„Jeden gen – jeden protein! Opakujte to po mně!“ říkávali nám profesoři biologie a tloukli přitom významně rákoskou o katedru. Nejnovější práce publikované V Genome Research dokazují, že platí i zásada „dva geny – jeden protein“. Platí to prý pro 5% lidských genů.

V neděli 15. ledna 2006 v dopoledních hodinách by mělo dojít k historické události - přistání návratového pouzdra sondy STARDUST se vzorky komety Wild 2 a s částečkami mezihvězdného prachu. „Okružní“ cesta sondy Stardust dlouhá 4,63 miliard kilometrů a trvající téměř 7 let, by měla skončit v 11 hodin 12 minut našeho času na území amerického státu Utah.

Podezření, že si Woo-suk Hwang vycucal z prstu i klon psa, se nepotvrdilo.

Ještě nedávno se vědci stavěli do fronty, aby mohli navštívit laboratoř profesora Woo-suk Hwanga z Národní university v jihokorejském Soulu a bádat s ním v oblasti terapeutického klonování. Poštěstilo se to jen někomu. Dnes je situace přesně opačná. Lidé z Hwangovy laboratoře rozesílají maily do celého světa s jediným dotazem: „Neměli byste pro mě volného fleka?“. Včera jsme je vynášeli do nebes, dnes by od nich pes kůrku nevzal. Přesto nesmí tenhle karambol vážněji zbrzdit rozvoj nadějného biomedicínckého oboru.

V hádkách o evoluci, kreaci a inteligentní designu se všichni rádi ohánějí tvrzeními ve stylu "jen teorie/náboženství", "nevědecké", "nepotvrzené", "pouze hypotéza" apod. Pokusme se tedy problém trochu rozplést, alespoň v tom smyslu, že si vyjasníme určité pojmy.

Zdravý selský rozum je jistě dobrá věc. Někdy nás však nechá na holičkách. Například, když podle něj soudíme "logiku" dějů v přírodě. Lekci z "přírodní logiky" dostali vědci na Bahamských ostrovech. Naštěstí je tentokrát překvapení příjemné. Stav korálových útesů je lepší, než jsme si mysleli.

Okolo osídlování Ameriky původním obyvatelstvem je poslední dobou velký rozruch. Objevují se indicie a důkazy, které mění nebo zcela vyvrací to, co se považovalo za téměř uzavřené.

Objev struktury fúzovacího proteinu by mohl vést k objevu nových léčiv a vakcín.

O tom, že mozkovou kůru protkává hustá síť tepének, se ví už dlouho. Jak ale tohle spletité řečiště vlastně funguje a co vydrží, to byla donedávna záhada. Teď američtí vědci poprvé sledovali průtoky krve mozkovými tepénkami a zkoušeli, co se stane, když se některé z nich ucpou. A ejhle! Máme mozky vskutku nerozbitné.

Ačkoliv se Pluto a jeho měsíc Charón pohybují v obrovských vzdálenostech od Země, jsou astronomové schopni s podivuhodnou přesností určit některé jejich charakteristiky. Zvláště, když jim k tomu pomůže sama příroda, třeba zákrytem vzdálené hvězdy.

Mikroskopické duté kostky jsou příslibem pro léčbu i diagnózu mnoha chorob. Nejlepší je na nich, že se smontují dohromady skoro samy.

Letadlo se dvěmi sty pasažéry na palubě se po dlouhém letu blíží k cílovému letišti. To je však zahaleno tak silnou mlhou, že jí ani silné letištní reflektory neprozáří. Pilot si nasadí brýle, které mu na sítnici promítnou obraz okolí jako za slunného dne a bezpečně přistane. Toto je realita dneška.

Fylogeneze velrybích vší cyamidů prozrazuje leccos zajímavého přímo detektivním stylem o minulosti tří druhů velryb rodu Eubalaena.

