Lodě U. S. Navy jsou přinejmenším teoreticky ohrožené spoustou různých protilodních systémů Číny. DARPA a Raytheon vyvíjejí důmyslný a přitom levný obranný systém, který je založený na pokročilé chytré munici pro soudobé dělostřelecké systémy amerických lodí.

Z paluby vrtulníkové výsadkové lodi třídy Wasp USS Boxer zasáhl protidronový systém Light Marine Air Defense Integrated Systém (LMADIS) a podle tvrzení americké strany zlikvidoval příliš dotěrný íránský dron.

Až vám někdo bude tvrdit, že v otázce klimatu má věda jasno a diskuse skončila, vzpomeňte si na tento článek.

Je to jako dvě mouchy jednou ranou. Nová technologie odebere oxid uhličitý z atmosféry a udělá z něj oblíbený 2D materiál grafen. Stačí k tomu vodík, běžný tlak, teplota 1 000 °C a pevný katalyzátor se substrátem v jednom z mědi a paladia.

V těžbě a zpracování vzácných zemin má dnes prakticky monopol Čína. To představuje geopolitický problém. Hledání nových nalezišť těchto prvků je problematické. Co kdybychom ale zkusili nahradit atomy vzácných zemin sestavami mnohem lépe dostupných a mnohem levnějších prvků periodické tabulky? Svět by byl hned o něco bezpečnějším místem.

Autonomní přistávací systém německého výzkumného týmu TUM má inteligenci, která rozpoznává ranveje stejně jako lidští piloti – zrakem. Nepotřebuje k tomu GPS ani ILS ani nic podobného. Prostě letí, najde si dráhu a přistane na ní. Létání už nebude, co bývalo.

Na palubě speciální hlubokomořské jaderné ponorky Lošarik došlo k incidentu, při němž zemřelo 14 členů posádky. Lošarik má zřejmě řadu úprav pro operace ve velkých hloubkách. Podle expertů by tato ponorka mohla být zbraní proti podmořským komunikačním kabelům.

Kvantové komunikační sítě v dnešní době buď používají pozemní optická vlákna anebo satelity na oběžné dráze. V prostoru mezi nimi by mohly fungovat dronové kvantové sítě s malými komerčními drony anebo s velkými drony, které by létaly ve vysokých nadmořských výškách a pokrývaly stovky kilometrů čtevrečních.

Bude řeč o ochraně spíše zdobné, symbolické až magické, přesto hlavně o ochraně penisu, byť funerální. Dýka bude reálná, i když zatím z meteoritického železa. V každém případě jde o kuriozity v muzejních sbírkách, tentokrát ve Varně a v Ankaře.

Zpracování obsidiánu bylo jedním z významných stupňů po cestě od pazourku k bronzu a dalo také vznik řadě pozoruhodných kulturních forem. Příkladem je poměrně nedávný objev mezolitických obsidiánových nástrojů v egejské oblasti a pozdější rozvoj kamenných technologií. Skončíme nespolehlivou úvahou o materiálních předpokladech civilizací.

Sucho v televizi, v rádiu, v tisku, odborníci všech profesí upozorňují na vysychání české krajiny, kupodivu klimatologové v TV mluví o tom, jak mají zemědělci hospodařit a zemědělci upozorňují na to, že nastává sucho agronomické. Prostě vše nějak opačně, celková hysterie, všichni mluví, jak by to mělo být, ale kdo právě teď v praxi realizuje nějaká zásadní opatření, mimo projektovou přípravu? A proč zemědělci upozorňují po pěti letech na sucho? Dotace? Nezaspal někdo? A kdo?

V internetu bude nakonec zapojeno úplně všechno. Senzory a elektroniku chytrých obalů pro výrobky na jedno použití by měly pohánět nové, k prostředí šetrné a hlavně laciné mikro biobaterie, které bude možné po použití prostě vyhodit.

