Prototyp tryskového bojového dronu amerického letectva Kratos XQ-58A Valkyrie má za sebou další prvenství. Letěl výše než předtím, rychleji než předtím, poprvé otevřel pumovnici za letu a poprvé v historii se stalo, že letící dron vypustil další dron. Na obzoru se už rýsuje dronové letectvo.

Oběžná dráha je plná smetí. Společnost EOS nabízí řešení, které funguje ze Země. Na observatoři Mount Stromlo v Canberře instalovali laserový systém, který dokáže zaměřit vesmírný odpad a pak ho zasáhnout laserovým paprskem, čímž ho bude možné odsunout z dráhy a zlikvidovat.

Dnes nelétá skoro nikdo. Jestli se ale s koncem pandemie vrátí optimismus a chuť cestovat osobně, nikoliv jen virtuálně, tak by se mohly objevit nadzvukové dopravní letouny. Společnost Aerion slibuje letoun s kapacitou 50 cestujících, který by mohl letět z Los Angeles do Tokia za méně než 3 hodiny. Nebudou to mít jednoduché, ale zní to skvěle.

Německo stále více uvažuje o podpoře přeměny uhelných elektráren na spalování biomasy. Následovalo by tak Velkou Británii, Dánsko a Holandsko, které dovážejí masy dřevní hmoty v podobě pelet a spalují je pro výrobu elektřiny. Evropská unie sice tuto produkci elektřiny považuje za bezemisní a čistou, reálně však jde o environmentální zločin.

Zjištění, že existují buňky, které smrt přivádí k horečné činnosti, je nejen překvapivé, ale nejspíš i východiskem pro nové způsoby léčení chorob a možná i budoucího vylepšování stářím umdlévajících mozků. Tak to vidí vědci z University of Illinois Chicago.

„To je dobré znamení! Vidím tě docela rád! Vítej, krásná tanečnice, družko při hostině! Přicházíš mi právě vhod. Vezmu si tě domů, budeš mi užitečná! Doma je líp, venku je nebezpečno. Zaživa jsi ochranou proti zlomocným kouzlům, což teprve až zemřeš, jak krásně budeš zpívat!“

Těžaři elektromagnetických vln využívají fantastickou příležitost, jakou jim zřejmě neúmyslně nabídli tvůrci 5G sítě. Frekvence těchto sítí jsou plné energie, která si doslova říká o využití. Právě to nabízí unikátní a praktická 3D tištěná rektena, jejíž velikost i tvar připomínají hrací kartu.

Umělá inteligence se mocně prosazuje na všech frontách výzkumu. Stále víc zásluh si připisuje i na biologických objevech. Mezi ty nejnovější patří luštění tajů včelího klábosení.

Program Air Combat Evolution (ACE) by měl zavést do leteckých soubojů špičkové umělé pilotní inteligence. Lidští piloti by jim měli důvěřovat a měli by na ně spoléhat ve vyhrocených situacích. ACE brzy vstoupí do fáze leteckých soubojů dronů a v letech 2023-2024 přijdou na řadu autonomní lety upravených albatrosů L-39 pilotovaných inteligencemi.

Nová generace strukturálních baterií slibuje fantastické aplikace. Nová technologie nabízí slušné elektrické i mechanické vlastnosti, jimiž významně předčí své předchůdce. Můžeme se těšit na kompaktnější elektromobily, drony, chytré telefony, notebooky nebo třeba elektrokola.

Nový kultivační systém a útvar označovaný jako iBlastoid nás staví před dilema: Na jak dlouho lze udržet při životě lidské embryo mimo tělo matky? A smíme dělat všechno, co umíme?

Dřevo je za normálních okolností pevné a nepoddajné. Když ho ale změkčíme odstraněním ligninu, ať už chemicky anebo se šikovnou dřevokaznou houbou, tak se dějí divy. Vznikne pružné dřevo s houbovitou nanostrukturou, které je možné použít jako piezoelektrický nanogenerátor.

