Princip kavitace znají dobře například hasiči. Když toho chtějí na čerpadlu moc, tak místo toho, aby jim stříkačky stříkaly, začnou se jim bubliny honit sem a tam a skutek utek. Vědci přišli na způsob, jak kavitaci vyvolanou ultrazvukem využít v klinické praxi.

Člověk si namnožil gen MGC8902. Má jej bezmála padesát kopií, zatímco šimpanzi jich stačí deset. Funkci genu halí tajemství. O to více prostoru máme pro spekulace, že se právě tento gen podílelna evolučním vzestupu člověka.

Léčba nádorů pomocí modifikovaných virů, není zřejmě tak daleko, jak jsme si donedávna mohli myslet. Doposud byla totiž jedním z argumentů proti této metodě, její nízká účinnost. To se nyní pomalu mění, jelikož vědci z Ohio State University objevili zřejmě jednu z nejzávažnějších příčin jejího nízkého léčebného potenciálu.

Skotští lékaři zjistili, že vysoká koncentrace prostaglandinů v semenné plasmě ovlivňuje onemocnění ženských reprodukčních orgánů, včetně rakoviny dělohy.

Proč preferujeme křupavá jídla, rychlejší mrznutí teplejší vody, mělo by smysl kosmické programy odložit?

Psychoaktivní konopí je nejoblíbenější ze všech ilegálních drog. I když v Asii a na Blízkém východě sloužilo jako droga i lék už před tisícovkami let, na Západě se jeho rekreační užívání rozšířilo až v 60. a 70. letech minulého století. Asi třetina populace západních zemí ve věku 15 až 50 let připouští, že konopné drogy zkusila aspoň jednou, a 10 až 15 procent populace patří mezi jejich pravidelné uživatele. Termín pravidelný uživatel přitom ale zahrnuje široké rozpětí frekvencí dávek od každodenní konzumace až po jednu dávku měsíčně.

Vědci z New Yorku (SUNY Downstate Medical Center) objevili základ paměti na molekulární úrovni. Paměť pracuje na principu binárního kódu. Inhibicí molekuly enzymu vědci demonstrovali „vymazání“ dlouhodobé paměti.

Balení potravin si vzali na mušku v Británii. Zaměřili se přitom na latex, látku, na kterou je nás čím dál tím více alergických. Ve třetině namátkově kontrolovaných obalů byl přírodní latex přítomen. Ten přechází z obalů do potravin. Jedny sušenky ho obsahovaly dokonce 20x více, než kolik ho může u citlivé osoby navodit smrt.

Švédská HIV vakcína vyvinutá vědci z Karolinska Institutet a dalšími dvěma spolupracujícími švédskými institucemi je na nejlepší cestě stát se tím, co by mohlo zastavit šíření AIDS. Vakcína je v prvním stádiu testů a ty jsou velmi nadějné. Ukázalo se, že u více než 90% vakcínovaných osob se vytvoří protilátky proti viru HIV.

Naša súčasná civilizácia bude v budúcnosti predmetom výskumu archeológov, ktorí budú skúmať a do podrobnosti rozoberať to, čo im my zanechávame na smetiskách. Jeden druh odpadu však na smetisku nemá čo robiť, je totiž priveľmi nebezpečný. Je to rádioaktívny odpad z jadrových elektrární.

Exprimovati stříbro, umlčovati zlato...platí určitě v případě takových parazitů jakým je měňavka úplavičná (Entamoeba histolytica).

Výprava kosmické sondy SMART-1 se blíží ke konci. Úspěšná sonda, která 1,5 roku zkoumala průvodce naší Země, již vyčerpala veškeré palivo. Proto byla naprogramována tak, aby v noci ze 2. na 3 září dopadla na měsíční povrch. I v posledních okamžicích své existence by tak měla odborníkům poskytnout řadu cenných údajů.

Jak udělat z embrya embryonální kmenové buňky a přitom embryo nezničit a nepopudit pravověrné křesťany? To je problém, který řeší někteří biologové, aby vybředli ze slepé uličky, do které biomedicíncký výzkum zavedla politika – především ta severoamerická. Japonci nabízejí řešení – vytvořit embryonální kmenové buňky bez embrya, pouhou „převýchovou“ buněk odebraných z dospělého těla.

První výrobek na bázi virů byl schválen pro použití v potravinářském průmyslu.

