Stanislav Mihulka

Když si pořídíte mozek prasete z jatek a připojíte ho na šikovný systém, který simuluje napojení mozku na další orgány, tak můžete přinejmenším z části takový mozek oživit. Etici experiment chválí jako slibný pro léčbu následků mrtvice a poškození mozku, a jedním dechem varují před řadou etických komplikací, které z takového průlomu v biologii mozku vyplývají.

Nový triboelektrický nanogenerátor snow-TENG se nebojí zimy ani sněhu. Jako klíčový materiál využívá silikon, který je překvapivě skvělý pro těžbu elektrického náboje z dopadajících sněhových vloček. S touhle nanotechnologií ve vánici neuváznete!

Mnozí věřili, že si nekonečné světelné roky vesmírných vzdáleností zkrátíme červí dírou. Podle nové studie jsou takové objekty sice průchozí, ale má to háček. Cestování červí dírou by mělo být ve skutečnosti pomalejší, než cesta obyčejným časoprostorem. To je skoro jako výsměch vesmíru věčně zvídavé lidské mysli.

Bakterie dovedou všechno. Když na to přijde, tak spořádají i uhlovodíky podobné těm, co jsou v ropě. A nejpočetnější zastoupení mají ve společenstvech na dně Mariánského příkopu. Je tam úplný uhlovodíkový ekosystém.

Tokamaky a stellarátory jsou fajn, ale zároveň také dost velké, komplikované a drahé. Fúzní technologie se zařízením typu Z-pinch je oproti tomu relativně malá, jednoduchá a levná. Doposud ji trápily nestability v plazmatu, ale fúzní fyzici to nevzdávají. Z-pinch je černým koněm fúzního dostihu.

V krátké době je to již podruhé, kdy neohrožení čínští genetici poslali do kolen světovou odbornou veřejnost i média celé planety. Vyrobili makaky s lidskou variantou genu MCPH1, který se významně podílí na zárodečném vývoji mozku. Tihle makaci jsou možná chytřejší, než by měli být a etici mají druhé vánoce.

Kvantové fluktuace vakua byly až doposud nedosažitelné měřením. Fyzici teď ale změřili jejich elektrická pole pomocí elektro-optického detektoru, přičemž celé zařízení zmrazili na mínus 269 °C.

Uzřeli jsme do Oka Temnoty. Našli jsme tam některé odpovědi. Třeba věrohodný odhad hmoty supermasivní černé díry galaxie Messier 87, který teď činí 6,5 miliard Sluncí. Taky tam byla nuda, protože vše přímo perfektně sedí na předpovědi obecné relativity. Ale žádný strach, ve věci černých děr ještě zbývá řada klíčových otázek nezodpovězených.

Stroj času to sice ještě není, ale tým singapurských a australských kvantových čarodějů postavil prototyp mašiny se speciálním fotonickým kvantovým procesorem, která s pomocí kvantové superpozice analyzuje větší počet možných budoucností určitého modelového systému. V budoucnu by se podobná technologie mohla třeba stát základem kvantových umělých inteligencí.

V nemocnicích celé planety se šíří nejen superbakterie, ale i superkvasinky. Nemocných zatím nebylo mnoho, ale polovina z nich zemřela. Léčba kvasinkových infekcí je už tak problematická. Se superkvasinkami, které jsou rezistentní na stále více antimykotik, je to ale peklo.

Když bombardér vysype bomby, tak je možné se tak maximálně rychle ukrýt. Ale německý výrobce zbraní Rheinmetal to chce změnit. Jejich C-RAM systém Cheetah by mohl zničit podstatnou část leteckých bomb ještě ve vzduchu.

Rychlost světla ve vakuu je stále stejná. Když ale fyzici hodně chtějí, tak mohou pomocí šikovných triků světlo zrychlit, zpomalit nebo dokonce obrátit let fotonů. Nový výzkum by mohl vést k pokročilé optické komunikaci.

