Stanislav Mihulka

Laseroví fyzici sbírají síly k frontálnímu útoku na hranici výkonu 100 petawattů. Pokud se jim to podaří, tak by jejich lasery mohly vyrvat z nicoty virtuální částice. Klíčovým prvkem nové generace extrémních laserů by se mohla stát plazmová zrcadla, která by soustředila ultimátní laserové paprsky, aniž by je to okamžitě zničilo. Doufejme jen, že je realita utkaná z kvalitního přediva.

Geologická historie naší planety je sice z lidského úhlu pohledu velmi dlouhá a pozvolná, to ale neznamená, že by byla méně dramatická a divoká. Tektonické desky majestátně plují po nezměrném oceánu roztavených hornin a srážejí se s neuvěřitelnou silou. K nebi při tom rostou nová pohoří a staré kontinenty mizí v hlubinách, kde jejich pozůstatky spočívají dodnes.

Zbrusu nový materiál je černější než nejtemnější hlubiny vesmíru. Pohltí nejméně 99,995 procent dopadajícího záření, čímž porazí dosavadní nejčernější materiál, známý jako Vantablack. Nový materiál už za sebou má vědeckou publikaci i použití při tvorbě pozoruhodného uměleckého díla „Vykoupení marnosti“.

V oblasti supermasivní černé díry Mléčné dráhy se děje něco, co vyfukuje gigantické a pořádně energetické bubliny. Jihoafrické radioteleskopy soustav MeerKAT nedávno objevily párek bublin o velikosti desítek světelných let, které vysílají rádiové záření. Megabublifuk Mléčné dráhy je vyfoukl před pár miliony let.

Jednoduché, levné a velice lstivé zařízení těží ten největší termodynamický zdroj vůbec – samotný vesmír. Experimentální zařízení vytěží až 25 miliwattů na metr plochy a rozsvítí LEDku. Přímo před očima se nám rodí energetika mrazivého vesmíru.

Gigantické hvězdy se možná mohou zhroutit do objektů GEODE. Jsou jako černé díry, jen nemají ve svém nitru děsivou singularitu, nýbrž temnou energii. Geody by v takovém případě fungovaly jako generátory efektu temné energie vesmíru, které jsou těsně propojené s rychlostí rozpínání vesmíru. Jedním slovem … fascinující.

Vodík je už dlouho slibným zdrojem energie. Praktické aplikace ale váznou, hlavně kvůli obtížné výrobě vodíku a ještě obtížnější manipulaci s tímto potměšilým plynem. Hydrid hliníku je lehký prášek, který by mohl změnit pravidla hry. Hlavní problémem je teď jeho výroba ve velkém.

Ultraminiaturní akcelerometr využívá pozoruhodné vlastnosti 2D materiál grafenu. Mohl by se uplatnit v chytrých telefonech, nositelné elektronice, zařízeních pro snímání pohybu těla, medicínských přístrojích pro monitorování pacientů i ve velice citlivých senzorech nepatrných velikostí.

Pod povrchem Twitteru probíhá krutý závod ve zbrojení mezi twitterovými boty a pátracími algoritmy, které jdou těmto botům po krku. A stále více se do toho na obou stranách míchají umělé inteligence. Jsme svědky polidšťování botů v přímém přenosu.

Matematici použili virtuální počítač o velikosti celé planety a pomocí masivně paralelních výpočtů zdolali legendární Sumu 3 krychlí pro úplně poslední z hledaných řešení. Pro číslo 42. Odpovědí jsou tři naprosto nepravděpodobná čísla. Douglas Adams by měl nepochybně radost.

Polská armáda připravuje nový typ stíhače tanků, který by mohl do vzdálenosti 12 kilometrů proměnit pronikající tankové kolony na hromady šrotu. Klíčovou součástí stíhače tanků je raketový systém MBDA Brimstone, který je schopný přímých i nepřímých útoků proti bojovým obrněncům.

Skutečně účinná ochrana přírody jde někdy proti selskému rozumu i proti pochopitelným emocím. Ale takový už je život. Někdy je za daných okolností nejlepší takové řešení, z něhož se nám ježí veškerý porost na těle. Přesně to je případ trofejních lovů zvířat v Africe i jinde ve světě.