Hypersonické zbraně se stávají kriticky významnými prvky výzbroje moderních armád. US Air Force vyvíjí střelu AGM-183A Air Launched Rapid Response Weapon (ARRW), kterou by chtěli mít ve výzbroji kolem roku 2022. Teď má za sebou historicky první let vzduchem, i když jen pasivní, bez motoru a bez paliva.

Létat světem letadly klasických tvarů je fajn, ale také poněkud jednotvárné. Co kdyby ale oblohu brázdila Létající Véčka, která by jako z oka vypadla legendární elektrické kytaře Gibson Flying V? Kromě úžasných křivek Flying V slibuje ekonomický provoz a možnost využívat stávající letiště bez podstatných úprav.

Pan Josef Patočka napsal v Deníku Referendum článek, který je inspirován seriálem Černobyl. Trochu paradoxem je, že i podle režiséra dané série není jeho dílo tolik o jaderné energetice, ale spíše o nutnosti neskrývat fakta, nezatajovat je, otevřeně diskutovat o všech hlediscích a to z různých pohledů. A právě toto poselství je určeno nejvíce právě takovým lidem, jako jsou v redakci Deníku Referendum.

Kompozitní kovové pěny slibují nové pancíře pro obrněná vozidla, které budou odolné jako ocel, ale přitom dvakrát lehčí. Kromě toho jsou kovové pěny slušně odolné vůči plameni, horku, a také různým typům tvrdého záření. Po takovém materiálu rádi sáhnou vojenští i civilní vývojáři.

Je to k až k nevíře. Nejen o kvalitě vědecké studie, ale i o důvěryhodnosti časopisu, rozhoduje „prkotina“ - pomlčky.

Kde vzít dýchatelný molekulární kyslík pro dlouhodobé cesty vesmírem? V Caltechu se inspirovali objevem molekulárního kyslíku na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko a vyvinuli reaktor, který vyrábí dýchatelný kyslík podobným způsobem – prudkým nárazem molekuly oxidu uhličitého na inertní povrch.

Studentský tým University of Southern California podle všeho na čtvrtý pokus zvítězil v prestižním závodu světových univerzit o pokoření hranice vesmíru vlastnoručně postavenou a vypuštěnou raketou. Raketa Traveler IV vzlétla ze Spaceportu America a doletěla do výšky 103 kilometrů. Překonala tím formální Kármánovu hranici vesmírného prostoru.

Každý dron US Navy má svůj ovladač. Je v tom zmatek a ovládací systémy zabírají cenný prostor na lodích. Co kdyby ale na všechny drony mohli námořníci použít jediný dálkový ovladač, univerzální řídící systém pro hladinové, podvodní, letecké i pozemní drony?

V poslední době jsou díky stávkám za klima stále více slyšet se svými požadavky mladí aktivisté. V souvislosti s tímto hnutím se také objevují názory, že nejen politici, na které se primárně Greta Thurnbergová a její následovníci obracejí, ale i vědci svým vyčkáváním a nečinností selhávají. Podívejme se na opodstatněnost těchto výtek podrobněji.

Concorde je už dlouho minulostí. Stále více společností ale usiluje o to, aby se komerční nadzvuková doprava vrátila na scénu. Novým hráčem se teď stal americký startup Hermeus, který chce postavit extrémně rychlý letoun se soudobými technologiemi.

Podmořští roboti a další autonomní stroje v oceánu potřebují ke svému provozu zdroj energie. Ten by měl být schopen dodávat energii po dlouhou dobu, ale také zvládat nárazové velké požadavky na výkon. Nové zařízení čínského týmu to dokáže.

Minulý týden vyšel na Oslovi článek „současná situace v exascale závodech je předběhnutí Aurory Frontierem, možná se do toho nečekaně vloží Čína“. Pojďme se na věc podívat podrobněji.

