V dávné minulosti se nad superkontinenty Země tyčily superhory. Vysoké jako Himálaje a dlouhé zhruba 8 tisíc kilometrů. Shodou okolností se objevily v době, kdy vznikaly eukaryotní organismy a také v době, kde se objevili první živočichové, kteří stáli za řeč. Nebo to nebyla tak úplně náhoda?

Že se komáři při hledání něčeho na zub řídí teplem už nikoho nepřekvapí. Že reagují i na oxid uhličitý, který vydechujeme, je rovněž obehranou písničkou. Nyní šestičlenný kolektiv vědců pomocí řady pokusů dokázal, že komáři mají také své oblíbené barvy.

Za sedmero horami a sedmero řekami, za časů, kdy se živá stvoření nevraždila kvůli politickému přesvědčení, kdy radost ze života kazily jen virové infekce, se jednomu tvorovi poštěstil husarský kousek. Zatímco ostatní vrstevníci si viry jen inaktivovali, ten o kterém tu bude řeč, dokázal virus využít ve svůj prospěch. Díky tomu se stal ze všech nejchytřejším a jak jinak - je to náš prapraprapředek.

…aneb Fosilní skořápky vajec oviraptorosaurů v mongolském neolitu

Nový programovatelný metamateriál představuje gumu prošpikovanou maličkými magnety. Tyto magnety ovládají fázové přechody metamateriálu, což mu umožňuje pohltit nebo naopak vychrlit extrémní spoustu energie. Magnetogumu uvítají ve spoustě odvětví, od tvůrců robotů až po výrobce ochranných prostředků.

Stáří se chceme dožít skoro všichni, demence ho někdy doprovázející ale nikdo. Z tohoto pohledu jsou již nějakou dobu zkoumány právě neuroprotektivní účinky kanabinoidů. Další slibný poznatek nabízí Salkův ústav v Kalifornii. Vědci se zaměřili na psychicky téměř neaktivní kanabinol.

Jihoafrická soustava radioteleskopů MeerKAT vytrvale pozorovala oblast centra Mléčné dráhy. Výsledkem je unikátní rádiový snímek, který odhalil velké množství pozoruhodných magnetických filamentů, o délce až 150 světelných let. Jejich povaha a původ zůstávají tajemstvím.

Týmu z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT se podařilo snížit součinitel tření na jednu miliontinu. Dosáhli tak světového prvenství v této oblasti. Odborníci mají možnost se s výsledkem studie seznámit prostřednictvím článku v prestižním vědeckém časopisu Nature Materials. Nám normálním smrtelníkům se pokusíme přiblížit o co v něm jde, rozhovorem s vedoucím projektu profesorem Tomášem Polcarem.

Leidenfrostův jev není jen obtížný a komplikující. Je to jako kdyby se fyzika spikla a pak se vám smála do očí. To kvůli tomuto jevu až doposud nebylo možné účinně chladit horký povrch kapalinou. Nový strukturovaný materiál může být chlazen při teplotách 100 až 1 150 °C. Úžas je veliký, možné aplikace nezměrné.

Kolik drobných zranění jsme již přelepovali náplastí! I drobná bolístka pak může komplikovat práci, chůzi, sportování, hrozí zánětem. Čínští vědci nyní představili tenkou náplast, která by měla působit antibakteriálně a podstatně urychlit hojení. Za pomoci mechanického tahu a elektrického napětí.

Rozmanitost přírody je obdivuhodná. Mnozí tvorové hýří barvami, aby upoutali opačné pohlaví, jiní zase využívají kamufláž aby splynuli s okolím. Pro predátory je výhodné neprozradit se předčasně, protože právě to může rozhodnout, zda bude jejich výpad úspěšný, nebo lovec zůstane o hladu.

Věříte v realitu? Že prostě vidíte svět, takový, jaký je? Chyba lávky. Náš mozek věnuje podstatnou část svého každodenního výkonu opravování a vylepšování toho, co ve skutečnosti vidíme. Divili byste se, jak velice odlišně vnímáme svět – oproti tomu, co bychom viděli „doopravdy“, bez filtrování reality mozkem. A pak má člověk něčemu věřit.