Cvičené opice, které využívají k pouličním produkcím kejklíři v mnoha oblastech Indonésie, přenášejí nebezpečné viry. Zjistil to mezinárodní tým virologů vedený Lisou Jones-Engelovou z University of Washington.

Velkým překvapením skončila inventura virů v lidském trávicím traktu - tedy v tom, co jej opouští.

Australští výzkumníci zjistili, že jedinci s červenými hlavami jsou brutálnější a že vždy žerou jako první.

Kreacionisté zlobili a tak našli pod stromečkem nepříjemný soudní verdikt v dalším velkém opičím procesu, tentokrát v Pennsylvániii.

Na přelomu roku bývá zvykem vydávat články shrnující nejvýznamnější události roku minulého. Novinky z oblasti biologie, medicíny, archeologie či astronomie jsou dnes na Oslu zastoupeny poměrně pravidelně, takže je vynecháme. Pojďme se podívat, jak vypadal loňský rok z hlediska technologií.

Experimentální realizace.
Jedná se o pokračování článku, který vyšel na Oslovi 15.12.2005.

Tato povídka nám spolu s PF 2006 přišla od autorky, která ač žije na ostrově Curacao v Nizozemských Antilách, píše česky. Potěšilo nás to protože to dokládá, že osli i čeština hned tak nevymizí. A to je dobře.

Miniaturizované gyroskopy, které bychom očekávali spíše u nových zbraňových systémů, se stanou citlivými biosenzory, které budou diagnostikovat nádory a další nemoci.

Kolektiv vědců ze tří věhlasných institucí zveřejnil výsledky pokusů ze kterých vyplývá, že to, co jsme byli zvyklí spojovat se začátkem rakoviny - mutace genů, budeme muset změnit.

Kuiperův pás ledových těles ležící za drahou Neptuna se stává s každým novým objevem ještě více exotičtějším místem Sluneční soustavy. Astronomové nyní objevili dalšího člena pásu, jehož dráha se vymyká současným teoriím vývoje Sluneční soustavy.

a přání.

Snímky pořízené Hubbleovým kosmickým dalekohledem umožnily astronomům objevit dvojice nových měsíčků a prstenců obíhajících kolem planety Uran. Vědci rovněž zaznamenali překvapující změny oběžných drah měsíčků, které naznačují chaos v systému této planety.

Analýza jednopísmenných polymorfismů v lidském genomu ukazuje, že i život v civilizaci přináší selekční tlaky a že přírodní výběr v posledních 50 000 letech výrazně ovlivnil kolem 1800 našich genů.

Kdo k vám chodí? Ježíšek? Děda Mráz? A nebo snad Santa Claus. Pro vyznavače Santy máme dobrou zprávu. Podle posledního vydání vědeckého týdeníku Nature Santa Clausovi sobi nemůžou zaspat.

Opět zde máme astronomickou zimu. Ve středu 21.12. 2005 v 19 h 34 min 44 s Slunce vstoupilo do souhvězdí Kozoroha a nastal zimní slunovrat.

Znepokojivou zprávu přináší vědecký časopis Human Reproduction. Výzkum několika španělských šťouralů naznačuje, že některé metody asistované reprodukce mohou vyústit v nechtěný přenos mikrobiální DNA do dědičné informace vznikajícího zárodku.

Narvalí spirálovitě stočený roh byl odjakživa záhadou. Nyní zubař z Connecticutu zjistil, že tento až tři metry dlouhý přeměněný zub má 10 milionů tenkých nervů, které z povrchu klu směřují do jeho středu, aby dále postupovaly až do velrybího mozku.

Americko-kanadský tým genetiků zveřejnil setinu mamutího genomu. DNA izolovali vědci z 28 000 let staré čelisti nalezené v sibiřském permafrostu.

Od roku 1996 testovali vědci z australského CSIRO Plant Industry geneticky modifikovaný hrách odolný vůči zrnokazovi hrachovému. Nedávno projekt zastavili a všechen hrách po dohodě s Office of the Gene Technology Regulator zlikvidovali. Důvod? Při testech na myších vzniklo podezření, že by hrách mohl u lidí vyvolávat alergii.

