Stanislav Mihulka

Jak detekovat extrémní částici, která proletí Zemí jako dělová koule hejnem patetických komárů? Použít celou planetu jako ultimátní paleodetektor částic. S takovým detektorem bychom mohli objevit supertěžká gravitina, pokud existují, a s nimi celou slavnou těžkou hmotu.

Extrémně tenký materiál z několika vrstev 2D materiálů, včetně populárního grafenu, je velmi slibný jako tepelná izolace pro velmi malou a kompaktní elektroniku. Vrstvy tepelného nanoštítu polykají teplo, jako by to bylo kouzlo.

Prestižní rodinka 2D materiálů se rozrostla o ultratenké zlato. Slibný materiál je možné vyrobit za pokojové teploty a použít k vývoji ohebné elektroniky, v průmyslové katalýze, v diagnostice nebo při čištění odpadní vody.

Najít obydlený cizí svět na dálku, to není jen tak. Pozemské organismy se dovedou chránit světélkováním. Pokud tenhle trik znají na exoplanetách u červených trpaslíků, kteří zaplavují okolní vesmír ultrafialovým zářením, tak bychom je mohli vystopovat.

Navzdory mnohaletému úsilí se až doposud nikomu nepodařilo ukout prsten z atomů uhlíku. Nakonec museli spojit síly výzkumné týmy Oxfordu a IBM Research, kteří nakonec ve vakuu Mrazu osudu vyrobili kroužek cyklokarbonu z 18 atomů uhlíku. Nový materiál teď čeká intenzivní výzkum na všechny možné způsoby.

Biotechnologie slibují velké pokroky v medicíně, ale také ve vojenských technologiích. Čínské armádní špičky v poslední době vedou řeči o „genetických zbraních“, „etnicky specifických genetických útocích“ a „nekrvavých vítězstvích“. Generálové se sice rádi chvástají, ale stejně, obezřetnost bude jistě na místě.

Supernova SN 2016iet je extrémně výjimečná. Její extravagantní vlastnosti napovídají, že šlo o explozi hvězdného monstra s hmotou asi 200 Sluncí. Tahle supernova nejspíš zažehla devastující termojadernou anihilaci, po které z hvězdy nezůstalo vůbec nic. Rozplynula se jako kouř.

Stále více indicií svědčí o tom, že nedávná ruská fatální jaderná nehoda souvisela s vývojem jaderného Buřňáka, čili střely s plochou dráhou letu a s jaderným pohonem 9M730 Burevestnik. Spojené státy přitom zrušily vývoj takových střel před déle než padesáti lety a to z velice dobrého důvodu.

Pokud žijeme v simulaci, měli bychom to vědět? Podle filozofa Prestona Greeneho si zahráváme s ohněm. Tvůrci simulace by se prý mohli naštvat a simulaci restartovat. Nebo prostě vypnout a zkusit něco jiného. Měli bychom si dávat pozor na to, co zkoumáme?

Mezi bílými trpaslíky a kovovými jádry sežehnutých planet může v magnetickém poli vzniknout pozoruhodný planetární rádiový vysílač. Takové přírodní vysílače by mohly fungovat miliardy let a doslova si říkají o objevení. Radioteleskopy mají o zábavu postaráno.

Stroj na vesmíry UniverseMachine jede na superpočítači Ocelote a simuluje miliony vesmírů, které se liší fyzikálním „receptem“. Každý takový simulovaný vesmír představuje výsek se 12 miliony galaxiemi, který se vyvíjel od doby 400 milionů let po Velkém třesku až do dneška.

Ve spodním miocénu žili na Novém Zélandu papoušci vysocí jeden metr. Museli to být pozoruhodní společníci. Nový Zéland byl tehdy zvláštní ptačím světem, v němž ptáci obsadili role vrcholových predátorů i velkých býložravců.