Bojové drony Chengdu Wing Loong II jsou sice méně kvalitní, ale zato výrazně levnější než srovnatelné západní stroje. Mohou nést až 12 raket či bomb, takže se s nimi musí počítat. Oproti jiným zemím Čína tyto drony vyváží v „masovém“ měřítku a vyvolává tím globální závody ve zbrojení.

Před predátorem je možné například utéct, postavit se mu na odpor, zastrašit ho, zmást ho mimikrami... Jenže to na endoparazity neplatí. Minimálně u dvou druhů mořských plžů se vyvinula prapodivná strategie - hlava se zbaví napadeného těla.

Kyslík není v pozemské atmosféře odjakživa. A podle nových simulací aktivity Slunce a pozemských procesů tam nebude navěky. Slunce postupně zesílí a za 1 miliardu let vymaže z atmosféry oxid uhličitý a ozonovou vrstvu. To zabije rostliny, s nimiž zmizí přírodní zdroj kyslíku atmosféry Země. Pokud to nebude nějak úplně jinak.

Kdo by nechtěl létat vesmírem zkratkou? Klasický Alcubierrův warp pohon potřebuje k provozu negativní energii, která ale bohužel nejspíš není k dispozici. Fyzici americké Advanced Propulsion Laboratory navrhují warp pohon s méně exotickým mechanismem. O trochu. Civilizace s planetárními technologiemi by to mohla zvládnout.

Autonomní tryskový bojový dron Loyal Wingman sledujeme od jeho dětských krůčků. Od návrhu designu po první let to stihl za zhruba tři roky. Je to velký úspěch a milník v historii vývoje bojových letounů. Autonomní letectvo je už na dosah ruky.

Prudce elegantní tryskové drony Arrow singapurských Kelley Aerospace jsou jako 16tunové šipky hozené do oblohy. Mohou operovat samostatně anebo létat na mise v hejnu, které povede velitelský letoun s lidskou posádkou. Jejich specialitou by měly být letecké bitvy a útoky na pozemní cíle.

Nový laser americké armády obětuje délku trvání laserového pulzu ve prospěch jeho energie. Pálí ultrakrátké pulzy trvající 200 femtosekund o výkonu 1 terawattu. Sled takových pulzů může cíl tavit, oslepit nebo rovněž poškodit jeho elektroniku.

Laboratorní steaky jsou za dveřmi. Bioinženýři Aleph Farms a Technionu 3D biotiskem s kravími buňkami vyrábějí vysoce ceněné rib eye steaky, které jsou skoro jako živé, pokud jde o jejich konzistenci i chuť. Teď už jenom stačí zařídit potřebná povolení a do kuchyní mohou vtrhnou biotištěná masa.

Vzdušnou nadvládu v dnešní době obvykle zajištují pokročilé pilotované bojové letouny. DARPA jim chce ulevit s pomocí dronů LongShot, vyzbrojených střelami vzduch-vzduch, které budou startovat z mateřských letounů. LongShoty rozšíří dosah zásahu proti letounům protivníka a snížím tím riziko pro lidské piloty.

Selekce spermií je neskutečně užitečná. Je v zájmu budoucí matky, aby investovala do embrya vzniklého po splynutí vajíčka s tou nejlepší spermií. Selekční tlaky ze strany matky proto dneska už nikoho nepřekvapí. Že jsou ale spermie schopné vzájemného boje o prvenství v oplození vajíčka, je naprostou novinkou, vrhající jiné světlo na mechanizmy dědičnosti.

V říjnu 2017 předpandemický svět užasl nad mezihvězdným návštěvníkem, objektem 1I/ʻOumuamua. Podle toho, co o něm víme, je velmi zvláštní. Avi Loeb razí hypotézu, podle které Sluneční soustavou prolétlo mimozemské zařízení. Příště snad budeme na podobné návštěvníky lépe připraveni a zjistíme toho víc.

Prototyp UniWave200 využívá energii vln k pohánění umělého mořského gejzíru. Ten pak pohání jednosměrnou turbínu, které vyrábí energii pro komerční využití. Pokud gejzírová elektrárna uspěje v testech na ostrově King Island u Tasmánie, tak je budeme vídat u mořského pobřeží častěji.

