Stanislav Mihulka

Velmi exotická anomálie by mohla mít velmi praktické důsledky pro vývoje nové elektroniky.

Nová inteligence z MIT uhodne správný recept jídla na fotografii v 65 procentech případů. Je to obdivuhodné, ale jak je vidět, i umělé inteligence se ještě mají co učit.

I když se to nelíbí zdaleka každému, asi 85 a možná i 92 procent lidského genomu je jenom nesmyslné žvanění sekvencí. Nejspíš se budeme muset smířit s tím, že naprostou většinu lidství vyplňuje totální genetický odpad.

Pokud je naše Galaxie plná technicky vyspělých civilizací, tak by mohly používat galaktický internet. Jeho stavba by prý zabrala asi 300 tisíc let a rychlou komunikaci rozhodně nečekejte.

Na Bikini explodovalo 23 jaderných zbraní a také jedny plavky. Jenže krátery po termojaderných pumách vesele kolonizují koráli. Mohli bychom odkoukat jejich triky pro boj s rakovinou?

Společnost Moon Express chce už letos poslat na Měsíc soukromý modul Lunar Scout. A když půjde vše podle plánu, tak tam v roce 2020 začnou komerčně těžit suroviny.

Syntetické neštovice z Univerzity v Albertě budí respekt i vášně. Nejde ale o teroristický čin, nýbrž důmyslný výzkum v rámci testování vakcín proti smrtelně nebezpečným pravým neštovicím.

Splašené hvězdy zřejmě přilétly z cizí galaxie. Měly by jich tu být tisíce a spolu s nimi i milion splašených neutronových hvězd a černých děr.

Fyzikální výzkum někdy připomíná scénář divoké vědecké fantastiky. Ale v případě studia mysli kvantového Maxwellova démona je to opravdu jenom zdání.

Saturnův měsíc Titan je zvláštní svět. Podle nové analýzy ale nabízí několik zajímavých zdrojů, které by jednoho dne mohly pohánět velkou lidskou kolonii.

Tahle civilizace potřebuje energii. A ještě více baterie. Někdy zcela nepatrné, jindy ohromné. Muskova Tesla postaví doposud největší baterii svého druhu v Austrálii.

Moderní beton je mořským vlnám k smíchu. Šplouchání slané vody ho za pár desetiletí zlikviduje. Beton Římské říše ale vydrží v moři dva tisíce let. Jak je to možné?

Rádiová eliptická galaxie 0402+379 má velmi pravděpodobně ve svém středu dvojici supermasivních černých děr. Američtí astronomové jako první proměřili jejich trajektorie a potvrdili, že se navzájem obíhají.

Podle nového výzkumu perchloráty zabíjejí bacily skoro jako cyankáli. Bude to ale stačit vášnivým sterilizátorům NASA?

Kvantové počítače jsou za rohem nebo v to alespoň doufáme. Zatím si je můžeme simulovat na superpočítačích, abychom se na ně více těšili.

Pátrání po skrytých dimenzích na urychlovačích částic zatím vyznělo na prázdno. Budou mít větší štěstí gravitační astronomové s detektory LIGO a Virgo?

Bitevní vrtulníky představují výtečnou zbraň. A s vysokoenergetickým laserem budou ještě lepší. Laserový paprsek dovede být velice přesný a velmi ničivý.

Kvantová informatika si zatím všímala hlavně qubitů. Co to ale zkusit s quDity v podobě mnohobarevných fotonů, které pojmou mnohem více stavů, nežli jenom nulu a jedničku?

V Laboratoři extrémního záření Univerzity v Nebrasce mají nejvíce zářivý laser na světě. A nebojí se ho použít.

Na Chalmersově technice úspěšně krotí divoké elektrony ve fúzním procesu pomocí těžkých iontů neonu nebo argonu. Komerčně použitelný fúzní reaktor se spoutanou energií hvězd by teď měl být zase o něco blíže.

Přijde vám osm planet málo? Astronomové už nějaký čas hledají Devítku, a teď budou pátrat po Desítce, která by mohla být zodpovědná za podivný sklon oběžných drah těles v Kuiperově pásu, daleko za oběžnou drahou Neptunu.

Konečně! Po dlouhých 14 letech opět máme na oběžné dráze téhle planety své želízko v ohni. VZLUSat-1 by se sice vešel do batůžku, ale v dnešní době to není žádná ostuda. Jen houšť a větší kapky!

Když galaxie přestane tvořit hvězdy, je mrtvá. Jsou to galaktické zombie z raného vesmíru. Hubble pozoroval mrtvou galaxii MACS2129-1 pomocí triku s gravitačním čočkováním.

Kulky a granáty už nestačí. Moderní armáda potřebuje elektronické zbraně, s nimiž je možné dělat pozoruhodné kousky.