Jak se zdá, asi tři čtvrtiny černých děr dostanou při svém zrození pořádný kopanec. Po takovém kopanci se pak černá díra řítí Galaxií rychlostí, která může přesahovat 70 kilometrů za sekundu. V Mléčné dráze máme o zábavu postaráno.

Autonomní drony, které by doprovázely pilotované bojové letouny na operačních misích, vzbudily pozornost vojáků i výrobců. Po amerických společnostech se do vývoje takových dronů, jak se ostatně dalo čekat, pouštějí i v Číně. Jejich výtvorem je tryskový dron LJ-1, který může létat jako doprovodný letoun, rádiová rušička i jako střela s plochou dráhou letu.

Mooreovo pravidlo nebude fungovat do nekonečna. Alespoň ne pro tradiční křemíkové tranzistory. Naštěstí ale existují i jiné pozoruhodné materiály, z nichž je možné vyrobit výkonné mikroprocesory. Třeba uhlíkové nanotrubičky.

Jsou velké jako hrášek a připomínají plivance na Petriho misce. Přesto mají vylepšené minimozky z lidských kmenových buněk neurální aktivitu, která důvěrně připomíná aktivitu mozků předčasně narozených dětí. Minimozky mají ohromný potenciál, jen se nesmíme bát ho využít.

Poněkud překvapivým vítězem závodu o kvantový radar se stává rakouský institut IST Austria. Jejich mikrovlnný kvantový radar má za sebou první testy. Hlavní výhodou kvantových radarů je zobrazování cílů ve vysokém rozlišení, které umožňuje jejich rychlou identifikaci.

Zkratky vesmírem jsou nesmírně lákavé. Bylo by skvělé se dostat k cizím hvězdám a galaxiím. Postavit červí díru ale není jenom tak. Jak se ale zdá, není to zhola nemožné. Fyzici nabízejí nový plán pro takovou stavbu, který zahrnuje dvě černé díry s opačným elektrickým nábojem a kosmické struny, pokud existují.

Teleportace qubitů jsme už viděli. Teď jsme se stali svědky kvantové teleportace qutritu, tedy kvantového systému, který může nabývat hodnot 0, 1 a 2. Nebo všeho mezi tím. Anebo třeba všech těchto hodnot zároveň. Kvantová mechanika se nezapře.

Když nemůžete strčit teploměr do srážky neutronových hvězd, tak si ji nasimulujete pomocí srážek těžkých iontů na pozemním urychlovači částic. Srážky neutronových hvězd a těžkých iontů jsou si překvapivě podobné, třeba tvorbou virtuálních fotonů. Proč toho nevyužít a nezjistit, že srážka neutronových hvězd má teplotu asi 800 miliard °C?

3D tiskárny již dnes představují velice slibnou technologii, která je užitečná v mnoha odvětvích výzkumu i praktických aplikacích. Co kdybychom je ale opatřili kráčivými končetinami nebo vrtulemi pro plavbu pod vodou či let ve vzduchu, a poslali je do světa? Vznikne nový ekosystém terénních 3D tiskáren?

Velký hadronový srážeč LHC v CERNu by měl dosloužit v roce 2035. Fyzici již teď pracují na jeho nástupci. Jedních z horkých kandidátů je lineární srážeč CLIC, který by měl vyrůst rovněž v CERNu. Jeho úkolem bude pátrat po dalších tajemstvích Higgsova bosonu, zkoumat svrchní kvark a luštit záhadu temné hmoty, jestli bude stále ještě záhadná.

Je to jako technologické kouzlo. Pronesete správné zaklínadlo a těžba ropy na ropných polích se změní na těžbu vodíku. Který funguje jako palivo a při jeho spalování nevznikají žádné emise uhlíku. Nová metoda těžby vodíku je jako by ropná pole polila živá voda.

Jak detekovat extrémní částici, která proletí Zemí jako dělová koule hejnem patetických komárů? Použít celou planetu jako ultimátní paleodetektor částic. S takovým detektorem bychom mohli objevit supertěžká gravitina, pokud existují, a s nimi celou slavnou těžkou hmotu.