Tvrdost kovu záleží na zrnitosti jeho mikrostruktury. Když se tvrdý kov vyrábí tradičními postupy, tak je to náročné a výsledek není úplně zaručený. Použití technologie spojování nanočástic zaručuje, že nově vzniklý kov bude mít velmi jemnou a homogenní strukturu.

Dánští vědci mají jasno. Japonské saké je třiapůlkrát lahodnější než pivo a skoro šestkrát lahodnější než víno.

…aneb Na skok do kontroverzní kryptozoologie

Na konci roku 2020 bylo rozhodnuto o odstavení jedné z největších a nejmodernějších uhelných elektráren v Německu. V provozu byla pouze pět let a její výstavba i konec je symbolickou ukázkou reality a environmentálních dopadů německé Energiewende.

Hydro-Québec a ThyssenKrup postaví zařízení s výkonem 88 MW, které ročně vyrobí 11 tisíc tun vodíku a 88 tisíc tun kyslíku. Vodík i kyslík poslouží k výrobě biopaliva z nerecyklovatelného odpadu. Do budoucna Kanada počítá s tím, že bude vodík vyrobený díky hydroelektrárnám vyvážet.

Uhlí je teď za zenitem. Ve světě je spousta uhelných dolů, ale poptávka po uhlí se postupně rozplývá. Nový, snadný a relativně levný postup výroby vysoce ceněného nanografitu, který má dnes široké využití, nabízí alternativní využití uhlí, které by mohlo být zajímavé i v našich končinách.

Čína si stále drží přední pozici ve vývoji kvantové komunikace. Nedávno jako první na světě zprovoznili prakticky využívanou kvantovou komunikační síť. Zahrnuje pozemní i satelitní přenos a propojuje více než 150 uživatelů, mezi nimiž jsou banky, poskytovatelé energie nebo úřady.

Na severním pobřeží Izraele se nacházejí prehistorické mořské sedimenty až 3,5 kilometrů od tehdejšího pobřeží. Asi před 9 600 lety se tam přivalila megavlna, která na pobřeží mohla vyrůst do výšky 16 až 40 metrů. Jak se zdá, východní Středomoří rozhodně není nudným místem k životu.

O příčinách globálního oteplování byly popsány hory papíru. Za nejběžnější příčinu jsme považováni my lidé, respektive skleníkový efekt který ze zvýšených emisí oxidu uhličitého souvisejícího s rozvojem světového průmyslu. Leopold Lobkovský má pro náhlé změny v Arktidě jiné vysvětlení. Za viníka označuje přirozené jevy v zemské kůře.

Kvantová chemie stojí na výpočtech vlnových funkcí. Ty jsou ale, slušně řečeno, extrémně náročné. Novým nástrojem na tyhle šílenosti je umělá inteligence PauliNet, vycvičená v duchu kvantového Monte Carla. Do kvantové chemie přináší svěží vánek strojového učení.

Magnetické pásky jsou nezmarem technologií ukládání dat. Je jim už skoro sedmdesát let. Přesto se stále používají. A jak je vidět, stále také mají potenciál k dalšímu výzkumu a vývoji. Nová magnetická páska, jejíž povrch obsahuje částice feritu stroncia, dovoluje uložit až 317 GB dat na čtvereční palec pásky. Datacentra si na ni už brousí zuby.

Realita překonala science-fiction. Důkladně vycvičená umělá inteligence ARTUµ byla velitelem mise letounu U-2. Poprvé v historii Pentagonu velel pilotovanému letounu stroj nadřazený lidskému pilotu. Jak se zdá, bojové letouny řízené umělými inteligencemi jsou nadosah.

Sympatičtí tvůrci modulárních jaderných reaktorů NuScale navrhují používat jejich jaderné moduly k výrobě vodíku elektrolýzou přehřáté páry. Jaderný reaktor by na to podle potřeby využil více či méně vyrobené elektřiny. Jeden jaderný modul by mohl za běžného provozu vyrobit téměř 50 tun vodíku denně. Blíží se vodíková jaderná budoucnost?