Ještě před pár dny byl budoucí superpočítač Aurora následníkem trůnu nejrychlejšího superpočítače světa. Jenomže teď o svůj budoucí titul podle všeho přišel. Nový budoucí král exascale výpočtů se jmenuje Frontier a postaví ho v laboratořích Oak Ridge National Laboratory.

Dostupných informací není mnoho, ale laserový systém SHiELD od Lockheed Martin už podle všeho sestřeluje rakety. Je to sice zatím jenom neohrabaný pozemní laser, ale protiraketové laserové systémy pro letadla jsou již na dohled.

Kanál nezní zrovna moc libozvučně a lze si pod tím představit ledasco. Tentokrát bude řeč o „dírkách“ v bičících spermií s funkcí spínače forsáže motility. Lze si je představit také jako potrubní poštu, která poslům lásky zvěstuje něco jako: „Jsi blízko, Ty to dáš“! Lenošivé spermie taková informace nejen potěší, ale i povzbudí k činnosti a také určí směr, kterým je třeba se vydat.

Z vykácených lesů budovy a nábytek prakticky nejsou.

Dánské ministerstvo životního prostředí si nechalo zpracovat studii dopadu používání plastových nákupních sáčků na „zdraví“ naší matičky Země. Výsledky Dánové zveřejnili v publikaci „Life Cycle Assessment of grocery carrier bags“. Vyplývá z ní, že z environmentálního pohledu jsou plastové sáčky tím nejrozumnějším řešením a že aktivisty propagovaná náhrada organickým výrobkem z bavlny je totální ptákovina.

Nanotechnologie budeme nacházet v potravinářství stále častěji v podobě nanoingrediencí, chytrých biologicky rozložitelných obalů nebo nanosenzorů. Cílem nanotechnologů je zlepšit chuť i vzhled potravin a snížit jejich plýtvání.

Když si pořídíte mozek prasete z jatek a připojíte ho na šikovný systém, který simuluje napojení mozku na další orgány, tak můžete přinejmenším z části takový mozek oživit. Etici experiment chválí jako slibný pro léčbu následků mrtvice a poškození mozku, a jedním dechem varují před řadou etických komplikací, které z takového průlomu v biologii mozku vyplývají.

Minulý týden jsem se zúčastnil diskuze mezi vědci a českými organizátory středoškolské stávky za klima. Pořádala ji organizace Paralelní polis v rámci cyklu Enviro meetup. Více než dvouhodinové moderované diskuze se zúčastnili tři středoškolští studenti a tři vědci.

Bakterie dovedou všechno. Když na to přijde, tak spořádají i uhlovodíky podobné těm, co jsou v ropě. A nejpočetnější zastoupení mají ve společenstvech na dně Mariánského příkopu. Je tam úplný uhlovodíkový ekosystém.

V Německu jsou aktivity kolem studentských stávek za klima těmi nejrozsáhlejšími. Proto je zajímavé se podívat na nedávno zveřejněné konkrétní požadavky studentů.

Když bombardér vysype bomby, tak je možné se tak maximálně rychle ukrýt. Ale německý výrobce zbraní Rheinmetal to chce změnit. Jejich C-RAM systém Cheetah by mohl zničit podstatnou část leteckých bomb ještě ve vzduchu.

Tým z NASA a MIT vyprojektoval a odzkoušel revoluční typ křídla. Je sestaveno ze stovek malých identických dílů. Změnu směru letu lze u něj zajistit upravením polohy vzájemně propojených dílců. Unifikované stavební prvky by dovolovaly robotizaci výroby, zjednodušila by se údržba a zlevnily letenky. Testy křídla již proběhly v aerodynamickém tunelu NASA a o novince v superlativech píše odborný časopis Smart Materials and Structures.

V současné době pracují na kolejnicových dělech v USA, Indii, Číně, Rusku, a také v Turecku. Právě Turecko v těchto dnech představilo nové kolejnicové dělo Şahi 209 Block II, které je desetkrát výkonnější nežli jeho předchůdce.