Kamenná kola místo peněz, lidé možná nemají žádnou speciální schopnost rozpoznávat tváře, je SETI spíše věda, nebo náboženství?

Muži, kteří po čtyřicítce mají nízkou hladinu testosteronu, jsou ve větším riziku, že do čtyř let umřou, než ti, kteří mají testosteron v normě.

Jen velmi krátce po sobě se objevily dvě odlišné zprávy o stáří vesmíru. Jeden vědecký tým na měření vzdálenosti blízké galaxie M33 dospěl k názoru, že Hubbleova konstanta musí být menší, v důsledku čehož by vesmír náhle „zestárnul“ na 15,8 miliardy let. Jiní vědci nezávislou metodou potvrdili její současnou hodnotu, na jejímž základě je vesmír o 2 miliardy let mladší.

V živočišné říši nenajdeme mnoho milovníků kyselé chuti. Se svou slabostí pro nakládané okurky či tlačenku s octem a cibulí je člověk mezi savci výjimkou.

Brazilská vědkyně zjistila, že o tom, co u kávy vnímáme jako její zvláštní chuť a aroma po čokoládě, citrusech..., rozhodují plísně.

Studie britských lékařů zveřejněná v lékařském časopise Journal of Hospital Infection opět nastolila otázku rizika přenosu prionů chirurgickými nástroji.

Tým vědců z americké biotechnologické společnosti Advanced Cell Technology vytvořil z lidských zárodků embryonální kmenové buňky postupem, při kterém embrya zůstala naživu. Studie zveřejněná v prestižním vědeckém týdeníku Nature vyvolala rozporuplné reakce. Podle jedněch jde o průlom, který smíří s embryonálními kmenovými buňkami i jejich zapřísáhlé odpůrce. Na druhém pólu širokého spektra názorů stojí skeptici přesvědčení, že se toho moc nezměnilo.

Zvláště studenti, kteří trpí alergií, jsou ohrožení stresem, jenž provází zkoušky.

Proslulá Toxoplazma gondii jak se zdá, manipuluje nejen chování jednotlivců, ale i celých kultur a národů. Naše dějiny nejsou naše ale její, to vše díky náhodné záměně lidí za myši.

Naše Sluneční soustava máme od nynějška jen 8 „řádných“ planet a stále se zvětšující počet malých těles. Na tom se shodlo 3 000 astronomů a vědců na 26. valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze (14. do 25. srpna 2006).

Pokud spolknete lék, kterým si nemocní léčí parkinsonovu chorobu, zvýší to v hazardních hrách vaše šance na vítězství.

Stále titíž vědci zpochybňují existenci druhu Homo floresiensis stále neudržitelnějšími tvrzeními. Bohužel, otiskl jim je vědecký časopis PNAS.

Skupina brněnských vědců připravila enzym, který rozkládá yperit a podobné látky. Použití takového enzymu pro dekontaminaci je efektivnější než když se yperit odstraňuje jinými známými metodami. Vědci hodlají připravit směs enzymů, která by měla širší uplatnění než jen jednoúčelové odstranění yperitu. Ve hře je příprava prostředků civilní ochrany, které by bylo možno použít při teroristických útocích v metru, letištních halách,…

Temná i normální hmota byly od sebe odtrženy při obrovské srážce dvou velkých kup galaxií. Rentgenová observatoř Chandra a pozorování z dalších dalekohledů poskytují přímý důkaz o existenci temné hmoty.

I tak všeobecně známý objekt, jakým Velká mlhovina v Orionu bezpochyby je, může astronomy stále znovu a znovu udivovat. Stačí jen, aby se na něj detailně zaměřil Spitzerův kosmický dalekohled.

Astronomové, na základě nových pozorování americké sondy Mars Odyssey, zjistili, že každé jaro na Marsu s sebou přináší mohutné výtrysky plynů v oblasti jižní polární čepičky.

Další skupina vědců se kloní k názoru, že v případě člověka z Flores se nejedná o nový lidský druh, ale o nemocného jedince.

Astronomové vyřešili záhadu, která je pronásledovala více než 15 let. Zjistili, že hvězdokupu Quintuplet („Paterčata“) tvoří superhmotné dvojhvězdy, které se blíží ke konci svého života.

Italové učinili objev, který zcela mění názor na to, co stojí za schopností ptáků vracet se zpět do svého rodiště. Rozhodující pro famózní neomylnou navigaci holubů není vnímání elektromagnetického pole Země, ale obyčejný čich. Holubi prostě létají „za nosem“.