Při inerciální fúzi probíhají v podstatě mikrotermojaderné exploze. V minulých dvou letech se na americkém zařízení NIF podařilo překročit hranice fúzního zapálení. Podívejme se, co to znamená pro cestu k termojaderným pohonům kosmických lodí.

O včasnej diagnostike zhubných nádorov sa toho popísalo veľa v odborných aj populárnych publikáciach. Už dávno sa vie, že vtedy, keď sa prejavujú charakteristickými príznakmi, už nemusia byť vyliečiteľné. Otázka za milión znie - ako ich teda zistiť včas?

Nesmírně výkonný systém na zpracování sekvencí Serratus v rámci projektu Open Virome prohledal 5,7 milionů přečtených sekvencí získaných na nejrůznějších místech planety. Trvalo mu to 11 dní a za tu dobu objevil téměř desetkrát tolik RNA virů, než jsme doposud znali. Nově objevené RNA viry představují velmi užitečnou zbraň proti virům samotným i proti budoucím pandemiím.

Diův dub v sakrální ohrádce („temenos“) a chrámky bohyň Dioné a Themis (Diovy druhé ženy). Věštění ze sil země, šumění dubu a zvuků větru. A nakonec řecké divadlo přestavěné na římský cirkus.

Přesnější zmapování dvanácti hvězdných proudů obíhajících v halo naší Mléčné dráhy je dalším útokem na tajemství vesmírného okolí. Studium těchto pruhů hvězdných seskupení odkrývá příběh jejich vzniku i dalšího osudu, vypovídá o vývoji samotné Galaxie nebo o existenci a působení její neviditelné složky – temné hmoty.

Všude kolem nás jsou horké trubky. Energie, která v nich proudí, často zmizí jen tak, bez užitku. Pozoruhodný nositelný modulární termoelektrický generátor lze navléknout na prakticky jakoukoliv horkou trubku a potrubí, kde poté velmi efektivně těží elektřinu z rozdílu teplot.

Zatím nic, ale vědci doufají, že s jejich novým poznatkem by se to mohlo brzo změnit. Například v ochranu svalů před atrofií.

Robot výzkumníků z Johns Hopkins University exceloval v jednom z nejsložitějších a nejjemnějších zákroků v břišní chirurgii - sešívání dvou konců tenkého střeva.

Tohle jsme ještě nikdy neviděli. Ve vzdálenosti 4 tisíce světelných let, tedy docela blízko v Galaxii, se v lednu až březnu 2018 ozval nesmírně zvláštní rádiový zdroj GLEAM-X J162759.5-523504.3. Vysílal extrémně jasné, až minutu dlouhé rádiové vlny, každých 18,18 minut. Mizel a zase se objevoval. Pak ztichl a od března 2018 nevydal ani pípnutí. Radioastronomové to nevzdávají a doufají, že se zase ozve. Mohl by to být třeba unikátní magnetar či zmagnetizovaný bílý trpaslík.

Mozek pracuje neustále (i když se to navenek ne vždy tak jeví), a jako na každém pracovišti, i zde se musí se uklízet. A také přímo úměrně pracovnímu nasazení. V našem velíně k tomu slouží autofagie, mechanismus recyklace neuronálních zbytků vzniklých zvýšenou aktivitou. Jenže kdy tento proces nastane a co ho reguluje?

Kvark-gluonové plazma představuje divoký chaos částic, sil a energií. Podle toho, co víme, právě takhle vypadaly první mikrosekundy vesmíru po Velkého třesku. Detailní simulace něčeho takového přesahují možnosti nejvýkonnějších superpočítačů. Proto nastupují speciální fyzikální umělé inteligence, které si s chaosem kvark-gluonového plazmatu poradí.

…aneb Výročí formálního popisu dromeosaura

Kosmoplán Radian One s delta křídlem a třemi raketovými motory vzlétne horizontálně s pomocí raketových saní, které ušetří spoustu paliva. Poletí až na orbitu, kde stráví až pět dní. Po návratu přistane jako letoun či raketoplán, na jakékoliv ranveji o délce minimálně 3 kilometry.