Američtí materiáloví specialisté vyráběli pozoruhodné intermetalické nanočástice z platiny a cínu. Přitom je šmírovali v reálném čase pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu na úrovni atomů.

Zapomeňte na tepelná čerpadla nebo klimatizační jednotky. Nový systém pro ochlazování či ohřívání spoléhá na deformace a opětovné navracení do původního tvaru u kovových svalů ze slitiny niklu a titanu. Tahle technologie šetří energii, a také životní prostředí.

Indický protisatelitní test ASAT sice nebyl tak nebezpečný pro orbitální provoz, jako předchozí čínské a ruské testy, i tak ale zvýšil riziko srážky vesmírného odpadu s Mezinárodní vesmírnou stanicí o 44 procent. Apely nemají smysl, do budoucna bude nutné rychle dotáhnout vývoj a vypustit zařízení, která budou dělat uklízeče na nízké oběžné dráze. Je nejvyšší čas, jinak hrozí dramatické následky.

Už nějaký čas tady nebyla pořádná vědecká pecka. Tak teď je jedna na dohled. Lidé kolem Teleskopu Horizontu událostí svolali na 10. dubna tiskové konference po celé planetě. Uvidíme do srdce temnoty?

Kdo si kdy sáhl na rybu, tak už ví, že jsou obvykle dost slizké. A jejich sliz by nás mohl zachránit před masožroutskými bakteriemi, nepříjemnými viry, nezdolnými kvasinkami nebo dokonce vražednými nádory. Anebo ne?

V současné době pracují na kolejnicových dělech v USA, Indii, Číně, Rusku, a také v Turecku. Právě Turecko v těchto dnech představilo nové kolejnicové dělo Şahi 209 Block II, které je desetkrát výkonnější nežli jeho předchůdce.

Když poletí vysokoenergetická nabitá částice vakuem, které bude polarizované extrémně silným elektromagnetickým polem, tak by mohla vytvořit Čerenkovovo záření. Fyzici si na to troufají, ale nebude to prý vůbec snadné. Pokud uspějí, tak tím otestují kvantovou elektrodynamiku.

Britští vědci vyvíjejí alkohol, který by měl jenom samé plusy a žádné mínusy. Dočkáme se drinků bez doposud nevyhnutelné kocoviny a riskování vlastního zdraví. Startup Alcarelle ho slibuje do pěti let.

Masivní příliv autonomních aut by nemusel znamenat konec lidských řidičů. Spíše naopak. Lidé by se mohli stát záložními řidiči, kteří vstoupí do děje díky řízení na dálku. A zachrání tím situaci. Technologie teleoperátorů by mohla nakopnout rozvoj autonomní dopravy a zvýšit její bezpečnost.

Nafoukla čerstvě zrozený vesmír kosmologická inflace? Anebo se dávná minulost vesmíru odehrála podle některé z alternativních teorií? Astrofyzici navrhují pátrat po signálech standardních hodin prvotního vesmíru.

Máme tu další průlom s využitím báječného genetického editoru CRISPR. Tentokrát v nanoelektronice. Detektor CRISPR-Chip velikosti chytrého telefonu, který spojuje unikátní selektivitu CRISPRu s mimořádnou elektrickou citlivostí grafenu, klidně odhalí hledanou mutaci u kohokoliv, někde v terénu, bez laboratoře a s minimálním vybavením, za pár minut.

Jestli vše poběží podle plánu, tak by Čína měla v roce 2021 spustit na vodu první plovoucí jadernou elektrárnu. Plovoucí reaktory by měly být k dispozici pro umělé ostrovy v Jihočínském moři, pro ropné plošiny u mořského pobřeží a také pro oblasti zasažené nějakou katastrofou.