Po Velkém třesku nafoukla vesmír ohromující kosmologická inflace. Anebo to bylo těsně před Velkým třeskem? Podle astrofyzika Tommi Tenkanena by taková předtřesková inflace mohla uvařit temnou hmotu, v níž by pak proběhl slavný Velký třesk.

Výpočetní sílu pro chytré konflikty budoucnosti zajistí americké armádě mobilní superpočítače v kontejneru s chlazením a protipožárním systémem. Na vojenských základnách po světě budou superpočítače podporovat vojenské umělé inteligence, bojové algoritmy se strojovým učením i analýzy dat v reálném čase.

Když robotická sonda Beresheet izraelské společnost SpaceIL narazila do Měsíce, tak nebyla tak docela bez posádky. Na palubě měla spoustu želvušek ve stavu hluboké hibernace. Podle odborníků měly obstojnou šanci přežít náraz a teď by mohly být pozemskou posádkou na Měsíci.

Hvězda s nevyslovitelným jménem vznikla pár se milionů let po Velkém třesku. Zrodila se z popela první generace hvězd ve vesmíru. Obsahuje 1,5 milionkrát méně železa než naše Slunce. Pro astronomy je jako stroj času, který je veze na úsvit vesmíru.

Astrofyzik Jacco van Loon se přiklání k řešení Fermiho paradoxu, podle kterého jsou okolní mimozemské civilizace – pokud existují – opatrné, a hlídají si své soukromí. Pozemšťané naproti tomu zaplavují okolní vesmír svými rádiovými signály, z valné většiny neúmyslně. A poslední dobou prozrazujeme svou pozici intenzivním umělým osvětlením, které by bylo s pokročilými technologiemi možné detekovat z velké dálky.

Řada lidí dnes užívá mikrodávky psilocybinu, které si shánějí všude možně. Co kdybychom si ale mohli koupit kávu nebo třeba čaj, které budou kromě nezbytného kofeinu obsahovat i mikrodávku psychedelika? Vše nasvědčuje tomu, že život bude ještě o něco zajímavější.

Vezměte nanovrstvu rzi a propláchněte ji slanou vodou. Elektrokinetický jev vyrobí elektřinu a nepotřebuje k tomu obvyklé chemické reakce. Ve vhodném prostředí, jako je oceán nebo třeba lidské tělo, by podobné systémy mohly zajistit prakticky nevyčerpatelný zdroj energie.

Kdo by nechtěl mít v laborce Slunce? Na americké University of Wisconsin-Madison si postavili umělé Slunce, které simuluje magnetická pole Slunce a chování plazmatu. Na mini Slunci studují vznik a chování slunečního větru.

Na kvantové úrovni tvoří zvuk kvanta v podobě kvazičástic fononů. Až doposud se nikomu nepodařilo detekovat stav jednotlivých fononů. Tým se Stanfordu to dokázal s kvantovým mikrofonem, nejcitlivějším mikrofonem na světě, který tvoří nanomechanické rezonátory spojené se supravodivým qubitem.

Americký Kongres požaduje prověřit podezření, že lymská borelióza pochází z výzkumu biologických zbraní americké armády. Co myslíte, jak realistická asi může být tahle vousatá konspirační teorie?

Vážky mají při lovu útoky úspěšné na 95 procent. Zvládají to s velmi jednoduchou neurální výbavou. Vojenští vývojáři by rádi vážkovou inteligencí vybavili životně důležité systémy protiraketové obrany, které nebudou lovit vosy, včely nebo komáry, ale mnohem nebezpečnější kořist.

Když americký policista zastřelí občana, obvykle se rychle objeví obvinění z rasové či jiné nesnášenlivosti. Detailní výzkum všech případů fatální střelby policistů v posledních letech ukázal, že v tomhle konkrétním případě nehrají rasové důvody zásadní roli.

Budoucí rover Mars 2020 bude poháněný pokročilým radioizotopovým termoelektrickým generátorem MMRTG. Inženýři NASA zahájili plnění generátoru oxidem plutoničitým-238. Tento palivový článek zajistí pro rover elektřinu a teplo.