Jak informovaly tiskové agentury, v guatemalském San Bartolo byly nalezeny mayské fresky z předklasického období.

Němečtí genetici získali z kostí mamuta bezmála třetinu jeho mitochondriální DNA. Její analýzy potvrdily, že mamut měl blíže ke slonovi indickému než ke slonovi africkému.

Ženské hormony dělají z půlky lidí opatrnější řidiče a vděčnější čtenáře kreslených vtipů.

Na jedné straně jsou astronomové schopni získat detailní obrazy vzdálených galaxií, na straně druhé jen s obtížemi studují naši vlastní galaxii. Pohled „zevnitř“ činí její zkoumání komplikovaným. Přesto se znalosti o ní neustále rozšiřují a zpřesňují.

Člověk postiženy na jednotce intenzivní péče otravou krve musí spoléhat na lékaře a vlastní mitochodnriální DNA. Jedna z jejích variant skýtá vyšší šanci na přežití těžkých infekcí.

Gen „bledých tváří“ se jmenuje SLC24A5. Sdílíme jej s nižšími obratlovci, konkrétně rybkou daniem pruhovaným. U ryb vyvolává mutace tohoto genu změnu zbarvení kůže. U člověka vyvolává záměna jediné aminokyseliny ve výsledném bílkovinném produktu výrazně světlejší barvu pleti.

Více než tisíc planet připomínajících Tatooine - hypnotický svět Lukea Skywalkera s mnoha slunci – by se mohl skrývat i v okolí naší Galaxie.

Genetici mají změnit jméno genu, aby nepoškodili dobré jméno počítačové hry.

V prvním prosincovém čísle Nature se objevily dva články věnované konstrukci vícečásticových kvantových stavů. Americkému týmu pod vedením D. J. Winelanda (NIST, Colorado) se podařilo sestavit šestiqubitový cat-like stav ("kočkostav" pro puristy).

S příkladnou péčí se stará o své potomky sépie druhu Gonatus onyx. Péče o potomstvo tak rozšířila seznam pozoruhodných vlastností a dovedností těchto podivuhodných mořských tvorů.

Kamenné nástroje nalezené ve východní Anglii svědčí o tom, že lidé tam žili již před 700 000 lety. Lidé se do severních oblastí Evropy dostali o 200 000 let dříve než jsme se domnívali.

Americko-japonský tým vědců vytvořil v laboratoři myš s lidskými nervovými buňkami v mozku.

Označení "testosteronová demence" jsem si oblíbil už při prvním kontaktu s tímto slovním spojením. Označení se vztahuje především k riskantnímu chování lidí v určitém věku; se ztrátou inteligence vlastně úplně nesouvisí, i když při pohledu zvenku to tak vypadá. Nově zveřejněná studie dochází ovšem rovnou k závěru, že inteligence je přímo protikladná velikosti varlat (testes) - alespoň u netopýřích samců.

Dva druhy lišejníků rozšiřují seznam astronautů a zároveň se přidávají k organismům, které dokážou přežít v kosmickém prostoru.

Démonická stolová hora v srdci amazonských pralesů.
Knižní novinka

Jako jednání „v krajní nouzi“ ohodnotil soudce zničení porostů geneticky modifikované kukuřice a osvobodil 49 aktivistů.

Co si myslet o šlápotách člověka na americkém kontinentě z doby před 1,3 milióny let?

Kromě hledání stop vody, analýzy hornin a sledování počasí se rovery na Marsu věnují též pozorování meteorů. Planeta nedávno procházela proudem částic z Halleyovy komety, které zde na Zemi můžeme pozorovat jako n-Aquaridy a Orionidy. Na Marsu ale zdánlivě vylétávají ze souhvězdí Blíženců.