Vesmír je plný galaxií, hvězd a planet. Někde jich je ale hodně a jinde zase málo. Naší namyšlenosti to asi moc neprospěje, ale možná žijeme uvnitř gigantické kosmické prázdnoty, voidu KBC.

Kdo by to byl čekal. Výkonná umělá inteligence, která je mistrem simulovaných soubojů letadel, uplatnila svou genetickou fuzzy logiku v psychiatrii.

Slunce dnes nejspíš nemá žádnou Nemesis, tedy doposud neznámého hvězdného společníka. Ale úplně na počátku života Slunce to nejspíš bylo jinak. Podle pozorování molekulárního mračna v Perseu se hvězdy rodí v párech.

Analýza železných meteoritů odhalila podrobnosti o vzniku a nejstarším období Sluneční soustavy. Jupiter vznikl velmi brzy a ovlivnil další vývoj soustavy.

Uhlík je prvkem nepřeberných možností. Jeho nová forma nabízí unikátní kombinaci vlastností a široké možnosti využití.

Když máte pořádný superpočítač a dost času, tak si můžete nasimulovat skutečně úctyhodný vesmír. Rekordní simulace vesmíru zpracovala 2 biliony virtuálních částic.

Unikátní astronomické pozorování předvedlo efekt obecné relativity v celé její kráse. Trpaslík Stein 2051 B ze souhvězdí Žirafy ohýbá svou gravitací světlo vzdálené hvězdy.

Půvabné kvarky ze srážek atomů zlata na urychlovači RHIC překvapily neobvyklým chováním. Ohlašují příchod nové fyziky?

Barentsovo moře je plné kráterů starých 12 tisíc let. Od té doby z nich unikla spousta metanu. Jak velký je to problém?

Co se stane, když extrémním laserovým paprskem tvrdého rentgenového záření zasáhnete malou organickou molekulu? Pozorovali to vědci ve SLAC National Accelerator Laboratory.

General Atomics intenzivně vyvíjejí zbraňové systémy s railguny pro pozemní jednotky i námořnictvo. Budoucnost bude hypersonická.

Jedna hvězda z Ohňostrůjné galaxie NGC 6946 zjasňovala, zjasňovala a pak zčistajasna zmizela. Stali jsme se svědky prvního spolehlivě pozorovaného vzniku černého díry?

Společnost Boeing a vojenští vývojáři DARPA vyvinou a postaví levný a pohotový systém pro vynášení malých vojenských satelitů na nízkou oběžnou dráhu.

Posíláme do oceánu spoustu plastu. Přesto ho je tam ale mnohem méně, než by mělo být. A jde o statisíce, miliony tun plastových odpadků. Kam všechen ten plast mizí?

V nitru dlouho známé rádiové galaxie Cygnus A se najednou objevil nový objekt. Je to druhá supermasivní černá díra nebo snad neobvyklý typ supernovy?

Dnešní armády hodně spoléhají na podporu svých satelitů. Co kdyby na ně ale někdo ve vesmíru zaútočil? To je důležitý scénář pro výcvik.

Podle nové teorie vzniká po srážce velkých těles na určitou dobu obrovský horký oblak plynného a roztaveného materiálu, který je mnohem objemnější nežli sražená tělesa.

Mikroskop atomárních sil umožnil švýcarskému týmu detekovat atomy vodíku a vodíkové můstky v cyklické organické molekule.

Inženýři berlínské techniky vyvíjejí unikátní motory, s nimiž se jednou možná bude létat z letiště přímo do kosmického prostoru.

Kvantové výpočty nadělají hodně tepla. A qubity musí být v chladu. Takže i kvantové počítače bude nutné pořádně chladit.

Pokud by v blízkém vesmíru explodovala supernova, pozemský život by to odnesl. Naštěstí to v dohledné době milionů let nehrozí.

Na konci permu proběhlo největší masové vymírání historie. Lidé si oblíbili vysvětlení, podle něhož masová vymírání způsobují dopady velkých meteoritů nebo kometární jádra. Ke konci permu nám ale spolehlivě doložený kráter dostatečné velikost schází. Mohl by být u Falkland?

Když se dějí chemické zázraky, tak v tom často mívají prsty kovové organické kostry. Když chcete řešit skleníkové plyny a ještě k tomu získat energii, pořiďte si na to MOF.

Stephen Hawking se nechal slyšet, že lidstvo musí osídlit další planety nikoliv za tisíc let, jak se domníval před rokem, ale už za sto let. Jedině tak si prý zajistí přežití. Co k tomu Hawkinga vede?

Jako by nestačilo, že zásah velkým meteoritem zdevastuje planetu. Výzkum v Sudbury ukázal, že po dopadu může přijít intenzivní a dlouhodobé soptění.

Chystáte se stavět na Měsíci? Pořiďte si 3D tiskárnu na cihly se solární spékáním a můžete se pustit do práce.