Stanislav Mihulka

Dnešní gravitační observatoře nejsou právě malé. A přesto sotva zvládnou detekovat gravitační vlny těch nejdivočejších srážek ve vesmíru. Detektory s kvantovou polévkou Boseho-Einsteinova kondenzátu by mohly být mnohem menší.

V oceánech je železo-60. Hodně je ho ve vrstvách starých 2,6 milionů let. Jestli je to kvůli explozi supernovy či supernov, mohlo také jejich záření vyhubit tehdejší megafaunu? Podle nové hypotézy tehdy mělo dojít k velkému zvýšení počtu mionů, které vyvolaly rakoviny u velkých zvířat.

Planetární magnetický štít poskytuje skvělou ochranu před kosmickým zářením. Jak ale ukazují fosilní horniny, není příliš stabilní. Co se s magnetickým polem Země stane v blízké budoucnosti? A jak se to projeví na pozemském životu a lidské civilizaci?

V amerických laboratořích Sandia National Laboratories mají simulátor útočných elektromagnetických pulzů EMES. Jeho operátoři testují odolnost rozmanitých elektronických zařízení vůči EMP pulzům, a také pomáhají vyvíjet odolnější elektroniku.

Když někomu vypnete gen RCAN1, tak se stane zázrak. Pak se totiž může se cpát vším možným, jako nějaký šílený otesánek, a přitom vůbec nepřibírá. Prozatím to funguje u myší, ale lékaři a dietologové zbystřili a čekají, co se bude dít. Možná jsme na prahu revoluce.

Vakuum není prázdné. Zjevují se tam přízraky virtuálních částic, které by ale mohly nalézt zcela reálné využití. Magická síla vakua by mohla popohnat vývoj pokročilých supravodičů ze 2D materiálů i dalších pozoruhodných aplikací.

Jak by mohl virus přispět ke zrychlení počítačů dnešní konstrukce? Se zajímavým průlomem přišli odborníci MIT a singapurské univerzity SUTD, kteří vymysleli novou technologii konstrukce počítačových pamětí.

Představte si, že temná hmota a temné energie nejsou dvě různé věci. Možná to jsou jen projevy jedné substance, temného vesmírného fluida s pozoruhodnými vlastnostmi. Počítá s tím nová neortodoxní teorie o vesmíru jednoho fyzika z Oxfordu.

Pentagon usiluje o to, aby syntetická biologie se svými produkty pronikla z příjemného prostředí laboratoří do drsného terénu. Pokud uspějí, tak se jim nabízí celá řada vojenských a pochopitelně také civilních aplikací.

Nová analýza dvojice amerických vědců tvrdí, že se za sto let nemusíme uvařit v rozlitých oceánech. Stačí, když použijeme soudobé technologie k vypuštění sírových aerosolů do stratosféry. Bylo by to rychlé, spolehlivé a tak levné, že by to zvládla jediná bohatá země. Bude ale samozřejmě lepší, když do toho půjde celý svět.

Hodiny s 1000 atomy ytterbia jsou tak přesné, že se zpozdí o jednu sekundu za déle než 300 milionů let. Sbírají rekord za rekordem a už po nich pošilhávají fyzici, kteří by s nimi mohli měřit jevy související s gravitací.

Pozorování vesmírných teleskopů Spitzer a Herschel ukazují, že v explozích supernov vzniká veliké množství křemene. Veškerý oxid křemičitý na naší planetě zřejmě ukuly výhně supernov. To je přímo hvězdná novinka.

Stellarátory bojují o budoucnost energetiky tak trochu ve stínu známějších tokamaků. Jsou ale úžasné, velmi estetické a celkově sympatické, takže stojí za to jim držet palce. Zvláště stellarátor Wendelstein 7-X v poslední době sbírá jeden úspěch za druhým.

Čerstvě narozená čínská dvojčata z umělého oplodnění Lulu a Nana by měly mít editovaný genom tak, že je nemůže infikovat virus HIV, cholera ani pravé neštovice. Jisté je jenom to, že je to skandál, ať už k editaci skutečně došlo anebo nikoliv.

Zapomeňte na rozlehlé podzemní tunely, v nichž sviští urychlované částice. Nová generace urychlovačů se vejde na křemíkový čip. Těšíte se na chytrý telefon s urychlovačem elektronů?

Jistá hvězda ve vnitřní oblasti Mléčné dráhy zhasíná, jako by ji clonilo něco skutečně velikého a téměř neprůhledného. Sofistikovaná megastruktura mimozemských konstruktérů to nejspíš nebude, i tak je to ale pěkně libová záhada, která popostrčí astronomy k novým nápadům.

V příští velké válce bude nutné počítat s intenzivním elektronickým bojem. Nedávné testy útoků autonomních dronů ukázaly, že to drony mohou i ve velmi náročném elektronickém prostředí zvládnout.