Patnáct let strávila mrtvola myšího samce v mrazícím boxu a nakonec se stala otcem zdravých čilých myšek. Přičinil se o to Atsuo Ogura z výzkumného centra RIKEN v japonském Ibaraki a japonský profesor Ryuzo Yanagimachi působí už od šedesátých let na universitě v havajském Honolulu.

Kvasar 3C273 byl sice objeven už v roce 1963, ale nové snímky z kosmických observatoří nás nepřestávají udivovat svými barvami (i když jsou falešné), ale především získanými detaily.

Dne 31. července se zrodila na Slunci malá sluneční skvrna. Vynořila se z nitra Slunce a zmizela během několika hodin. Na Slunci se to stává zcela běžně; obvykle by tak nepatrná sluneční skvrna nestála ani za zmínku. Ale tato byla speciální: byla „obrácená“.

Astronomové stále častěji spojují dva dalekohledy jako interferometr, aby odhalili větší podrobnosti u vzdálených hvězd. Právě observatoř Keck je názornou ukázkou znásobení výkonu, spojí-li se dohromady tři nebo i více dalekohledů.

Němečtí vědci zjistili, že mikroflóra bachoru i střeva, dokáže velice účinně rozkládat priony přítomné v krmivu. Otevírá se tak otázka, jak se vlastně skot nakazí bovinní spongiformní encefalopatií.

Možnému rozuzlení se blíží diskuse o definici pojmu planeta. Komise Mezinárodní astronomické unie předložila návrh, o kterém budou příští týden na Valném shromáždění této organizace konajícím se v Praze hlasovat její členové. Bude-li návrh přijat, zvýší se počet planet Sluneční soustavy na 12.

Vědci objevili gen, který je zřejmě spoluzodpovědný za vznik člověka a vývoj jeho mozku.

Voyager 1 zanedlouho překoná další milník v historii výzkumu vesmíru. Ve čtvrtek 17. srpna 2006 proletí jednu z neviditelných hranic sluneční soustavy ve vzdálenosti 100 AU od Slunce (asi 15 miliard km). A stane se tak ve vesmíru nejvzdálenějším vyslancem lidstva ve vesmíru. Voyager 2 je s 80 AU asi 6 let pozadu.

Vědci ze dvou pracovišť - Ústavu pro výzkum rakoviny Dana Farbera a Harvardské lékařské university zjistili, že pacientky s nádorem prsu mají ve skutečnosti po chemoterapii více vážných nežádoucích efektů, než kolik by jich podle provedených klinických testů s léky, měly mít. Léčba je v důsledku komplikací, také mnohem dražší.

Nejen, že se OSEL dostal až na oblohu, ale nyní má i přímo „hvězdný“, či spíše planetární doprovod.

V rozporu s dosavadními představami nás žírné buňky chrání před toxiny různých živočichů. Chřestýši počínaje a včelami konče.

Jinan dvojlaločnatý má podivuhodného podnájemníka, který mu platí činži léčebnými terpeny ze skupin gingkolidů.

Kosmická sonda Cassini pořídila svou úzkoúhlovou kamerou další neobyčejně zajímavé snímky měsíce Hyperion.

Také Vás někdo upozornil na tento „mimořádný“ astronomický úkaz? Tato „marsovská kachna“ se už několik dnů toulá po českém internetu.

U psů se zjistilo, že jeden druh nádoru je nakažlivý. Odporuje to všem stávajícím představám o tom, že rakovinou se nelze nakazit. U lidí takový typ přenosu nádorů nebyl nikdy popsán. Nádor vzniknul někdy před 200 až 2500 lety a od té doby se po celé zemi šíří jako buněčný parazit.

Zní to jako vtip a vědci z Michigenské university to také s humorem komentují: „Přisoudili jsme bublinám vysoce sofistikovanou funkci“. K smíchu to ale rozhodně není, jde o zcela novou metodu léčby nádorů při níž se bubliny používají jako ucpávka kapilár vyživujících nádor.

Na právě probíhajícím genetickém kongresu vědci zveřejnili, že většina Maorů má takovou formu genu pro enzym monoamin oxidáza, že je to předurčuje k násilnickým sklonům, snadnému propadnutí gamblingu, alkoholismu,... Poznatek rozjitřil celou řadu vášní a to nejen u protinožců, kde se kongres koná. Povede „genetické nálepkování“ etnik k novým formám a projevům rasizmu?