Producenti metanu řádili už před 3,46 miliardami roků.

Němečtí vědci objevili ve varlatech myšáků buňky, které by mohly posloužit k léčbě závažných onemocnění podobně jako kmenové buňky získávané z embryí.

Zpěvy keporkaků čili hrbounů dlouhoploutvých mají svou vlastní gramatiku a podobají se tak svou strukturou lidské řeči.

S vitamínem D je potíž. Kromě toho, že zabraňuje abychom nedostali křivici nás také chrání před rakovinou tlustého střeva. Snahy využít jej k léčbě zhoubných nádorů ztroskotávaly na tom, že když se ho dávíc, způsobuje selhání srdce. Vědci z Georgetown University přichází s myšlenkou oddělit jeho „vitamínové“ účinky od těch, které zajišťují v organismu jiné funkce.

Kdy začaly zářit první hvězdy, ledový svět za Neptunem, 2 miliardy Kelvinů v pozemské laboratoři, paradoxy ekonomického chování, očipovaný motýl jako vyzvědač...

Poněkud překvapivé zjištění umožnily satelitní snímky Amazonie. Stromy v deštném pralese kupodivu nerostou nejrychleji v období dešťů, ale naopak ve slunném období sucha. Tento fenomén je patrný hlavně v nenarušeném pralese. Na nově zakládaných plantážích se neprojevuje.

Ceny nezadržitelně stoupají. Podraží i jednorázové dřevěné jídelní hůlky dovážené z Číny.

Americko-japonský tým virologů vedený Jošihirem Kawaokou z University of Madison v americkém Wisconsinu a tým nizozemských virologů vedených Thijsem Kuikenem z Erasmovy univerity v Rotterdamu zjistily, že ptačí chřipkové viry tíhnou k infekci plicních sklípků a nelíbí se jim v horních cestách dýchacích. Až se jim změní chutě, tak nám zřejmě teprve ukážou, zač je toho loket.

Nositelé genu, který je viněn ze zvýšeného sklonu k agresivitě, mají pozměněné funkce mozku. Především muži mají utlumená centra pro kontrolu emocí a naopak aktivovaná centra pro poplachovou“ reakci.

Mozková forma malária patří k nejnebezpečnějším. Každoročně zabije statisíce lidí, především dětí. Vědci nyní odhalili, jak si původce této choroby otevírá dvířka do mozku svých obětí.

Mezinárodní tým astronomů při studiu několika desítek vzdálených galaxií zjistil, že galaxie měly před 6 miliardami let relativně stejné množství temné hmoty a hvězd, vztaženo k současnému množství hvězd v galaxiích.

Kamera ukázala, že syntéza proteinů uvnitř buněk probíhá jako „sled malých výbuchů“.

Virus ptačí chřipky se rozdělil na dvě vývojové větve. Situace se tím komplikuje.

Botulotoxin, může vyhladit vrásky, a případně také část lidské populace. Nedávno vědci objevili kudy proniká do našich neuronů.

Pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu zaznamenali astronomové v blízkosti středu naší galaxie útvar připomínající spirálu DNA. Za její vznik je zřejmě zodpovědné extrémní magnetické pole panující v okolí centrální černé díry.

Nejeden „starý paprika“ má problémy s prostatou. Aby se nestal obětí nádoru prostaty, měl by si dávat papričky a to ty nejpálivější.

V březnovém Vesmíru se objevil velice zajímavý a sympaticky kacířský článek Tomáše Grima Kde jsou ochranářské priority - medializace versus ochrana přírody. Protože na webu Vesmíru se text bohužel nachází v části určené pouze předplatitelům tohoto časopisu, pokusím se shrnout hlavní teze. Bylo by škoda, kdybychom je na Oslu opomněli.

Na dalších tělesech sluneční soustavy může být život. Mohly jej tam zavléct meteority vzniklé kolizí země s cizím tělesem.

Taky Vás vyděsil tento nadpis, který zcela popírá současné znalosti o soustavě Země-Měsíc? I když se jedná o oficiální zprávu Ruské akademie věd, tak k upoutání astronomů i veřejnosti o obyčejné „kosmetické“ vylepšení teorie vzniku Měsíce, použila metody bulvárních medií.

Nakonec se možná ukáže, že oxid uhličitý je jen pro legraci, že globální změny teploty jdou úplně mimo nás a že jistý meteorit, co vybuchl před sto lety nad Sibiří, toho způsobil víc, než by se kdo nadál.

Po cestách, necestách bude mechanizovaný nosič následovat svého pána. Neohroženě půjde všude, kamkoli jeho pána povinnosti zavedou.

Družice a jiná kosmická tělesa jsou ve vesmíru vystavena velkým rozdílům teplot. Někdy potřebují přitopit, jindy by se jim hodilo chlazení. Nový mikroskopický radiátor někdy hřeje, jindy chladí.

K uživatelům ultrazvuku jsme mezi obratlovci řadili především zástupce savců z řad letounů a kytovců. Nyní musíme dát na seznam ultrazvukových obratlovců i obojživelníky.

Nanomateriály pronikají do lékařství. Nejnovějším šlágrem se stala bílkovinná nanosíť, která vytváří podmínky pro regeneraci poškozeného očního nervu.

Tvorba shluků z dvanácti bílkovinných molekul vně nervových buněk vyvolává poruchy paměti a je předzvěstí Alzheimerovy choroby.