„Naším snem je, aby žádný další člověk nezemřel při čekání na ledvinu a víme, že Jim je velmi hrdý na to, že jeho smrt mohla potenciálně přinést naději mnoha dalším lidem",…

Jestli temná hmota tvoří větší struktury, tak by mohla svištět vesmírem v podobě temných planetek. Ty by se mohly čas od času srazit s hvězdou, Slunce nevyjímaje, a vyvolat hvězdnou erupci, bohužel velmi podobnou běžné hvězdné erupci. S trochou snahy by ale mělo být možné erupce po zásahu temných planetek rozeznat díky charakteristickému spektru záření.

Od jednoho z nejuznávanějších genetiků současnosti jsme si nedávno mohli přečíst, že: "Je do očí bijící, že genetické dědictví po neandertálcích má tak tragické následky v současné pandemii..." Nyní se nám ale od stejného výzkumného kolektivu dostává informace, že jsou to neandertálci, komu vděčíme za to, že jsme k nemoci covid-19 odolní. Jak to tedy je?

Když kapalnou slitinou EGaIn, zahřátou na 100-120 °C, probubláváte plynný oxid uhličitý, molekuly skleníkového plynu se rozpadají a vznikají vločky pevného uhlíku. Ty pak jen stačí sesbírat z hladiny kapalného kovu, pohřbít pod zem do zapomenutí anebo z nich vyrobit něco užitečného.

Médii nedávno proběhla zpráva o "supervariantě" kombinující Deltu a Omikron. Časopis Nature popisuje podrobnosti tohoto příběhu.

Moderní vysokorychlostní kamery a mikroskopická zařízení umožňují vidět volným okem nepostřehnutelná překvapující tajemství přírody.

Na konci roku 2021 bylo vypuštěno nejsložitější vědecké vesmírné zařízení, kterým je dalekohled Jamese Webba. Ten by mohl být zlomem v kosmologii. Pracuje totiž v infračerveném oboru a dokáže tak uvidět první galaxie i první hvězdy. Zároveň umožňuje zkoumat exoplanety i v blízké záři jejich hvězd a jejich atmosféry.

Spočítat černé díry není vůbec jednoduché. Nejsou vidět. Astrofyzici mají ale obvykle i jiné možnosti. Italský tým na základě modelů i pozorovaných dat odhaduje, že v pozorovatelném vesmíru máme asi 40 trilionů černých děr hvězdného původu. Měly by obsahovat zhruba 1 procento běžné hmoty vesmíru.

O pokusech, které naznačují, že virus SARS-CoV2, příčina dlouhé pandemie covid-19, pravděpodobně „odhalil“ zajímavou strategii, jak se ukrýt před imunitním systémem.

Město Kalwaria Zebrzydowska v jižním Polsku je známo především kvůli komplexu Sanktuarium pasyjno-maryjne. Ten byl v roce 1999 přidán na seznam světového dědictví UNESCO. Nyní budí světovou pozornost neotřelou snahou boje proti smogu.

Před osmi lety, 19. prosince 2013, vynesla raketa Sojuz do vesmíru evropskou vesmírnou sondu Gaia, která z gravitačně stabilního libračního centra L2, vyzbrojena přístroji pro astrometrii, fotometrii a spektrometrii mapuje okolní kosmický prostor, výrazně zpřesňuje polohu stovek miliónů hvězd a měří radiální rychlosti těch nejjasnějších z nich. Roky sbírané údaje přinášejí úrodu – jsou podkladem pro analýzy, modely a simulace, které umožňují názorně a pro nás laiky i srozumitelně představit strukturu a vývoj našeho současného vesmírného okolí

Legendy o Delfách a umístění svatyň pod Parnasem. Od Gaie a Pythóna k Apollónovi a Dionýsovi. Nejstarší místa kultu dole u Athéniných chrámů a Kastalský pramen. Hlavní areál: Posvátná cesta, věštírna Apollónova chrámu, omfalos, stadion pythijských her.