Extrémně tenký materiál z několika vrstev 2D materiálů, včetně populárního grafenu, je velmi slibný jako tepelná izolace pro velmi malou a kompaktní elektroniku. Vrstvy tepelného nanoštítu polykají teplo, jako by to bylo kouzlo.

Prestižní rodinka 2D materiálů se rozrostla o ultratenké zlato. Slibný materiál je možné vyrobit za pokojové teploty a použít k vývoji ohebné elektroniky, v průmyslové katalýze, v diagnostice nebo při čištění odpadní vody.

Najít obydlený cizí svět na dálku, to není jen tak. Pozemské organismy se dovedou chránit světélkováním. Pokud tenhle trik znají na exoplanetách u červených trpaslíků, kteří zaplavují okolní vesmír ultrafialovým zářením, tak bychom je mohli vystopovat.

Navzdory mnohaletému úsilí se až doposud nikomu nepodařilo ukout prsten z atomů uhlíku. Nakonec museli spojit síly výzkumné týmy Oxfordu a IBM Research, kteří nakonec ve vakuu Mrazu osudu vyrobili kroužek cyklokarbonu z 18 atomů uhlíku. Nový materiál teď čeká intenzivní výzkum na všechny možné způsoby.

Biotechnologie slibují velké pokroky v medicíně, ale také ve vojenských technologiích. Čínské armádní špičky v poslední době vedou řeči o „genetických zbraních“, „etnicky specifických genetických útocích“ a „nekrvavých vítězstvích“. Generálové se sice rádi chvástají, ale stejně, obezřetnost bude jistě na místě.

Supernova SN 2016iet je extrémně výjimečná. Její extravagantní vlastnosti napovídají, že šlo o explozi hvězdného monstra s hmotou asi 200 Sluncí. Tahle supernova nejspíš zažehla devastující termojadernou anihilaci, po které z hvězdy nezůstalo vůbec nic. Rozplynula se jako kouř.

Stále více indicií svědčí o tom, že nedávná ruská fatální jaderná nehoda souvisela s vývojem jaderného Buřňáka, čili střely s plochou dráhou letu a s jaderným pohonem 9M730 Burevestnik. Spojené státy přitom zrušily vývoj takových střel před déle než padesáti lety a to z velice dobrého důvodu.

Pokud žijeme v simulaci, měli bychom to vědět? Podle filozofa Prestona Greeneho si zahráváme s ohněm. Tvůrci simulace by se prý mohli naštvat a simulaci restartovat. Nebo prostě vypnout a zkusit něco jiného. Měli bychom si dávat pozor na to, co zkoumáme?

Mezi bílými trpaslíky a kovovými jádry sežehnutých planet může v magnetickém poli vzniknout pozoruhodný planetární rádiový vysílač. Takové přírodní vysílače by mohly fungovat miliardy let a doslova si říkají o objevení. Radioteleskopy mají o zábavu postaráno.

Stroj na vesmíry UniverseMachine jede na superpočítači Ocelote a simuluje miliony vesmírů, které se liší fyzikálním „receptem“. Každý takový simulovaný vesmír představuje výsek se 12 miliony galaxiemi, který se vyvíjel od doby 400 milionů let po Velkém třesku až do dneška.

Ve spodním miocénu žili na Novém Zélandu papoušci vysocí jeden metr. Museli to být pozoruhodní společníci. Nový Zéland byl tehdy zvláštní ptačím světem, v němž ptáci obsadili role vrcholových predátorů i velkých býložravců.

Po Velkém třesku nafoukla vesmír ohromující kosmologická inflace. Anebo to bylo těsně před Velkým třeskem? Podle astrofyzika Tommi Tenkanena by taková předtřesková inflace mohla uvařit temnou hmotu, v níž by pak proběhl slavný Velký třesk.

Výpočetní sílu pro chytré konflikty budoucnosti zajistí americké armádě mobilní superpočítače v kontejneru s chlazením a protipožárním systémem. Na vojenských základnách po světě budou superpočítače podporovat vojenské umělé inteligence, bojové algoritmy se strojovým učením i analýzy dat v reálném čase.