Simulace nizozemského týmu vychází z nejnovějších astrofyzikálních poznatků a přináší na zemský povrch jinak jen velmi obtížně dosažitelnou supermasivní černou díru. Pro běžné VR konzole zviditelňuje gravitační monstrum z nitra Mléčné dráhy, což ocení fanoušci vesmíru i kovaní vědci.

Inženýři MIT mají rádi Star Trek. Shlédli se v iontovém pohonu vesmírných korábů a postavili revoluční letoun, který využívá elektroaerodynamický tah. Unikátní pohon by se mohl uplatnit ve vývoji bezhlučných dronů nebo třeba hybridních letounů, které šetří peníze, mechaniky i životní prostředí.

Seismologický průzkum Mariánského příkopu odhalil ohromné množství hornin bohatých na vodu, které zajíždějí s Pacifickou tektonickou deskou do hlubin. Hladina vody v oceánech je přitom ale stále zhruba stejná. Voda se tedy musí opět vracet na povrch, zřejmě během vulkanických erupcí v podobě vodní páry.

Egyptský bůh chaosu stvořil pekelnou dvojhvězdu Wolf-Rayetových hvězd. Jedna z nich brzy vybuchne jako extrémní supernova a mohla by odpálit monstrózní gama záblesk. Pokud se ve směru letu záblesku ocitne planeta se životem, tak jí budiž Velký třesk milosrdný.

LHC je nejdražší, největší a nejvíc sexy přístroj na povrchu této planety. Jestli ale Čína naplní své velké plány ve fyzice vysokých energií, tak se LHC nebude hřát na výsluní věčně. Už jenom deset let, pokud v Číně budou dost pilní.

Bojiště dnešního světa se stále více robotizují. K vojenským robotů se nově přidává šestikolový a také šestitunový autonomní robot Sahar, kterého postavili izraelští vojenští inženýři. Měl by se stát robotickým průzkumníkem a příslušníkem předsunutých hlídek pro bojové zóny.

Když se magnetické pole kroutí, tak se mohou jeho siločáry dotknout a odpálit magnetický zkrat. V magnetickém poli Země se to děje každý den. Během takového zkratu dochází k explozím, které jsou velice krátké, ale zároveň velmi intenzivní. Teď takovou událost pozorovala americká mise MMS.

Čínský tokamak EAST dosáhl významného úspěchu a udržel teplotu elektronů v plazmatu nad 100 miliony stupňů Celsia po dobu zhruba 10 sekund. Díky tomuto průlomu je prakticky využitelná fúzní energetika zase o něco blíž.

Skrz vesmír kolem Sluneční soustavy plyne hvězdný proud S1. Pro fyziky je to hurikán velké příležitosti odhalit podstatu temné hmoty. Pokud mají pravdu ve svých předpokladech a proud S1 s sebou táhne spoustu chladné temné hmoty, tak by to třeba mohlo vyjít.

Obrovská trpasličí galaxie, to zní jako jasný oxymóron. Ale Vývěva 2 je skutečně unikátní. Tenhle přízrak se celou dobu skrýval v těsné blízkosti Mléčné dráhy. Je příliš velký na to, jak málo září a příliš temný na to, jak je velký.

PET lahve by mohly mít nové využití. Po relativně levném zpracování z nich vznikne pozoruhodný aerogel. Je velmi lehký, hodně porézní, ohebný a odolný. Možných aplikací se rýsuje nepřeberné množství.

Britští kvantoví inženýři postavili první praktický kvantový akcelerometr. S takovou vychytávkou nepotřebujete ke spolehlivé navigaci GPS ani žádné jiné satelitní navigace. Kvantový kompas slibuje pozoruhodné civilní i vojenské aplikace.

Čínská armáda se zhlédla v ruských terminátorech. Postavili si vlastního, který je mohutně obrněný i vyzbrojený. Možná až moc vyzbrojený. Celkem 7 zbraňových systémů k sobě podle prvních ohlasů příliš nepasuje. Asi až pořádná bitva ukáže, jak na tom čínský terminátor vlastně je.

Superhrdina nemusí být savec. Nemusí to být ani živočich. Novým hrdinou je neohrožený žampion v nanotechnologickém kostýmu. A jeho superschopností je výroba elektřiny ze slunečního záření. Podobné hybridy s nanotechnologiemi budeme, doufejme, vídat stále častěji.

Dramatický pokrok ve vývoji nových supravodivých materiálů posouvá fúzní energetiku blíže k realitě. Inženýři MIT plánují postavit průlomový tokamak SPARC, který bude díky velmi výkonným magnetům menší, rychlejší a hlavně i levnější než obvykle.

SpiNNaker je největším neuromorfním počítačem světa. Může simulovat vybrané oblasti mozku v reálném čase nebo třeba testovat rozsáhlé neurální sítě pro pokročilé mobilní roboty. Počet simulovaných neuronů SpiNNakera zhruba odpovídá tisícině procenta lidského mozku.

