Velmi citlivé přístroje, umístěné na evropské sondě Rosetta, přinesly důkaz, že komety obsahují daleko více prachu než ledu. Proto se pro ně více hodí označení „ledové špinavé koule“ než dřívější „špinavé sněhové koule“.

Maličká bakterie Pelagibacter ubique, zaplňující všechnu mořskou vodu, je jednou z nejmenších samostatně žijících buněk a zároveň má z nich zatím nejmenší známý genom.

O neuvěřitelné pestrosti měsíců obíhajících kolem Saturnu astronomy znovu a znovu přesvědčuje sonda Cassini. Ačkoliv je velká pozornost věnována hlavně Titanu, pozadu nezůstávají ani další měsíce. Blízké pohledy na ně přinesly odpovědi na některé otázky, ale zároveň celou řadu překvapení, která na vysvětlení zatím čekají.

Nejen cesty Páně, ale i cesty prionů jsou nevyzpytatelné. Zvířata či lidé nakažení spongiformními encefalopatiemi je mohou za určitých okolností vylučovat močí.

Poněkud paradoxním výsledkem skončila studie zkoumající vliv kanabinoidů na mozek. Syntetický analog aktivní složky marihuany neurony nezabíjel, ale naopak povzbuzoval jejich růst v části mozku zvané hipokampus.

Sdělovacími prostředky se přehnala ptačí chřipka. Člověk neví, co má dělat. Shánět Tamiflu a nechat se očkovat? Tak velí současná evropská móda.

Dlouhodobé sledování nemocnosti dětí ukázalo, že ty, které byly počaty oplodněním ve zkumavce (IVF) jsou hospitalizovány dvakrát častěji.

Stavební kameny z nichž se skládá živá hmota na Zemi, putují vesmírem jako aromatické uhlovodíky, a to v hojném množství.

V Indonésii na ostrově Flores byly objeveny další ostatky Hobitů.

Čína ve středu 12. října 2005 ráno vyslala z kosmodromu Jiuquan na oběžnou dráhu svou druhou kosmickou loď Šen-čou 6 (Shenzhou VI) s dvoučlennou lidskou posádkou.

Aneb o tom, jak chlapům přeskočilo.

Příběh jako od Shakespeara – dvě opice, dvě malárie a dva povrchové buněčné receptory.

Němečtí vědci zpozorovali první příznaky nové vulkanické aktivity ve střední Evropě. Na německo-české hranici pod Chebskou pánví se magma tlačí směrem k povrchu.

Neúspěšný start ruské rakety Rockot znamenal velmi rychlý konec pro evropskou družici CryoSat. Družice měla za úkol sledovat ubývání ledové pokrývky v polárních oblastech. Pro závadu na nosné raketě se ale do oblasti severního pólu zřítila krátce po startu.

Studentka geologie podala důkazy o tom, že oceány překypovaly životem v době, kdy jiní badatelé naopak tvrdí, že celou Zemi zadusila silná vrstva ledu.

Kromě cen Alfreda Nobela si každoročně připomínáme také vědce, kteří získají ocenění jeho "bratra Ignáce". Letošní Ig Noble cena byla udělena za zjištění, že stresovaná žába voní jako kešu oříšky. Oceněny byly i další experimenty, například ten, který trvá již 76 let...

Kuriózní kontraband zabavili celníci 9. září 2005 na hraničním přechodu mezi Polskem a Ukrajinou v Dorohusku - půl tuny meteoritů.

Sdělovací prostředky nás straší „ptačí chřipkou“. Vědcům to nestačí a oživili chřipkový virus, který v letech 1918 a 1919 zabil asi 50 milionů lidí.

Letošní Nobelovu cenu za medicínu získali Robin Warren a Barry Marshall za objevy, které pomáhají léčit žaludeční vředy.

Pokud máte 2 roky prázdnin a zbytečných 20 miliónů dolarů, můžete si zaplatit výcvik v Hvězdném městečku u Moskvy a pak desetidenní let z kosmodromu Bajkonur na Mezinárodní orbitální stanici.

Dne 4. 10. 2005 zveřejnila Královská švédská akademie věd ve Stockholmu laureáty Nobelovy ceny za fyziku za rok 2005.

Nedávno objevené těleso pohybující se na periférii Sluneční soustavy, získalo další body do diskuze, zda má být označeno jako planeta. Jeho objevitelé totiž zjistili, že má vlastní měsíc. Objev umožnil systém adaptivní optiky instalovaný na 10m dalekohledu Keck II na Havaji.

V roce 1988 vznikla myšlenka zorganizovat na Přírodovědecké fakultě University Karlovy cyklus přednášek k biologické problematice a zvláště pak k problematice biologické evoluce. Už první přednášky tohoto cyklu se setkaly s velkým ohlasem. Tento cyklus proto pokračoval i v následujících letech a pokračuje dodnes.
Jde o nejnavštěvovanější nepovinnou akci konající se na Přírodovědecké fakultě.

Novou zbraň proti infekci HIV možná poskytne neočekávaný zdroj – malá tropická žába.

I ve spánku nám centra v mozkové kůře „jedou na plné pecky“. Tak proč nevíme nic o světě kolem?

Naše představy o tom, které druhy se mohou nakazit priony a které nikoli, se opět ukázaly jako naivní.

