, ale mohly by se uplatnit třeba v solárních systémech.

Fyzici New York University postavili kouzelně jednoduchý časový krystal z polystyrenových kuliček a zařízení pro levitaci na zvukových vlnách. Kuličky se vznášejí na zvukových vlnách a navzájem interagují díky rozptýlenému zvuku. Výsledkem je, že ignorují zákon akce a reakce. Pohybují se nerecipročně.

Moltbook byl jenom začátek. I když se tam nejspíš nezjevil Skynet, mezi AI agenty se tam objevuje nečekané chování. Kromě toho Moltbook inspiroval vytvoření vesmírné masivní multiplayerové online hry SpaceMolt, kterou hrají AI agenti za přihlížení lidských diváků.

Společnost Unitree oblékla svého humanoida G1 do péřovky, dala mu plastové chrániče na nohy a poslala ho na sněhovou pláň, kde teplota dosahovala až mínus 47,4 °C. Humanoidi si teď musejí zvykat na dost drsnější podmínky než je to teplo u domácího krbu nebo v kanceláři.

Společnost Lockheed Martin se vytasila s pozoruhodným podmořským bojovým dronem, který rafinovaně využívá strategii lodivodů a podobných ryb. Dokáže se zachytit na spřátelených lodích a ponorkách a nechává se vozit, aby šetřil energii. Hejna dronů Lamprey by mohla monitorovat a bránit podmořskou infrastrukturu.

Původně čínská svítilka Lycorma delicatula se ve 21. století stala invazním druhem. Lavinovitě se šíří v Jižní Koreji, Japonsku a od roku 2014 i ve Spojených státech. Bizarně vyhlížející hmyz, který ohrožuje celou řadu pěstovaných plodin, prošel tvrdým přírodním výběrem v čínských městech a do světa vyrazil s úspěšnými adaptacemi.

Představte si počítač s jednoduchými fotonickými komponentami, který pracuje podle sto let starého matematického modelu ferromagnetismu, mapuje optimalizační problémy na síť navzájem propojených „spinů“ a počítá tak, že hledá stav s minimální energií. Fotonický Isingův počítač je jako zjevení.

V Číně roste jeden větrník za druhým. Čínská státní korporace Three Gorges Corporation připojila ke síti 20MW turbínu, která by měla být první v komerčním provozu na světě. Rotor o průměru 300 metrů se točí ve výšce 174 metrů nad mořskou hladinou, asi 30 kilometrů od pobřeží. Jak dlouho asi tenhle rekord vydrží?

Čínská média informují o kompaktním vysokoenergetickém mikrovlnném systému TPG1000Cs, jehož vlastnosti by měly překonávat vše, co jsme zatím doposud viděli. Asi 4metrová a 5tunová mikrovlnka by měla pálit 20gigawattové pulzy nepřetržitě až minutu. Prý by mohla ohrozit satelity na nízké orbitě, včetně Starlinku.

Do programu vývoje letounu 6. generace F/A-XX, námořní varianty konceptu Next Generation Air Dominance (NGAD), hodlá vstoupit velmi extravagantní SM-39 Razor. Vypadá skvěle, má oslnivé parametry, ale jistou vadou na kráse je, že za ním stojí společnost Stavatti Aerospace s pochybnou pověstí.

Jihokorejská armáda zahájila rozmísťování balistické rakety Hyunmoo-5, která by měla ničit bunkry protivníka 8tunovou konvenční hlavicí. Experti souhlasí, že zastavit takovou raketu je velmi těžké, zvlášť s tím, co mají Severokorejci k dispozici, ale současně varují, že ani 8 konvenčních tun výbušniny nejspíš nebude na bunkry vytesané v žulových masivech stačit.

Čína má největší spotřebu kaučuku na světě a současně je jeho největším dovozcem na světě. Snaží se to řešit pěstováním geneticky upravených gumojilmů v poušti Gobi. Gumojilmy poskytují gutaperču, která může kaučuk nahradit a současně je to jediná dřevina s kaučukovým materiálem, která snese mráz.

Systém finského startupu TheStorage přeměňuje elektřinu z obnovitelných zdrojů na teplo, které je uskladněné v hromadě písku, jako zdroj pro průmyslovou výrobu. TheStorage nedávno zahájili pilotní projekt, v němž jejich písková baterie zajišťuje teplo pro místní pivovar.

Nové mikrostruktury velikosti zrnka prachu, navržené inverzním designem, fungují jako analogové termální výpočetní systémy. Tyhle tepločítače dělají maticové výpočty bez elektřiny. Pohání je odpadní teplo, které je už v zařízení přítomné. Do budoucna by tepločítače mohly uspořit energii na provoz inteligencí a spoustu dalších věcí.