Pod nohama máme obstojný zdroj přírodní energie. Jde jenom o to, najít technologii, která by geotermální energii účinným způsobem těžila. Geotermální STC článek japonských vědců a inženýrů to dokáže. Stačí ho zakopat na vhodném místě do země a pak vyrábí elektřinu.

Lodě U. S. Navy jsou přinejmenším teoreticky ohrožené spoustou různých protilodních systémů Číny. DARPA a Raytheon vyvíjejí důmyslný a přitom levný obranný systém, který je založený na pokročilé chytré munici pro soudobé dělostřelecké systémy amerických lodí.

Mléčná dráha se rozkládá na břehu temného moře Lokální prázdnoty. Astronomové detailně analyzovali pohyby 18 tisíc galaxií a z nich odvodili velikost a tvary této vesmírné pustiny v našem blízkém galaktickém sousedství.

Extrémně hygroskopický hydrogel nasává vodu jako šílený, a pak ji zase uvolní, když ho Slunce ohřeje na teplotu vyšší než 45 °C. V současné podobě 1 kilogram takového materiálu vytěží za den přes 10 litrů sladké vody.

Terraformace celého Marsu je prozatím mimo naše možnosti Co kdybychom ale na Marsu postupně vytvářeli obyvatelné oázy. Jejich obyvatelnost by mohl zajistit křemenný aerogel, který je vlastně zkamenělým skleníkovým efektem pozemské atmosféry. S tímhle podivuhodným materiálem bychom mohli osídlit Mars už za našich životů.

Z paluby vrtulníkové výsadkové lodi třídy Wasp USS Boxer zasáhl protidronový systém Light Marine Air Defense Integrated Systém (LMADIS) a podle tvrzení americké strany zlikvidoval příliš dotěrný íránský dron.

Fyzici loví temnou hmotu ve statistikách úmrtí. Při pátrání po temných makrech si položili zásadní otázku: Kolik lidí v uplynulých deseti letech zahynulo podezřelou smrtí, která by připomínala zásah makrem, letícím vesmírem hypersonickou rychlostí?

Neuralink vyvíjí důmyslné rozhraní, které umožní symbiózu mezi člověkem a počítačem. Postavili i robota, který takové rozhraní vloží do mozku potkana. Spasí nás interface Neuralinku před apokalypsou umělých inteligencí?

Nad některými vědeckými příběhy jen nevěřícně kroutíte hlavou. Tenhle zahrnuje indického matematického génia z přelomu 19. a 20. století, obrácení toku matematiky a oživení steampunkové přezdívky výpočetní silou dnešních počítačů ve virtuálním stroji.

Kvantové interakce částic jsou pekelně složité. V Princetonu si na jejich simulaci udělali pozoruhodný čip, který je sice normálně 2D, ale zdařile simuluje interakce v hyperbolickém, čili neeukleidovském prostoru. A také je poctou M. C. Escherovi.

Ve fúzním reaktoru je vlastně kousek hvězdy. Nesmírně žhavé plazma, které není snadné zkrotit. V tokamacích se objevují erupce plazmatu, které mohou poškodit stěny reaktoru. Takovým velkým erupcím mohou zamezit série malých erupcí, které je možné vyvolat pravidelným vstřikováním malých granulí beryllia do fúzního plazmatu.

Až doteď jsme látky do vakcín navrhovali my. Teď to přebírají umělé inteligence. A jako obvykle jim to jde lépe, nežli nám. Inteligence SAM navrhla novou látku, která podstatně zesiluje účinky vakcíny proti chřipce. V Austrálii, kde čelí velkému počtu případů chřipky, včetně řady úmrtí, něco takového uvítají.

Kvantová fyzika je plná duchů, jako je slavný kvantový entanglement. I když o něm slyšel už skoro každý, tak tenhle fenomén zatím ještě nikdo nevyfotil. Tým britských fyziků to nedávno dokázal a udělal snímky kvantově provázané dvojice fotonů.