Startup BiteLabs hodlá prodávat luxusní uzeniny, vyrobené ze svalových kmenových buněk slavných celebrit, které je budou ochotné poskytnout. Technologie syntetického masa již dospěly do bodu, kdy je něco takového technicky zcela reálné. Ochutnali byste svého oblíbeného herce, sportovce nebo třeba vědce?

Že moderní technologie překlenují problém velkých vzdáleností dokazuje i studie vědců dvou univerzit vzdálených téměř 9 tisíc kilometrů – Arizonské univerzity a Kodaňské univerzity. V odborném časopisu Molecular Psychiatry zveřejnili výsledky studie, při níž zkoumali – zatím jen na myškách – mechanizmus, kterým akutní spánková deprivace ovlivňuje hladinu serotoninových receptorů.

…aneb Sedmička fascinujících dinosaurů, popsaných v minulém roce

Kvantové jevy jsou jako přízraky, které na nás vykukují z mikrosvěta. Když už tam ale jsou, proč je nevyužít? Kvantové baterie, které těží a skladují světelnou energii, s využitím kvantového jevu superabsorpce, by se mohly stát novým typem praktických a výkonných zdrojů energie.

Hypersonix Launch Systems sázejí na hypersonický scramjetový pohon a na trojstupňový systém Wirraway, který by měl rychle, levně a opakovaně vozit na orbitu malé satelity o celkové hmotnosti až 50 kilogramů. První stupeň Boomerang a druhý stupeň Delta Velos Orbiter se vrátí zpět na kosmodrom, odkud pak zase vzápětí vyrazí do vesmíru.

Zrod strašáka skrytého pod zkratkou MRSA spojujeme s nadužíváním antibiotik. V přírodním prostředí se však bakterie a houby utkávají od „lidské nepaměti“.

Chcete odstranit z ovzduší všechen metan, skleníkový superplyn? Potřebujete zeolit obohacený mědí. Když se zahřeje na 310 °C, sežere veškerý metan v okolí. Háček je v tom, že zeolit udělá z metanu oxid uhličitý, tedy jiný skleníkový plyn. Přesto se to prý vyplatí, protože metan je mnohem více skleníkový než oxid uhličitý.

Když vědci interpretují výsledky studií, většinou jde o výčet celé řady jednotlivostí. Když se na nich požaduje, aby poznatek zobecnili, začínají slovy: „Pokud,….“, „Za předpokladu že…“. Zpráv formulovaných stručně, jasně a bez jakýchkoliv omezení, je jako šafránu. Ta nynější mezi takové patří a stačí ji k tomu jedna věta: „Virová zátěž omikronu může být nejvyšší až pátý den po příznacích nákazy, takže legislativou stanovená doba izolace nedává smysl“.

Melanom je nádor, s nímž by se chtěl potkat jen málokdo. Přitom je to ale bohužel docela snadné. Někdy stačí přehnat opalování. Naštěstí jsou tu mRNA vakcíny, jejichž přímo raketový rozmach by mohl dosáhnout i do léčby této obávané rakoviny. BioNTech vyvíjejí terapeutickou vakcínu pro léčbu melanomu a časem by se mohla objevit i preventivní vakcína, která bude chránit před vznikem melanomu.

Těsné dvojice supermasivních behemotů nejspíš zaplavují vesmír gravitačním mručením v podobě gravitačních vln o extrémně nízké frekvenci. Dohromady by měly vytvářet gravitační pozadí vesmíru. Gravitační astronomové po něm pátrají s pomocí pulzarových gravitačních detektorů.

…aneb Záhada tyranosauridů z Amurské oblasti

Izraelská společnost Smart Shooter přichází s pokročilým dronem SMASH Dragon. Jeho předností je boj s využitím různých střelných zbraní, technologie SMASH pro stabilizaci a přesnou palbu za letu a v neposlední řadě velmi nízká hmotnost, která prodlužuje délku misí a šetří náklady.

Uskutočnila sa prvá transplantácia srdca geneticky modifikovaného prasaťa človekovi. Čo môže znamenať jej úspech a čo všetko sa pred ňou muselo vyriešiť?