Hlenky jsou skvělé optimalizátorky. Bravurně řeší neblaze proslulý Problém obchodního cestujícího. Japonský tým užasl natolik, že postavil biomorfní elektronickou hlenku. A jak se zdá, tak to trefili. Optimalizuje jako divá. Do budoucna by se elektronické hlenky mohly rozlézt do počítačů a do Internetu věcí.

Baterie s pevným elektrolytem bývají skvělé v hustotě uložené energie. Nová technologie od QuantumScape k tomu ještě navíc přidává rychlé nabíjení, dlouhou životnost a odolnost vůči velkému rozmezí teplot. Jestli to tahle baterie dotáhne až do průmyslové výroby, mohl by z toho být převrat v elektromobilech.

Vulkanické ostrovy Islands of the Four Mountains v centrálních Aleutách hostí celkem šest stratovulkánů, včetně sopky Mount Cleveland, což je v posledních dvaceti letech nejaktivnější vulkán severní Ameriky. Podle geologů je více než pravděpodobné, že jde o jednu velkou kalderu, ve které dřímá další severoamerický supervulkán.

Startup Aevum vstoupil do závodu o vynášení malých satelitů a nákladu na nízkou oběžnou dráhu s unikátním systémem Ravn X. Spojuje největší letecký autonomní dron na světě s malou nosnou raketou. Zakázky pro armádu i civilní zákazníky se prý jen hrnou.

Bojoví roboti pokročili od jednoduchých vozítek k multifunkčním autonomním bojovým systémům. Osmikolový obrněnec Mission Master – Armed Reconnaissance má k dispozici teleskopickou věž se senzory i kulomet ráže 7,62 milimetru, který se nebojí použít na povel lidského operátora.

Megačip WSE obsahuje 1,2 bilionů tranzistorů a téměř 400 tisíc výpočetních jader. Díky své unikátní architektuře představuje superpočítač na čipu a klidně to dokáže. Systém CS-1 s tímto čipem nedávno hravě porazil superpočítač Joule v simulaci elektrárenských spalovacích procesů.

Vodík by chtěl pro energetiku každý. Jen ho přijatelným způsobem vyrábět ve velkém. Nová technologie kapičkových mikroreaktorů se živými řasami a bakteriemi nabízí výrobu vodíku za běžných podmínek. Vývoj je sice na počátku, podobné fotobiologické technologie ale mají slušný potenciál.

Poněkud v rozporu s převládající teorií vzniku základních stavebních kamenů života, která předpokládá, že jejich vznik se dál pod taktovkou energie dodávané zářením (například UV zářením), přichází britští vědci s tvrzením, že k tomu záření není třeba, neboť to svede i „temná chemie“. Americký tým vědců si nyní přisadil jednoduchým vznikem koacervátů a protobuněk.

Představte si létající palety, které pohání iontový vítr vytvořený působením elektrického pole na molekuly vzduchu. Pokud by taková technologie uspěla, mohlo změnit přepravu malých zásilek. Zatím ale není jasné, jak praktické by takové drony byly.

Na křižovatkách se prý děje nejvíc nehod i nejvíc setkání. Na světě je mnoho křižovatek – a tomu, co se děje za nimi, většinou rozumíme až z pohledu z míst za tou či onou křižovatkou.

Hlubokomořská ponorka Fendouzhe pronikla v oblasti Challenger Deep Mariánského příkopu do hloubky 10 909 metrů pod hladinou moře. Což je nový čínský rekord. Motivací čínských aktivit v Pacifiku je zřejmě především těžba surovin v hlubokomořském prostředí.

V posledních dnech se nejen na Ekolistu, objevila celá řada příspěvků napadajících výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Je v nich celá řada nepravd a účelových manipulací, a proto jsem se rozhodl alespoň některé z nich uvést na pravou míru.

Jak létat přes heliopauzu do mezihvězdného prostoru? Jednou z možností je solární termální pohon, který využívá těsný manévr kolem Slunce a důmyslný pohonný systém s vodíkem v tepelném štítu, k urychlení na cca 90 kilometrů za sekundu.