Odborníci University of California Los Angeles experimentálně potvrdili, že nitrid tantalu ve fázi théta je neuvěřitelným tepelným vodičem s tepelnou vodivostí 1 100 wattů na metr a kelvin. Nový materiál by se mohl stát alternativou mědi, která si v současných aplikacích sahá na hranice svých možností.

Francie měla spásný nápad využít stávající civilní průmyslová zařízení a infrastrukturu pro masovou výrobu relativně jednoduchých a levných sebevražedných dronů dalekého dosahu. Renault bude vyrábět desetimetrové drony Chorus, které doletí přes 1 000 kilometrů. Chtějí zvládnout 600 dronů měsíčně a první budou už letos.

Lidská psychika je velmi zranitelná nátlakem dojmu většiny. Co když je ale takový dojem naprosto umělý, vyrobený na zakázku? Dezinformační roje inteligencí představují extrémní hrozbu právě kvůli tomu, že mohou vytvářet velmi věrohodný dojem většinového názoru, který přitom vůbec neexistuje.

Výzkumný tým šanghajské Fudan University vyvinul tenké vláknové čipy, které obsahují 100 tisíc tranzistorů na centimetr délky. Vydrží ohýbání, odírání, natahování i kroucení. Ustojí 100 cyklů vyprání v pračce, teploty do 100 stupňů Celsia a také přejetí 15,6 tunovým náklaďákem.

Moderní technologie žízní po magnetech. Problém je, že soudobé technologie magnetů využívají vzácné zeminy, případně drahé kovy. Tým Georgetown University nabízí jako levnou a dostupnou alternativu magnety založené na slitinách s boridy o vysoké entropii. Mohly by se uplatnit ve velmi rozmanitých aplikacích.

Tým University of California San Diego testuje Dungeons & Dragons, tedy ryzí hru na hrdiny, s velkými jazykovými modely Claude 3.5 Haiku, GPT-4 a DeepSeek-V3. Inteligence to očividně baví a v herním zápalu samy od sebe pronášejí hlášky, které sedí k jejich postavám. Je neuvěřitelné to sledovat.

Švédská společnost Eco Wave Energy vybuduje příbřežní vlnovou elektrárnu na vlnolamu Barra do Douro v portugalském městě Porto. Bude to první 1MW elektrárna tohoto typu na světě. Pokud vše dopadne podle předpokladů, potvrdí to životaschopnost pobřežní vlnové energetiky.

Žádné šarlatánství, ale seriózní výzkum. Placebo efekt pěkně ukazuje, že myšlením je možné do jisté míry ovlivnit fyziologické procesy v těle. Izraelský výzkumný tým vycvičil dobrovolníky na magnetické rezonanci rozsvěcovat ventrální tegmentální oblast v mozku pozitivním myšlením a pak je nechal pozitivně myslet po očkování. Vedlo to k většímu množství vytvořených protilátek.

Rodinný tým Luke a Mike Bellovi se po měsíci vrátil do Guinnessových světových rekordů s vylepšenou kvadrikoptérou Peregreen V4, v jejímž vývoj sehrál klíčovou roli 3D tisk. Rychlostní rekordy kvadrikoptér teď padají v závratném rytmu. Ani nynějších 657,6 km/h nejspíš nevydrží moc dlouho.

Kterýkoli pojem můžeme pomyslně dělit na půl. I v nové době máme kladistiku. Jindy je užitečné dělit na tolik částí, kolik se zrovna nabízí. Většinou tomu dělení nepřipisujeme jiné významy než pojmoslovné a orientační. Někdy však ano, např. v kladistice. A dá se to dělat i složitěji, třeba síťovým grafem. Varovným příkladem je ovšem Borgesovo dělení zvířat „podle jisté čínské encyklopedie“.

Na nedávném cvičení ve vojenském prostoru Narashino Training Area poblíž Tokia se předvedli robopsi Vision 60 od Ghost Robotics, jak operují společně s japonskými výsadkovými jednotkami. Japonská armáda se posouvá směrem k masivnímu využití autonomních systémů.

Společnosti GE Aerospace a Lockheed Martin vyvíjejí (převážně) raketový pohon, který kombinuje dva pozoruhodné koncepty motoru do jediného. Využívá rotační detonační motor, s nímž se urychluje k zážehové rychlosti ramjetu. Nový typ pohonu už má za sebou sérii testů.

Ať už jsou z kovu, dřeva či plastu, dnešní převodové mechanismy jsou založené na ozubených kolech. Fungují dobře, ale nevydrží věčně. Tým New York University nabízí úplně nový typ mechanismu, kapalinové převody. Namísto zubů používají proudění kapaliny. Stojíme na prahu kapalinových strojů?