Naše planeta obíhá obyčejnou hvězdu v zapadlém koutu vesmíru. Z větší dálky asi není na první pohled poznat, že na Zemi vzkvétá sebevědomá civilizace. Měli bychom na sebe upozorňovat blikajícími cedulemi se šipkou? Anebo je dobře, že nejsme tak nápadní?

Mezihvězdný návštěvník 'Oumuamua rozhodně nebyl typickým vesmírným balvanem. Možná představuje nový typ mezihvězdného materiálu. A není úplně vyloučené, že šlo o porouchanou nebo i funkční hvězdnou plachetnici.

Nový systém Spaceborne Computer od Hewlett-Packard Enterprise zlepší výpočetní komfort Mezinárodní vesmírné stanice i spojení mezi orbitou Země a pozemními operátory. Jestli se mini-superpočítač osvědčí, tak jeho následovníci budou fungovat v prostoru Marsu i jiných zajímavých objektů Sluneční soustavy.

V nitru modrých veleobrů by se měly rozpadat protony a neutrony na kaši, čili kvark-gluonové plazma. Díky tomu mohou tyto extrémní giganti explodovat jako supernovy a zanechat po sobě ve vesmíru hybridní hvězdu s náplní ze kvarkové hmoty.

Detektor CMS Velkého hadronového srážeče narazil na stopu podivné částice s energií 28 GeV. Něco takového ovšem nepasuje do Standardního modelu částicové fyziky. Teoretici jsou nažhavení, experimentátoři skepticky kroutí hlavou. Až čas ukáže, jestli jde o reálný objev nebo jenom další statistický šum kolem CERNu.

Jak republikáni, tak i demokraté nejraději fantazírují o tom, co je pro jejich milované strany tím nejpřísnějším tabu. Ale všichni dohromady si sexuálně myslí na Sarah Palinovou, extrémní republikánku, bývalou kandidátku na viceprezidentku USA a bývalou guvernérku Aljašky.

Unikátní sluneční sonda je na cestě teprve necelé tři měsíce a už si připsala dva pozoruhodné rekordy. Přiblížila se k povrchu Slunce blíž, než kterákoliv dosavadní sonda. A dosáhla při tom rekordní heliocentrické rychlosti, která zůstávala nepokořená od roku 1976, kdy se rekordmanem stala západoněmecko-americká sonda Helios-B.

Mikrobiální cihly z moči šetří energii i životní prostředí. Při jejich výrobě nevznikají v takové míře skleníkové plyny, nýbrž látky s dusíkem a draslíkem, které je možné využít v průmyslových hnojivech.

Síť radioteleskopů LOFAR získala významný skalp. Jde o nově objevený pulzar, který rotuje 15-tisíckrát pomaleji, než nejrychleji rotující známý pulzar. Tenhle pulzar je tak pomalý, že zpochybňuje dosavadní teorie o fungování pulzarů.

Simulace chování částic lehké a chladné hmoty ukazují, že by za jistých okolností mohla vytvářet shluky Boseho-Einsteinova kondenzátu. Pokud temnou hmotu tvoří axiony nebo podobné lehké částice, tak by ve vesmíru mohly existovat podivuhodné Boseho hvězdy. A jestli tam jsou, tak by mohly být zdrojem tajuplných rychlých rádiových záblesků.

Detailní analýzy seismických vln po velkých zemětřeseních ukazují, že vnitřní jádro naší planety tvoří pevná hmota. Zároveň je ale vnitřní jádro méně pevné, než jsme čekali. Jeho konzistence se prý blíží zlatu nebo platině.

Město Čcheng-tu má velké plány. Chtějí vypustit satelit, který bude fungovat jako umělý měsíc. Měl by přinést úspory za veřejné osvětlení a také nevšední nebeskou podívanou. Astronomové ovšem příliš nadšení nejsou.

Nejnovější měření experimentu ACME proskenovala tvar elektronu s (téměř) nepředstavitelnou přesností. Přes veškeré snahy nenalezli sebemenší odchylku od ideálně sférického tvaru. Po supersymetrii stále ani stopy.

Odvážný plán, umělá inteligence a suborbitální raketa přinesly první Boseho-Einsteinův kondenzát ve vesmíru. Výzkumný tým na něm provedl 110 experimentů během 6 minut volného pádu rakety zpět k zemi.

Nově objevený zárodek nadkupy galaxií v souhvězdí Sextantu nabízí unikátní pohled na počátek evoluce velkolepých struktur našeho vesmíru. Hyperion obsahuje hmotu asi jako milion miliard Sluncí.

Nový kvantový emitor chrlí 35 milionů jednotlivých fotonů za sekundu. S takovým zařízení je extrémně zabezpečená kvantová komunikace zase o pořádný kus blíž.

Co když život nevznikl na Zemi, ani ve Sluneční soustavě? Co když přiletěl z jiného kouta v Mléčné dráze nebo dokonce z jiné galaxie? Podle nové studie je to teoreticky možné. Otázkou ale zůstává, k čemu nám je teorie panspermie vlastně dobrá.