Jak objevit ukrytý radioaktivní materiál? Nová metoda detekce radioaktivního kontrabandu využívá jev elektronového lavinového průrazu. Ten nastává, když infračervený laser ozáří prostor se vzduchem ionizovaným radioaktivním zářením. Časem by takové detektory mohly hlídat přístavy i letiště

V roce 2021 by měla první americká bojová loď mít na palubě výkonný 60-kW laserový systém HELIOS. Bude to některý z raketových torpédoborců třídy Arleigh Burke. Účinný obranný laser může zapalovat čluny a sestřelovat drony anebo jenom třeba oslepit jejich senzory.

Pulzar J0002 letí rychlostí přes 4 miliony kilometrů za hodinu přímo od místa nedávné exploze supernovy. Co ho asi takhle nakoplo? Astrofyzici mají zase jednou o zábavu postaráno.

Roztomilý výzkum chování Američanů při regulaci topení v domácnostech velmi jednoduše a elegantně odhaluje naše evoluční kořeny. I to, jak si doma topíme, ukazuje na náš původ v savanách východní Afriky.

Deziluze z politiky nutí část Evropanů hledat alternativy. Třeba v náručí politické umělé inteligence. Zároveň se ale velmi bojí, že je roboti a inteligence připraví o práci a chtějí po politicích, aby jim zajistili ochranu a potřebné regulace, i kdyby to mělo znamenat zpomalení technologického rozvoje.

Kdo by nechtěl mít po ruce šikovného robotického pomocníka? Piloti amerického letectva rozhodně ano a časem ho nejspíš dostanou. Pentagon vyvíjí umělou inteligenci Skyborg, která bude létat s lidskými piloty jako kopilot anebo bude pilotovat bojové drony, které budou doprovázet letouny s lidskou posádkou.

Elektrolýza mořské vody bývá pohromou pro elektrody. Nové elektrody s důmyslnými ochrannými vrstvami ze Stanfordu vydrží v mořské vodě neuvěřitelně dlouho a mohly by se stát základem řady zajímavých technologií.

Nově objevené dávné kvasary září z vesmíru starého jen asi 800 milionů let. Pozorování monster vesmírného dávnověku zařídil teleskop Subaru na Havaji s velkou digitální kamerou Hyper Suprime-Cam.

Měření je v kvantové mechanice velmi ožehavou záležitostí. Dokonce až tak ožehavou, že může pohánět chladící stroj. Tvůrci kvantových počítačů by to mohli využít třeba při konstrukci chlazení pro kvantové čipy.

Dnešní umělé inteligence nejsou příliš nebezpečné. Etik Nicholas Agar je přesvědčen, že bychom toho neměli zneužívat a ve vztahu k inteligencím dávat průchod svým temným stránkám. Pokud se nebudeme krotit, mohl by nám v budoucnu zaklepat na dveře terminátor.

Magnetary jsou zvláštní samy o sobě. Ale XTE J1810–197, to je všech divností král. Je to rádiový magnetar, který se ohlásil výtryskem rentgenového záření, po pár letech zhasnul, aby se za další desetiletí opět nahodil, ovšem v jiném rytmu. Vesmír skutečně dokáže překvapit.

Geologové tvrdí, že v tropech pracují planetární tektonické termostaty. Když jsou dost velké, tak dovedou přivolat ledovou epochu, která na dlouhé miliony let sevře celou planetu do šíleného cyklu ledových dob. Děje se to i teď a v jedné takové drsné ledově epoše zrovna žijeme.

Umělé inteligence v redakcích zatím dělají tu nejvíce monotónní a nudnou práci. Jsou ale velmi výkonné, bezchybné a nikdy se neunaví ani nepropadnou depresi. Jak asi bude vypadat blízká budoucnost médií v digitálním věku?

Druhý termodynamický zákon říká, že všechno plyne podle šipky času. Od uspořádaného stavu k chaosu. Jenomže to by nebyli kvantoví fyzici, aby to nezkusili zpochybnit. V experimentech přinutili stav kvantového počítače se 2, a pak i se 3 qubity, aby se vracel o zlomek času zpátky. A podařilo se jim to!