Rozdílné pohyby očí Evropanů a Asiatů při pohledu na stejné fotografie prozrazují, že západní a východní kultury úplně odlišně vnímají svět kolem sebe.

Namibijští sloni poznají, kdy se mohou domlouvat na vlnách o nízké frekvenci. Přesně vědí, kdy je kvalita vzduchu pro přenos tohoto zvuku nejpříhodnější.

Vědci poprvé zdokumentovali používání nástrojů u goril ve volné přírodě.

Tvrdá práce v zodpovědných funkcích neznamená jen hromadu vydělaných peněz, ale také výhodu v nižším riziku onemocnění demencí.

Reprodukční biologové zřejmě vymřou - nikoli na neplodnost, ale na infarkty. Valí se na ně jedna "pecka" za druhou. Nedávno jsme informovali o objevu Jonathana Tillyho, že vajíčka mohou vznikat v těle myší z buněk kostní dřeně. Další "rána" přichází z University of Guelph, kde bioložka Julang Liová vypěstovala vajíčka z kůže.

Šťáva z agáve je známa především jako produkt zpracovaný destilací do podoby tequily. Mexičtí vědci tvrdí, že využití šťávy z rostliny může být širší neboť snižuje cholesterol a snižuje nadváhu.

Před několika dny vyšel na Oslu článek "Vznik života byl jednodušší, než se soudilo". Pokusím se o mírnou polemiku s textem - nejde mi přitom vůbec o kreacionismus či zpochybňování evoluce, ale rád bych trochu upřesnil, co vlastně míníme oním hypotetickým prvotním RNA světem a na jaké problémy při těchto úvahách narážíme.

Dědičnou informaci některých zemských organismů nikdy nepřečteme celou.

Infračervený orbitální teleskop Spitzer objevil složité polycyklické aromatické uhlovodíky ve vzdálených galaxiích z mladého vesmíru.

Nádory mají tužší konzistenci než zdravé tkáně. Není to náhoda. S tuhostí "lešení", na němž buňky rostou, stoupá i riziko že zvlčí ve zhoubný nádor.

Mezinárodní tým vědců, vedený pracovníky z Autonoma de Barcelona zjistil, že prapůvodní molekuly RNA byly mnohem odolnější. Podle nových poznatků se na počátku jejich vzniku mohlo jednat jen o krátké řetězce čítající přibližně 100 genů. Tento počet genů představuje minimum informací, kterými je možno zajistit základní potřeby primitivního života.

Astronomové na základě snímků z HST (Hubblova kosmického dalekohledu) zpracovali novou barevnou mapu Pluta, nejvzdálenější planety naší sluneční soustavy.

Aneb ostuda českých archeologů.

Neloupané brambory by jedl málokdo. "Neloupané" spermie se používají v asistované reprodukci běžně a nikomu to nepřijde divné. Nestor reprodukční biologie Ryuzo Yanagimachi doporučuje: "Loupat! Loupat! Loupat!"

Předkové velikých sauropodů chodili jako mláďata po čtyřech a ptakoještěři byli ještě větší, než se kdy myslelo.

Mohou planety přetrvat konec mateřské hvězdy? Co byla Lysenkova rudá biologie, co nacistická glaciální kosmologie? Katrina prohlášena za následek globálního oteplování. Jaká je pravděpodobnost, že na Zem náhodně dopadnou artefakty mimozemské civilizace?

Před třemi sty lety astronom Huygens ležel nemocný v posteli a zjistil, že jeho dvoje kyvadlové hodiny jdou vždy synchronně. Nedávno si vědci hráli s nanomagnety a ty se také magnetizovaly synchronně. Nemocný astronom si určitě nebyl vědom toho, že jeho objev přispěje k rychlé datové komunikaci mezi planetami, na které se kouká, a naší Zemí.

V pondělí 3. října 2005 bude u nás v dopoledních hodinách viditelné částečné zatmění Slunce.

A opět tu máme podzim. V pátek 23. září 2005 v 00 hodin 22 minut 51 sekund letního času (nebo 22. září v 22:22:51 UT) skončí astronomické léto a začne astronomický podzim. I když mám pocit, že letošní počasí léto přeskočilo (až na pár tropických dnů) a podzim začal už na jaře.

Představte si, že byste měli kosti tak pevné, že byste si je sami nemohli zlomit. Skákali byste z deseti metrů a nic by se vám nestalo. A když už byste si něco zlomili, lékaři by vám píchli injekci nanotrubek a za týden byste měli po problému.

Mutace genu CAPON, která nevede ke změně aminokyselinového složení výsledné bílkoviny, vyvolává duševní poruchy. Konkrétně schizofrenii a bipolární afektivní poruchu známější zřejmě jako maniodepresivní psychóza.

"Představy o stoprocentní účinnosti identifikace pomocí klasických otisků prstů jsou neudržitelné," tvrdí americký kriminolog.

Mutace, která u žen způsobuje jejich náchylnost k rakovině prsu, zvyšuje u mužů riziko vzniku rakoviny prostaty.

A pak že to jde s lidstvem s kopce. Podle posledních genetických studií se nám mozek nepřestal vyvíjet. Příští pokolení budou tedy ještě chytřejší. A nebo ne?