Masivní příliv autonomních aut by nemusel znamenat konec lidských řidičů. Spíše naopak. Lidé by se mohli stát záložními řidiči, kteří vstoupí do děje díky řízení na dálku. A zachrání tím situaci. Technologie teleoperátorů by mohla nakopnout rozvoj autonomní dopravy a zvýšit její bezpečnost.

Ledovec Jakobshavn je mediální hvězdou. Záběry na něj chybí jen v málo kterém programu věnovaném globálnímu oteplování. Hrozivá na něm je rychlost s jakou mizí. Uvádí se, že patří k hrstce nejrychleji tajících a zmenšujících se ledových uskupením na Zemi. Z výzkumu NASA ale nyní vyplynulo, že se ledovec zvětšuje.

Jestli vše poběží podle plánu, tak by Čína měla v roce 2021 spustit na vodu první plovoucí jadernou elektrárnu. Plovoucí reaktory by měly být k dispozici pro umělé ostrovy v Jihočínském moři, pro ropné plošiny u mořského pobřeží a také pro oblasti zasažené nějakou katastrofou.

V roce 2021 by měla první americká bojová loď mít na palubě výkonný 60-kW laserový systém HELIOS. Bude to některý z raketových torpédoborců třídy Arleigh Burke. Účinný obranný laser může zapalovat čluny a sestřelovat drony anebo jenom třeba oslepit jejich senzory.

Kdo by nechtěl mít po ruce šikovného robotického pomocníka? Piloti amerického letectva rozhodně ano a časem ho nejspíš dostanou. Pentagon vyvíjí umělou inteligenci Skyborg, která bude létat s lidskými piloty jako kopilot anebo bude pilotovat bojové drony, které budou doprovázet letouny s lidskou posádkou.

Elektrolýza mořské vody bývá pohromou pro elektrody. Nové elektrody s důmyslnými ochrannými vrstvami ze Stanfordu vydrží v mořské vodě neuvěřitelně dlouho a mohly by se stát základem řady zajímavých technologií.

Na stránkách řady médií se v souvislosti s probíhající stávkou za klima objevila celá řada příspěvků i diskuzí. Organizátoři stávky při ní vyhlásili, že do dvou týdnů očekávají jasnou reakci vlády. Mají však představu, jaká opatření po vládě požadují?

Za úsek od 1960 se sucho zhoršilo, protože na konci této řady byly suché roky. Pokud ale počítáme od 18. století, naopak srážek přibylo.

Již jsme tu probírali roboty schopné nahlížet do aktivní zóny zhrouceného reaktoru, robotické muly tahající se s municí a proviantem amerických mariňáků i robo šváby a létající vážky. Na University of Toronto předvedli nanobota pohybujícího se uvnitř živé buňky.

NASA a Lockheed Martin vyvíjejí tiché nadzvukové dopravní letadlo X-59 QueSST. Aby bylo skutečně tiché, tak vývojáři musejí detailně prostudovat šíření rázových vln při nadzvukovém letu. Pomůže jim s tím nový zobrazovací systém NASA.

Skotští laseroví mágové dovedou svařovat optické materiály, jako je třeba sklo, s různými kovy. Mají na to ultrarychlý laserový systém, který svařuje pomocí pikosekundových pulzů infračerveného laseru. Jsme na prahu laserové průmyslové revoluce?

Postavit iontový kvantový počítač, který má zcela jinou architekturu, než soudobé kvantové počítače se supravodivými prvky není snadné. Když se ale rozjedou, tak počítají jedna báseň. Dočkáme se komerčních iontových kvantových počítačů?

Myši s vylepšenou sítnicí o fotoreceptorové nanočástice přeměňující vysokoenergetické fotony začaly vidět v NIR spektru, které je pro ostatní savce za hranicí viditelnosti. Normální zrak zůstal pokusným zvířatům zachován a neblahé účinky zákroku vědci na svých super-myších nepozorovali.