Pokud bychom našli blízké černé díry a měli k dispozici výkonný megalaser, tak bychom mohli postavit extrémní gravitační prak, který by odpaloval ke hvězdám velké kosmické lodi relativistickými rychlostmi, aniž by k tomu potřebovaly nějaké palivo. Se sítí takových stanic gravitačních praků bychom mohli létat po celé Mléčné dráze.

Naše hvězda se občas odváže a odpálí naším směrem pořádnou solární bouři. Na Zemi po takovém škaredém vesmírném počasí zůstávají stopy v podobně radioaktivních atomů, Můžeme je najít třeba v ledu z Grónska, kde zamrzly na tisíce let. Pro nás je to poučení, že se Slunci nedá moc věřit.

Rozvodné elektrické sítě jsou tepnami našeho svěla. Měli bychom je chránit před záludnými útoky, které mohou napáchat velké škody, není to ale snadné. Pomoc nabízí technologie, která využívá rádiové atmosférické signály vytvářené údery blesků po celém světě.

Nový kvantový obvod z nizozemské techniky v Delftu detekuje jednotlivé fotony rádiových vln. Potěší vědce v základní výzkumu kvantové gravitace, výrobce přístrojů na magnetickou rezonanci nebo třeba konstruktéry pokročilých radioteleskopů.

Jestli kolem nás fungují pokročilé civilizace, které pálí extrémně výkonnými gama lasery a v jejich výhni tvoří umělé černé díry, s nimiž pohánějí kosmické lodě, tak možná takovými lasery občas bliknou vedle. Naše gama observatoře by si toho mohly všimnout. Nějaké podezřelé zdroje gama záření jsme už ostatně našli.

Americké letectvo se společností Kratos Unmanned Aerial Systems vyvíjejí levný a všestranně využitelný bojový podzvukový dron. Pokud se prosadí, tak by se mohl stát jedním z klíčových prvků US Air Force. Valkýra vzlétla po 2,5 letech vývoje.

Ve skutečnosti není úplně jasné, jestli jsou fotony skutečně zcela nehmotné. Pokud by měly jistou, byť nesmírně nepatrně mizivou hmotnost, tak by to mohlo, přinejmenším z části, vysvětlit trable s temnou hmotou.

NASA a Lockheed Martin vyvíjejí tiché nadzvukové dopravní letadlo X-59 QueSST. Aby bylo skutečně tiché, tak vývojáři musejí detailně prostudovat šíření rázových vln při nadzvukovém letu. Pomůže jim s tím nový zobrazovací systém NASA.

Nástroje efektivní teorie pole potvrzují, že když se zvuková vlna šíří prostředím, tak přitom má nějakou hmotnost. Pokud bychom je chtěli zvážit, tak k tomu prý jsou vhodné zvukové vlny v Bose-Einsteinově kondenzátu anebo zvukové vlny zemětřesení, které by mohly vážit miliardy kilogramů.

Dánští vědci prošli data s 657 tisíci narozenými dětmi a zjistili, že očkování skutečně nevyvolává autismus. Jako už celá řada výzkumných týmů před nimi. Je dobré tohle vědět, ale očividně to není ta pravá cesta, která by zajistila pro očkování přízeň naprosté většiny veřejnosti.

Skotští laseroví mágové dovedou svařovat optické materiály, jako je třeba sklo, s různými kovy. Mají na to ultrarychlý laserový systém, který svařuje pomocí pikosekundových pulzů infračerveného laseru. Jsme na prahu laserové průmyslové revoluce?

Nové simulace pevnosti asteroidů jsou studenou sprchou pro Bruceho Willise a další vesmírné hrdiny, kteří si brousí zuby na záchranu Země před hrozbou z vesmíru. Zničení asteroidu asi nebude tak jednoduché, jak jsme si malovali.