Objev „nahého“ dinosaura z příbuzenstva druhohorních ještěrů, kteří nesli opeření, zamotal vědcům hlavy.

Nové počítačové modely naznačují, že typické železné meteority, o nichž se myslelo, že vznikly za Marsem, byly možná vytvořené blíže Slunci ze stejného materiálu jako vnitřní planety.

Jak bude vypadat zrychlující se rozpínání vesmíru, nad budoucností jaderné fúze visí otazníky, divné mapy, které nelze vybarvit 4 barvami...

Ázerbájdžán se zapsal do kroniky ptačí chřipky smutně hned dvakrát – prvním psem, kterého zabil virus H5N1, a obětí, která načala druhou stovku.

Ve středu 29. března 2006 bude u nás v poledne viditelné částečné zatmění Slunce.

První, předběžné výsledky analýzy kometárního prachu, který zpět na Zemi dopravila sonda Stardust, byly oznámeny na tiskové konferenci konané 13. března. K velkému překvapení nalezli vědci v prachových částečkách minerály, které vznikají za vysokých teplot. Vyvstává tak otázka, jak se vůbec mohly dostat do komety, která vznikla v nesrovnatelně chladnějších podmínkách panujících na periférii Sluneční soustavy.

Mezinárodní spolupráce umožnila astronomům objevit další "super-Zemi", která obíhá v chladných vnějších oblastech vzdálené planetární soustavy. Tato soustava v okolí červeného trpaslíka je od nás vzdálena asi 9000 světelných let. Planeta je 13krát hmotnější než Země a je to vůbec jedna z nejchladnějších planet, objevených mimo naši sluneční soustavu (teplota mínus 200°C).

Japonci zjistili, že lidské kmenové buňky lze získávat z menstruační krve. Vlastnosti těchto buněk skýtají naději pro jejich využití k léčebným účelům.

Americká sonda Cassini (NASA) pravděpodobně našla důkaz kapalné vody v oblasti jižního pólu Saturnova malého měsíce Enceladus. Pokud se potvrdí existence vody na tělese, které by mělo být celé zmrzlé, pak to v planetární geologii otevře mnoho nových otázek.

Po sedmi měsících meziplanetárního letu nastal v pátek pro sondu Mars Reconnaissance Orbiter okamžik pravdy. Vstup na oběžnou dráhu planety byl kritickým okamžikem výpravy, rozhodujícím o jejím úspěchu či neúspěchu.

Američtí vědci vylepšili pstruhům mozky kamením. Díky kamínkům rozprostřeným po dně odchovných tanků se vyvíjejí v líhních pstruzi s větším mozečkem a lepší koordinací pohybu.

Genetici a bioinformatici nás zavalují novými a novými údaji o rozdílech mezi člověkem a našimi nejbližšími živočišnými příbuznými. Nejnovější studie zveřejněná v Nature prokazuje zásadní rozdíl v aktivitě genů, které mají za úkol „zapínat“ další geny.

Spor o pravost hrobu Kryštofa Kolumba rozřešily genetické testy. Teď pátrají genetici po rodišti slavného mořeplavce.

Špekulatívna teoretická úvaha o genetickej podstate niektorých jedincov papradí. Získa genetika nové modelové rastliny?

Fascinující projekt amerických ekologů boří klasická ochranářská klišé a nabízí reálnou záchranu velkým obratlovcům v podobě oživení přírody amerického kontinentu.

Priority NASA, další sonda na oběžné dráze Marsu, Pythagorova věta v Babylónii, propojení temné hmoty/energie s černými dírami...

Podle nového počítačového modelu, který přesně modeluje minulé sluneční cykly, bude v dalším cyklu sluneční aktivita až o 50% větší a proti očekávání začne o rok později.

Řada experimentů z poslední doby končila závěry, z kterých šimpanzi vycházeli jako individualističtí sobci. Stať v prestižním časopise Science to vyvrací. Zamlada jsou šimpanzi nezištní. Skoro jako lidé.

Astronomové ohlásili detekci záblesku záření gama signalizujícího zrození černé díry téměř na počátku existence vesmíru. K této události došlo v době, kdy stáří vesmíru činilo méně než jednu miliardu let.

Po latimériích a mnoha dalších „živých fosíliích“ se seznam oživlých zkamenělin rozrostl o novou položku. Vloni objevený hlodavec zařazený zoology do zbrusu nového rodu a čeledi měl na Zemi početné příbuzné už před 11 miliony roků.

Učebnice anatomie jsou zřejmě jedny z mála, které nestárnou. Aspoň ne tak rychle jako učebnice molekulární biologie či genetiky. Ale občas se i anatomům povede „majstrštyk“. Němečtí vědci objevili nový orgán myši – kapesní brzlík.

Rozbilo se vám autíčko na dálkové ovládání? Pořiďte si místo něj dálkově ovládaného žraloka!

Od konce února planeta Jupiter již nevypadá jako Kyklop s jedním krvavým okem – „Velkou rudou skvrnou“.

Teorie panspermie, hlásající že život se na Zemi dostal z vesmíru, získává nečekanou podporu.

Látka s účinky acetylcholinu vrací mozku paměť a navíc ho čistí od bílkovinného „smetí“, kterým jej zanáší Alzheimerova choroba.