Když robotická sonda Beresheet izraelské společnost SpaceIL narazila do Měsíce, tak nebyla tak docela bez posádky. Na palubě měla spoustu želvušek ve stavu hluboké hibernace. Podle odborníků měly obstojnou šanci přežít náraz a teď by mohly být pozemskou posádkou na Měsíci.

Hvězda s nevyslovitelným jménem vznikla pár se milionů let po Velkém třesku. Zrodila se z popela první generace hvězd ve vesmíru. Obsahuje 1,5 milionkrát méně železa než naše Slunce. Pro astronomy je jako stroj času, který je veze na úsvit vesmíru.

Astrofyzik Jacco van Loon se přiklání k řešení Fermiho paradoxu, podle kterého jsou okolní mimozemské civilizace – pokud existují – opatrné, a hlídají si své soukromí. Pozemšťané naproti tomu zaplavují okolní vesmír svými rádiovými signály, z valné většiny neúmyslně. A poslední dobou prozrazujeme svou pozici intenzivním umělým osvětlením, které by bylo s pokročilými technologiemi možné detekovat z velké dálky.

Řada lidí dnes užívá mikrodávky psilocybinu, které si shánějí všude možně. Co kdybychom si ale mohli koupit kávu nebo třeba čaj, které budou kromě nezbytného kofeinu obsahovat i mikrodávku psychedelika? Vše nasvědčuje tomu, že život bude ještě o něco zajímavější.

Vezměte nanovrstvu rzi a propláchněte ji slanou vodou. Elektrokinetický jev vyrobí elektřinu a nepotřebuje k tomu obvyklé chemické reakce. Ve vhodném prostředí, jako je oceán nebo třeba lidské tělo, by podobné systémy mohly zajistit prakticky nevyčerpatelný zdroj energie.

Kdo by nechtěl mít v laborce Slunce? Na americké University of Wisconsin-Madison si postavili umělé Slunce, které simuluje magnetická pole Slunce a chování plazmatu. Na mini Slunci studují vznik a chování slunečního větru.

Na kvantové úrovni tvoří zvuk kvanta v podobě kvazičástic fononů. Až doposud se nikomu nepodařilo detekovat stav jednotlivých fononů. Tým se Stanfordu to dokázal s kvantovým mikrofonem, nejcitlivějším mikrofonem na světě, který tvoří nanomechanické rezonátory spojené se supravodivým qubitem.

Americký Kongres požaduje prověřit podezření, že lymská borelióza pochází z výzkumu biologických zbraní americké armády. Co myslíte, jak realistická asi může být tahle vousatá konspirační teorie?

Vážky mají při lovu útoky úspěšné na 95 procent. Zvládají to s velmi jednoduchou neurální výbavou. Vojenští vývojáři by rádi vážkovou inteligencí vybavili životně důležité systémy protiraketové obrany, které nebudou lovit vosy, včely nebo komáry, ale mnohem nebezpečnější kořist.

Když americký policista zastřelí občana, obvykle se rychle objeví obvinění z rasové či jiné nesnášenlivosti. Detailní výzkum všech případů fatální střelby policistů v posledních letech ukázal, že v tomhle konkrétním případě nehrají rasové důvody zásadní roli.

Budoucí rover Mars 2020 bude poháněný pokročilým radioizotopovým termoelektrickým generátorem MMRTG. Inženýři NASA zahájili plnění generátoru oxidem plutoničitým-238. Tento palivový článek zajistí pro rover elektřinu a teplo.

Pod nohama máme obstojný zdroj přírodní energie. Jde jenom o to, najít technologii, která by geotermální energii účinným způsobem těžila. Geotermální STC článek japonských vědců a inženýrů to dokáže. Stačí ho zakopat na vhodném místě do země a pak vyrábí elektřinu.

Lodě U. S. Navy jsou přinejmenším teoreticky ohrožené spoustou různých protilodních systémů Číny. DARPA a Raytheon vyvíjejí důmyslný a přitom levný obranný systém, který je založený na pokročilé chytré munici pro soudobé dělostřelecké systémy amerických lodí.