Planety mohou mít měsíce. A podle nového výzkumu planety o měsíce také často přicházejí. Pokud takové osiřelé měsíce přežijí gravitační nástrahy planetárního systému, tak se z nich stávají plunety, tělesa, která obíhají nikoliv planetu, ale přímo hvězdu, po své vlastní oběžné dráze.

Je to jako dvě mouchy jednou ranou. Nová technologie odebere oxid uhličitý z atmosféry a udělá z něj oblíbený 2D materiál grafen. Stačí k tomu vodík, běžný tlak, teplota 1 000 °C a pevný katalyzátor se substrátem v jednom z mědi a paladia.

Vládne nám Einstein se svou obecnou relativitou? Nebo Chameleon s chameleonskou gravitací, která se mění podle okolního prostředí? Simulace vesmíru na superpočítači to nevylučují a budoucí pozorování na soustavě radioteleskopů Square Kilometre Array (SKA) by to mohla rozhodnout.

Vysokohorská soustava detektorů vysokoenergetických fotonů a kosmického záření Tibet AS-gamma Experiment výrazně překonala dosavadní rekord v energii detekovaných fotonů. Ulovila fotony gama záření o energii 450 TeV a vystopovala je do srdce pozůstatku supernovy, svůdné Krabí mlhoviny.

V těžbě a zpracování vzácných zemin má dnes prakticky monopol Čína. To představuje geopolitický problém. Hledání nových nalezišť těchto prvků je problematické. Co kdybychom ale zkusili nahradit atomy vzácných zemin sestavami mnohem lépe dostupných a mnohem levnějších prvků periodické tabulky? Svět by byl hned o něco bezpečnějším místem.

Autonomní přistávací systém německého výzkumného týmu TUM má inteligenci, která rozpoznává ranveje stejně jako lidští piloti – zrakem. Nepotřebuje k tomu GPS ani ILS ani nic podobného. Prostě letí, najde si dráhu a přistane na ní. Létání už nebude, co bývalo.

Jak udělat ze světla hmotu? Jednou z možností je donutit fotony, aby mezi sebou interagovaly podobně, jako kvantové částice hmoty. Mohou to zajistit tzv. Floquetovy polaritony, hybridní kvazičástice, které jsou svým způsobem ze světla i ze hmoty a přitom spolu interagují ostošest.

Na palubě speciální hlubokomořské jaderné ponorky Lošarik došlo k incidentu, při němž zemřelo 14 členů posádky. Lošarik má zřejmě řadu úprav pro operace ve velkých hloubkách. Podle expertů by tato ponorka mohla být zbraní proti podmořským komunikačním kabelům.

Temná energie je ještě temnější než temná hmota. Hypotetické částice, které by ji mohly tvořit, připomínají přízraky. Platí to i pro solární chameleony, kteří by měli měnit svou hmotnost podle hustoty prostředí, v němž se právě nacházejí. Experiment KWISP v CERNu se tahle strašidla snaží ulovit.

Detailní výzkum radioaktivity dávných hornin prozradil, že Země možná měla kontinenty již před 4 miliardami let. Tehdejší kontinentální kůra ale nejspíš zmizela téměř beze stopy, kvůli obsahu radioaktivních látek, které ji zahřívaly.

Nová technologie vytváří stabilní proudy plazmatu za běžné teploty a tlaku. Takové plazmatického proudu je možné se dotknout prstem, a přesto zabíjí mikroby nebo podporuje srážení krve.

Je to skvělý úspěch, i když ne úplné vítězství. Teď už víme, že jednorázový rychlý rádiový záblesk může přiletět z okrajové části velké spirální galaxie. V případě detekovaného záblesku FRB 180924 šlo o galaxii ve vzdálenosti 3,6 miliardy světelných let. O podstatě vzniku takového záblesku ale stále nevíme prakticky nic.